Zahraniční inspirace

Dobrý nápad může dostat každý, říká žákům francouzský technik. Nemohl najít práci, a tak se stal učitelem

Antony Blain učí od ledna předmět „technologie“ na College Saint Vincent, škole v menším franouzském městě, kam chodí žáci od jedenácti do čtrnácti let. Je rád, protože dlouho marně hledal práci. Ale plat je příliš nízký. „S dětmi v tomto věku to není jednoduché, někdy je to přímo vyčerpávající,“ říká. Jak jste našel práci učitele? Umístil jsem své CV na jeden z největších francouzských pracovních portálů a odtamtud mě kontaktovali. Jaké jsou vaše pracovní zkušenosti? Pracoval jsem ve stavebnictví, zejména jako

Každý rok jedno téma, kolem něj se točí celá výuka. Čtvrtou třídu strávil syn na hradech, říká česká maminka z Bruselu

Dagmar Straková žije s manželem a dvěma dětmi v Bruselu. Šestadvacetiletá Bára už prošla celým belgickým vzdělávácím systémem, právě se připravuje na státnice na vysoké škole. Jedenáctiletý Jenda je na druhém stupni základní školy. „Výuka se dost liší od té v Česku. Každý školní rok má své jednotné téma, na jehož podkladě se učí všechny předměty. Ve čtvrté třídě měl Jenda dějiny středověku, což v praxi znamenalo, že strávil se třídou spoustu času v muzeích a na hradech, ale učili

Americká učitelka: Odměny a tresty nefungují. Důležité je dát dětem pocit, že mají situaci ve svých rukou

„Už dávno jsem přestala věřit na odměny a tresty,“ říká americká učitelka Jennifer Dickinson, která momentálně žije a učí v Praze. Raději se soustředí na vztahy s dětmi. Domnívá se, že když se děti necítí jako bezbranné oběti školského systému, ale jako někdo, kdo má situaci ve svých rukách, pak jsou spíš ochotné pracovat i na věcech, které je nebaví. Proč jste se stala učitelkou? Přála jsem si to už asi od deseti let. Ve třetí třídě jsem měla hroznou učitelku,

Summerhill: Legendární škola, kde děti za krádež dostávaly odměnu. Jak funguje vzdělávání postavené na hlavu?

Děti mají problémy, protože mají problémové rodiče a chodí do problémových škol. Když je necháte na pokoji, vše se spraví. Pokud tedy už není pozdě. Zhruba takto se dá shrnout vize legendární britské „svobodné“ školy Summerhill. Takto taky začíná předmluva ke slavné knize o Summerhillu. Napsal ji jeden ze žáků školy, který do svých jedenácti let o čtení a psaní neprojevil žádný zájem – a škola ho nechala být. Tak to totiž v Summerhillu chodí. Když děti neprojevují zájem o učení,

Vyšší dívčí, kde se učí vaření, šití a jak vyžehlit oblek. V Rakousku tyto školy ještě nezmizely. Byla to dobrá volba, říká absolventka

U nás školy, které z žákyň dělaly dobré hospodyně, zanikly, v Rakousku si klidně dál existují. Dokonce můžete narazit na spokojenou absolventku jedné  takové frauen schule. „Nevěděla jsem, kam jít,  a tahle škola mi vyhovovala svou praktičností,“ říká Brigitte Zwick. Brigitte Zwick pochází z malé vesnice v Dolním Rakousku poblíž města Villach. Základní školu ukončila v polovině osmdesátých let a bylo před ní rozhodnutí, kam dál. „Na gymnázium jsem nechtěla, je to těžká škola. A tak jsem se rozhodla pro ´knedlíkovou akademii´, stejně jako mé další

To, co se učí v české škole, je odtržené od reality. A málo se dbá na emoce a vztahy, říká americká učitelka

„To, co se učí žáci v české škole, je málo propojené s reálným světem. K čemu je učit se nazpaměť název stovky rostlin?“ ptá se americká učitelka Jennifer Dickinson, která působí od roku 2015 v Česku. Někteří čeští učitelé podle ní kladou příliš velký důraz na akademickou stránku vzdělávání. „Děti pak neví, jak se chovat jeden k druhému a mají problém s vyjadřováním svých pocitů.“ Kde všude jste vlastně učila? Dlouho ve Spojených státech, na katolické škole v Atlantě ve státě

Ve Švýcarsku je úcta k manuální práci a řemeslu. Duální vzdělávání je tam běžné, zájem o maturitu klesá

Svěřili bychom šestnáctiletým dětem provoz restaurace včetně kasy? Švýcaři to dělají. Odlišná historie se projevuje i ve školní výuce, kde se klade velký důraz na praktičnost a přípravu na budoucí povolání. Hodně středních škol má prvky duálního vzdělávání – teorii kombinují s praxí. A dokonce je možné jít na vysokou školu  bez maturity. Zatímco naše země formoval silný rozvoj průmyslu, hornaté Švýcarsko dosud vykazuje určité archaické rysy. Jedním z nich je, že být řemeslníkem je stále standard. Není to nějaká horší práce,

Školy jsou tu všechny stejně dobré, rodiče se nemusí honit za lepší, říká Češka žijící ve Švýcarsku

Hana Hurábová žije s manželem a třemi dětmi ve Švýcarsku od roku 2014. Nejstarší syn chodí do druhé třídy. „O zařazení do školy rozhoduje radnice podle místa bydliště. A rodiče to akceptují, protože úroveň státních škol je velmi dobrá a u všech podobná, takže nikdo nemá potřebu se honit za něčím lepším,“ říká. Vesnická škola, do které chodí náš nejstarší syn, je malá. Každý ročník má jen jednu třídu, ve které je do dvaceti dětí. Na rozdíl od školky, kde se

Očima české maminky ve Švýcarsku: Děti jsou tu odmala vedeny k samostatnosti, už do školky chodí samy bez rodičů

Hana Hurábová žije s manželem a třemi dětmi ve Švýcarsku od roku 2014. Nejstarší syn chodí do druhé třídy, prostřední do školky. „Děti jsou tu cíleně vedeny k samostatnosti, už ve školce zatloukají hřebíčky a řežou pilkou. A do školky chodí samy bez rodičů. Náš syn chodí sám od čtyř a půl let a nebojíme se o něj, i když přechází velkou křižovatku,“ říká. Do Švýcarska nás zavedla manželova práce – je manažerem nákupu ve švýcarské firmě. Já jsem vystudovaná ekonomka, v Česku