K rozdělování dětí už dochází i na prvním stupni. S Janou Strakovou o tom, proč jsou velké rozdíly mezi školami problémem nás všech

„V běžných veřejných školách vznikají výběrové třídy, za které si rodiče často připlácejí, a dětem se v nich dostává lepší péče. Odneseme to my všichni,“ říká akademička Jana Straková. Už dlouhá léta upozorňuje na to, že kvalita vzdělání českých dětí extrémně závisí na tom, do jaké školy chodí, v jak bohatém regionu žijí a jaké mají rodinné zázemí. Za prosazování rovného přístupu ke vzdělávání pro všechny děti získala v únoru ocenění Nadace České spořitelny. Jak si stojí český vzdělávací systém z hlediska nerovností

Rok a půl mezi zdravými dětmi nám dal oběma strašně moc, říká maminka chlapce, který po autonehodě ochrnul

„Stát, hoří paní učitelka. Uhaste ji,“ volá na zahradě školky šestiletý Péťa. Sedí ve speciálním kočárku, který tlačí tři další kluci. Pravá ruka, ve které drží pomyslnou hadici, je to jediné, s čím dokáže hýbat. Před třemi lety si při autonehodě poranil míchu. Po zotavení chodil do stacionáře, kde byly převážně děti s mentálním postižením. Teď patří už druhým rokem do třídy Břízek Waldorfské mateřské školy na pražských Petřinách. „Ten rok a půl mezi zdravými dětmi nám dal oběma strašně moc,“ říká

Chceme založit školu, kterou náš region vyloženě potřebuje, a stát nám v tom brání. Nechápu, říká učitelka

Nápad založit střední školu v Chrudimi narazil na odpor státu. Ale proč vlastně? Obecně to souvisí s nechutí MŠMT povolovat vznik dalších nestátních škol. „V návaznosti na mateřskou a základní školu, kterou již několik let úspěšně provozujeme, bychom rádi otevřeli přírodovědné a pedagogické lyceum zaměřené na přípravu budoucích pedagogů i asistentů proinkluzivních škol, kterých je nedostatek. Ministerstvo nám to nechce povolit, a tak jsme iniciovali petici,“ říká zřizovatelka MŠ a ZŠ Na rovině v Chrudimi a učitelka Jana Hrázská.  Seznamte

Není pravda, že děti s postižením jsou v běžné škole nutně nešťastné, říká pedagožka, která se zabývá inkluzí

Které děti s postižením se mohou úspěšně vzdělávat a integrovat v běžné škole, a které již ne? To je jádro debaty o inkluzi neboli společném vzdělávání.  A jaké možnosti nabízejí těmto dětem školy speciální? „Speciální škola neznamená automaticky škola dobře vybavená pro podporu žáků s různými druhy postižení,“ říká Lenka Felcmanová, která vyučuje speciální pedagogiku na pražské pedagogické fakultě a je místopředsedkyní České odborné společnosti pro inkluzivní vzdělávání.  Jak to je u nás s dostupností speciálních škol a s jejich zaměřením? Existují speciální školy

S dyslexií, dysgrafií nebo dyskalkulií na gymnázium? Klidně. A ještě si tam zřídili „dys“ klub

Dyslexie, dysgrafie, dyskalkulie, ADHD a další poruchy učení jsou strašákem moderní doby. Dětem komplikují cestu ke kvalitnímu vzdělání a učitelům přinášejí práci navíc. Na jednom pražském gymnáziu ale ukazují, že kde je vůle, tam je cesta. Poruchy učení tu vnímají jako výzvu, ne jako problém. Je středa, 7:30 ráno. Parta terciánů a kvartánů v příjemné světlé třídě Gymnázia EVOLUTION v Sázavské ulici staví lavice do půlkruhu. Je jich dvanáct, kluci i holky. Za chvíli tady začíná seminář – takzvaný Dys klub. Ve

Rusové jsou k hendikepovaným velmi ohleduplní, říká česká maminka žijící v Moskvě

Češka Barbora Vorotynceva žije se svým ruským mužem Petrem v Moskvě. Vychovávají sedmiletého syna Andreje, který má poruchu autistického spektra. Andrej navštěvuje přípravný ročník školy určené dětem s touto poruchou, ale přitom s normální inteligencí. Andrej byl přijat do dvouleté přípravky „podmínečně“. Na přijímacím pohovoru totiž nezvládl skoro nic, co paní učitelky vyžadovaly. I ve speciální škole je velká konkurence a přetlak. Andrej dělá velké pokroky, byl převeden do silnější skupiny, a doufáme, že nás vezmou i do první třídy. Nedovedu si

Ať už tomu říkáme integrace nebo inkluze, klapalo by to, kdyby se změnila jedna věc, říká ředitelka školy

Jana Teriaki, ředitelka spádové základní školy v moravských Morkovicích, kde se vzdělává přes čtyři sta dětí,  mluví o inkluzi v její škole a o tom, co by pomohlo, aby to podle ní fungovalo lépe. Jak se inkluze projevila ve vaší škole? Integrovali jsme i dřív, ale takzvaná „inkluze“ z roku 2016 se nás dotkla pozitivně v tom smyslu, že přinesla nárokové peníze. Před tím jsme peníze na asistenty dostávali částečně od kraje, zbytek jsme ale museli řešit z učitelského. Často je problém v tom, že asistent

Asistent pedagoga – komu se má vlastně ve třídě věnovat a další věci, na kterých vázne inkluze

Asistent pedagoga – pozice v českých školách poměrně nová, ale nadmíru žádaná. Nedostatkem asistentů trpí školy napříč českou republikou. Proč tomu tak je a co by mohlo situaci zlepšit? „Začal bych od peněz, asistenti jsou extrémně špatně placení, a navíc jsou nuceni investovat do svého vzdělávání,“ říká programový ředitel společnosti EDUin Miroslav Hřebecký. Proč je tak obtížné asistenta najít? Jde o poměrně špatně placenou práci, na kterou je ovšem vyžadována odborná kvalifikace minimálně 120hodinového kurzu v ceně kolem 10 tisíc. Školy

Já mám ráda kočička. Děti z cizích zemí se učí ve školce češtinu, ulehčí jim to vstup do školy

Šestiletá Verunka má jít už za půl roku do školy. Má zrzavé kudrny, na nose pihy, proříznutou pusu a jeden malý handikep – oba její rodiče hovoří pouze ukrajinsky. Je šikovná a akční, ale češtinu ještě potřebuje dobrousit. Dvakrát týdně za ní a několika dalšími dětmi dochází dvě lektorky češtiny. Školka je za jazykovou pomoc vděčná a ocení to brzy i škola. Ze tříd jedné žižkovské školky se line hudba, smích, dětské výskání. Je po svačině, za hodinku se půjde