Na začátku jsou vyplašení, ale za pár měsíců už hrdě přestupují do běžné třídy, říká Češka, která v Austrálii doučuje děti uprchlíků

Češka Zuzana Tascas žije s rodinou už čtvrtým rokem v Austrálii. Během koronavirového uzavření škol si vyzkoušela roli domácí učitelky své starší dcery, jinak jsou jejími žáky děti uprchlíků, kteří přicházejí do státu Viktoria. Pomáhá jim s angličtinou, aby mohly co nejdříve chodit do běžné školní třídy. „Mojí zatím poslední studentce, sedmileté Sandě z Bangladéše, trvalo více než půl roku, než se rozkoukala natolik, že může nastoupit do první třídy. Koncem června měla slavnostní ‚promoci‘, která se koná, když dítě přestupuje z ‚překlenovací třídy‘,“

Francouzský učitel má víc volna a nesupluje ani nedohlíží. Jsou tam ale jiné háčky, říká Češka, která učila třicet let v Paříži

Češka Jarka Fournier působila více než třicet let jako učitelka matematiky v Paříži, nyní učí čtvrtým rokem matematiku a francouzštinu na dvou školách v Praze. „Francouzský učitel má během roku víc volna a opravdu jen učí, žádné suply a dohlížení na děti. Je tam ale spousta jiných háčků. Za českou školu už bych neměnila,“ říká. V roce 1976 jsem v rámci studia na ČVUT odjela na stáž do Paříže. Jak už se to tak někdy stává, zamilovala jsem se a už jsem

Z kláštera jsem se vrátil domů do hor. Kvůli dětem jako jsem byl já, říká buddhistický mnich

Mnich Sonam Gurung pochází z nepálského Mustangu. Odpradávna tu žijí i tibetsky mluvící komunity vyznávající buddhismus nebo buddhismu podobný bön. Sonam vystudoval v klášteře Menri v Indii, a pak se vrátil do rodného kraje. Stará se tam o děti z chudých rodin, které postupně přicházejí o vlastní kulturu a stabilitu. V roce 2011 se stal hlavní postavou dokumentárního filmu Bön: z Mustangu do Menri. Soname, jak se odvíjela vaše cesta za vzděláním? Mí rodiče si přáli, abych se stal mnichem.

Rodiče i politici se začali zajímat o školy, říká Češka, která pracuje v Itálii jako učitelka. Je to jedna z mála dobrých věcí, které přinesl koronavirus

Češka Pavlína Checcacci učí osmým rokem v toskánském Arezzu angličtinu. Měla tedy možnost zblízka pozorovat, jak se v zemi po 5. březnu, kdy se jako blesk z čistého nebe zavřely školy, proměňovalo vzdělávání. “Zpočátku to byl chaos a doteď zůstává spousta otazníků. Co je ale určitě pozitivní, je to, že se o školství začala vést veřejná debata. Po téměř třech měsících bez možnosti poslat své děti do školy většina lidí pochopila, jak důležitou funkci má a jak moc záleží také

Pandemie upozornila na velké rozdíly mezi školami, říká sociolog Daniel Prokop. Překvapivé je, že rodiče teď hodnotí učitele pozitivněji než dřív

Koronavirová krize ukázala, že mezi českými školami jsou obrovské rozdíly, úroveň výuky se lišila jako den a noc. Zároveň se prokázalo, že nutnost používat digitální technologie zvětšuje už tak obrovský vzdělávací handicap dětí z chudších rodin. Český vzdělávací systém navíc nechává velkou roli rodině, a tím zvýhodňuje ty děti, které mají rodiče schopné jim pomoci, říká sociolog Daniel Prokop. Co nám koronavirus ukázal o našem vzdělávacím systému? Spíš bych řekl, že odhalil věci, které jsme věděli, ale teď je na

Školní rok páťáka Kryštofa v Berlíně: napřed uvítací třída, pak papírové úkoly v časech koronaviru

Přestěhovat se s dětmi do Berlína? Česká novinářka a moderátorka Veronika Jonášová to udělala už podruhé. Svými články o životě v německé metropoli přispívá do českých časopisů a vydala o něm i dvě knihy – Příběh Berlín a Berlíňanka. Její muž Martin pracuje jako stálý zpravodaj České televize, mladší dcera chodí do školky a syn Kryštof do páté třídy základní školy. Jak si tu zvykal a jak se v Německu starají o děti, které při nástupu do školy neumějí jazyk? A

Zvažovala jsem, že budu dceru učit doma, ale koronavirové časy ukázaly, že v něčem je škola nezastupitelná, říká česká maminka z Austrálie

Zuzana Tascas žije s rodinou už čtvrtým rokem v Austrálii. Manžel je Australan, dcery se narodily ještě v České republice, ale starší z nich už je dnes žačkou přípravného ročníku školy ve státě Viktoria. I tam se děti kvůli pandemii koronaviru vzdělávaly šest týdnů doma. „Jelikož jsem učitelka, na domácí vzdělávání své dcery jsem se těšila,“ říká Zuzana Tascas. „A ačkoli jsem dřív uvažovala, že bych dceru učila dlouhodobě sama, teď jsem zjistila, že v některých věcech je škola nezastupitelná.“ Výhoda u nás ve státě

V koronakrizi zabodovali ajťáci. Nerovné šance ve vzdělávání i díky nim už nejsou soukromý problém, ale veřejné téma

Už nejde tak snadno říkat, že problémy ve škole mají děti z rodin, které se dost nesnaží, a hotovo. Uzavření škol vedlo k tomu, že učitelé – a skrz příběhy v médiích i veřejnost – nahlédli  do domácností méně úspěšných žáků a udělali si jasnější obrázek, na čem učení vázne. Dobrá vůle by často byla, chybí ale potřebné vybavení i kapacita a schopnost rodičů dětem se školou pomáhat. Bylo evidentní, že je třeba něco udělat, aby se některé děti (a

Jak to chodí na mezinárodní škole ve Vietnamu: Děti si samy plánují, co se budou učit, nedostávají známky a mají dost času i na umění a sport

Miroslav Kůta žije s rodinou už dva roky ve Vietnamu. Přivedla ho tam pracovní nabídka, ale lákala ho i možnost, že si jeho děti vyzkouší vzdělávací systém jiné země. „Na českém školství mi nejvíc vadí, že se mění o tolik pomaleji než okolní svět. Na mezinárodní škole ve Vietnamu učitelé cíleně podporují a rozvíjejí silné stránky každého žáka, to mi přijde hodně důležité,“ říká otec jedenáctileté dcery a šestiletého syna. V prvním díle svého vyprávění o škole ve Vietnamu popsal Miroslav Kůta,