Mám ve třídě osm dětí, které potřebují speciální péči, a pět cizinců, říká učitelka. Inkluze na sídlištní základce

Škola na sídlišti, do které chodí z velké části děti ze sociálně slabých a často neúplných rodin a děti cizinců. Paní učitelka Janíčková (jméno jsme změnili) má ve třídě osm dětí s různými poruchami, z nichž šest má přiznané různé stupně podpory a dvě by ji potřebovaly také (ale teprve se chystají do poradny a ještě na to nemají „papír“). Rodiny většinou nespolupracují. K tomu připočtěte dalších pět dětí ve třídě, jejichž rodný jazyk není čeština. Jak to paní učitelka zvládá? Zde je její

Není pravda, že děti s postižením jsou v běžné škole nutně nešťastné, říká pedagožka, která se zabývá inkluzí

Které děti s postižením se mohou úspěšně vzdělávat a integrovat v běžné škole, a které již ne? To je jádro debaty o inkluzi neboli společném vzdělávání.  A jaké možnosti nabízejí těmto dětem školy speciální? „Speciální škola neznamená automaticky škola dobře vybavená pro podporu žáků s různými druhy postižení,“ říká Lenka Felcmanová, která vyučuje speciální pedagogiku na pražské pedagogické fakultě a je místopředsedkyní České odborné společnosti pro inkluzivní vzdělávání.  Jak to je u nás s dostupností speciálních škol a s jejich zaměřením? Existují speciální školy

S dyslexií, dysgrafií nebo dyskalkulií na gymnázium? Klidně. A ještě si tam zřídili „dys“ klub

Dyslexie, dysgrafie, dyskalkulie, ADHD a další poruchy učení jsou strašákem moderní doby. Dětem komplikují cestu ke kvalitnímu vzdělání a učitelům přinášejí práci navíc. Na jednom pražském gymnáziu ale ukazují, že kde je vůle, tam je cesta. Poruchy učení tu vnímají jako výzvu, ne jako problém. Je středa, 7:30 ráno. Parta terciánů a kvartánů v příjemné světlé třídě Gymnázia EVOLUTION v Sázavské ulici staví lavice do půlkruhu. Je jich dvanáct, kluci i holky. Za chvíli tady začíná seminář – takzvaný Dys klub. Ve

Ve škole je poznat, které dítě k nám chodilo. Reportáž z žižkovské „školky“ pro děti ze složitého prostředí

Čím dříve se začne, tím lépe. Řeč je o předškolním vzdělávání u dětí ze složitého prostředí. Kvalitní příprava usnadní vstup do školy i těm, co mají poruchy učení nebo chování. „Učíme děti držet dobře tužku, poznat barvy, zvířata, umět se přihlásit a počkat na vyvolání, vydržet u čtení knihy, spolupracovat ve skupině. U zápisu je poznat, které dítě k nám chodilo,“ říká učitelka z dětské skupiny na Žižkově. „Školka“ funguje už osmým rokem a o zájemce nemá nouzi.  „Šla Nanynka do

Hyperaktivní dítě zklidní, pasivní dokáže zaktivovat. Rozhýbe i malé onkologické pacienty, říká o józe instruktorka

Jóga může pomoci s hyperaktivitou i rozhýbat malého onkologického pacienta. V některých případech může pomoci dětem se skoliózou, anebo zafungovat jako prevence, aby se záda nezkřivila. Jde o cvičení, které má co nabídnout každému, říká Hana Luhanová z České asociace dětské jógy.   Jaké vlastnosti jóga u lidí, a samozřejmě i u dětí, vlastně rozvíjí? U každého něco jiného. Pracuji třeba s dětmi s ADHD nebo s poruchou soustředění. Těmhle dětem může jóga pomoci ke zklidnění. Neznamená to, že se z nich stanou zenoví mistři,

Ať už tomu říkáme integrace nebo inkluze, klapalo by to, kdyby se změnila jedna věc, říká ředitelka školy

Jana Teriaki, ředitelka spádové základní školy v moravských Morkovicích, kde se vzdělává přes čtyři sta dětí,  mluví o inkluzi v její škole a o tom, co by pomohlo, aby to podle ní fungovalo lépe. Jak se inkluze projevila ve vaší škole? Integrovali jsme i dřív, ale takzvaná „inkluze“ z roku 2016 se nás dotkla pozitivně v tom smyslu, že přinesla nárokové peníze. Před tím jsme peníze na asistenty dostávali částečně od kraje, zbytek jsme ale museli řešit z učitelského. Často je problém v tom, že asistent

Syn patří do školy tady u nás. Tady bude žít, říká maminka chlapce s Downovým syndromem

Každý rok přezkušování, každý rok věštba psychologa: „Letos vás tu ještě necháme, ale příští rok už bude muset jinam.“ Na výsledku jednoho testu ještě před pár lety záleželo, jestli chlapec s Downovým syndromem zůstane v běžné škole, nebo bude muset jít do speciální. Zatím se to nestalo a maminka třináctiletého Martina doufá, že syn školu u nich v Morkovicích na Moravě nakonec dochodí. Od změny zákona, který dal větší pravomoci rodičům, už přeřazení do speciální školy nehrozí, ale přezkušování povinných výstupů vzdělávání

Rodiče přijdou se školním problémem potomka, a pak se ukáže, že kořenem jsou vztahy v rodině, říká speciální pedagožka

„Moje dlouholetá zkušenost mě dovedla k poznání, že školní problémy jako různé poruchy učení či chování mohou mít svůj zdroj ve špatném fungování rodiny. Pokud najdeme jejich kořen, dají se odstranit nebo minimalizovat. Důležitá je spolupráce s rodiči,“ říká Alena Sobotová, speciální pedagožka s dlouhou praxí ve speciálním i běžném školství. Skoro v každé třídě je jedno nebo víc dětí s takzvanými poruchami učení nebo chování. Jejich problémy komplikují život jim, spolužákům i učitelům, takže je třeba je nějak řešit. Příčiny poruch chování nebo učení

Afghánští bratři v pražské škole. Díky své píli, obětavým třídním učitelkám a tatínkovi umí po roce a půl česky

Když již poměrně velcí Sabi (14) a Sultan (13) přišli před rokem a půl do české školy, neuměli česky ani slovo. Byla to stresová situace pro ně i pro učitele. „Jako škola jsme se s tím museli nějak vypořádat,“ říká paní ředitelka školy, která nám tento příběh vyprávěla a doporučila nám, abychom o něm napsali. Má to šťastný konec, vlastně pokračování. Všichni účastníci to zvládli. Jasný důkaz: můj rozhovor s oběma kluky se nikdy nezasekl, rozuměla jsem všemu, co řekli, a oni