Studenti mluvili pořád jen o koronaviru, a tak k němu gymnázium uspořádalo projektový den. Uchopili jsme to racionálně, říká učitelka

Koronavirus, koronavirus, koronavirus. Zpráv na sociálních sítích i v médiích přibývá, zatímco z obchodů už definitivně zmizely roušky, dezinfekce na ruce a aspoň na pár dnů i těstoviny a rýže. Nové onemocnění řeší samozřejmě i žáci a studenti ve školách. Na Pražském humanitním gymnáziu se proto rozhodli, že COVID-19 pořádně prozkoumají během celodenního projektu. Je první březnová středa, venku svítí slunce – a minimálně v představách mnohých lidí se rozjíždí koronavirová epidemie, byť v českých nemocnicích jsou v tuto chvíli jen první tři nakažení.

Štěpán Moravec: Škola, kde učitel předstírá, že je expertem na svůj předmět, je jen mentální zvyk. Jde to i jinak

Pracuji na střední škole, kde učitel je hlavně expertem na proces plánování a reflexe učení a na potřeby studentů. Učíme (a učíme se) hodně, vyučujeme málo. Studenti se u nás učí hlavně sami. A ačkoliv vyučuji ze srdce rád, myslím, že je to tak správně. U přijímacích zkoušek musí uchazeč odpovědět na tři otázky: za prvé, čemu se chce během studia věnovat. Náš školní vzdělávací program je totiž vystavěný tak, aby zhruba polovinu času “vyučování” měl student na to, věnovat se

Přijala jsem sázku, že zruším výklad od tabule, říká moravská učitelka, která získala 2.místo v učitelské ceně

„Někdy už jen tím, že člověk dělá něco navíc, jako by na sebe chtěl upozorňovat, někdo to tak vnímá,“ říká Monika Olšáková. Mladistvě působící učitelka přírodovědných předmětů působí na základní škole v moravské vesničce Janovice a loni získala druhé místo v učitelské soutěži Global Teacher Prize. Mluvili jsme s ní o její vášni pro badatelský způsob výuky a učitelskou spolupráci a o stresu, který zažívá pedagog, když vybočuje. Čím teď ve škole žijete? Dobrodružných momentů je v tomto školním roce víc.

Víc hlav, víc ví, tvrdí Slávek s Petrou. Nejradši učí spolu, i když jsou každý odjinud

Ona žije v Praze, on v jižních Čechách. Ona učí přírodní vědy, on dějepis a češtinu. Přesto pravidelně spolupracují, sdílejí nápady, komunikují. Petru Boháčkovou a Slávka Horu spojuje chuť učit, jak nejlépe dokážou, vášeň pro zapojování informačních technologií do výuky a také blog, který od letošního ledna společně píší. Kdo se začne pídit po dobré radě, jak využít ve výuce tablety, které leží zaprášené ve skříni, dost dobře možná narazí právě na Petru Boháčkovou a Bohuslava Horu, kterému všichni říkají Slávek. Tito

Děti milují Minecraft a Minecraft umí spoustu věcí, které se budou dětem v životě hodit, říká lektor a bývalý učitel

Minecraft, současný hit mezi počítačovými hrami. Věděli jste, že je to ale zároveň skvělý vzdělávací nástroj? A to zdaleka ne jen při výuce informatiky. Učitelé jej využívají také při biologii, chemii, dokáže zpestřit matematiku, ale pomůže i s jazyky nebo dyslektikům se čtením. Říká se tomu gamifikace výuky a výzkumy ukazují, že je to velmi efektivní nástroj. „Děti umí Minecraft a Minecraft umí spoustu věcí, které se mohou hodit dětem,“ říká bývalý učitel Miroslav Dvořák, který se dnes jako lektor specializuje

Český rodič vidí své dítě na ekonomce, ale proč? Mí žáci mají dobrou práci, říká pedagog z učňáku

„Skončil jsem vysokou školu a byl jsem zvyklý pracovat s daty, ale ne s lidmi,“ říká Petr Várník, učitel odborných předmětů na Střední odborné škole Třineckých železáren, kde zakotvil na své první pracovní štaci. Je za tuto pracovní příležitost moc rád, říká. A snaží se učit své žáky moderními metodami, byť to nejdřív odmítal. Na učilištích to není obvyklé. Jak k tomu došel a jak mu to funguje? Učíte nauku o kovech. Zdálo se mi, že kluci ve vaší hodině projevovali

My patříme do werku, máme to v rodině, školu jsme si vybrali sami, říkají kluci z učiliště třineckých železáren

Tihle kluci se učí na oboru hutník operátor a až se vyučí, a dá bůh získají maturitu, ponoří se do útrob třineckého železářského gigantu a stanou se tam provozními techniky, mistry a tak podobně. S „werkem“, jak místní familiárně železárnám říkají, se cítí spojení. Asi ne všichni, ale často je to rodinná tradice, pracuje tam táta, nebo byl od fochu dědeček. Z debaty s nimi získáte pocit, že si své budoucí pracoviště neoškliví a že jsou se svým životem docela

Hejného matematika rozvíjí nejen matematický úsudek, ale i čtenářské schopnosti, říká matikář a zástupce ředitele „čtenářské“ školy

„Dobrého čtenáře poznáme i v matematice. Dítě, které hodně čte, obvykle lépe rozumí i slovním úlohám a odborným textům v našich předmětech,“ říká zástupce ředitele třinecké školy Kopernikova a učitel matematiky Tomáš Otisk. Jeho škola byla vybrána do projektu Pomáháme školám k úspěchu, který podporuje rozvoj čtenářství ve veřejných školách. Čtenářská gramotnost se netýká jen krásné literatury. Je důležité umět číst i texty o zdraví, změně klimatu nebo obsluze nějakého přístroje. Ano, rádi bychom práci s textem rozšířili i do odborných předmětů. Je

Efektivnější výuka ve školách, vzdělávání seniorů a celoživotní rozvoj každého z nás. SuperEDUína ocenila projekty, které myslí na budoucnost

Efektivnější výuka ve školách, vzdělávání seniorů a celoživotní rozvoj každého z nás. To jsou podle společnosti EDUin klíčové oblasti, které budou důležité ve světě, jenž teprve přijde. Cenou superEDUína ocenila projekty, které se jim věnují už teď. Vítězové získali umělecký artefakt – příznačně v podobě věštecké koule. Více v rozhovoru s garantem ocenění Miroslavem Hřebeckým.  Podle jakého klíče jste vítězné projekty vybírali? Ve školách jsme stále v zajetí současnosti s podtóny minulosti, jenže vzdělávání by se mělo snažit připravovat na budoucnost. Výběrem projektů oceněných