Na inkluzi nenadávám a snažím se budovat dobrou školu pro každého, říká ředitelka z Děčína

Kancelář Aleny Tomáškové zdobí fotky jejích dětí a vnoučat společně s panoramatickými fotografiemi Himálají. Sportovně vyhlížející usměvavá paní ředitelka ZŠ Máchovo náměstí v Děčíně u stejného stolu úřaduje už osmnáct let. Pod jejím vedením se z „Máchovky“ stala vyhlášená škola, kam se jezdí inspirovat učitelé nejen z Ústeckého kraje. Příští rok uvolní své místo nástupci. „Těším se, že zůstanu ve škole jako učitelka výchovy ke zdraví. A taky budu víc cestovat,“ říká. Jak byste představila vaši školu? Jsme vlastně úplně klasická škola s mateřskou

Češka o Walesu: Ani známky, ani testy, domácích úkolů jak šafránu. Vše podstatné se děti musí naučit ve škole

Baranovi žijí v jižním Walesu, sedmiletá Alexandra chodí na první a třináctiletý Jaroslav na druhý stupeň základní školy. Dětem se ve škole líbí a spokojení jsou i rodiče. „Jediná věc, co mi opravdu vadí, je to, že se ani malé děti ve školách nepřezouvají. Oproti všemu ostatnímu, co funguje skvěle, je to ale samozřejmě nepodstatný detail,“ říká Šárka. První část vyprávění o školách ve Walesu čtěte ZDE Ve školách se vůbec neznámkuje. V pololetí a na konci roku děti dostanou psanou

Jak to chodí ve Walesu očima české maminky: Do školy už ve čtyřech letech, družina neexistuje, zato se ve škole společně snídá

Rodina Baranových žije už třináct let v jižním Walesu. Šárka pracuje jako asistentka učitele pro děti se speciálními potřebami, Jaroslav je obráběčem kovů. Sedmiletá Alexandra a třináctiletý Jaroslav navštěvují místní školy. „První stupeň je dost jiný než v Česku – děti se učí hrou anebo hodně prakticky, vše je mnohem víc propojené. Když se probírá kniha Karlík a továrna na čokoládu, děti zkouší i malovat čokoládou nebo testují, jak rychle se který druh rozpustí.“ Do Walesu jsme se přistěhovali, když byly synovi

Nevychovávejte úspěšné děti, ale vstřícné děti. Budou díky tomu úspěšnější! Nevěříte? Dokazují to průzkumy

Děti dobře poznají, co jako rodiče skutečně chceme, a co jen říkáme, že chceme. A podle toho se zařídí. A co chtějí dnešní rodiče především? Aby jejich dítě obstálo v dravém světě. Výchova k ohleduplnosti se tak dostala na druhou kolej, tomuto cíli totiž zdánlivě nepomáhá. To je ale velký omyl, cesta k úspěchu pro vaše děti vede právě tímto směrem, tvrdí rodičům americký psycholog Adam Grant. Argumenty podložené výzkumy přináší ve svém článku Přestaňte vychovávat úspěšné děti, začněte vychovávat

Co jsem ještě viděla ve Finsku? Druháky, kteří mluví plynně třemi jazyky, a mnoho dobré vůle

O finském školství se v poslední době hodně mluví jako o malém zázraku, který původně celkem chudou zemi už před lety proměnil ve světového leadera v oblasti technologií a inovací – a k tomu navíc jsou finské děti podle průzkumů ve škole šťastné a spokojené. Když jsem tedy dostala šanci strávit týden ve školách v regionu Kokkola, neváhala jsem ani chvíli, vypráví Tereza Bočanová, učitelka zeměpisu z Gymnázia Thomase Manna v Praze. První díl vyprávění z Finska čtěte ZDE Děti

Co jsem viděla ve Finsku? Třeba osmileté dítě u cirkulárky… a pozitivně naladěné učitele

„Vystudovala jsem přírodovědu, učím zeměpis na gymnáziu a moje práce mě moc baví. Snažím se o mezipředmětovou spolupráci a pořád hledám inspiraci do výuky. Když jsem se tedy dozvěděla, že Národní ústav dalšího vzdělávání (NIDV) chystá exkurzi do Finska, hned jsem se přihlásila a stala se jednou z dvanácti vybraných učitelů,“ vypráví Tereza Bočanová z Gymnázia Thomase Manna v Praze. V říjnu strávila čtyři dny ve finských školách. Čtyři dny vymezené pro náš pobyt a návštěvy škol jsme strávili v

Balíme, odcházíme. Ve škole se změnilo vedení a s ním úplně vše. Jak se s tím vypořádat?

Školu pro své dítě jste vybírali pečlivě. Obešli jste dny otevřených dveřích, hovořili s ředitelem i ostatními rodiči, ze školního vzdělávacího programu dokážete citovat, i když vás o půlnoci vzbudí. Přesně víte, jestli mají Hejného matematiku a čtou metodou sfumato, zda píší vázaným písmem, či používají Comenia Script. Zkrátka ještě než vaše dítě prošlo poprvé těmi velkými těžkými dveřmi, jste si prakticky jisti, že už není nic, čím by vás vaše škola mohla překvapit. Ale je to tak? Co když

Proč mladí Estonci excelují v mezinárodních testech PISA? Země vsadila na „vše podstatné jsem se naučil ve školce“

Tento týden byly zveřejněny výsledky testů PISA, které zkoumají, jak jsou na tom patnáctiletí žáci z téměř 80 zemí světa v různých oblastech vzdělávání. Na prvních místech se tradičně objevují země jako je Kanada, Japonsko, Nizozemsko nebo Finsko. Ve dvou ze tří oblastí ale letos zvítězilo Estonsko, pobaltský stát, který má zhruba stejně obyvatel jako Praha a prošel složitou postsovětskou transformací. Jak je možné, že co se týče vzdělání, je tato malá země v současné Evropě prakticky bez konkurence? Situaci

Jako ředitel jsem měl spoustu nápadů, ale neměl jsem na ně čas. To je největší problém českého školství, říká senátor Jiří Růžička

Finsko prostě jede! napsal v říjnu na svůj Facebook senátor a ředitel pražského Gymnázia Jana Keplera Jiří Růžička. Takové dojmy si odvezl ze senátní návštěvy, při níž byl v hledáčku především vzdělávací systém, který je považovaný za nejlepší na světě. „Finsko se rozhodlo vsadit na vzdělávání a drží vizi bez ohledu na to, kdo vládne. Měli bychom se inspirovat, došli jsme se ke zdi, která se už přelézt nedá,“ říká senátor. Co vás ve Finsku zaujalo úplně nejvíc? Asi to, že finská