Dospělí mají ve své moci bytosti, kterým vůbec nerozumí: děti… Jak jim porozumět? Návod v této knize!

Chcete se něco dozvědět o metodě montessori, ale bojíte se nudy a obecností? Přečtěte si Tajuplné dětství od samotné Marie Montessori. Vedlejším účinkem této zajímavé, až dobrodružné knihy je nabuzení pozorovacího apetitu. Nebo možná hlavním účinkem. Chuť pozorovat děti a uvidět, co zůstalo skryté, pochopit je.  Každopádně po přečtení bude vaše představa o montessori jasná a konkrétní. Ani ne sto osmdesát stránek prošpikovaných konkrétními příklady čtenáře vybaví vhledem zakladatelky tohoto vzdělávacího směru do dětského světa. V první řadě překvapí, jak

Minulost nosíme v sobě, proto se o ní učíme, myslí si waldorfská škola. Podle ní dítě ve svém vývoji kopíruje vývoj lidstva

Waldorfská škola se snaží dětem předat celistvý obraz o kulturním vývoji lidstva, ale nemá za cíl zajistit jim dobré znalosti faktografické historie. To se může hodit, ale smysl je v něčem jiném. Podle této pedagogiky minulost žije v nás, utváří nás, zčásti bez našeho vědomí. Není na světě přítomná jen v archeologických nálezech nebo starých textech, je uvnitř naší psychiky. Proto se o ní musíme učit. To je esencí vztahu waldorfské školy k historii. A to ji výrazně odlišuje od

Utlum tu hubu a kup tu kupu hub aneb na waldorfském lyceu musíš v hodině poetiky zapojit mysl, řeč i tělo

Waldorfská škola trvá optimálně dvanáct let. V Česku existuje pět waldorfských lyceí, která pokrývají závěrečné čtyři roky vzdělávání: v Praze, Semilech, Českých Budějovicích, Ostravě a Příbrami. Ačkoli přežívá představa, že waldorfské vzdělávání je „měkké“ a žáci se toho moc nenaučí, bližší pohled ukazuje, že opak je pravdou. Studium je náročné, jeho pojetí je však dost jiné než u běžného gymnázia. Navštívili jsme hodinu poetiky ve waldorfském lyceu na pražském Jižním Městě.   „Utlum tu hubu a kup tu kupu hub,“ říká

Drhla vám o prázdninách komunikace s dětmi? Možná jste si přehazovali emoční cihly. Expert poradí, jak se tomu vyhnout

Prázdniny jsou mimo jiné i období, kdy rodiče běžně tráví se svými dětmi více času. A jak už to bývá, když máme čas a prostor být víc spolu, mohlo vyplavat na povrch i to, že spolu neumíme komunikovat tak, abychom se domluvili a nepoškodili si přitom vztahy. Co s tím? Zamýšlí se expert na komunikaci Michal Dubec. Co se v nás děje, když komunikujeme? Čeho si nejvíc všímáme? Samozřejmě, jakožto druh pyšný na svou racionalitu věříme, že největší roli v komunikačních situacích

Precizní příběhy profesora Milana Hejného #3 aneb jak se stane, že někdo ze strachu z chyby raději plní pokyny, než aby přemýšlel

Přinášíme další krátký pravdivý příběh Milana Hejného o tom, jak se děti učí. Tentokrát jde o ukázku „výuky“ která spíše škodí, než pomáhá. Možná ne všem žáků, ale Dušanovi určitě. Podobných příběhů zaznamenal Milan Hejný stovky, možná tisíce, s „nejvydařenějšími“ se můžete se seznámit v jeho knížkách a publikacích. Příběhy zanalyzoval a vyvodil z nich obecné poznatky a doporučení. Je dost možné, že dobří učitelé, a takových je mnoho, se budou ošívat. Oni přece nic takového nedělají a ani nikoho, kdo by

Precizní příběhy Milana Hejného #2 aneb jak se v sedmé třídě děti dopracují k hlubokým matematickým myšlenkám

Přinášíme další krátký pravdivý příběh Milana Hejného o tom, jak se děti učí. Tentokrát jde o ukázku toho, jak se děti samy pod správným vedením dopracují nejen k tomu, kolik dvojic lze sestavit z n prvků, ale také že tato znalost bude propojena na životní zkušenosti žáka, a tedy dobře sémanticky ukotvená (viz. Příběh #1). Nejzajímavější ovšem na tomto příběhu je, že děti už v sedmé třídě alespoň intuitivně pochopí pojem izomorfismus. Z příběhu je opět vidět, že se mýlí ti, co

Co dělají učitelé o prázdninách? Učí se učit – třeba matematiku podle Hejného. Reportáž z letní školy

Jak tráví pedagogové svoje zasloužené letní volno? Samozřejmě, velká část z nich nechce o školách a dětech (možná kromě těch vlastních) na dva měsíce ani slyšet. Pak jsou ale i tací, kteří se rozhodnou věnovat část dovolené své profesi, svému předmětu. Pro ty se po celém Česku pořádají takzvané letní školy. Pojďte se teď na jednu takovou podívat. Je 1. července, teploty už v 10 ráno atakují rekordy, pražské sídliště Dědina je v tomhle počasí vylidněné. V atriu místní základní školy posedává ve

I takto vypadá rodinná dovolená. Vyladění hrou aneb jak přes neúspěchy najít spokojenost

Dětí je tu hodně, ale hry hrají spíš dospělí. A s určitým cílem. Týden strávený na venkovské usedlosti s programem pod názvem „intuitivka“ je takový wellness svého druhu pro učitele, rodiče a pro každého, kdo chce.  A přijel i velký Pär…  Tím cílem je společně a pod vedením lektorů hledat a snad i najít vnitřní spokojenost. S lehkostí, hravě a s vědomím, že i negativní emoce jsou naši učitelé.  Jan Kršňák, lektor rodičovských témat a autor knihy o vzdělávání, jezdí

Děti, které jedou podle Hejného matematiky, jsou u přijímaček nejmíň stejně úspěšné jako ostatní, říká vydavatel učebnic

„Hleď, aby tvoje snaha udělat z žáků skvělé matematiky, nepotlačila snahu udělat z nich slušné lidi.“ Tak zněla podle profesora Milana Hejného nejcennější rada, kterou dostal od svého otce Víta Hejného, jehož označuje za hlavního architekta tzv. Hejného metody. Ta je cestou k výchově komunikativních, spolupracujících a autonomních lidí. Dnes se podle ní učí na více než sedmi stovkách českých škol. O šíření metody, její neustálé zkvalitňování a o profesní rozvoj pedagogů, kteří se rozhodli podle Hejného učit, se stará