Artademia v Miláně: původně škola pro problémové adolescenty, teď model okukují i odborníci ze zahraničí. Hodí se pro každého

Jako terapeutka potkávala Silvia Pagani hodně dospívajících s přecitlivělými nervy a nepřekonatelnou averzí ke škole. “Proč tam mám chodit a učit se něco, co mi nedává smysl a druhý den to stejně zapomenu?” byla jejich častá otázka, nebo spíš zoufalá námitka. A to nebyl jediný problém, přidávaly se neshody s učiteli nebo hrůza ze zkoušení. “Dlouho jsem to měla tak, že jsem je vyslechla a říkala jim já tě chápu, ale takový je život. Ale pak mi to začalo vrtat

Štěpán Moravec: Škola, kde učitel předstírá, že je expertem na svůj předmět, je jen mentální zvyk. Jde to i jinak

Pracuji na střední škole, kde učitel je hlavně expertem na proces plánování a reflexe učení a na potřeby studentů. Učíme (a učíme se) hodně, vyučujeme málo. Studenti se u nás učí hlavně sami. A ačkoliv vyučuji ze srdce rád, myslím, že je to tak správně. U přijímacích zkoušek musí uchazeč odpovědět na tři otázky: za prvé, čemu se chce během studia věnovat. Náš školní vzdělávací program je totiž vystavěný tak, aby zhruba polovinu času “vyučování” měl student na to, věnovat se

Balíme, odcházíme. Ve škole se změnilo vedení a s ním úplně vše. Jak se s tím vypořádat?

Školu pro své dítě jste vybírali pečlivě. Obešli jste dny otevřených dveřích, hovořili s ředitelem i ostatními rodiči, ze školního vzdělávacího programu dokážete citovat, i když vás o půlnoci vzbudí. Přesně víte, jestli mají Hejného matematiku a čtou metodou sfumato, zda píší vázaným písmem, či používají Comenia Script. Zkrátka ještě než vaše dítě prošlo poprvé těmi velkými těžkými dveřmi, jste si prakticky jisti, že už není nic, čím by vás vaše škola mohla překvapit. Ale je to tak? Co když

Učitel se nemá upozaďovat, v učení dítě inspiruje zapálený dospělý, nebo ne? Waldorfská škola jde proti modernímu dogmatu

Dnes se učitel upozaďuje, dokonce se mu ani v některých školách neříká učitel, ale průvodce. Pokud jsou děti schopné udělat něco bez něj, má tahle varianta v moderní pedagogice vždy přednost. Waldorfská škola je v tomto ohledu výjimkou. Zde je učitel dominantní, centrální postava. Jaká je za tím úvaha?  V prostředí inovativních škol je velmi rozšířená myšlenka, že učitel by měl žákovi pomáhat především tím, že mu bude co nejméně překážet. A skoro to až vypadá, že překáží vždy, když se nějak

S těžko vzdělavatelnými dětmi nikdo nepracoval, jak by měl, jinak by neselhávaly, říká zastánkyně svobody v učení

„Stát nemá mít monopol na vzdělávání,“ říká Michaela Řeřichová, která se angažuje v hnutí Svoboda učení. „Svobodné školy jako jsou třeba Sudbury školy jsou pro mě nádherným modelem funkční organizace společnosti. Je to samosprávná komunita na principech přímé demokracie. Skupina lidí vykonává správu nad společným majetkem, definují si pravidla, spolupracují s jinými komunitami…“ říká dále. Toto je pokračování rozhovoru, jehož první díl najdete zde.  Jak jste se dostala ke Svobodě učení? Jak jsem už říkala, začala jsem se v té

Znalosti nepodceňujeme, ale nekončí to u nich. Studenti zde rozvíjejí úsudek, cítění a vůli, říká ředitel waldorfského lycea

„Už dvacet let se snažím navenek komunikovat, co je waldorfská pedagogika, ale příliš se mi to nedaří,“ říká Ivan Smolka, ředitel waldorfského lycea se sídlem v Praze na Jižním městě. Vzděláním strojař, k waldorfskému vzdělávání se přiblížil jako rodič před čtvrt stoletím. „To se musí zažít,“ dodává.  Většinová představa o waldorfské škole je, že si tam děti mohou víc hrát, někdo si ji spojuje s ezoterikou, někdo s bájením. Přitom už ústy svého zakladatele Rudolfa Steinera tato pedagogika zdůrazňuje nutnost

Utlum tu hubu a kup tu kupu hub aneb na waldorfském lyceu musíš v hodině poetiky zapojit mysl, řeč i tělo

Waldorfská škola trvá optimálně dvanáct let. V Česku existuje pět waldorfských lyceí, která pokrývají závěrečné čtyři roky vzdělávání: v Praze, Semilech, Českých Budějovicích, Ostravě a Příbrami. Ačkoli přežívá představa, že waldorfské vzdělávání je „měkké“ a žáci se toho moc nenaučí, bližší pohled ukazuje, že opak je pravdou. Studium je náročné, jeho pojetí je však dost jiné než u běžného gymnázia. Navštívili jsme hodinu poetiky ve waldorfském lyceu na pražském Jižním Městě.   „Utlum tu hubu a kup tu kupu hub,“ říká

„Rodiče vědí lépe než stát, co je pro jejich děti dobré.“ Rozhovor s učitelem a mentorem Pavlem Kraemerem

V poslední dekádě začal strmě růst počet soukromých základních škol s alternativní výukou, které často zakládají rodiče.  Stát se k tomu trendu nejdříve stavěl vstřícně a velkoryse, před dvěma lety ale prudce otočil. Pavel Kraemer se v rozhovoru zamýšlí nad možnými důvody. Jako mentor a poradce pomáhal mnohým těmto školám ke vzniku a v alternativní vzdělávací komunitě se pohybuje dlouhodobě. V poslední době bylo hodně slyšet o zakládání základních škol rodiči a také o tom, že jim stát brání… Tahle vlna se zvedla někdy kolem roku

Chceme založit školu, kterou náš region vyloženě potřebuje, a stát nám v tom brání. Nechápu, říká učitelka

Nápad založit střední školu v Chrudimi narazil na odpor státu. Ale proč vlastně? Obecně to souvisí s nechutí MŠMT povolovat vznik dalších nestátních škol. „V návaznosti na mateřskou a základní školu, kterou již několik let úspěšně provozujeme, bychom rádi otevřeli přírodovědné a pedagogické lyceum zaměřené na přípravu budoucích pedagogů i asistentů proinkluzivních škol, kterých je nedostatek. Ministerstvo nám to nechce povolit, a tak jsme iniciovali petici,“ říká zřizovatelka MŠ a ZŠ Na rovině v Chrudimi a učitelka Jana Hrázská.  Seznamte