Učitelství je řemeslo, dá se naučit, říká spoluzakladatel inovativního výcviku. Dobrý učitel klade důraz na vztahy

Ve školách chybějí učitelé. V běžné populaci zase existují lidé, kteří by rádi šli učit, ovšem chybí jim potřebné pedagogické vzdělání. Organizace Učitel naživo těmto lidem cestu před katedru umožňuje. Jen profesní přípravou nových učitelů to ale nekončí. „Je třeba, aby český vzdělávací systém prošel výraznou proměnou, a my jsme připraveni k ní přispět,“ říká jeden ze spoluředitelů organizace Jan Straka. Co to vlastně je, ten Učitel naživo? Jsme organizace, která chce prosazovat systematické změny ve vzdělávání. Za tímto účelem

Pak si společně vyrobíme dudy… Reportáž ze setkání fyzikářů, kteří chtějí učit lépe

Učitelství je někdy velmi osamělé povolání. Pedagogové tráví většinu času sami s dětmi, další hodiny jim pak sebere příprava. Někdy se jim proto stává, že upadávají do stereotypu. Projekt Elixír do škol nabízí učitelům fyziky možnost setkávání, vzájemné inspirace a sdílení dobré praxe a nápadů. Fyzikáři z celé České republiky tak mají šanci naučit se, jak lépe učit. Je čtvrtek, za pár minut půl čtvrté odpoledne, a ve fyzikální laboratoři Smíchovské střední průmyslové školy voní káva a čaj. Do třídy se pomalu

Aby fyzikáři učili poutavě a co nejvíc dětí rozumělo světu kolem sebe. Proto vznikl Elixír do škol

Fyzika, to je pro mnoho českých dětí možná taková druhá „matematika“ a jeden z nejméně oblíbených předmětů. Často se učí definice zpaměti, počítají příklady dosazováním do vzorečků. „Já sama jsem ve škole moc nechápala, proč se to mám učit. Za celou svou školní docházku jsem neviděla snad jediný pokus,“ říká Petra Prošková, ředitelka projektu Elixír do škol. „Přejeme si, aby dnešní děti zažívaly fyziku jinak, aby skrze prožitek z objevování a zkoumání lépe chápaly svět kolem sebe.“ Proč vůbec vznikl Elixír do

Chceme založit školu, kterou náš region vyloženě potřebuje, a stát nám v tom brání. Nechápu, říká učitelka

Nápad založit střední školu v Chrudimi narazil na odpor státu. Ale proč vlastně? Obecně to souvisí s nechutí MŠMT povolovat vznik dalších nestátních škol. „V návaznosti na mateřskou a základní školu, kterou již několik let úspěšně provozujeme, bychom rádi otevřeli přírodovědné a pedagogické lyceum zaměřené na přípravu budoucích pedagogů i asistentů proinkluzivních škol, kterých je nedostatek. Ministerstvo nám to nechce povolit, a tak jsme iniciovali petici,“ říká zřizovatelka MŠ a ZŠ Na rovině v Chrudimi a učitelka Jana Hrázská.  Seznamte

Třeťák, který počítá jako páťák. Jak integrovat děti, které jsou napřed? Tady pomáhá věkově smíšená třída

Často se mluví o tom, jak si ve škole poradit s dětmi, kterým se nedaří, jsou pozadu. Ve škole to ale mohou mít složité i děti, které jsou napřed. Děti s mimořádným nadáním, velmi přemýšlivé děti. Seznamte se s třeťákem Jonášem z České Třebové a jeho školní „kariérou“. Na ranní elipse se v učebně základní školy Na rovině v České Třebové schází devatenáct dětí věkově od první do páté třídy. Dělí se na poloviny – jedna se bude od rána věnovat matematice, druhá češtině. Mezi dětmi,

Čeští učitelé spolu obvykle moc nepečou, ale v téhle škole se důležité věci řeší u bábovky

Čeští učitelé tráví většinu času sami s dětmi ve třídě a další čas pak nad sešity a přípravami. Ke sdílení s kolegy se dostanou jen málokdy. V ZŠ Strossmayerovo náměstí v Praze se ale rozhodli, že si právě pro setkávání a vzájemnou inspiraci prostor udělají, i když to znamená, že dvakrát měsíčně chodí do práce o hodinu dřív. „Pojďte si vzít bábovku, je špaldová. Včera jsem ji pekl s dcerou,“ nabízí kolegům zástupce ředitele Martin Provazník lákavé plátky moučníku. Ve třídě 6.B voní káva a

Proč děti často škola nebaví? Školství přitahuje učitele s potřebou řádu, většina dětí je ale jiných, říká psycholožka

Šárka Miková přednáší o Teorii typů, z níž vyplývá, že děti nejsou stejné. Vyškolila také tisíce českých učitelů a má o nich zajímavé informace. Zjistila například, že mezi nimi převažuje jeden typ osobnosti. Možná je to vysvětlení, proč se mnoha dětem ve škole nelíbí a nedaří? Jak je to tedy s těmi učiteli? Stejně jako děti nejsou stejné a mají jiné potřeby i ve výuce, tak učitelé taky nejsou stejní a jejich vrozené potřeby a typ osobnosti se promítají do toho, jak

Děti si ani nevšimnou, že je zkouším, říká paní učitelka, která nemá ráda známky. Co tedy píše na vysvědčení?

Pololetní vysvědčení byla rozdána, učitelky si dnes léčí namožené ruce. Napsat dvacet až třicet vysvědčení není jen tak. A co teprve, když místo známek píší slovní hodnocení. „Potřebuju o tom hodně přemýšlet, takže s psaním musím začít hned po Vánocích. Napíšu si takové kostry a během ledna je zpřesňuji. Někdy i během vyučování, když děti pozoruju při práci…,“ říká Daniela Šejnohová z montessori třídy Základní školy Na dlouhém lánu v Praze 6. Kolik vám zabere času napsat slovní hodnocení? Strašně moc.

Dětské hraní dnes ovlivňují velké firmy. Rodiče by se měli vzepřít a jít s dětmi do přírody, říká německý pedagog

„Když se nějaké síly dostanou příliš do převahy, objeví se protisíly. Nemějme tedy starost a tím méně strach. Jděme svou cestou,“ říká Rudolf Hettich, který přijíždí do Česka vzdělávat učitele z lesních školek. „Účastníkům jeho seminářů se pod jeho vlivem často úplně změní pohled na přírodu,“ říká Luboš Vedral  z Asociace lesních mateřských škol, který s propagátorem přírodní pedagogiky Hettichem udělal rozhovor. Co je to prahra, termín, který už desítky let používáte? Prahra je elementární přístup k přírodě, pohyb dětí v přírodě a hra s přírodními materiály,