Učitelská vrba: Učím děti s hendikepy. Okamžitě vycítí, co se ve mně děje

Ve školství jsem přes deset let. Ještě během vysokoškolských studií jsem nastoupila do klasické ZŠ jako asistentka pedagoga pro dívku s Downovým syndromem. Verunka se ale ve třídě třiceti dětí, kde byla jediná výrazně jiná, necítila dobře. Měla velké potíže s adaptací, často se zamykala na záchodě a odmítala se vracet do třídy. Celou situaci ještě ztěžovala skutečnost, že jsme se neznaly, musely jsme si nejprve najít cestu jedna k druhé, abych jí mohla být potřebnou oporou. Verunčina maminka se nakonec rozhodla dceru

Výchova a zdraví našich dětí: jak rozvíjet dětskou fantazii i vůli

Autor Radomil Hradil o sborníku Výchova a zdraví našich dětí „Kniha je sestavená z příspěvků celé řady zahraničních autorů a dává nahlédnout do waldorfského přístupu k výchově a vzdělávání a péče o děti v mnoha různých ohledech. Důraz klade na to, jak utvářet prostředí dítěte, aby to napomáhalo postupnému rozvoji všech smyslů, kterých máme podle waldorfské pedagogiky nikoli jen pět, ale dvanáct! Zvláštní pozornost je věnována dětské hře a jejímu významu pro rozvíjení fantazie i vůle. Příspěvky o pohádkách jako potravě pro dětskou duši

Ve škole mě naučili tak akorát číst, psát a trochu počítat, říká Francouzka

„Ve škole mě naučili jen základní věci. Když to tak vezmu, tak ne o moc víc než psát a nějaké jednoduché počty. Což je fajn, ale tolik let na to asi člověk nepotřebuje,“ říká Francouzka Mandana Hematy v rozhovoru o francouzské škole. Jaké jsou vaše první vzpomínky na základní školu? Chodila jsem do mateřské školy Montessori a přechod na normální základní školu byl šok. Uměla jsem číst už od školky, ale když na mě v první třídě učitelka ukázala a řekla

Italové chtějí opět chodit do školy v sobotu

V Itálii se vždy chodilo do školy i v sobotu. V posledních letech ale začaly školy hromadně přecházet na pětitýdenní školní týden a čtyři pětiny z celkového počtu škol mají nyní v sobotu lavice prázdné. Mít dva dny volna místo jednoho je příjemná změna, proč tedy některé školy i studentské organizace začaly protestovat? Dotklo se jich, že důvodem reorganizace nebyly ohledy na žáky nebo učitele a jejich komfort. Stlačení výuky do pěti dnů má čistě ekonomickou motivaci a prosazují ho provincie, které financují chod a

Učitelská vrba: Inkluze mi nahání hrůzu a vyčerpává mě

Četla jsem váš článek o pravítkách v matematice… Je to přesně tak. Ještě nebylo zmíněno, že pobíhám mezi dětmi se šroubovákem a spravuji kružítka. Kolegyně zavedla – a já pokračuji v jejích stopách – erární sáček s potřebami na rýsování. Máme v něm dvě pravítka, kvalitní a funkční kružítko, dvě pentilky s tuhami, náhradní tuhy do kružítka, úhloměr a gumu. Po každé hodině musíme hlídat, jestli nám někdo něco neodnesl, ale pořád je to lepší než řešit, že jsou ve třídě děti,

Chcete svého broučka dostat do dobré školy? Připravte se na válku

Doučování je celosvětově na vzestupu. Česka se doučovací mánie zatím výrazně netýká, ale máme k tomu nakročeno. Jen v důsledku zavedení jednotných přijímaček stoupla poptávka po přípravných kurzech na dvojnásobek, odhadují firmy, které je nabízejí. V mnoha vyspělých zemích průmysl doučování už pár let jede na plný plyn. Podle Global Industry Analysts, na které se odvolává BBC, roste každoročně o 7 % a v roce 2018 překročí celosvětově odhadem 100 miliard dolarů. Doučování se již také neomezuje jen na přípravu na zkoušky a netýká se jen

Americká škola očima české maminky – II.část

Lukáš a Lucie Pospíchalovi odjeli do USA v roce 2001 jako mladí manželé po vysoké škole. Chtěli tu rok pracovat a pak se vrátit domů. Místo toho ale dosud žijí ve státě New Jersey, v malém městě Rutherfordu, kousek od New Yorku. Lukáš pracuje na Manhattanu jako manažer marketingu. Lucie, vzděláním učitelka němčiny a latiny, je doma a věnuje se dětem, jedenáctileté Anežce a devítiletému Matoušovi. A takto popisuje, jak to ve škole Anežky a Matouše chodí. Publikujeme 2.část vyprávění Lucie Pospíchalové

Kamarádi do jedné lavice? Raději ne. Učitelé vědí proč

Pepíček seděl s Toníčkem, a tak dobře si rozuměli. Než zasáhla učitelka a Toníčka posadila dopředu vedle Aničky. Zdá se to jako schválnost, ale učitelka to s největší pravděpodobností myslela dobře. A dost možná rozsazení vůbec nesouviselo s Pepíčkem a Toníčkem. „Můj syn má ve škole dobrého kamaráda. Chodí spolu i po škole na fotbal. Od začátku roku seděli spolu v lavici, ale teď je učitelka rozsadila. Má na to právo?“ napsala Johana Bílovcová z Tábora do poradny na našem webu. Odpověď může

Náboženství je v české škole popelkou. Dětem i rodičům je to jedno

Zatímco náboženské spory hýbaly a hýbou světem, ba dokonce ohrožují naši budoucnost, v českých školách se náboženství vyučuje velmi okrajově. Náboženští fanatici nesmí proniknout do škol a svádět děti na scestí. Na tom panuje všeobecná shoda. V českých školách je ale tohle riziko téměř nulové, protože o náboženství se nezajímají ani děti, ani rodiče.  Na hodiny náboženství chodí podle statistik římskokatolické církve asi 4,5 procenta všech žáků základních škol. Českým dětem je tím pádem dost nepochopitelné, jak může tak nepodstatný jev jako