Není pravda, že děti s postižením jsou v běžné škole nutně nešťastné, říká pedagožka, která se zabývá inkluzí

Které děti s postižením se mohou úspěšně vzdělávat a integrovat v běžné škole, a které již ne? To je jádro debaty o inkluzi neboli společném vzdělávání.  A jaké možnosti nabízejí těmto dětem školy speciální? „Speciální škola neznamená automaticky škola dobře vybavená pro podporu žáků s různými druhy postižení,“ říká Lenka Felcmanová, která vyučuje speciální pedagogiku na pražské pedagogické fakultě a je místopředsedkyní České odborné společnosti pro inkluzivní vzdělávání.  Jak to je u nás s dostupností speciálních škol a s jejich zaměřením? Existují speciální školy

S dyslexií, dysgrafií nebo dyskalkulií na gymnázium? Klidně. A ještě si tam zřídili „dys“ klub

Dyslexie, dysgrafie, dyskalkulie, ADHD a další poruchy učení jsou strašákem moderní doby. Dětem komplikují cestu ke kvalitnímu vzdělání a učitelům přinášejí práci navíc. Na jednom pražském gymnáziu ale ukazují, že kde je vůle, tam je cesta. Poruchy učení tu vnímají jako výzvu, ne jako problém. Je středa, 7:30 ráno. Parta terciánů a kvartánů v příjemné světlé třídě Gymnázia EVOLUTION v Sázavské ulici staví lavice do půlkruhu. Je jich dvanáct, kluci i holky. Za chvíli tady začíná seminář – takzvaný Dys klub. Ve

Ve škole je poznat, které dítě k nám chodilo. Reportáž z žižkovské „školky“ pro děti ze složitého prostředí

Čím dříve se začne, tím lépe. Řeč je o předškolním vzdělávání u dětí ze složitého prostředí. Kvalitní příprava usnadní vstup do školy i těm, co mají poruchy učení nebo chování. „Učíme děti držet dobře tužku, poznat barvy, zvířata, umět se přihlásit a počkat na vyvolání, vydržet u čtení knihy, spolupracovat ve skupině. U zápisu je poznat, které dítě k nám chodilo,“ říká učitelka z dětské skupiny na Žižkově. „Školka“ funguje už osmým rokem a o zájemce nemá nouzi.  „Šla Nanynka do

Hyperaktivní dítě zklidní, pasivní dokáže zaktivovat. Rozhýbe i malé onkologické pacienty, říká o józe instruktorka

Jóga může pomoci s hyperaktivitou i rozhýbat malého onkologického pacienta. V některých případech může pomoci dětem se skoliózou, anebo zafungovat jako prevence, aby se záda nezkřivila. Jde o cvičení, které má co nabídnout každému, říká Hana Luhanová z České asociace dětské jógy.   Jaké vlastnosti jóga u lidí, a samozřejmě i u dětí, vlastně rozvíjí? U každého něco jiného. Pracuji třeba s dětmi s ADHD nebo s poruchou soustředění. Těmhle dětem může jóga pomoci ke zklidnění. Neznamená to, že se z nich stanou zenoví mistři,

Ať už tomu říkáme integrace nebo inkluze, klapalo by to, kdyby se změnila jedna věc, říká ředitelka školy

Jana Teriaki, ředitelka spádové základní školy v moravských Morkovicích, kde se vzdělává přes čtyři sta dětí,  mluví o inkluzi v její škole a o tom, co by pomohlo, aby to podle ní fungovalo lépe. Jak se inkluze projevila ve vaší škole? Integrovali jsme i dřív, ale takzvaná „inkluze“ z roku 2016 se nás dotkla pozitivně v tom smyslu, že přinesla nárokové peníze. Před tím jsme peníze na asistenty dostávali částečně od kraje, zbytek jsme ale museli řešit z učitelského. Často je problém v tom, že asistent

Syn patří do školy tady u nás. Tady bude žít, říká maminka chlapce s Downovým syndromem

Každý rok přezkušování, každý rok věštba psychologa: „Letos vás tu ještě necháme, ale příští rok už bude muset jinam.“ Na výsledku jednoho testu ještě před pár lety záleželo, jestli chlapec s Downovým syndromem zůstane v běžné škole, nebo bude muset jít do speciální. Zatím se to nestalo a maminka třináctiletého Martina doufá, že syn školu u nich v Morkovicích na Moravě nakonec dochodí. Od změny zákona, který dal větší pravomoci rodičům, už přeřazení do speciální školy nehrozí, ale přezkušování povinných výstupů vzdělávání

Rodiče přijdou se školním problémem potomka, a pak se ukáže, že kořenem jsou vztahy v rodině, říká speciální pedagožka

„Moje dlouholetá zkušenost mě dovedla k poznání, že školní problémy jako různé poruchy učení či chování mohou mít svůj zdroj ve špatném fungování rodiny. Pokud najdeme jejich kořen, dají se odstranit nebo minimalizovat. Důležitá je spolupráce s rodiči,“ říká Alena Sobotová, speciální pedagožka s dlouhou praxí ve speciálním i běžném školství. Skoro v každé třídě je jedno nebo víc dětí s takzvanými poruchami učení nebo chování. Jejich problémy komplikují život jim, spolužákům i učitelům, takže je třeba je nějak řešit. Příčiny poruch chování nebo učení

Afghánští bratři v pražské škole. Díky své píli, obětavým třídním učitelkám a tatínkovi umí po roce a půl česky

Když již poměrně velcí Sabi (14) a Sultan (13) přišli před rokem a půl do české školy, neuměli česky ani slovo. Byla to stresová situace pro ně i pro učitele. „Jako škola jsme se s tím museli nějak vypořádat,“ říká paní ředitelka školy, která nám tento příběh vyprávěla a doporučila nám, abychom o něm napsali. Má to šťastný konec, vlastně pokračování. Všichni účastníci to zvládli. Jasný důkaz: můj rozhovor s oběma kluky se nikdy nezasekl, rozuměla jsem všemu, co řekli, a oni

Už neplatí, že na inkluzi nejsou peníze. Chybí ale asistenti a podpora pro učitele, říká Klára Laurenčíková

„Rodiče by neměli slyšet od školy, že na podpůrná opatření pro jejich dítě nemá peníze. To už neplatí,“ říká předsedkyně České odborné společnosti pro inkluzivní vzdělávání Klára Laurenčíková. Větším problémem je nedostatek asistentů a dalších specialistů. Učitelé by uvítali menší počet dětí ve třídách a větší metodickou podporu. Nedávno jste představili výsledky průzkumu mezi řediteli a učiteli škol. Co vás na nich nejvíc zaujalo? Mně přišlo jako velmi dobré zjištění, že přes 70 procent ředitelů škol už nevnímá jako bariéru