„Hodně tu prší, jinak nás nic netrápí,“ říkají nizozemští teenageři, kteří patří mezi nejspokojenější na světě. Čím to?

Zatímco v Británii se dospívající stále častěji přiznávají k depresím a úzkostem a ve Spojených státech k sebevražedným myšlenkám, v placaté zemi s historií kalvinismu a kolonialismu se naopak daří optimismu a duševnímu zdraví. Jak je to možné? Při pohledu na obyčejnou třípatrovou budovu z hnědých cihel s mnoha okny by jen málokdo řekl, že uvnitř je možné se setkat s jedněmi z nejšťastnějších teenagerů na světě. Groen van Prinstererlyceum, střední škola na dohled od Rotterdamu, je ale typickou ukázkou toho, proč se nizozemská mládež pravidelně umisťuje na špici

Učitelé tančí v kostele, publikum burácí: poslední školní den ve švédském Lundu vypadá takto

Tereza Planck je česká lékařka a žije se svým manželem a třemi dcerami ve švédském Lundu. Na svém profilu na FB sdílela video z posledního školního dne (ve Švédsku školní rok končí o pár dní dříve).  Kostel plný kolektivního veselí a taneční kreace učitelů nás zaujaly. Sdílíme a doporučujeme, pro dobrou náladu i inspiraci. „Na poslední den školního roku mám ze svého dětství nevýrazné vzpomínky. Čisté šatičky, kytka pro paní učitelku, škrobený proslov ředitele, pár neosobních vět pro každého žáka

Jak přimět teenagery, aby žili zdravě a nebrali drogy? Na Islandu to dokázali. A něžně

Čeští teenageři patří v Evropě mezi největší pijany a „huliče“ konopí. Alespoň podle statistik Evropského monitorovacího centra pro drogy a drogovou závislost (EMCDDA). Na střední škole se značná část dospívajících poměrně pravidelně opíjí a zkušenost s marihuanou přiznává 42 % šestnáctiletých. Jak tyto nelichotivé statistiky zvrátit? Inspiraci bychom mohli hledat na Islandu. Na konci 90. let se přitom islandská mládež jevila jako jedna z nejzhýralejších v Evropě. „Po ulicích Reykjavíku se v pátek večer skoro nedalo chodit, nebylo to bezpečné,“ vzpomíná americký psycholog Harvey Milkman

Britská škola chce, aby každé dítě umělo řečnit jak Churchill. Drilují se tam debaty, píší mraky slohů

Jak se vlastně naučit správně mluvit, číst a psát? Řeč je o vládě jazykem, nikoli o ovládání pravopisu. Anglosaské školy kladou na nácvik komunikačních dovedností žáků velký důraz. Jak konkrétně to dělají, popisuje Ivana Přibáňová. Pracuje jako školní asistentka na základní škole ve velšském Cardiffu a zároveň má tři děti, které zčásti nebo úplně prošly britským školstvím. V jaké škole pracujete? Je to obyčejná městská základka, pro děti od tří do jedenácti let (pozn.: ve Velké Británii děti nastupují do předškolních přípravných

Američané dávají za pravdu svým chudým učitelům. Podle průzkumů by si většina zvedla daně, aby jim přidali na platech

V některých amerických státech jsou učitelské platy tak nízké, že aby učitelé zaplatili složenky, mívají nejen druhé, ale dokonce i třetí zaměstnání. A americká veřejnost si tuhle neutěšenou situaci uvědomuje, jak ukázaly tři nové průzkumy veřejného mínění. Podle nich by si většina Američanů i dobrovolně zvedla daně, jen aby učitelé dostali přidáno.  Učitelské protesty a stávky, které letos zažilo několik amerických států, nebyly tedy nadarmo. Systémového řešení ale zatím učitelé nedosáhli. Letos v USA stávkovali lidé, které v ulicích s transparenty často nepotkáte:

Prověřují se vyjadřovací schopnosti a logické uvažování, ne kde se narodil Goethe, říká Čech, který maturoval v Německu

Letošní období maturit skončilo, je čas se rozhlédnout, jak se maturuje jinde. Například v německém Sasku si studenti volí, jestli chtějí mít obtížnější zkoušku z německého jazyka nebo z matematiky. V jazyce se nepíše žádný didaktický test, zato slohových prací hned několik. Maturita je téměř výsadou gymnázií, ale skoro každý ji udělá. Vypráví nedávný maturant z gymnázia v Pirně Jakub Slejška…   Maturoval jsem v roce 2014 na česko-německém gymnáziu Friedricha Schillera v saské Pirně. Jde o společný česko-německý projekt fungující už mnoho let: čeští žáci

Škola v Německu: Žádné přijímačky, jedničkáři a dvojkaři na gympl automaticky, trojkaři můžou jít na dva dny na zkoušku

Žádné přezouvání, vyučování rozděleno do 90minutových bloků, studenti se sami hodnotí a účastní se i třídních schůzek. A hitem školní jídelny je klobása, vypráví Jana Starczewska, která žije spolu s manželem čtvrtým rokem v Eisenachu v německém Durynsku. Mladší syn chodí na základní školu, starší dcera navštěvuje státní sedmileté gymnázium. Zajímavé je, že každá spolková republika má svůj vlastní vzdělávací systém, což s sebou nese výrazné rozdíly mezi úrovní vzdělávání v jednotlivých zemích. Aktuálně se v Německu objevují snahy vše sjednotit, vede se kolem toho živá

V botách až do třídy, družina i o prázdninách. Ale taky se sám ohodnotit, a další zvláštnosti školy v německém Durynsku

Jana Starczewska žije s rodinou v německém Eisenachu. Syn je ve druhé třídě, dcera v prvním ročníku na „gymnasiu“, což odpovídá české páté třídě. Oba jsou ve škole spokojeni, i když má spoustu zvláštností. V Durynsku se nepoužívají přezůvky, první dva roky děti nedostávají známky, zato se musí umět ohodnotit samy. Na velkou přestávku musí povinně všichni ven a družina se odehrává v té samé třídě, kde výuka. Přestěhovali jsme se sem před čtyřmi lety kvůli manželovu zaměstnání. Ani jedno z dětí se před tím v Česku

Dobrý nápad může dostat každý, říká žákům francouzský technik. Nemohl najít práci, a tak se stal učitelem

Antony Blain učí od ledna předmět „technologie“ na College Saint Vincent, škole v menším franouzském městě, kam chodí žáci od jedenácti do čtrnácti let. Je rád, protože dlouho marně hledal práci. Ale plat je příliš nízký. „S dětmi v tomto věku to není jednoduché, někdy je to přímo vyčerpávající,“ říká. Jak jste našel práci učitele? Umístil jsem své CV na jeden z největších francouzských pracovních portálů a odtamtud mě kontaktovali. Jaké jsou vaše pracovní zkušenosti? Pracoval jsem ve stavebnictví, zejména jako