Když děti dělají divadlo jen tak z ničeho a při tom zlobí. Hlavně je neumravňovat, to je intuitivní pedagogika

Co kdybychom zkusili s dětmi udělat divadelní představení jen tak z ničeho a bez omezení, napadlo mě, a tak jsme do školy pozvali na týden německého lektora intuitivní pedagogiky a divadelníka Lukase Königa, aby to zařídil. Postupy nebo spíš zdánlivá absence postupů tohoto pedagogického směru by se mohly ke spontánnímu dětskému divadlu dobře hodit, říkal jsem si. Důležité je děti nijak neumravňovat, i když zlobí. Jde o to integrovat zlobení do hry. Myslím, že se to povedlo. Lukas König je jeden z

V české škole je málo emocí, říká psycholog Radvan Bahbouh. Inspirující otázky dají dětem víc než servírování holých faktů

Co se ti na této zemi líbí je lepší otázka než jak velká je to země. „Přes emoce se toho naučíme víc, než když nám někdo jen servíruje holá fakta,“ říká psycholog Radvan Bahbouh, který se zabývá mimo jiné motivací. A právě v té mají podle něj české školy rezervy – známkování motivaci snižuje.  Jsou české školy dobrým prostředím pro efektivní učení? Je těžké mluvit obecně o českých školách, protože jsou mezi nimi velké rozdíly. A nejen mezi školami, ale i

Dva učitelé ve třídě, dva kohouti na jednom smetišti? „Pro mě to byla velká výhra,“ říká češtinář

Učit není jen tak. Mnoho absolventů pedagogických fakult do škol nakonec nenastoupí, nebo začne a brzy skončí. „Kdybych býval byl rovnou hozený do vody, bylo by to pro mě těžké. Když se na to dívám zpětně, vidím, jak velké to bylo štěstí, že jsem mohl začínat jako párový učitel,“ říká Martin Malenovský, který učí češtinu a občanskou výchovu na základní škole v Horce nad Moravou u Olomouce. Proč jste si vybral učitelské povolání? Po základní škole jsem tak nějak nevěděl, jakou

Musí kolona jet vždy rychlostí nejpomalejšího vozidla? Jak zařídit učení, aby každé dítě pracovalo svým tempem

Bojíte se, že slabší děti budou to vaše ve škole zdržovat? Nejste sami. Velká část rodičů si myslí, že takové děti omezují rozvoj těch schopnějších, protože všichni ve třídě musí čekat, až látku pochopí a vstřebá i ten poslední. Co když se ale hodiny zorganizují tak, aby každé dítě pracovalo svým tempem? Tak, jak to dělá paní učitelka Daniela Hrnková v první třídě základní školy v Horce nad Moravou. Červnový den. Ranní kruh, mluví se o tom, jak se dětem včera dařilo.

Vliv Hejného metody? Pěstuje u dětí samostatnost, kritické myšlení a úctu k pravdě. Nenechají se snadno zmanipulovat, říká učitelka

Sandra Holáková je učitelka matematiky. Matematiky podle Hejného. Ale kromě počítání jí jde i o to, aby se z dětí staly nekonfliktní, ale samostatné bytosti, které mají úctu k pravdě a nenechají se snadno opít rohlíkem. „Přínos metody vidím bezesporu i v osobnostně-sociálním rozvoji každého dítěte. Tím spíš, že vím, že některé děti jsou na tom matematicky dobře, ale jejich sociální vývoj není na stejné úrovni jako vývoj kognitivní,“ říká. Jedna z výtek vůči Hejného metodě bývá: Není z toho zmatek, když každé dítě

Zlomky, obsah trojúhelníku a co dělat, když se mi ve škole někdo posmívá. Reportáž z hodiny matematiky podle Hejného

Učitelka nevynese za celou hodinu ani jednu pravdu, zato položí desítky otázek. Děti ve vášnivých diskusích, a to nejen nad obsahem trojúhelníku, ale i o vzájemných vztazích. Tak vypadaly dvě hodiny Hejného matematiky na Fakultní základní škole na pražském Barrandově. Na parkovišti stojí jedna dvanáctina kamionů, jedna šestina autobusů, polovina aut a čtvrtina motorek. Kolik je kterých, když víme, že aut je dvanáct? zadává učitelka Sandra Holáková první příklad. I já zapínám mozkové závity, ale než se doberu výsledků, pár

Velká přestávka může být ještě o něco větší. Dětem totiž dělá dobře, když se mohou proběhnout

Jarní počasí volá školáky ven. Aspoň na velkou přestávku. „Chodíme ven za každého počasí. V zimě stojí dohled ve dveřích a klepe se zimou,“ říká Iva Zavadilová ze Základní školy v Tuchoměřicích. Na svitavské základní škole si kvůli možnosti vyrazit ven velkou přestávku dokonce o pět minut prodloužili. Velké přestávce, která je ve školách mezi druhou a třetí vyučovací hodinou, se někdy říká svačinová. Předpokládá se, že kolem desáté hodiny dětem vyhládne od snídaně a měly by něco sníst. V některých školách by

Hra venku je nejlepší učení. Takhle s dětmi těžíme zlato na Klondiku. Snad se od tabule odlepí i další učitelé

Mnozí učitelé a rodiče si myslí, že hra je hra a učení je učení a nejlépe tyto věci nemíchat. Omyl! Učení jako hra je to nejefektivnější učení a když navíc probíhá mimo školu, nemůže být snad ani nic lepšího. Učení venku – mimo třídu – je skvělá příležitost, jak u dětí rozvíjet nejen manuální dovednosti a celkovou obratnost, ale i týmovou spolupráci, dovednost řídit druhé, schopnost si organizovat čas a jiné užitečné věci, které běžným vyučováním žáci nezískají.   Způsobů,

Děti potřebují ve škole zažít pocit, že rostou. V tradiční škole se jen přizpůsobují dospělým, říká Milan Hejný

Matematika Hejného se učí už ve více než 750 českých školách. Nedávno ale školský výbor sněmovny na podnět Jednoty českých matematiků a fyziků odhlasoval usnesení, že je třeba přezkoumat, zda dětem prospívá, nebo škodí. „Akademická debata je o ničem,“ říká k tomu Milan Hejný. „Podstatné je, co se děje v realitě. A v té já vidím dostatečný počet zapálených lidí, kteří tvrdí, že jim ta matematika něco přinesla.“  V poslední době se o vás hodně mluví. Co na to říkáte? Ti,