Precizní příběhy profesora Milana Hejného #3 aneb jak se stane, že někdo ze strachu z chyby raději plní pokyny, než aby přemýšlel

Přinášíme další krátký pravdivý příběh Milana Hejného o tom, jak se děti učí. Tentokrát jde o ukázku „výuky“ která spíše škodí, než pomáhá. Možná ne všem žáků, ale Dušanovi určitě. Podobných příběhů zaznamenal Milan Hejný stovky, možná tisíce, s „nejvydařenějšími“ se můžete se seznámit v jeho knížkách a publikacích. Příběhy zanalyzoval a vyvodil z nich obecné poznatky a doporučení. Je dost možné, že dobří učitelé, a takových je mnoho, se budou ošívat. Oni přece nic takového nedělají a ani nikoho, kdo by

Precizní příběhy Milana Hejného #2 aneb jak se v sedmé třídě děti dopracují k hlubokým matematickým myšlenkám

Přinášíme další krátký pravdivý příběh Milana Hejného o tom, jak se děti učí. Tentokrát jde o ukázku toho, jak se děti samy pod správným vedením dopracují nejen k tomu, kolik dvojic lze sestavit z n prvků, ale také že tato znalost bude propojena na životní zkušenosti žáka, a tedy dobře sémanticky ukotvená (viz. Příběh #1). Nejzajímavější ovšem na tomto příběhu je, že děti už v sedmé třídě alespoň intuitivně pochopí pojem izomorfismus. Z příběhu je opět vidět, že se mýlí ti, co

Co dělají učitelé o prázdninách? Učí se učit – třeba matematiku podle Hejného. Reportáž z letní školy

Jak tráví pedagogové svoje zasloužené letní volno? Samozřejmě, velká část z nich nechce o školách a dětech (možná kromě těch vlastních) na dva měsíce ani slyšet. Pak jsou ale i tací, kteří se rozhodnou věnovat část dovolené své profesi, svému předmětu. Pro ty se po celém Česku pořádají takzvané letní školy. Pojďte se teď na jednu takovou podívat. Je 1. července, teploty už v 10 ráno atakují rekordy, pražské sídliště Dědina je v tomhle počasí vylidněné. V atriu místní základní školy posedává ve

Děti, které jedou podle Hejného matematiky, jsou u přijímaček nejmíň stejně úspěšné jako ostatní, říká vydavatel učebnic

„Hleď, aby tvoje snaha udělat z žáků skvělé matematiky, nepotlačila snahu udělat z nich slušné lidi.“ Tak zněla podle profesora Milana Hejného nejcennější rada, kterou dostal od svého otce Víta Hejného, jehož označuje za hlavního architekta tzv. Hejného metody. Ta je cestou k výchově komunikativních, spolupracujících a autonomních lidí. Dnes se podle ní učí na více než sedmi stovkách českých škol. O šíření metody, její neustálé zkvalitňování a o profesní rozvoj pedagogů, kteří se rozhodli podle Hejného učit, se stará

Precizní příběhy profesora Milana Hejného #1 aneb proč mnoha lidem chybí kritické myšlení a proč tak snadno věří dogmatikům

V průběhu léta uveřejníme tři pravdivé příběhy o tom, jak se děti učí. Mohou dobře posloužit k pochopení obecnějších teoretických konceptů, na kterých je založena Hejného matematika, ale především ukazují, co rozhoduje o tom, zda se žák ochotně podřídí autoritě, nebo zda bude intelektuálně autonomní. Nejen v matematice. Znalost, která je propojena na životní zkušenosti žáka, nazveme sémanticky ukotvenou. Znalost, která je propojena na jiné matematické poznatky žáka, nazveme strukturálně ukotvenou. Poznatek, který takové ukotvení postrádá, nazveme formální. Jestliže navíc nositel formálního poznatku