Jak si dáváme nepříjemnou zpětnou vazbu my ze svobodné školy a vůbec – jak u nás rozhodujeme? Sociokraticky!

Alternativní školy nežijí na obláčku, zažívají se vším všudy to, co je vlastní celému lidstvu: konflikty, neshody, nedodržení pravidel. Zajímalo nás, jak se s tím vypořádávají v takzvané svobodné škole. Pro tento druh škol je totiž charakteristické, že nastavování pravidel soužití i řešení problémů řeší demokraticky a podílí se na tom všichni členové komunity, děti i dospělí. Poprosili jsme Valču Dobešovou (15), Mikyho Dobeše (15), Matěje Růžka (13) a učitele Jakuba Václavoviče (24) z kladenské základní školy Donum Felix, která je

Jak vidím naši budoucnost? Velmi optimisticky. Vždyť moje malá pravnučka je chytřejší než já, říká Milan Hejný

Povzdech „ach, ta dnešní mládež“ je snad starý jako lidstvo samo. Profesor Milan Hejný ho nikdy nevyřkl a ani se k tomu nechystá. „Máme se na co těšit, jen nesmíme být netrpěliví,“ říká na adresu světa, až ho vezmou do rukou naše děti, vnoučata, pravnoučata… Příjemná dávka optimismu na sobotu. Nejvyšší metou výchovy by měla být autonomie dítěte, říká Milan Hejný. „Dejme jim důvěru, že jsou dobré, protože ony jsou.“ Odkud čerpá svůj optimismus? Tak třeba od své pravnučky. „Ona

Protivné otázky dětí jsou pro mě zajímavé. A zájem, to je láska, říká známý pedagog Pär Ahlbom

Švéd Pär Ahlbom věří na svobodu a intuici v pedagogice. „Když jsme v pořádku my, jsou v pořádku i děti,“ říká. Skutečné učení podle něj  nastává, když jsme v pohodě sami se sebou a nejsme vystrašení. To platí i pro dospělé, kteří jsou s dětmi v kontaktu a své vnitní stavy na ně přenášejí. Zakladatel takzvané intuitivní pedagogiky Ahlbom letos vedl v Česku seminář pro dospělé i děti a při té příležitosti jsme s ním udělali rozhovor. Založil jste školu Solvik, která je v pedagogice pojem.

Zda dítě půjde na výlet, rozhodujeme ve výběrovém řízení. Neděláme výlety jako ulejvárnu, říká paní učitelka

Na dvacet míst padesát zájemců. Kdo chce na výstavu, musí napsat motivační dopis, a podle něj se bude vybírat. Výlety a exkurze mají smysl, když na ně jdou děti z opravdového zájmu, a nejen proto aby se „ulily ze školy“, říkají paní učitelky. Je pátek, blíží se poledne a chodbou montessori sekce ZŠ Na Beránku v Praze 4 se řítí dvanáctiletý Jirka. V ruce drží papír. „Mirko, Mirko, tady ti to nesu,“ volá na vedoucí montessori programu Mirku Kellovskou. „Sotva to po

Je dobré být vedle někoho tak silného, kdo má smysl života a každý den na sobě pracuje, říká manželka Milana Hejného

Říká mu Miňo a žije s ním už více než osmapadesát let. Řeč je o zubařce Evě Hejné, která se v roce 1960 provdala za absolventa matfyzu Milana Hejného, dnes známého matematika a didaktika. „Je dobré být vedle někoho, kdo je silný, má smysl života a i v takovém věku na sobě každý den pracuje,“ říká o něm v bytě v pražských Stodůlkách, zatímco on vede ve vedlejším pokoji pracovní hovor přes skype. Jaký je život s matematikem? Docela dobrej, dneska (2. srpna 2018 – pozn. autora)

Mají učitelé dětem říkat, co je dobré, nebo je mají nechat být? Dva názory v pedagogice

Má učitel právo říkat ve škole svůj názor, a co když je tento názor v rozporu s přesvědčením rodičů? To se nedávno stalo předmětem debaty, když po vzoru veganky a učitelky mateřské školy Michaely Vincourové některé děti přestaly jíst maso, což rozzlobilo jejich rodiče. Ale další, a možná ještě zajímavější otázka zní: má učitel vést a formovat děti prostřednictvím svých názorů, hodnotových postojů? Má jim říkat, co je správné, nebo se má upozadit a ponechat jim prostor, aby samostatně rozvinuly vlastní kritické

Co se děti naučí, když ve škole pečou pizzu? Zlomky, krájení – a také angličtinu

Učit se jazyky nemusí znamenat jen učebnici, poslech a cvičení. Zapojit se dají opravdu všechny smysly. Třeba i tak, že si děti upečou a snědí vlastní pizzu.  Je pátek, půl deváté ráno, a v kuchyňce montessori sekce ZŠ Na Beránku v Praze-Modřanech se shromáždilo čtrnáct dětí s učitelkou a asistentkou. Je to mix čtvrťáků a páťáků. V montessori školách se spolu v jedné třídě učí tři ročníky dohromady. Většina šesťáků ale dnes odešla na výstavu her a hlavolamů. Tento měsíc se v angličtině probírá

Stávající školy jsou k ničemu, efektivní vzdělávání vypadá úplně jinak. Mám to podložené, říká expertka

„Promarnila jsem desítky let snahou vylepšit stávající školu, přitom to nemá smysl,“ říká Jana Nováčková, jedna z nejznámějších propagátorek progresivního vzdělávání. V rozhovoru vysvětluje, proč zaujala tak radikální postoj.  Co vám jako člověku, zabývajícímu se celoživotně vzděláváním, leží aktuálně na srdci? To, že tady u nás zcela chybí debata o tom, že je možné i úplně jiné vzdělávání než to, které poskytují dnešní školy. Dlouhá léta se dokola bavíme o tom, jak vylepšit to stávající, ale co když je to jen

Počátky waldorfské školy: V přítomnosti zakladatele se děti okamžitě stávaly chytřejšími, říkají pamětníci

Do první waldorfské školy založené v roce 1919 v německém Stuttgartu chodily ze čtyř pětin děti dělníků továrny na cigarety Waldorf Astoria. Byla společným počinem dvou přátel, ředitele továrny Emila Molta a zakladatele waldorfského školství Rudolfa Steinera. Jejich záměrem nebylo poskytnout chudým dětem drobty nejzákladnějšího vzdělání a pár praktických dovedností. Škola jim měla dát znalosti a dovednosti srovnatelné s těmi, které se dostávaly vyšším vrstvám. Ba co víc. Cílem nebylo nic menšího než zvrátit materialismus doby a vychovávat celistvé svobodné bytosti. Klíčová byla