Britské školky dělají z dětí nemotory, učitelé se bojí rodičů a rizika. Je to špatně, říká školní inspekce

Proč jsou dnešní děti tak nemotorné? Může za to náš strach. To je závěr  britské školní inspekce, která zkoumala režim v mateřských školách a zjistila, že učitelé dětem zakazují lézt na prolézačky a nechtějí s nimi jezdit na výlety. Podle ní jsou tedy na vině přehnané nároky rodičů a provozovatelů školek na bezpečí dětí. Podle zprávy britské školní inspekce mají tamní předškoláci čím dál méně příležitostí k pohybu, získávání síly a pružnosti. Jejich učitelé jim zakazují lézt na prolézačky a nechtějí s nimi jezdit

Recept na finský školský úspěch? Důvěra. U oběda se děti obsluhují samy, na chodbách nikdo nehlídkuje, říká učitelka

Kateřina Vrtišková ze ZŠ Jílové u Prahy je loňskou vítězkou soutěže Global Teacher Prize o nejlepšího učitele. Součástí výhry byla stáž ve Finsku, které je známé svým skvěle fungujícím školstvím. „Ta důvěra, která ve Finsku prostupuje všemi vrstvami škol, ale i celé společnosti, je úžasná. Užitek z ní mají všichni,“ říká. Jak dlouho jste ve Finsku mohla pobýt a jaké školy jste navštívila? Byla jsem tam loni v listopadu od neděle do čtvrtka, což není zas tolik, ale program byl

Máme děti v domácím vzdělávání a dost mě to změnilo, říká maminka na volné noze

Eva Matějková a její muž se rozhodli, že nepošlou děti do školy, ale budou je vzdělávat doma. Nelíbila se jim základní škola, kam s nejstarším synem přišli na zápis, a tak se začali pídit po alternativách… Proč jste se rozhodli zvolit cestu domácího vzdělávání? Když šel nejstarší syn do školy, o žádném alternativním ani domácím vzdělávání jsme neuvažovali. Ale zápis do základní školy, kam jsme s ním šli, nás úplně nepřesvědčil. Měli jsme pocit, jako bychom se vrátili o čtvrt

Škola doma v obýváku: Život rodiny s dětmi v domácím vzdělávání. Jak se to dá stihnout? Spojí se s dalšími

Pro většinu lidí vzdělávání rovná se školní docházka. Rostoucí počet rodin  v Česku ale učí děti doma. Tak jako rodina Evy Matějkové z Prahy. Zatímco někdo se věnuje svým dětem sám, další rodiny domškoláků tvoří volnější či pevnější uskupení a ve vzdělávání dětí si pomáhají. „Obvykle nás bývá o dost víc, ale dnes několik dětí zůstalo s nachlazením v posteli,“ vysvětluje Eva Matějková, která učí děti doma už sedmým rokem. Je to máma tří dětí – sekundána Matyáše, který chodí v Praze do

Škola v Nigérii očima české maminky: Je výborná a děti se tam těší. Veřejné školy ale vypadají jinak

Lenka Afaedor vystudovala Českou zemědělskou univerzitu, pracovala pro nadnárodní společnosti. Práce ji zavedla do Afriky, kde už více než 8 let žije. Pracuje jako finanční ředitelka řetězce restaurací. Její manžel Raphael vystudoval softwarové inženýrství a založil online supermarket s potravinami. V Nigérii vychovávají dvě dcery. V Nigérii žijeme již přes osm let. Manžel studoval v Americe a po studiích tady získal práci, já jsem sem byla vyslána na stáž poradenskou firmou, pro niž jsem tehdy pracovala. Po skončení stáže jsem se do ČR už

Mám ve třídě osm dětí, které potřebují speciální péči, a pět cizinců, říká učitelka. Inkluze na sídlištní základce

Škola na sídlišti, do které chodí z velké části děti ze sociálně slabých a často neúplných rodin a děti cizinců. Paní učitelka Janíčková (jméno jsme změnili) má ve třídě osm dětí s různými poruchami, z nichž šest má přiznané různé stupně podpory a dvě by ji potřebovaly také (ale teprve se chystají do poradny a ještě na to nemají „papír“). Rodiny většinou nespolupracují. K tomu připočtěte dalších pět dětí ve třídě, jejichž rodný jazyk není čeština. Jak to paní učitelka zvládá? Zde je její

Děti v Belgii, včetně těch našich, se učí klidně i čtyři jazyky, říká bývalá zpravodajka České televize Eva Hrnčířová

Eva Hrnčířová odešla – jako mnozí další – do Bruselu za prací. Dělala tu stálou zpravodajku České televize. V současnosti je na mateřské s půlročním Teodorem, pětiletá dcera Emma a dvanáctiletý syn Tobiáš tu chodí do školy, manžel pracuje jako konzultant pro české a slovenské firmy. První díl vyprávění o bruselských školách čtěte zde.  V Belgii žijeme už přes 11 let. Do Bruselu jsem byla vyslaná jako zpravodajka České televize, tehdy jsme se sem stěhovali ve třech s ročním chlapečkem. Po ukončení

Celý den za královnu: Oslava narozenin v mateřské škole, kde mají rádi pohádky a rituály

Je to opravdu tak, že děti musí mít pořád něco nového? Ve waldorfské školce staví naopak na tom, že dětem dělá dobře, když se věci opakují. A tak oslava narozenin probíhá pohádkově, ale vždycky stejně. „Všichni jsou v klidu, protože přesně vědí, co je čeká,“ říká ředitelka školky Helena Baláková. Narozeniny ve „waldorfu“, to je velká událost. Oslavenec se na jeden den promění v krále nebo královnu, se vším, co k tomu patří: dostane korunu, královský plášť, vybere si dva rádce, kteří

Z lásky k autům se syn naučil psát. Škola využívá energie dětského zájmu, říká česká maminka žijíci v Bruselu

Děti Evy Hrnčířové, která s manželem přišla před lety do Bruselu jako zpravodajka České televize a žije tu pořád, chodí do Mezinárodní Montessori školy. Ta zahrnuje i školku. Eva je momentálně na mateřské dovolené s půlročním Teodorem. Nejstaršímu synovi Tobiášovi je 12, prostřední Emmě je 5 let.   Školy v Belgii začínají už mateřskou školkou, na kterou plynule ve stejné budově navazuje první stupeň. Naši školu si v podstatě vybral Tobiáš ve třech letech sám. Na rozdíl od belgických školek, kde se