Jak prožívají nucenou izolaci italské rodiny? Pro některé je to možnost být víc spolu doma, říká Češka z Dolomit

Marta Kučíková s manželem a třemi dětmi žije v italských Dolomitech. Oba pracují v obchodě s potravinami v regionu Benátsko, který je silně zasažen pandemií koronaviru. Přečtěte si jejich svědectví o tom, jak situaci zvládají italské rodiny a jejich školáci. Do Dolomit jsme odešli žít před více než deseti lety – původně na pár týdnů, jen kvůli změně zažitého stereotypu. Itálie nám ale učarovala, a tak jsme zůstali; třetí dítě už se nám narodilo tam. A svou novou vlast milujeme

Rodiče s dětmi v bytě celý den, v Číně už to tak mají několik týdnů. Jak to dávají?

Koronavirové „prázdniny“ – uplynulo pár dnů a někteří z nás už melou z posledního. Neumíte si představit, jak to budete dál zvládat? V Asii jsou školy zavřené už více než měsíc. A ani pro tamní rodiče to není snadné. „Občas se před dětmi schovávám na záchodě, abych na ně nekřičela,“ říká americká novinářka žijící dlouhodobě v Šanghaji. Kateřina Prentice žije s manželem a dětmi Lucasem a Emmou v Hongkongu, kde sourozenci navštěvují soukromou základní školu (více o jejich životě v Hongkongu si můžete přečíst ZDE). Jenže

Artademia v Miláně: původně škola pro problémové adolescenty, teď model okukují i odborníci ze zahraničí. Hodí se pro každého

Jako terapeutka potkávala Silvia Pagani hodně dospívajících s přecitlivělými nervy a nepřekonatelnou averzí ke škole. “Proč tam mám chodit a učit se něco, co mi nedává smysl a druhý den to stejně zapomenu?” byla jejich častá otázka, nebo spíš zoufalá námitka. A to nebyl jediný problém, přidávaly se neshody s učiteli nebo hrůza ze zkoušení. “Dlouho jsem to měla tak, že jsem je vyslechla a říkala jim já tě chápu, ale takový je život. Ale pak mi to začalo vrtat

Je dokázáno, že ve škole, kde děti převážně sedí, bývá víc kázeňských problémů, říká norská psycholožka

Neposlouchají, odmlouvají, mluví sprostě, křičí, vybuchují. Děti s náročným chováním jsou postrachem mnohých českých učitelů. Jedno takové dítě dokáže rozložit hodinu a narušit prostředí pro všechny. Mnozí učitelé už také zjistili, že nadávky, výhrůžky a tresty nefungují. Jak si ale s takovými dětmi poradit? Mluvili jsme s Kajou Johannessen, norskou psycholožkou, která se specializuje právě na práci s náročnými dětmi. Existují podle vás „zlobivé děti“? A kdo to je? Určitě existují děti, které se ve škole neprojevují žádoucím způsobem. Neposlouchají dospělé; pokud je něco

Káthmándú na cestě za štěstím: chce to mít školy, nebo výdělek v cizině. Jak se tu dohání vzdělání?

Do večerní školy Nandi Ratri v hlavním městě Nepálu Káthmándú chodí pomocnice v domácnosti, poslíčci, dopravci nebo stavební dělníci v naději, že si tu doplní nedokončené vzdělání a pak složí závěrečné zkoušky. Každý den od pěti do devíti, šest dnů v týdnu, několik let. Nandi Ratri School byla kdysi legendou a inspirovala několik desítek klonů, ty časy jsou ale ty tam. Nekvalifikovaní Nepálci teď hledají štěstí v Malajsii a zemích Perského zálivu. A snaží se zajístit vzdělání dětem. Nandri Ratri

Lucembursko utrácí za vzdělávání nejvíc peněz a ve školách je to vidět, ale na výsledcích bohužel ne, říká česká maminka

Jana, Zdeněk, Tatiana a Alexander Janouškovi žijí v Lucembursku. Až na to, že tam velmi často prší, se jim v maličké zemi, kterou většina lidí těžko hledá na mapě, velmi líbí. Hlavním problémem tamního školství je podle Janouškových přehnaná mnohojazyčnost. Jak to vypadá v lucemburských školách? A je vidět, že země utrácí za školství na hlavu nejvíc peněz ze zemí OECD? První díl vyprávění o Lucembursku si můžete přečíst ZDE Když se naše rodina nějak srovnala s výukou minimálně ve

Šest set tisíc obyvatel, desítky jazyků. Děti v Lucembursku vyrůstají v mnohojazyčnosti – jaké to pro ně je?

Janouškovi žijí v Lucembursku už více než deset let. Jana je na volné noze, učí češtinu a dělá korektury, manžel Zdeněk pracuje pro Evropskou unii. Obě děti – desetiletý Alexandr a sedmiletá Tatiana – se narodily v Lucembursku a navštěvují tam běžnou základní školu.  Naše děti narozené v Lucembursku tráví v Česku tři až čtyři měsíce v roce: veškeré školní prázdniny. Aby to bylo možné, pracuji na volné noze a řídím celý ten náš “česko-lucemburský kolotoč”. Někdy je to dost náročné, zatím mi

V mexické školce se po ránu tancuje, děti se učí několik jazyků, ale i to, jak se chovat při zemětřesení

Mexico City má 22 milionů obyvatel. Žije v něm také dvouletá Anna Carmen s maminkou Evou Kubátovou a otcem Israelem. Andulka chodí už rok do místní školky, která se od těch českých dost liší. Veškerá podpora v mateřství trvá v Mexiku 98 dnů. Po jejich uplynutí se naprostá většina žen vrací do práce a děti předávají buď do jesliček, nebo babičkám. Jelikož jako překladatelka a tlumočnice pracuji hlavně z domu, případně jen nárazově mimo domov, nepotřebovala jsem se od dcery odloučit tak brzy. Nicméně po

Mámou v Mexico City: 98 dnů mateřské a to jen pro někoho. Ale ve školce nás hýčkají

Eva Kubátová žije s rodinou ve 22milionové megalopoli Mexico City. Její manžel se jmenuje Israel, což je překvapivě poměrně běžné mexické jméno, a mají spolu dvouletou dceru. Eva je tlumočnice a překladatelka a také „sběratelka mexických podivností“, jak o sobě sama říká. A tyhle podivnosti právě sepisuje do knihy Mexikopedie a stejnojmenného blogu. Přijela jsem kdysi do hlavního města Mexika bádat v archivu kvůli své dizertační práci. Nejdříve jsem se zamilovala do země jako takové a brzy i do jednoho Mexičana,