Už neplatí, že na inkluzi nejsou peníze. Chybí ale asistenti a podpora pro učitele, říká Klára Laurenčíková

„Rodiče by neměli slyšet od školy, že na podpůrná opatření pro jejich dítě nemá peníze. To už neplatí,“ říká předsedkyně České odborné společnosti pro inkluzivní vzdělávání Klára Laurenčíková. Větším problémem je nedostatek asistentů a dalších specialistů. Učitelé by uvítali menší počet dětí ve třídách a větší metodickou podporu. Nedávno jste představili výsledky průzkumu mezi řediteli a učiteli škol. Co vás na nich nejvíc zaujalo? Mně přišlo jako velmi dobré zjištění, že přes 70 procent ředitelů škol už nevnímá jako bariéru

V Austrálii jsem pochopila, že škola je veřejná služba. Rodiče tam učí, na co mají právo, říká maminka postiženého chlapce

Zuzana Capeková žila čtyři roky v Austrálii a už pět let je zpátky v Česku. Jejímu staršímu synovi je devět let, ale mentálně je na úrovni batolete. Chodí do speciální školy, kde je pouze šest dětí ve třídě a každé má asistenta. I tak to není jednoduché. „Mám pocit, že mi paní učitelky vyčítají něco, co je dané jeho postižením, a své svěřence posuzují podle toho, jak moc je obtěžují,“ říká. Jak jste přišli na to, že syn je postižený? V Austrálii

Mám dítě s ADHD a učitelé si na něj pořád stěžují. Nosí špatné známky, co doma jde, ve škole nejde, říká maminka

Dítě, které ve škole nestíhá a navíc zlobí. Stresuje učitele, a je samo vystresované. Plus nešťastní rodiče. Příběh jedné maminky, který není neobvyklý. „Učitelé to mají s dětmi jako je můj syn těžké, to vím.  Ale kdyby projevili více pochopení, problémů by bylo nakonec méně,“ domnívá se Věra Frajtová. Kdy jste zjistili, že syn má problémy? Když nastoupil do školky, mezi děti. Choval se impulzivně, upozorňoval na sebe, neposlouchal. Paní učitelka si s ním moc nevěděla rady. Trousila poznámky jako,

Co je to vlastně ta inkluze? Tady se dozvíte základní fakta v kostce

´Inkluzi´u nás zavedl už zákon z roku 2005. Proč se tedy o  ní tak vášnivě diskutuje teď a proč je to tak žhavé téma, které vzbuzuje tolik emocí? A co dalšího potřebujete o inkluzi vědět? Zde jsou základní fakta, která vám umožní udělat si kvalifikovaný názor. Jako inkluze se označuje společné vzdělávání dětí včetně těch, které mají speciální potřeby, ve spádových školách. U nás je zavedl zákon z roku 2005, který stanovil právo na vzdělávání ve spádové škole pro každé dítě, včetně

Inkluzi školám zprotivilo papírování, říká Jana Churáčková, ředitelka pražské základky

Proč slovo „inkluze“ mnozí vyslovují s odporem? „Školy se bály nárůstu papírování a v tom jsme se bohužel nespletli. Naše administrativní bolesti jsou veliké,“ říká Jana Churáčková ze Základní školy Eden v Praze Vršovicích. Mluví o přebujelé administrativě spojené s  finanční podporu žáků se speciálními potřebami, kterou od září 2016 školám garantuje stát. Spoustě škol zkazila radost z přidělených peněz a z dobré zprávy se ve veřejné debatě najednou stala zpráva špatná. S čím se při získávání a vykazování peněz na podporu žáků se speciálními

Taky máte ve třídě asistenta pedagoga? Vše podstatné o profesi, která má zachraňovat děti i učitele

Julie Medová chce být školní psycholožkou. Než dostuduje, poznává školu jako asistentka pedagoga. Za poslední rok lidí v této roli ve školách významně přibylo, protože stát našel peníze na jejich platy, byť nízké. Skoro určitě je jich hned několik i ve vaší škole. Kdo tuhle práci za tyhle peníze dělá? Proč je asistentů, nebo spíš asistentek, nedostatek? A co byste o nich měli vědět? Asistenti pedagoga jsou většinou ženy a ve školách se věnují dětem, které mají nějaké speciální vzdělávací

Učitelská vrba: Inkluze může fungovat jen, když spolupracuje i rodina

Zvenčí se může zdát, že inkluze je náročná především pro školy. Pohled zevnitř však ukazuje, že je břemenem i pro rodiče. Protože inkluze může fungovat jen, když funguje ve škole a doma je podpořena. Pokud tyto dvě složky, zásadní pro vzdělávání, dobře spolupracují, může se dítěti s hendikepem dařit ve škole skvěle. Podpůrné síly se tak násobí. „Co já? Ať se stará škola! Vidíš, zas máš čtyřku!“ Rodiče, kteří spoléhají na to, že se o vše postará pedagogicko-psychologická poradna, učitelé,

Učitelská vrba: Učím děti s hendikepy. Okamžitě vycítí, co se ve mně děje

Ve školství jsem přes deset let. Ještě během vysokoškolských studií jsem nastoupila do klasické ZŠ jako asistentka pedagoga pro dívku s Downovým syndromem. Verunka se ale ve třídě třiceti dětí, kde byla jediná výrazně jiná, necítila dobře. Měla velké potíže s adaptací, často se zamykala na záchodě a odmítala se vracet do třídy. Celou situaci ještě ztěžovala skutečnost, že jsme se neznaly, musely jsme si nejprve najít cestu jedna k druhé, abych jí mohla být potřebnou oporou. Verunčina maminka se nakonec rozhodla dceru

Učitelská vrba: Inkluze mi nahání hrůzu a vyčerpává mě

Četla jsem váš článek o pravítkách v matematice… Je to přesně tak. Ještě nebylo zmíněno, že pobíhám mezi dětmi se šroubovákem a spravuji kružítka. Kolegyně zavedla – a já pokračuji v jejích stopách – erární sáček s potřebami na rýsování. Máme v něm dvě pravítka, kvalitní a funkční kružítko, dvě pentilky s tuhami, náhradní tuhy do kružítka, úhloměr a gumu. Po každé hodině musíme hlídat, jestli nám někdo něco neodnesl, ale pořád je to lepší než řešit, že jsou ve třídě děti,