Práce s emocemi pomáhá prospěchu. Škola, která ji zavedla jako první, exceluje i v matematice, říká autorka konceptu Emiliana Rodríguez

Všech třicet milionů mexických dětí se od letošního září ve škole cíleně věnuje vlastním emocím a sebepoznávání. Žáci základních škol mají v osnovách 30 minut týdně, středoškoláci ještě víc. „Jedna soukromá škola s tím začala už před šesti lety a bere to velmi vážně. A představte si, co se stalo: ta škola vítězí v žebříčcích z matematiky. Jsou v ní nejlepší, i když se na ni nijak nespecializují. To je živoucí příklad, že sociálně-emoční učení může vylepšit i školní výsledky,“ říká jedna z

Chtěli jsme školu, kde se budou děti učit, protože samy chtějí. A tak jsme ji založili, říká maminka a zároveň ředitelka

Soukromá ZŠ V Pohybu funguje v centru Pardubic třetím rokem. „Někteří lidé si podle názvu myslí, že jsme škola s rozšířenou výukou sportu,“ směje se zakladatelka a zároveň ředitelka Kateřina Nováková. Děti si ve škole sportu a pobytů venku užijí dost, ale důležitější jsou tu jiné věci – bezpečná atmosféra, vnitřní motivace dětí a přirozený přístup k učení. Proč jste školu vůbec založili? Začínali jsme v r. 2016 s 6 dětmi. Začátky nebyly jednoduché, hlavně finančně to bylo složité. Školu jsme založili proto, že jsme

Třídní schůzky: Dříve se rodiče mačkali v lavicích a dostávali zprávu o dítěti před ostatními. A dnes?

Tripartita znamená trojstranné jednání, setkání tří stran. Ve školním prostředí je to nový typ třídních schůzek, u kterých je přítomné i dítě, a nejen přítomné, je tím nejaktivnějším účastníkem. České školy se pomalu loučí s klasikou, při které paní učitelka probírá – nebo propírá – dítě po dítěti před celou třídou zaražených rodičů směstnaných do dětských lavic. Tripartita probíhá diskrétně. Tento formát setkávání s rodiči není již v Česku neobvyklý. Na konci čtvrtletí rodiče opět zamířili do škol, aby zjistili,

Učitelé tráví spoustu času usměrňováním dětí. Umíme jim pomoci, říká vědkyně, která proměňuje školy v Mexiku

Šikana, násilí a velmi slabé znalosti. Tak vypadají školy v Mexiku. Od letošního září se proto všichni mexičtí školáci i středoškoláci systematicky zabývají sebepoznáním, emocemi a osobnostním rozvojem. „Slibujeme si od toho zlepšení školního klimatu, oslabení vlivu gangů i lepší školní výsledky mexických dětí,“ říká Emiliana Rodríguez, jedna z autorek konceptu takzvaného sociálně-emočního učení (SEL). Jak vypadaly mexické školy před tím, než začaly praktikovat sociálně-emoční učení? Mexiko má v celosvětových žebříčcích několik prvenství, jedno horší než druhé – lidé u nás zažívají nejvíc stresu

Jak důležitý je v životě dítěte učitel? Moderní pedagogika ho upozaďuje, ale tradiční kultury ho staví na piedestal…

Děti se mají především učit samy, zní silný hlas v současné pedagogice. Učitel ať je jen jejich průvodce, který jim na této cestě nepřekáží. Stačí, když umí vytvořit správné podmínky, a každé dítě si již svou cestu k učení najde. Učitel maximálně tuto cestu „jistí“ a spíše se celkově upozaďuje. Tradičně se ale role učitele pojímala úplně jinak. Na čem je založené odvěké přesvědčení mnoha kultur, že je na vztahu učitel-žák až něco posvátného a že nejde z opravdového učení vymýtit? Zde je

Ruka je nástrojem ducha: Čím víc dítko počítá na prstech, tím lépe. Výzkumy potvrdily, co je nabíledni

Počítáním na prstech malé dítě začíná, ale jen trochu povyroste, nastoupí na něj rodiče i učitel a snaží se ho od prstové matematiky odradit ze strachu, že jinak počtářsky zakrní. Tak to bývávalo, ale tímto přesvědčením otřásají nové poznatky v neurovědě. Zřejmě je pravdou pravý opak. Což ostatně lidstvo vždy vědělo, než začalo žít pouze v hlavě. Paní učitelka nechce, aby syn počítal na prstech. Co s tím? Tohle dotazování se na rodičovských fórech objevuje pořád celkem často, i když asi již méně

Nenávist se na internetu šíří jako nakažlivá nemoc. Hejtují dospělí i děti

Už jste si někdy četli komentáře v diskusích pod články a na sociálních sítích a říkali jste si přitom – kdo proboha něco takového může napsat? Internet je prostředí, které přímo svádí k tomu, aby si na něm lidé vylévali vztek, frustraci a špatnou náladu. Otázkou zůstává, jak s tím naložit. Byla to jenom fotka v Teplickém deníku, stejná, jako všechny okolo. Noviny na ní představily první třídu Základní školy Plynárenská. Ve třídě ale bylo větší zastoupení arabských, vietnamských a romských dětí, než je

Co se přesně děje, když mají matematiku druháci, třeťáci a čtvrťáci najednou? Reportáž z pardubické školy

Ve společnosti se spolu setkávají lidé různého věku. V práci, v rodině, ve skupinách přátel se jen málokdy stane, aby byli všichni stejně staří. Ve školství se ale rozdělování dětí podle data narození jeví jako přirozené a správné. Některé školy se ale rozhodly pro výuku ve věkově smíšených skupinách. Jaké má toto uspořádání výhody a nevýhody a jak funguje taková třída v praxi? Jsme na hodině matematiky v jedné soukromé základní škole v Pardubicích. Zazní gong. Poprvé, podruhé, potřetí. Kateřina Nováková, ředitelka a zároveň učitelka,

Krabice od bot může zachránit chudým dětem Vánoce

Ubytovny, azylové domy, vybydlené ruiny v sociálně vyloučených lokalitách. Tam všude žijí děti, které nemůžou za problémy svých rodičů. Možná už na Ježíška dávno nevěří. Alespoň některé z nich už ale mají zkušenost s trochu jinou nadílkou – Krabicí od bot, která k nim přišla od neznámého dárce přes Diakonii Českobratrské církve evangelické. Letos se sbírka vánočních dárků pro chudé děti koná už posedmé. „Někdy si říkám, že naše dvě dcerky v podstatě mají, na co se podívají, ale ničeho si tak úplně neváží. Už