Lucembursko utrácí za vzdělávání nejvíc peněz a ve školách je to vidět, ale na výsledcích bohužel ne, říká česká maminka

Jana, Zdeněk, Tatiana a Alexander Janouškovi žijí v Lucembursku. Až na to, že tam velmi často prší, se jim v maličké zemi, kterou většina lidí těžko hledá na mapě, velmi líbí. Hlavním problémem tamního školství je podle Janouškových přehnaná mnohojazyčnost. Jak to vypadá v lucemburských školách? A je vidět, že země utrácí za školství na hlavu nejvíc peněz ze zemí OECD? První díl vyprávění o Lucembursku si můžete přečíst ZDE Když se naše rodina nějak srovnala s výukou minimálně ve

Šest set tisíc obyvatel, desítky jazyků. Děti v Lucembursku vyrůstají v mnohojazyčnosti – jaké to pro ně je?

Janouškovi žijí v Lucembursku už více než deset let. Jana je na volné noze, učí češtinu a dělá korektury, manžel Zdeněk pracuje pro Evropskou unii. Obě děti – desetiletý Alexandr a sedmiletá Tatiana – se narodily v Lucembursku a navštěvují tam běžnou základní školu.  Naše děti narozené v Lucembursku tráví v Česku tři až čtyři měsíce v roce: veškeré školní prázdniny. Aby to bylo možné, pracuji na volné noze a řídím celý ten náš “česko-lucemburský kolotoč”. Někdy je to dost náročné, zatím mi

V mexické školce se po ránu tancuje, děti se učí několik jazyků, ale i to, jak se chovat při zemětřesení

Mexico City má 22 milionů obyvatel. Žije v něm také dvouletá Anna Carmen s maminkou Evou Kubátovou a otcem Israelem. Andulka chodí už rok do místní školky, která se od těch českých dost liší. Veškerá podpora v mateřství trvá v Mexiku 98 dnů. Po jejich uplynutí se naprostá většina žen vrací do práce a děti předávají buď do jesliček, nebo babičkám. Jelikož jako překladatelka a tlumočnice pracuji hlavně z domu, případně jen nárazově mimo domov, nepotřebovala jsem se od dcery odloučit tak brzy. Nicméně po

Mámou v Mexico City: 98 dnů mateřské a to jen pro někoho. Ale ve školce nás hýčkají

Eva Kubátová žije s rodinou ve 22milionové megalopoli Mexico City. Její manžel se jmenuje Israel, což je překvapivě poměrně běžné mexické jméno, a mají spolu dvouletou dceru. Eva je tlumočnice a překladatelka a také „sběratelka mexických podivností“, jak o sobě sama říká. A tyhle podivnosti právě sepisuje do knihy Mexikopedie a stejnojmenného blogu. Přijela jsem kdysi do hlavního města Mexika bádat v archivu kvůli své dizertační práci. Nejdříve jsem se zamilovala do země jako takové a brzy i do jednoho Mexičana,

Školství Británie je posedlé žebříčky, a všechny to stresuje, říká student pedagogiky v Londýně

„V hodnocení škol jsou Česko a Velká Británie dva extrémy. V Česku se dbá na ´jedna paní povídala´, v Británii je naopak těch grafů a tabulek a žebříčků tolik, že se z toho až točí hlava,“ říká Štěpán Kment, bývalý předseda České středoškolské unie, v současnosti student teoretické pedagogiky na londýnské univerzitě a analytik informačního centra o vzdělávání EDUin. Tady je jeho pohled na britský vzdělávací systém i jeho definice nekvalitního učitele. Jak byste z pohledu studenta pedagogických teorií ohodnotil

Kolik času před obrazovkou už je příliš, a jak ho omezit? Pár dobrých rad

Ať už máte před sebou několik hodin v autě a nechcete, aby je vaše batole prokřičelo, nebo jste uvázaní doma se třemi nemocnými dětmi, někdy prostě potřebujete trochu klidu, a v tu chvíli je úplně v pořádku, když dětem do ruky „strčíte“ tablet nebo telefon a necháte jim ho, jak dlouho chtějí. Jenže co když hodina na YouTube nestačí? Co když chtějí další… a další? Ptala se redaktorka Christina Caron z New York Times. Nicole Mains žije v Kalifornii. Když se narodil její nejmladší syn,

„Tohle nejez, budeš tlustá.“ Pár tipů na to, jak s dětmi (ne)mluvit o jídle

Asi každý rodič by si přál, aby jeho dítě „dobře jedlo“. A často kolem sebe vidíme, že tomu tak není. Vztah k jídlu a stravování se u dětí „vymknul“ ze své přirozenosti. Reklamy na sladkosti a řetězce rychlého občerstvení jsou na každém kroku, a internet nás přitom zasypává články o tom, jak důležité je zdravé jídlo. Co to ale přesně znamená a jak zařídit, aby ho naši potomci jedli? Nad tím, jak v dětech vybudovat zdravý vztah k jídlu, se

Dobrý učitel si hraje! O tom, jak ve Švédsku vznikla intuitivní pedagogika a proč si ji oblíbili zrovna Češi

Spousta rodičů říká „já děti vychovávám intuitivně“. Najde se i dost učitelů, kteří chtějí učit „intuitivně“. To ale může znamenat pokaždé něco jiného. A pak je tu hnutí na poli výchovy a vzdělávání, které má intuici přímo v názvu. Intuitivní pedagogika neboli intuitivka, jak se tomuto směru říká v Česku, patří do rodiny vzdělávacích alternativ, jako jsou montessori nebo waldorfská škola. Je ale jejich daleko mladší sestrou (nebo neteří?). Na počátku stál švédský hudebník a pedagog Pär Ahlbom, ročník 1932.

Češka o Walesu: Ani známky, ani testy, domácích úkolů jak šafránu. Vše podstatné se děti musí naučit ve škole

Baranovi žijí v jižním Walesu, sedmiletá Alexandra chodí na první a třináctiletý Jaroslav na druhý stupeň základní školy. Dětem se ve škole líbí a spokojení jsou i rodiče. „Jediná věc, co mi opravdu vadí, je to, že se ani malé děti ve školách nepřezouvají. Oproti všemu ostatnímu, co funguje skvěle, je to ale samozřejmě nepodstatný detail,“ říká Šárka. První část vyprávění o školách ve Walesu čtěte ZDE Ve školách se vůbec neznámkuje. V pololetí a na konci roku děti dostanou psanou