V Indii jde s dítětem k psychologovi celá rodina včetně strýce, popisují Češky stáž v Kalkatě

Dominika Drahovzalová a Julie Medová hledaly před třemi lety, ještě jako studentky psychologie na pedagogické fakultě v Praze, odbornou stáž, a přitom toužily jet do Indie. A napadlo je to spojit. Co nejdřív mohlo vypadat jako bizarní plán, se ukázalo jako zásadní osobní i profesionální zkušenost. „Když jsme tam přijely, všechno ve mně volalo co to sakra je, proč to dělají takhle, to je přece blbost!“ říká Dominika. „Ale postupně se můj postoj změnil. Funguje to tam úplně jinak, a přesto

S dyslexií, dysgrafií nebo dyskalkulií na gymnázium? Klidně. A ještě si tam zřídili „dys“ klub

Dyslexie, dysgrafie, dyskalkulie, ADHD a další poruchy učení jsou strašákem moderní doby. Dětem komplikují cestu ke kvalitnímu vzdělání a učitelům přinášejí práci navíc. Na jednom pražském gymnáziu ale ukazují, že kde je vůle, tam je cesta. Poruchy učení tu vnímají jako výzvu, ne jako problém. Je středa, 7:30 ráno. Parta terciánů a kvartánů v příjemné světlé třídě Gymnázia EVOLUTION v Sázavské ulici staví lavice do půlkruhu. Je jich dvanáct, kluci i holky. Za chvíli tady začíná seminář – takzvaný Dys klub. Ve

Rusové jsou k hendikepovaným velmi ohleduplní, říká česká maminka žijící v Moskvě

Češka Barbora Vorotynceva žije se svým ruským mužem Petrem v Moskvě. Vychovávají sedmiletého syna Andreje, který má poruchu autistického spektra. Andrej navštěvuje přípravný ročník školy určené dětem s touto poruchou, ale přitom s normální inteligencí. Andrej byl přijat do dvouleté přípravky „podmínečně“. Na přijímacím pohovoru totiž nezvládl skoro nic, co paní učitelky vyžadovaly. I ve speciální škole je velká konkurence a přetlak. Andrej dělá velké pokroky, byl převeden do silnější skupiny, a doufáme, že nás vezmou i do první třídy. Nedovedu si

Chceme, aby řemesla vzkvétala? Nenuťme je dětem ve čtrnácti letech

Zájem o učební obory se snižuje v Česku i v zahraničí. Britský pokus posílit počet učňů ale nevyšel, i když stál hodně peněz. Podle vzdělávacích expertů je hlavním problémem to, že děti ve čtrnácti letech nevědí, čím chtějí být, a jdou na řemeslo často pouze z nouze. Navíc nízká úroveň učňovského školství je činí neatraktivní a komplikuje dětem cestu k případnému dalšímu vzdělávání. Podle Národního ústavu pro vzdělávání je v ČR je zhruba 510 škol, které nabízejí vzdělávání zakončené učňovskou zkouškou. Loni na

Protivné otázky dětí jsou pro mě zajímavé. A zájem, to je láska, říká známý pedagog Pär Ahlbom

Švéd Pär Ahlbom věří na svobodu a intuici v pedagogice. „Když jsme v pořádku my, jsou v pořádku i děti,“ říká. Skutečné učení podle něj  nastává, když jsme v pohodě sami se sebou a nejsme vystrašení. To platí i pro dospělé, kteří jsou s dětmi v kontaktu a své vnitní stavy na ně přenášejí. Zakladatel takzvané intuitivní pedagogiky Ahlbom letos vedl v Česku seminář pro dospělé i děti a při té příležitosti jsme s ním udělali rozhovor. Založil jste školu Solvik, která je v pedagogice pojem.

Rusové mají až posvátný vztah ke vzdělání, nemít vysokou školu je nemyslitelné, říká Češka žijící v Moskvě

Češka Barbora Vorotynceva žije v Moskvě už 8 let. Zavedla ji tam láska k hudbě a zpěvu. Během studií na Moskevské státní konzervatoři se seznámila se svým budoucím manželem Petrem. Dnes společně vychovávají sedmiletého syna Andreje. „Ruský školský systém od začátku do konce se od našeho liší náročností. Nároky na děti jsou mnohem vyšší než v českých školách,“ říká. „Rusové mají až posvátný vztah ke vzdělání, nemít vysokou školu je pro ně nemyslitelné,“ dodává. Náš syn Andrej se narodil v Moskvě, je mu

České děti mi po návratu hned připadaly hodnější, říká učitel, který působil na anglických školách

Srovnávat české a britské školy Alexis Katakalidis přímo nechce, každý systém má podle něj své výhody a slabiny. Ale v Anglii se mu líbila dynamika hodin, možnost konzultovat s kolegy a mít odborné vedení. Učil v různých typech škol, i problémové žáky. „Británie mě zocelila, když jsem pak šel učit do Čech, tak jsem měl pocit, že české děti jsou v podstatě andílci,“ usmívá se. Co vás do Británie zavedlo? Studoval jsem na pedagogické fakultě angličtinu a francouzštinu. Když jsem dodělal bakaláře,

Sociální sítě a zkoušky stresují britská děvčata. Podle průzkumu jsou čím dál nešťastnější

Průměrná Britka kontroluje svůj smartphone asi 28x za den. Ale sociální sítě, na které se chodí dívat, ji spíše stresují, jak vyplynulo z nedávného průzkumu. Přidejme k tomu testy a zkoušení a obrázek je takový, že jen čtvrtina dotázaných děvčat mezi sedmi a jednadvaceti lety se považuje za velmi šťastná. Před nějakými deseti lety to bylo čtyřicet jedna procent. Nálada rapidně klesá. Dívky a mladé ženy ve Velké Británii se podle průzkumů cítí mnohem méně spokojené než jejich vrstevnice před 10 lety,

Jan Sokol ke 100. narozeninám Česka: Bez zlepšování škol si životní úroveň neudržíme. Musíme zaplatit kvalitní učitele

Česku je sto let a stejné výročí má i české vzdělávání. Jak se za tu dobu posunulo a jaká by měla být jeho budoucnost? Poslechněte si krátké povídání filosofa, vysokoškolského pedagoga a bývalého ministra školství Jana Sokola.  Když byla před 250 lety v Česku zavedena povinná školní docházka, děti chodily do školy jen, když na poli nebylo moc práce. Školy neměly budovy a učitelé nedostávali zaplaceno, museli se živit něčím jiným. „To se postupem času změnilo, ale propásli jsme boom školství,