Vliv Hejného metody? Pěstuje u dětí samostatnost, kritické myšlení a úctu k pravdě. Nenechají se snadno zmanipulovat, říká učitelka

Sandra Holáková je učitelka matematiky. Matematiky podle Hejného. Ale kromě počítání jí jde i o to, aby se z dětí staly nekonfliktní, ale samostatné bytosti, které mají úctu k pravdě a nenechají se snadno opít rohlíkem. „Přínos metody vidím bezesporu i v osobnostně-sociálním rozvoji každého dítěte. Tím spíš, že vím, že některé děti jsou na tom matematicky dobře, ale jejich sociální vývoj není na stejné úrovni jako vývoj kognitivní,“ říká. Jedna z výtek vůči Hejného metodě bývá: Není z toho zmatek, když každé dítě

Zlomky, obsah trojúhelníku a co dělat, když se mi ve škole někdo posmívá. Reportáž z hodiny matematiky podle Hejného

Učitelka nevynese za celou hodinu ani jednu pravdu, zato položí desítky otázek. Děti ve vášnivých diskusích, a to nejen nad obsahem trojúhelníku, ale i o vzájemných vztazích. Tak vypadaly dvě hodiny Hejného matematiky na Fakultní základní škole na pražském Barrandově. Na parkovišti stojí jedna dvanáctina kamionů, jedna šestina autobusů, polovina aut a čtvrtina motorek. Kolik je kterých, když víme, že aut je dvanáct? zadává učitelka Sandra Holáková první příklad. I já zapínám mozkové závity, ale než se doberu výsledků, pár

Velká přestávka může být ještě o něco větší. Dětem totiž dělá dobře, když se mohou proběhnout

Jarní počasí volá školáky ven. Aspoň na velkou přestávku. „Chodíme ven za každého počasí. V zimě stojí dohled ve dveřích a klepe se zimou,“ říká Iva Zavadilová ze Základní školy v Tuchoměřicích. Na svitavské základní škole si kvůli možnosti vyrazit ven velkou přestávku dokonce o pět minut prodloužili. Velké přestávce, která je ve školách mezi druhou a třetí vyučovací hodinou, se někdy říká svačinová. Předpokládá se, že kolem desáté hodiny dětem vyhládne od snídaně a měly by něco sníst. V některých školách by

Hra venku je nejlepší učení. Takhle s dětmi těžíme zlato na Klondiku. Snad se od tabule odlepí i další učitelé

Mnozí učitelé a rodiče si myslí, že hra je hra a učení je učení a nejlépe tyto věci nemíchat. Omyl! Učení jako hra je to nejefektivnější učení a když navíc probíhá mimo školu, nemůže být snad ani nic lepšího. Učení venku – mimo třídu – je skvělá příležitost, jak u dětí rozvíjet nejen manuální dovednosti a celkovou obratnost, ale i týmovou spolupráci, dovednost řídit druhé, schopnost si organizovat čas a jiné užitečné věci, které běžným vyučováním žáci nezískají.   Způsobů,

Děti potřebují ve škole zažít pocit, že rostou. V tradiční škole se jen přizpůsobují dospělým, říká Milan Hejný

Matematika Hejného se učí už ve více než 750 českých školách. Nedávno ale školský výbor sněmovny na podnět Jednoty českých matematiků a fyziků odhlasoval usnesení, že je třeba přezkoumat, zda dětem prospívá, nebo škodí. „Akademická debata je o ničem,“ říká k tomu Milan Hejný. „Podstatné je, co se děje v realitě. A v té já vidím dostatečný počet zapálených lidí, kteří tvrdí, že jim ta matematika něco přinesla.“  V poslední době se o vás hodně mluví. Co na to říkáte? Ti,

Hejného metoda rozvíjí matematické myšlení u žáků lépe než klasická výuka, říká průzkum. Nebo je to prostě učitelem

Čerstvá diplomová práce přináší první průzkum efektivity Hejného metody výuky matematiky. Přečetli jsme ji pro vás a shrnuli v tomto článku. A doporučujeme. Hejného metoda výuky matematiky je nejrozšířenější alternativou k běžné výuce na základních školách. Autorka Tamara Kunčarová, studentka Masarykovy univerzity v Brně, zkoumala její efektivitu v porovnání s běžnou výukou matematiky ve své práci s názvem Srovnání výkonu v Testu pro identifikaci nadaných žáků v matematice u dětí vyučovaných Hejného metodou a dětí vyučovaných běžným způsobem. Zkoumali se učitelé, jejich metody a styl Zajímala se o

Polovina dětí stráví venku méně než hodinu denně. Proč by se tam nemohly učit? Venkovní třída je názorná a pestrá

Matematika s kamínky a šiškami, vyjmenovaná slova na listech ze stromů, malování barvami vymačkanými z rostlin. To je jen zlomek věcí, které se dají v rámci školy dělat venku. Zahrada i les jsou jedna velká učebna a děti učení venku víc baví. A pak je ještě nejméně šest dalších důvodů, proč by bylo fajn, kdyby se české školy aspoň občas přenesly do terénu. „Být venku je poměrně banální věc, která má ale zásadní význam a dopad na zdraví a rozvoj dítěte,“ říká Petr

Dneska jsme na matice běhali, skákali a dupali. Učitel se nezbláznil, jen ví, jak podpořit myšlení

Mami, tati, dneska jsme na matice skákali a běhali. Až vám něco takového dítě řekne, nevolejte školní inspekci. Učitel se nezbláznil, jen prostě ví, jak nejlépe podpořit činnost mozku. A jak omezit dlouhé zírání do prázdna, polehávání na lavici a zívání, činnosti tak hojně provozované ve školách dob dřívějších. „Kolik je pět procent z dvaceti tisíc?“ ptá se učitel Lukáš Műller svých žáků seřazených v kruhu. Jakmile otázku dokončí, všichni vyrazí a snaží se zaujmout jiné místo v rámci kruhu. „Tisíc,“ zašumí z chumlu

Paní učitelka vysvětluje, proč se jí učí lépe bez osnov: Jedině tak se mohu věnovat každému dítěti, jak potřebuje

Nemělo by se vzdělávání na základních školách nějak sjednotit? napadlo jednu paní učitelku a zeptala se svých kolegů v diskuzní skupině na FB. Řešila případ dítěte, které mělo problém s přechodem na jinou školu. Těch, kterým to nepřijde jako dobrý nápad, bylo ve skupině víc a přinášeli pádné argumenty. Nicméně jinde by byla převaha sil opačná, touha po návratu osnov do škol u části učitelské i rodičovské komunity existuje. Pojďme se tedy podívat na otázku osnovy ano-ne očima těch, kteří si je