Syn patří do školy tady u nás. Tady bude žít, říká maminka chlapce s Downovým syndromem

Každý rok přezkušování, každý rok věštba psychologa: „Letos vás tu ještě necháme, ale příští rok už bude muset jinam.“ Na výsledku jednoho testu ještě před pár lety záleželo, jestli chlapec s Downovým syndromem zůstane v běžné škole, nebo bude muset jít do speciální. Zatím se to nestalo a maminka třináctiletého Martina doufá, že syn školu u nich v Morkovicích na Moravě nakonec dochodí. Od změny zákona, který dal větší pravomoci rodičům, už přeřazení do speciální školy nehrozí, ale přezkušování povinných výstupů vzdělávání

Rodiče přijdou se školním problémem potomka, a pak se ukáže, že kořenem jsou vztahy v rodině, říká speciální pedagožka

„Moje dlouholetá zkušenost mě dovedla k poznání, že školní problémy jako různé poruchy učení či chování mohou mít svůj zdroj ve špatném fungování rodiny. Pokud najdeme jejich kořen, dají se odstranit nebo minimalizovat. Důležitá je spolupráce s rodiči,“ říká Alena Sobotová, speciální pedagožka s dlouhou praxí ve speciálním i běžném školství. Skoro v každé třídě je jedno nebo víc dětí s takzvanými poruchami učení nebo chování. Jejich problémy komplikují život jim, spolužákům i učitelům, takže je třeba je nějak řešit. Příčiny poruch chování nebo učení

Afghánští bratři v pražské škole. Díky své píli, obětavým třídním učitelkám a tatínkovi umí po roce a půl česky

Když již poměrně velcí Sabi (14) a Sultan (13) přišli před rokem a půl do české školy, neuměli česky ani slovo. Byla to stresová situace pro ně i pro učitele. „Jako škola jsme se s tím museli nějak vypořádat,“ říká paní ředitelka školy, která nám tento příběh vyprávěla a doporučila nám, abychom o něm napsali. Má to šťastný konec, vlastně pokračování. Všichni účastníci to zvládli. Jasný důkaz: můj rozhovor s oběma kluky se nikdy nezasekl, rozuměla jsem všemu, co řekli, a oni

Už neplatí, že na inkluzi nejsou peníze. Chybí ale asistenti a podpora pro učitele, říká Klára Laurenčíková

„Rodiče by neměli slyšet od školy, že na podpůrná opatření pro jejich dítě nemá peníze. To už neplatí,“ říká předsedkyně České odborné společnosti pro inkluzivní vzdělávání Klára Laurenčíková. Větším problémem je nedostatek asistentů a dalších specialistů. Učitelé by uvítali menší počet dětí ve třídách a větší metodickou podporu. Nedávno jste představili výsledky průzkumu mezi řediteli a učiteli škol. Co vás na nich nejvíc zaujalo? Mně přišlo jako velmi dobré zjištění, že přes 70 procent ředitelů škol už nevnímá jako bariéru

V Austrálii jsem pochopila, že škola je veřejná služba. Rodiče tam učí, na co mají právo, říká maminka postiženého chlapce

Zuzana Capeková žila čtyři roky v Austrálii a už pět let je zpátky v Česku. Jejímu staršímu synovi je devět let, ale mentálně je na úrovni batolete. Chodí do speciální školy, kde je pouze šest dětí ve třídě a každé má asistenta. I tak to není jednoduché. „Mám pocit, že mi paní učitelky vyčítají něco, co je dané jeho postižením, a své svěřence posuzují podle toho, jak moc je obtěžují,“ říká. Jak jste přišli na to, že syn je postižený? V Austrálii

Mám dítě s ADHD a učitelé si na něj pořád stěžují. Nosí špatné známky, co doma jde, ve škole nejde, říká maminka

Dítě, které ve škole nestíhá a navíc zlobí. Stresuje učitele, a je samo vystresované. Plus nešťastní rodiče. Příběh jedné maminky, který není neobvyklý. „Učitelé to mají s dětmi jako je můj syn těžké, to vím.  Ale kdyby projevili více pochopení, problémů by bylo nakonec méně,“ domnívá se Věra Frajtová. Kdy jste zjistili, že syn má problémy? Když nastoupil do školky, mezi děti. Choval se impulzivně, upozorňoval na sebe, neposlouchal. Paní učitelka si s ním moc nevěděla rady. Trousila poznámky jako,

Co je to vlastně ta inkluze? Tady se dozvíte základní fakta v kostce

´Inkluzi´u nás zavedl už zákon z roku 2005. Proč se tedy o  ní tak vášnivě diskutuje teď a proč je to tak žhavé téma, které vzbuzuje tolik emocí? A co dalšího potřebujete o inkluzi vědět? Zde jsou základní fakta, která vám umožní udělat si kvalifikovaný názor. Jako inkluze se označuje společné vzdělávání dětí včetně těch, které mají speciální potřeby, ve spádových školách. U nás je zavedl zákon z roku 2005, který stanovil právo na vzdělávání ve spádové škole pro každé dítě, včetně

Inkluzi školám zprotivilo papírování, říká Jana Churáčková, ředitelka pražské základky

Proč slovo „inkluze“ mnozí vyslovují s odporem? „Školy se bály nárůstu papírování a v tom jsme se bohužel nespletli. Naše administrativní bolesti jsou veliké,“ říká Jana Churáčková ze Základní školy Eden v Praze Vršovicích. Mluví o přebujelé administrativě spojené s  finanční podporu žáků se speciálními potřebami, kterou od září 2016 školám garantuje stát. Spoustě škol zkazila radost z přidělených peněz a z dobré zprávy se ve veřejné debatě najednou stala zpráva špatná. S čím se při získávání a vykazování peněz na podporu žáků se speciálními

Taky máte ve třídě asistenta pedagoga? Vše podstatné o profesi, která má zachraňovat děti i učitele

Julie Medová chce být školní psycholožkou. Než dostuduje, poznává školu jako asistentka pedagoga. Za poslední rok lidí v této roli ve školách významně přibylo, protože stát našel peníze na jejich platy, byť nízké. Skoro určitě je jich hned několik i ve vaší škole. Kdo tuhle práci za tyhle peníze dělá? Proč je asistentů, nebo spíš asistentek, nedostatek? A co byste o nich měli vědět? Asistenti pedagoga jsou většinou ženy a ve školách se věnují dětem, které mají nějaké speciální vzdělávací