Efektivnější výuka ve školách, vzdělávání seniorů a celoživotní rozvoj každého z nás. SuperEDUína ocenila projekty, které myslí na budoucnost

Efektivnější výuka ve školách, vzdělávání seniorů a celoživotní rozvoj každého z nás. To jsou podle společnosti EDUin klíčové oblasti, které budou důležité ve světě, jenž teprve přijde. Cenou superEDUína ocenila projekty, které se jim věnují už teď. Vítězové získali umělecký artefakt – příznačně v podobě věštecké koule. Více v rozhovoru s garantem ocenění Miroslavem Hřebeckým.  Podle jakého klíče jste vítězné projekty vybírali? Ve školách jsme stále v zajetí současnosti s podtóny minulosti, jenže vzdělávání by se mělo snažit připravovat na budoucnost. Výběrem projektů oceněných

Děti mají bubáky a čerty, dospělí zas matikáře, říká učitel matematiky, který zbavil televizní moderátory hrůzy z logických úloh

Matematika není u českých dětí zrovna oblíbená, a ani jim moc nejde. Inspiraci, jak ji pro žáky zatraktivnit, ukázal učitel Tomáš Chrobák, když byl poslední říjnové ráno hostem Dobrého rána České televize. Pro moderátory si připravil pár logických úloh. „Je až děsivé, jaký ze mě měli strach. Štáb, kameramani a nejspíše většina diváků si gratulovali, že ‚zkoušeni‘ budou jen ti dva nebožáci. Taková panika není pro matematiku tou nejlepší vizitkou,“ říká učitel. Celá věc má ale happyend… „Když se řekne

Nová doba: Učitelé „paří“ s žáky Minecraft. Dá se v něm učit matematika, ale i biologie nebo jazyky

Minecraft, absolutní hit mezi počítačovými hrami. Věděli jste, že je to i skvělý vzdělávací nástroj? A zdaleka ne jen při výuce informatiky. Učitelé jej využívají také při biologii, chemii, dokáže zpestřit matematiku, ale pomůže i s jazyky nebo dyslektikům se čtením. Říjnové páteční odpoledne, městská knihovna v centru Prahy: šestice učitelů sedí v místnosti plné počítačů, na jejich obrazovkách svítí typické kostičkované prostředí Minecraftu. Do Prahy se ve svém volnu sjeli z různých míst, aby se naučili, jak oblíbenou hru svých žáků využít ve

Dospělí mají ve své moci bytosti, kterým vůbec nerozumí: děti… Jak jim porozumět? Návod v této knize!

Chcete se něco dozvědět o metodě montessori, ale bojíte se nudy a obecností? Přečtěte si Tajuplné dětství od samotné Marie Montessori. Vedlejším účinkem této zajímavé, až dobrodružné knihy je nabuzení pozorovacího apetitu. Nebo možná hlavním účinkem. Chuť pozorovat děti a uvidět, co zůstalo skryté, pochopit je.  Každopádně po přečtení bude vaše představa o montessori jasná a konkrétní. Ani ne sto osmdesát stránek prošpikovaných konkrétními příklady čtenáře vybaví vhledem zakladatelky tohoto vzdělávacího směru do dětského světa. V první řadě překvapí, jak

Minulost nosíme v sobě, proto se o ní učíme, myslí si waldorfská škola. Podle ní dítě ve svém vývoji kopíruje vývoj lidstva

Waldorfská škola se snaží dětem předat celistvý obraz o kulturním vývoji lidstva, ale nemá za cíl zajistit jim dobré znalosti faktografické historie. To se může hodit, ale smysl je v něčem jiném. Podle této pedagogiky minulost žije v nás, utváří nás, zčásti bez našeho vědomí. Není na světě přítomná jen v archeologických nálezech nebo starých textech, je uvnitř naší psychiky. Proto se o ní musíme učit. To je esencí vztahu waldorfské školy k historii. A to ji výrazně odlišuje od

Utlum tu hubu a kup tu kupu hub aneb na waldorfském lyceu musíš v hodině poetiky zapojit mysl, řeč i tělo

Waldorfská škola trvá optimálně dvanáct let. V Česku existuje pět waldorfských lyceí, která pokrývají závěrečné čtyři roky vzdělávání: v Praze, Semilech, Českých Budějovicích, Ostravě a Příbrami. Ačkoli přežívá představa, že waldorfské vzdělávání je „měkké“ a žáci se toho moc nenaučí, bližší pohled ukazuje, že opak je pravdou. Studium je náročné, jeho pojetí je však dost jiné než u běžného gymnázia. Navštívili jsme hodinu poetiky ve waldorfském lyceu na pražském Jižním Městě.   „Utlum tu hubu a kup tu kupu hub,“ říká

Drhla vám o prázdninách komunikace s dětmi? Možná jste si přehazovali emoční cihly. Expert poradí, jak se tomu vyhnout

Prázdniny jsou mimo jiné i období, kdy rodiče běžně tráví se svými dětmi více času. A jak už to bývá, když máme čas a prostor být víc spolu, mohlo vyplavat na povrch i to, že spolu neumíme komunikovat tak, abychom se domluvili a nepoškodili si přitom vztahy. Co s tím? Zamýšlí se expert na komunikaci Michal Dubec. Co se v nás děje, když komunikujeme? Čeho si nejvíc všímáme? Samozřejmě, jakožto druh pyšný na svou racionalitu věříme, že největší roli v komunikačních situacích

Precizní příběhy profesora Milana Hejného #3 aneb jak se stane, že někdo ze strachu z chyby raději plní pokyny, než aby přemýšlel

Přinášíme další krátký pravdivý příběh Milana Hejného o tom, jak se děti učí. Tentokrát jde o ukázku „výuky“ která spíše škodí, než pomáhá. Možná ne všem žáků, ale Dušanovi určitě. Podobných příběhů zaznamenal Milan Hejný stovky, možná tisíce, s „nejvydařenějšími“ se můžete se seznámit v jeho knížkách a publikacích. Příběhy zanalyzoval a vyvodil z nich obecné poznatky a doporučení. Je dost možné, že dobří učitelé, a takových je mnoho, se budou ošívat. Oni přece nic takového nedělají a ani nikoho, kdo by

Precizní příběhy Milana Hejného #2 aneb jak se v sedmé třídě děti dopracují k hlubokým matematickým myšlenkám

Přinášíme další krátký pravdivý příběh Milana Hejného o tom, jak se děti učí. Tentokrát jde o ukázku toho, jak se děti samy pod správným vedením dopracují nejen k tomu, kolik dvojic lze sestavit z n prvků, ale také že tato znalost bude propojena na životní zkušenosti žáka, a tedy dobře sémanticky ukotvená (viz. Příběh #1). Nejzajímavější ovšem na tomto příběhu je, že děti už v sedmé třídě alespoň intuitivně pochopí pojem izomorfismus. Z příběhu je opět vidět, že se mýlí ti, co