Učitel se nemá upozaďovat, v učení dítě inspiruje zapálený dospělý, nebo ne? Waldorfská škola jde proti modernímu dogmatu

Dnes se učitel upozaďuje, dokonce se mu ani v některých školách neříká učitel, ale průvodce. Pokud jsou děti schopné udělat něco bez něj, má tahle varianta v moderní pedagogice vždy přednost. Waldorfská škola je v tomto ohledu výjimkou. Zde je učitel dominantní, centrální postava. Jaká je za tím úvaha?  V prostředí inovativních škol je velmi rozšířená myšlenka, že učitel by měl žákovi pomáhat především tím, že mu bude co nejméně překážet. A skoro to až vypadá, že překáží vždy, když se nějak

S těžko vzdělavatelnými dětmi nikdo nepracoval, jak by měl, jinak by neselhávaly, říká zastánkyně svobody v učení

„Stát nemá mít monopol na vzdělávání,“ říká Michaela Řeřichová, která se angažuje v hnutí Svoboda učení. „Svobodné školy jako jsou třeba Sudbury školy jsou pro mě nádherným modelem funkční organizace společnosti. Je to samosprávná komunita na principech přímé demokracie. Skupina lidí vykonává správu nad společným majetkem, definují si pravidla, spolupracují s jinými komunitami…“ říká dále. Toto je pokračování rozhovoru, jehož první díl najdete zde.  Jak jste se dostala ke Svobodě učení? Jak jsem už říkala, začala jsem se v té

Znalosti nepodceňujeme, ale nekončí to u nich. Studenti zde rozvíjejí úsudek, cítění a vůli, říká ředitel waldorfského lycea

„Už dvacet let se snažím navenek komunikovat, co je waldorfská pedagogika, ale příliš se mi to nedaří,“ říká Ivan Smolka, ředitel waldorfského lycea se sídlem v Praze na Jižním městě. Vzděláním strojař, k waldorfskému vzdělávání se přiblížil jako rodič před čtvrt stoletím. „To se musí zažít,“ dodává.  Většinová představa o waldorfské škole je, že si tam děti mohou víc hrát, někdo si ji spojuje s ezoterikou, někdo s bájením. Přitom už ústy svého zakladatele Rudolfa Steinera tato pedagogika zdůrazňuje nutnost

Utlum tu hubu a kup tu kupu hub aneb na waldorfském lyceu musíš v hodině poetiky zapojit mysl, řeč i tělo

Waldorfská škola trvá optimálně dvanáct let. V Česku existuje pět waldorfských lyceí, která pokrývají závěrečné čtyři roky vzdělávání: v Praze, Semilech, Českých Budějovicích, Ostravě a Příbrami. Ačkoli přežívá představa, že waldorfské vzdělávání je „měkké“ a žáci se toho moc nenaučí, bližší pohled ukazuje, že opak je pravdou. Studium je náročné, jeho pojetí je však dost jiné než u běžného gymnázia. Navštívili jsme hodinu poetiky ve waldorfském lyceu na pražském Jižním Městě.   „Utlum tu hubu a kup tu kupu hub,“ říká

„Rodiče vědí lépe než stát, co je pro jejich děti dobré.“ Rozhovor s učitelem a mentorem Pavlem Kraemerem

V poslední dekádě začal strmě růst počet soukromých základních škol s alternativní výukou, které často zakládají rodiče.  Stát se k tomu trendu nejdříve stavěl vstřícně a velkoryse, před dvěma lety ale prudce otočil. Pavel Kraemer se v rozhovoru zamýšlí nad možnými důvody. Jako mentor a poradce pomáhal mnohým těmto školám ke vzniku a v alternativní vzdělávací komunitě se pohybuje dlouhodobě. V poslední době bylo hodně slyšet o zakládání základních škol rodiči a také o tom, že jim stát brání… Tahle vlna se zvedla někdy kolem roku

Chceme založit školu, kterou náš region vyloženě potřebuje, a stát nám v tom brání. Nechápu, říká učitelka

Nápad založit střední školu v Chrudimi narazil na odpor státu. Ale proč vlastně? Obecně to souvisí s nechutí MŠMT povolovat vznik dalších nestátních škol. „V návaznosti na mateřskou a základní školu, kterou již několik let úspěšně provozujeme, bychom rádi otevřeli přírodovědné a pedagogické lyceum zaměřené na přípravu budoucích pedagogů i asistentů proinkluzivních škol, kterých je nedostatek. Ministerstvo nám to nechce povolit, a tak jsme iniciovali petici,“ říká zřizovatelka MŠ a ZŠ Na rovině v Chrudimi a učitelka Jana Hrázská.  Seznamte

Podle čeho poznáte waldorfskou školu a jak se liší od montessori? Malý rozcestník pro rodiče hladové po vzdělávání

Slovo waldorf a montessori zná už dnes zřejmě každý rodič. Ale na čem jsou tyto hlavní vzdělávací alternativy postavené a čím se od sebe liší, to laik často neví. Není divu. Kdo tyto školy neprozkoumal osobně a na vlastní oči, nemůže mít jinou než velmi vágní představu. A když vám o nich někdo vypráví, je to nejspíš specialista na jeden z těchto proudů (a asi i příznivec), takže je porovnat ani nedokáže. V tomto článku, již třetím ze série věnované výběru školy, se tedy pouštím do

Celý den za královnu: Oslava narozenin v mateřské škole, kde mají rádi pohádky a rituály

Je to opravdu tak, že děti musí mít pořád něco nového? Ve waldorfské školce staví naopak na tom, že dětem dělá dobře, když se věci opakují. A tak oslava narozenin probíhá pohádkově, ale vždycky stejně. „Všichni jsou v klidu, protože přesně vědí, co je čeká,“ říká ředitelka školky Helena Baláková. Narozeniny ve „waldorfu“, to je velká událost. Oslavenec se na jeden den promění v krále nebo královnu, se vším, co k tomu patří: dostane korunu, královský plášť, vybere si dva rádce, kteří

Dětské hraní dnes ovlivňují velké firmy. Rodiče by se měli vzepřít a jít s dětmi do přírody, říká německý pedagog

„Když se nějaké síly dostanou příliš do převahy, objeví se protisíly. Nemějme tedy starost a tím méně strach. Jděme svou cestou,“ říká Rudolf Hettich, který přijíždí do Česka vzdělávat učitele z lesních školek. „Účastníkům jeho seminářů se pod jeho vlivem často úplně změní pohled na přírodu,“ říká Luboš Vedral  z Asociace lesních mateřských škol, který s propagátorem přírodní pedagogiky Hettichem udělal rozhovor. Co je to prahra, termín, který už desítky let používáte? Prahra je elementární přístup k přírodě, pohyb dětí v přírodě a hra s přírodními materiály,