Učitelská vrba: Inkluze mi nahání hrůzu a vyčerpává mě

Četla jsem váš článek o pravítkách v matematice… Je to přesně tak. Ještě nebylo zmíněno, že pobíhám mezi dětmi se šroubovákem a spravuji kružítka. Kolegyně zavedla – a já pokračuji v jejích stopách – erární sáček s potřebami na rýsování. Máme v něm dvě pravítka, kvalitní a funkční kružítko, dvě pentilky s tuhami, náhradní tuhy do kružítka, úhloměr a gumu. Po každé hodině musíme hlídat, jestli nám někdo něco neodnesl, ale pořád je to lepší než řešit, že jsou ve třídě děti,

Kamarádi do jedné lavice? Raději ne. Učitelé vědí proč

Pepíček seděl s Toníčkem, a tak dobře si rozuměli. Než zasáhla učitelka a Toníčka posadila dopředu vedle Aničky. Zdá se to jako schválnost, ale učitelka to s největší pravděpodobností myslela dobře. A dost možná rozsazení vůbec nesouviselo s Pepíčkem a Toníčkem. „Můj syn má ve škole dobrého kamaráda. Chodí spolu i po škole na fotbal. Od začátku roku seděli spolu v lavici, ale teď je učitelka rozsadila. Má na to právo?“ napsala Johana Bílovcová z Tábora do poradny na našem webu. Odpověď může

Náboženství je v české škole popelkou. Dětem i rodičům je to jedno

Zatímco náboženské spory hýbaly a hýbou světem, ba dokonce ohrožují naši budoucnost, v českých školách se náboženství vyučuje velmi okrajově. Náboženští fanatici nesmí proniknout do škol a svádět děti na scestí. Na tom panuje všeobecná shoda. V českých školách je ale tohle riziko téměř nulové, protože o náboženství se nezajímají ani děti, ani rodiče.  Na hodiny náboženství chodí podle statistik římskokatolické církve asi 4,5 procenta všech žáků základních škol. Českým dětem je tím pádem dost nepochopitelné, jak může tak nepodstatný jev jako

Asistentka pedagoga, která se nebála

Tomáš se učí první rok cukrářem. Nebylo snadné najít školu, kde by ho vzali. Je atypický autista a asistenci potřeboval od 1.třídy. A měl štěstí, že po dvou méně úspěšných pokusech dostal asistentku, která se nebála mu pomáhat jen tolik, kolik potřeboval. Rozhovor s maminkou Petrou Jandovou Jak jste našli školu a asistenta? Školu jsme hledali dlouho. Dnes je to asi o něco snazší, ale to bylo před deseti lety. Všude nám říkali, že by s tím musela souhlasit třídní učitelka, a

Psycholožka: V první třídě poruchy neřešíme, necháváme děti dozrát

S příchodem do školy se u některých dětí mohou projevit poruchy chování, které rodiče před tím nerozpoznali. „Někdy ani nejde o jasnou diagnózu. Mnohé děti potřebují jen zvýšenou péči a zájem. Když s námi rodiče spolupracují, problémy mizí,“ říká Kateřina Lerchová, která pracuje jako dětská psycholožka na základní škole v Horce nad Moravou. Kdy a jak se pozná, že má žáček nějakou poruchu chování? Nějakou dobu vyčkáváme. Některé děti totiž mohou být jen předčasně zaškolené. V první třídě proto necháváme děti dozrát, řešíme to

Školní asistentka: Někdy prostě musím jít a zatáhnout žaluzie

Ilona Pozníková pracovala dvacet let na poště a pak se stala asistentkou pedagoga.  „Je to hezká práce,“ hodnotí po dvou letech. Jak jste k tomuto zaměstnání přišla? Vyučila jsem se v kožedělné výrobě a po maturitě šla pracovat na poštu. Po dvaceti letech jsem chtěla změnu. Mám ráda děti, sama mám dvě vlastní, tak jsem si udělala roční specializaci vychovatel a pedagog volného času na pedagogické fakultě Univerzity Hradec Králové a k tomu kurz pro asistenta pedagoga. Trval asi tři čtvrtě roku, šlo

Saša Uhlová: Asistent pedagoga je skvělý vynález

Syn novinářky Saši Uhlové Hynek chodil nejdříve do speciální základní školy, od 6.třídy přešel na běžnou školu a bylo jasné, že bude potřebovat asistentku. Dostal mladou, sympatickou ženu. Co bylo na asistentce sympatické? Byla velmi tolerantní a otevřená, uměla ho pozitivně motivovat. Bylo ale dost jasné, že tam nebude dlouho. Ráda zkoušela nové věci a různá zaměstnání. V průběhu roku pak odjela studovat do zahraničí. Ani druhá asistentka nebyla špatná, ale samotná změna hrála trochu proti ní. Hynek si mezitím zvykl

11 signálů, že máte nadané dítě

Jsou zvláštní. Hodně toho ví, zajímají se o další souvislosti, ale nezapadají do kolektivu. Vyrušují, vykřikují, na všechno mají odpověď, nebo naopak sedí sami a s nikým se nebaví. Mimoni. Einsteinové. Říká se jim různě, po odborném vyšetření může zaznít přímo „diagnóza“: nadané dítě. Jak ho poznáte? Ptá se, leckdy dost originálně Nadané dítě zajímají souvislosti, jeho myšlení je široce rozvětvené, takzvaně divergentní. Potřebuje chápat celek (a taky smysl činnosti, kterou provádí). Nesnáší učení se nazpaměť, i když má paměť

Nejprve musím zjistit, v jakém rozpoložení děti jsou, říká Karel Šíma

Karel Šíma (29 let) působí jako asistent pedagoga na ZŠ Vratislavova. Vystudoval herectví a již při studiu začal vést dramatické kroužky. Práce s dětmi ho zaujala natolik, že se začal zajímat o inkluzi a integraci dětí a postupem času se stal asistentem pedagoga. V současné době je přihlášen na pedagogickou fakultu, kde se chce ve své profesi ještě více zdokonalit. Text vyšel původně na webu České společnosti pro inkluzivní vzdělávání (ČOSIV). Proč jste si vybral práci asistenta pedagoga? Mám rád lidi kolem