Kamarádi do jedné lavice? Raději ne. Učitelé vědí proč

Pepíček seděl s Toníčkem, a tak dobře si rozuměli. Než zasáhla učitelka a Toníčka posadila dopředu vedle Aničky. Zdá se to jako schválnost, ale učitelka to s největší pravděpodobností myslela dobře. A dost možná rozsazení vůbec nesouviselo s Pepíčkem a Toníčkem. „Můj syn má ve škole dobrého kamaráda. Chodí spolu i po škole na fotbal. Od začátku roku seděli spolu v lavici, ale teď je učitelka rozsadila. Má na to právo?“ napsala Johana Bílovcová z Tábora do poradny na našem webu. Odpověď může

Náboženství je v české škole popelkou. Dětem i rodičům je to jedno

Zatímco náboženské spory hýbaly a hýbou světem, ba dokonce ohrožují naši budoucnost, v českých školách se náboženství vyučuje velmi okrajově. Náboženští fanatici nesmí proniknout do škol a svádět děti na scestí. Na tom panuje všeobecná shoda. V českých školách je ale tohle riziko téměř nulové, protože o náboženství se nezajímají ani děti, ani rodiče.  Na hodiny náboženství chodí podle statistik římskokatolické církve asi 4,5 procenta všech žáků základních škol. Českým dětem je tím pádem dost nepochopitelné, jak může tak nepodstatný jev jako

Americká škola očima české maminky – I.část

Lukáš a Lucie Pospíchalovi odjeli do USA v roce 2001 jako mladí manželé po vysoké škole. Chtěli tu rok pracovat a pak se vrátit domů. Místo toho ale dosud žijí ve státě New Jersey, v malém městě Rutherfordu, kousek od New Yorku. Lukáš pracuje na Manhattanu jako manažer marketingu. Lucie, vzděláním učitelka němčiny a latiny, je doma a věnuje se dětem, jedenáctileté Anežce a devítiletému Matoušovi. A takto popisuje, jak to ve škole Anežky a Matouše chodí. V našem městě Rutherfordu žije převážně

Svitavský ředitel: Z Finska jsme si přivezli odvahu školu měnit

Delší přestávka, příjemnější dvorek školy nebo zahájení diskuse o zpřísnění zákazu mobilních telefonů  – takové novoty zavedli zatím na svitavské škole TGM po návštěvě „finského školského zázraku“. Především se ale utvrdili v tom, že je třeba klást důraz na člověka, důvěru a smysl. „Přivezli jsme si odvahu školu proměňovat,“ říká ředitel Jiří Sehnal. Co vás ve Finsku zaujalo úplně nejvíc? To, že měli odvahu vzít celý školský systém, jak byl, shodit ho ze stolu a začít ho stavět od začátku

Stáhněte si knihu, která pomáhá vychovávat dítě s poruchou sluchu

Ročně se v Česku narodí až 1 200 dětí se středně těžkou a 100 dětí s těžkou sluchovou vadou. Až 97 procent z nich má slyšící rodiče. Ti většinou netuší, co je čeká, a s obavami přemýšlí, jak se se svým dítětem domluví a jak ho vychovají. Slovenská nadace Pontis proto dala dohromady dvoudílnou knihu s názvem Máme dítě s poruchou sluchu.  Rodičům zásadně pomůže s prvními kroky v péči o dítě a zodpoví všemožné otázky, které takový rodič může mít.

Komunismus ve finské školní jídelně

Vypadá to, že je jedno místo na světě, kde si komunismus pochvalují. Finské školní jídelny. Obědy jsou pro školáky zdarma, a to již od roku 1948, a to i v létě. Ale děti musejí jídlo dojídat. Kromě výhody ekonomické si Finové školní oběd spojují ještě s dalšími hodnotami, jako je sounáležitost či osvobození, uvádí na svém blogu KULTTURRICULTUR Sherri Fischerová z Baltimoru, učitelka vizuálních umění, která se ve Finsku zajímá o školní kulturu. Děti z nefunkčních rodin dostávají s jídlem zároveň i ujištění, že

Asistentka pedagoga, která se nebála

Tomáš se učí první rok cukrářem. Nebylo snadné najít školu, kde by ho vzali. Je atypický autista a asistenci potřeboval od 1.třídy. A měl štěstí, že po dvou méně úspěšných pokusech dostal asistentku, která se nebála mu pomáhat jen tolik, kolik potřeboval. Rozhovor s maminkou Petrou Jandovou Jak jste našli školu a asistenta? Školu jsme hledali dlouho. Dnes je to asi o něco snazší, ale to bylo před deseti lety. Všude nám říkali, že by s tím musela souhlasit třídní učitelka, a

Ve školce dětem vyprávíme klasické pohádky. Drsných scén se nebojíme

„Dramatické momenty v pohádkách necenzurujeme. Pracujeme se zdravou mírou strachu,“ říká ředitelka mateřské školky ve Slušticích u Prahy Táňa Smolková. Kdy se u vás ve školce čtou dětem pohádky? Každý den před obědem. A pohádky nečteme, ale vyprávíme. Učitelka – my jim říkáme tety – se pohádku nejdřív musí sama naučit. Jaké pohádky vybíráte? Nejčastěji klasické české pohádky zpracované Karlem Jaromírem Erbenem. Výběr dále ovlivňuje roční období a jaké tradiční svátky zrovna oslavujeme. K nim přiřazujeme různá témata, která pohádky rozvíjejí. Třeba