Domácí učení je velký boj, říká máma dcery s ADHD. Ta neupadá na mysli jen díky tomu, že chodí do školy, kde děti neznámkují a nesrovnávají

Psycholožka Ivana Matyášová vychovává s manželem tři děti. Zkušenost s výchovou nejstarší dcery Adiny (8), která má ADHD, ji nasměrovala k pomoci rodinám dětí s touto poruchou. „Pomáhá nám dobré plánování, strukturování práce a pohyb,“ říká o domácí práci s dcerou.  První díl povídání o výchově dítěte s ADHD si můžete přečíst ZDE Minule jsme se bavily o tom, že Adinka si ve škole zvykla a dokáže už víc spolupracovat s dětmi a soustředit se na úkoly. Znamená to, že se děti s ADHD můžou s věkem

Jonáš a další dětí s postižením měly zůstat doma až do konce školního roku. Možná si ale stát dá říct

Jonášovi je osm, ale nemluví a chodí do speciální školy. Je mnoho důvodů pro to, aby se děti jako on mohly do svých tříd vrátit co nejdříve. Ministerstvo školství ale rozhodlo opačně: zůstanou doma jako poslední. Na příběhu jedné rodiny porozumíte tomu, proč to je problém. Státní správě to vysvětlují různé expertní skupiny i úřad ombudsmana. A vypadá to, že ministr na to uslyší a vloží nakonec rozhodnutí do rukou samotných škol. Fantysovým a tisícům podobných rodin by se tak

Tisíce dětí se během koronakrize nevzdělávají a školy je neshánějí. Učitelé si asi nepředstaví, jak na tom různé rodiny jsou, někde chybí i čisté papíry, říká terénní pracovnice

V Česku je téměř deset tisíc dětí, které se během koronakrize nijak nevzdělávají, nejčastěji proto, že nemají potřebné vybavení. Často to jsou přitom právě ty děti, které by podporu učitele nebo asistenta nejvíce potřebovaly. Zatímco v Německu dostane každý žák, který nemá dostatečné vybavení, 150 eur na pořízení techniky, v Česku žádná systematická podpora neexistuje a terénní pracovníci se setkávají s neochotou učitelů dětem vycházet vstříc. „Učitelé si asi nepředstaví, jak na tom různé rodiny jsou, někam nosím i čisté papíry nebo

Nástup do školy byl jako studená sprcha, říká matka dcery s ADHD. Hrozilo, že se vrátí do školky, ale nakonec jsme přišli na to, jak se s tím poprat

Dětská psycholožka Ivana Matyášová žije s rodinou ve vesnici na dohled od Pardubic. Má tři děti, nejstarší dcera Adina, která navštěvuje třetí třídu základní školy, má ADHD. „Zvažovali jsme, jestli dceru v první třídě nestáhnout zpátky do školky, tak velký náraz to byl,“ říká. Zkušenosti, kterými s dcerou prošla, ji nasměrovaly k pomoci rodinám s dětmi s ADHD.  Kudy vlastně vedla vaše profesní cesta? Vystudovala jsem psychologii a nějak přirozeně jsem se nasměrovala k práci s dětmi. Pracovala jsem v

V Bulharsku se učí na dálku všichni stejně, říká česká maminka z pobřeží Černého moře. Stát koupil a zavedl všem školám stejné programy

Češka Veronika žije se svým bulharským manželem a třemi dcerami (10, 9 a 5 let) už čtvrtým rokem na bulharském pobřeží Černého moře. Za běžných podmínek tedy navštěvují místní státní školu a jednou ročně skládají zkoušky na kmenové škole v ČR. V tuto chvíli se ale dvě starší dcery tak jako většina dětí v Evropě učí online. „Online výuka v celém Bulharsku běží podle stejného modelu, ministerstvo zaplatilo všem školám stejný program. Holky mají prostor ještě na to, co zajímá je – mají

Myslím si, že je třeba být za každé situace pozitivní, a rozhodně se teď nenudím, říká ředitelka školy v Nepálu. Zavřené

Diptee Acharya založila před deseti lety v nepálském Káthmándú „jinou“ školu. Sanskriti International School překračuje schémata tradičního vzdělávání a je lecčím podobná inovativním školám v Česku i jinde ve světě. Zážitkové učení, rozvoj vnitřní motivace žáků, jejich aktivní zapojení… Vzdělávání pro 21.století, jak říká ředitelka. “Můžeme inspirovat změnu státních škol a pomáhat jim, vláda by se na nás neměla dívat jako na konkurenci,” myslí si. A teď prožívá přechod na distanční výuku.  Do jakých škol jste chodila jako dítě vy?

Paříž ztichla. Děti jsou doma, kosmetické firmy vyrábějí dezinfekci, píše česká maminka z Francie

Eliška Maben žije s rodinou v centru Paříže. Pracuje v modelingové agentuře a obě děti navštěvují základní školu. Vzhledem k momentální situaci jsou ale už několik týdnů doma. „Pouštíme je jen do vnitrobloku a nenecháme je, aby si hrály s dětmi sousedů. Bohužel, nedá se nic dělat.“ Paříž touto dobou bývá plná turistů, u nás v centru se leckdy nedá projít po chodníku. To se ale v posledních týdnech změnilo. Turisté tu nejsou prakticky žádní a ani místní teď příliš nechodí ven. Ze začátku opatření proti

Jak prožívají nucenou izolaci italské rodiny? Pro některé je to možnost být víc spolu doma, říká Češka z Dolomit

Marta Kučíková s manželem a třemi dětmi žije v italských Dolomitech. Oba pracují v obchodě s potravinami v regionu Benátsko, který je silně zasažen pandemií koronaviru. Přečtěte si jejich svědectví o tom, jak situaci zvládají italské rodiny a jejich školáci. Do Dolomit jsme odešli žít před více než deseti lety – původně na pár týdnů, jen kvůli změně zažitého stereotypu. Itálie nám ale učarovala, a tak jsme zůstali; třetí dítě už se nám narodilo tam. A svou novou vlast milujeme

Mnoha dětem nejvíc chybí živý a vřelý vztah s rodiči, říká ředitelka školy ve vyloučené lokalitě. Nechme je teď, ať spolu úplně obyčejně tráví čas

Trmice jsou město s několika sociálně vyloučenými lokalitami a vysokou nezaměstnaností a zadlužeností. Třetina žáků tamní základní školy jsou Romové, každý sedmý má speciální vzdělávací potřeby. Velká část rodin nemá dostatečné vybavení pro výuku online. Anebo motivaci. Případně oboje. „O to kreativnější musíme být,“ říká ředitelka tamní školy Marie Gottfriedová. „To, v čem jsou děti nejvíc podvyživené, je živý a vřelý čas s rodiči. Být spolu a dělat takové ty úplně obyčejné věci jako převléknout peřiny, uklidit koupelnu nebo se naučit zatopit