Skutečnou radost lze prožít pouze při zdolávání překážek… Reportáž z moskevské školy č.1561

Gríša Machlin je desetiletý Moskvan, kterému to ve škole jde, taky hezky kreslí, hraje na tubu, sbírá zápalky a má tři bratry, z toho dva již dospělé. Dnes si mě, novinářku z Prahy, pyšně vede na návštěvu do své školy. Jeho paní učitelka Tatjana Nikolajevna k tomu svolila bez okolků, tak rychle, že to snad ani nekonzultovala s ředitelem. To ale neznamená, že by to tak hladce šlo všude. Raduju se z příležitosti a otevírám zde okénko do jedné ruské

Ankety v médiích ukazují malou znalost historie mladých Čechů. Jsou průkazné? Tato a další otázky kolem výuky dějepisu

Občas přijde v médiích na přetřes, že děti neumí dějepis, a dřív uměly. To když se třeba zveřejní anketa k nějakému výročí, jako to bylo loni, kdy bylo těch kulatých hned několik: 1918, 1948, 1968… Odtud je zkratka k závěru, že v tom selhává škola. Je to pravda? A jak by vůbec výuka dějepisu na základních a středních školách měla vypadat? O tom se debatovalo na květnovém kulatém stole pořádaném Stálou konferencí asociací ve vzdělávání (SKAV) a informačním centrem EDUin.

Jak to může vypadat, když se někdo učí učit? Seznamte se s Tomášem, Jakubem a Jarmilou

Jsou tací, kteří by se rádi stali učiteli, ale neví, zda by si se třídou vitálních dětí poradili, a tak váhají. Přitom školství učitele potřebuje jak sůl. Výcvik pro budoucí pedagogy Učitel naživo umožňuje adeptům učitelství všech věkových kategorií vkročit do třídy co nejdříve, a poznat, oč tu běží. Kromě teorie nabízí od samého začátku stovky hodin praxe pod vedením zkušeného kolegy-průvodce. Jak to může vypadat, když se někdo učí učit? Seznamte se s Tomášem, Jakubem a Jarmilou. Pátá vyučovací

Jako dítě jsem matematiku neměla ráda. Chtěla jsem, aby k ní mí žáci měli lepší vztah, říká učitelka, která si oblíbila Hejného metodu

Ve školství pracuje dvacet let, z toho posledních pět let se specializuje na výuku matematiky metodou Hejného. Nejen, že tak učí děti ve škole, ale navíc vyučuje a školí i další pedagogy na různých kurzech a letních školách. Kateřina Babíková, zástupkyně ředitele a učitelka na ZŠ Husova 170 v Jičíně, přitom nikdy učitelkou být nechtěla. Čím jste tedy chtěla být, když ne učitelkou? Odjakživa jsem chtěla být novinářkou, měla jsem vysněnou pozici sportovní komentátorky v České televizi. Po gymnáziu mě na žurnalistiku nevzali

Učitel není nositelem pravdy, při matematice podle Hejného jsou aktivní hlavně děti. Reportáž z jedné hodiny

Jak probíhaly hodiny matematiky, když dnešní dospělí chodili na základní školu? Po krátkém opakování na úvod hodiny většinou učitel vyložil novou látku a pak se procvičovaly příklady. Hodiny, jaké zažívají dnešní děti, ale můžou vypadat úplně jinak – třeba jako u čtvrťáků na Základní škole Husova 170 v Jičíně. Je 8:55 a v ZŠ Husova 170 právě začíná druhá hodina. Do třídy 4.C vchází se zvoněním učitelka Kateřina Babíková. V plánu toho má dnes dost a pětačtyřicet minut vyčleněných na Hejného matematiku není

Učitelství je řemeslo, dá se naučit, říká spoluzakladatel inovativního výcviku. Dobrý učitel klade důraz na vztahy

Ve školách chybějí učitelé. V běžné populaci zase existují lidé, kteří by rádi šli učit, ovšem chybí jim potřebné pedagogické vzdělání. Organizace Učitel naživo těmto lidem cestu před katedru umožňuje. Jen profesní přípravou nových učitelů to ale nekončí. „Je třeba, aby český vzdělávací systém prošel výraznou proměnou, a my jsme připraveni k ní přispět,“ říká jeden ze spoluředitelů organizace Jan Straka. Co to vlastně je, ten Učitel naživo? Jsme organizace, která chce prosazovat systematické změny ve vzdělávání. Za tímto účelem

Pak si společně vyrobíme dudy… Reportáž ze setkání fyzikářů, kteří chtějí učit lépe

Učitelství je někdy velmi osamělé povolání. Pedagogové tráví většinu času sami s dětmi, další hodiny jim pak sebere příprava. Někdy se jim proto stává, že upadávají do stereotypu. Projekt Elixír do škol nabízí učitelům fyziky možnost setkávání, vzájemné inspirace a sdílení dobré praxe a nápadů. Fyzikáři z celé České republiky tak mají šanci naučit se, jak lépe učit. Je čtvrtek, za pár minut půl čtvrté odpoledne, a ve fyzikální laboratoři Smíchovské střední průmyslové školy voní káva a čaj. Do třídy se pomalu

Aby fyzikáři učili poutavě a co nejvíc dětí rozumělo světu kolem sebe. Proto vznikl Elixír do škol

Fyzika, to je pro mnoho českých dětí možná taková druhá „matematika“ a jeden z nejméně oblíbených předmětů. Často se učí definice zpaměti, počítají příklady dosazováním do vzorečků. „Já sama jsem ve škole moc nechápala, proč se to mám učit. Za celou svou školní docházku jsem neviděla snad jediný pokus,“ říká Petra Prošková, ředitelka projektu Elixír do škol. „Přejeme si, aby dnešní děti zažívaly fyziku jinak, aby skrze prožitek z objevování a zkoumání lépe chápaly svět kolem sebe.“ Proč vůbec vznikl Elixír do

Chceme založit školu, kterou náš region vyloženě potřebuje, a stát nám v tom brání. Nechápu, říká učitelka

Nápad založit střední školu v Chrudimi narazil na odpor státu. Ale proč vlastně? Obecně to souvisí s nechutí MŠMT povolovat vznik dalších nestátních škol. „V návaznosti na mateřskou a základní školu, kterou již několik let úspěšně provozujeme, bychom rádi otevřeli přírodovědné a pedagogické lyceum zaměřené na přípravu budoucích pedagogů i asistentů proinkluzivních škol, kterých je nedostatek. Ministerstvo nám to nechce povolit, a tak jsme iniciovali petici,“ říká zřizovatelka MŠ a ZŠ Na rovině v Chrudimi a učitelka Jana Hrázská.  Seznamte