„Tohle nejez, budeš tlustá.“ Pár tipů na to, jak s dětmi (ne)mluvit o jídle

Asi každý rodič by si přál, aby jeho dítě „dobře jedlo“. A často kolem sebe vidíme, že tomu tak není. Vztah k jídlu a stravování se u dětí „vymknul“ ze své přirozenosti. Reklamy na sladkosti a řetězce rychlého občerstvení jsou na každém kroku, a internet nás přitom zasypává články o tom, jak důležité je zdravé jídlo. Co to ale přesně znamená a jak zařídit, aby ho naši potomci jedli? Nad tím, jak v dětech vybudovat zdravý vztah k jídlu, se

Jak rozečíst dítě? Když škola nechá žáky číst, co chtějí, třeba z nich vyrostou čtenáři Prousta. Jinak spíš ne

Dřív se ve škole knížky četly tajně. Únik z nudy do fiktivního světa přinášel slast s příchutí zakázaného ovoce. Čtenářské dílny, kde si každý čte na očích všem, mají se čtením pod lavicí společnou klíčovou myšlenku: to důležité je potěšení. Jen přes něj se dá v dětech vypěstovat čtenářský návyk. Rodičovské oko, které by nejraději vidělo, že se potomek ve škole „pořádně“ učí, může hodinu strávenou volným čtením a povídáním o knížkách vnímat jako plonkový čas. Neprávem. Dílny čtení, které

Dobrý učitel si hraje! O tom, jak ve Švédsku vznikla intuitivní pedagogika a proč si ji oblíbili zrovna Češi

Spousta rodičů říká „já děti vychovávám intuitivně“. Najde se i dost učitelů, kteří chtějí učit „intuitivně“. To ale může znamenat pokaždé něco jiného. A pak je tu hnutí na poli výchovy a vzdělávání, které má intuici přímo v názvu. Intuitivní pedagogika neboli intuitivka, jak se tomuto směru říká v Česku, patří do rodiny vzdělávacích alternativ, jako jsou montessori nebo waldorfská škola. Je ale jejich daleko mladší sestrou (nebo neteří?). Na počátku stál švédský hudebník a pedagog Pär Ahlbom, ročník 1932.

Na inkluzi nenadávám a snažím se budovat dobrou školu pro každého, říká ředitelka z Děčína

Kancelář Aleny Tomáškové zdobí fotky jejích dětí a vnoučat společně s panoramatickými fotografiemi Himálají. Sportovně vyhlížející usměvavá paní ředitelka ZŠ Máchovo náměstí v Děčíně u stejného stolu úřaduje už osmnáct let. Pod jejím vedením se z „Máchovky“ stala vyhlášená škola, kam se jezdí inspirovat učitelé nejen z Ústeckého kraje. Příští rok uvolní své místo nástupci. „Těším se, že zůstanu ve škole jako učitelka výchovy ke zdraví. A taky budu víc cestovat,“ říká. Jak byste představila vaši školu? Jsme vlastně úplně klasická škola s mateřskou

Češka o Walesu: Ani známky, ani testy, domácích úkolů jak šafránu. Vše podstatné se děti musí naučit ve škole

Baranovi žijí v jižním Walesu, sedmiletá Alexandra chodí na první a třináctiletý Jaroslav na druhý stupeň základní školy. Dětem se ve škole líbí a spokojení jsou i rodiče. „Jediná věc, co mi opravdu vadí, je to, že se ani malé děti ve školách nepřezouvají. Oproti všemu ostatnímu, co funguje skvěle, je to ale samozřejmě nepodstatný detail,“ říká Šárka. První část vyprávění o školách ve Walesu čtěte ZDE Ve školách se vůbec neznámkuje. V pololetí a na konci roku děti dostanou psanou

Jak to chodí ve Walesu očima české maminky: Do školy už ve čtyřech letech, družina neexistuje, zato se ve škole společně snídá

Rodina Baranových žije už třináct let v jižním Walesu. Šárka pracuje jako asistentka učitele pro děti se speciálními potřebami, Jaroslav je obráběčem kovů. Sedmiletá Alexandra a třináctiletý Jaroslav navštěvují místní školy. „První stupeň je dost jiný než v Česku – děti se učí hrou anebo hodně prakticky, vše je mnohem víc propojené. Když se probírá kniha Karlík a továrna na čokoládu, děti zkouší i malovat čokoládou nebo testují, jak rychle se který druh rozpustí.“ Do Walesu jsme se přistěhovali, když byly synovi

Nevychovávejte úspěšné děti, ale vstřícné děti. Budou díky tomu úspěšnější! Nevěříte? Dokazují to průzkumy

Děti dobře poznají, co jako rodiče skutečně chceme, a co jen říkáme, že chceme. A podle toho se zařídí. A co chtějí dnešní rodiče především? Aby jejich dítě obstálo v dravém světě. Výchova k ohleduplnosti se tak dostala na druhou kolej, tomuto cíli totiž zdánlivě nepomáhá. To je ale velký omyl, cesta k úspěchu pro vaše děti vede právě tímto směrem, tvrdí rodičům americký psycholog Adam Grant. Argumenty podložené výzkumy přináší ve svém článku Přestaňte vychovávat úspěšné děti, začněte vychovávat

Co jsem ještě viděla ve Finsku? Druháky, kteří mluví plynně třemi jazyky, a mnoho dobré vůle

O finském školství se v poslední době hodně mluví jako o malém zázraku, který původně celkem chudou zemi už před lety proměnil ve světového leadera v oblasti technologií a inovací – a k tomu navíc jsou finské děti podle průzkumů ve škole šťastné a spokojené. Když jsem tedy dostala šanci strávit týden ve školách v regionu Kokkola, neváhala jsem ani chvíli, vypráví Tereza Bočanová, učitelka zeměpisu z Gymnázia Thomase Manna v Praze. První díl vyprávění z Finska čtěte ZDE Děti

Co jsem viděla ve Finsku? Třeba osmileté dítě u cirkulárky… a pozitivně naladěné učitele

„Vystudovala jsem přírodovědu, učím zeměpis na gymnáziu a moje práce mě moc baví. Snažím se o mezipředmětovou spolupráci a pořád hledám inspiraci do výuky. Když jsem se tedy dozvěděla, že Národní ústav dalšího vzdělávání (NIDV) chystá exkurzi do Finska, hned jsem se přihlásila a stala se jednou z dvanácti vybraných učitelů,“ vypráví Tereza Bočanová z Gymnázia Thomase Manna v Praze. V říjnu strávila čtyři dny ve finských školách. Čtyři dny vymezené pro náš pobyt a návštěvy škol jsme strávili v