Škola nemá dávat na všechno odpověď. Cennější je, když ji studenti najdou sami, říká učitel z lycea, kde to dělají trochu jinak

Naučit studenty myslet, pěstovat jejich silnou vůli, ale i vztah k umění. Umožnit jim vyzkoušet si co nejvíc činností a zjistit, co je pro ně to pravé. To jsou hlavní zásady, kterých se drží na lyceu ve východočeském Jevíčku. Alternativní odnož tamního gymnázia vznikla teprve před třemi lety, ale už nyní má čím inspirovat.  „Naservírovaná fakta jdou studentům druhým uchem ven, je lepší, když si na vše přijdou sami,“ říká matikář Lukáš Műller. Čím se vaše škola nejvíce odlišuje od ostatních

Studenti gymnázia chodí do útrob letiště nebo hasičské stanice. Byl to nápad jedné maminky

Kdo říká, že na školách je mrtvo, nuda a nic zajímavého se tam nedá zažít, nezná školu, která vodí děti na letecký simulátor ve vývojovém centru, do útrob letiště nebo profesionální hasičské stanice. To vše se dá dělat přímo ve vyučování, napadlo Sylvii Schmiedovou, maminku patnáctileté studentky EKO GYMNÁZIA v Brně, která s tím přišla. Nejdřív využívala vlastních kontaktů, pak přizvala další rodiče. A I-Day, jak tomu říkají, rozjeli ve velkém. „Kromě toho, že to je poučné i zábavné, to velmi spojilo

Letní tábor, kde se nic nedělo. O tom, jak někteří rodiče těžko snášejí, když nemusí nic organizovat

Jaké to je, když jedou rodiče s dětmi na tábor, kde není připravený program a děti si mohou dělat, co chtějí? Co se dělo na jednom takovém táboře a jak to prožívali rodiče, a jak děti. Viděno očima Dietera Schwartze, jednoho z významných propagátorů takzvané intuitivní pedagogiky. Tohle dobrodružství se událo na Ukrajině. Jak to? Vedu semináře intuitivní pedagogiky v různých zemích. A také na Ukrajině. Před rokem skupina tamních rodičů a učitelů, kteří navštěvují mé semináře, přišla s tím,

Ondřej Šteffl: O matematice, kozách a petrželi aneb akademici na křížové výpravě proti inovacím ve vzdělávání

Poslanci školského výboru se minulou středu sešli s akademiky z Jednoty českých matematiků a fyziků a po rozpravě rozhodli, že je nutné prozkoumat, jestli takzvaná Hejného matematika dětem neškodí a neměla by se raději zakázat. Pro začátek žádají seriózní výzkum dopadu alternativních a tradičních metod ve výuce matematiky na znalosti a dovednosti českých žáků a studentů. Jeden by si řekl, že na nějakém výzkumu by nemuselo být nic špatného. Ano, pokud nevíte, kdo se to s poslanci sešel. Profesoři matematiky, metodici a didaktici matematiky,

Kuchařky v lyžařských brýlích a za katedrou Křemílek s Vochomůrkou. Jak odlehčit atmosféru ve škole

Křemílek, medvěd nebo tučňák. Takové postavy zabydlely poslední únorový týden sborovnu základní školy Pavlovská v Brně. V pražské ZŠ Mohylová zas kuchařky a kuchař vydávali celý týden jídla v lyžařském oblečení. „Taková akce vždycky propojí celou školu. Je fajn něčím na pár dní společně žít,“ říká Ivana Binková, zástupkyně ředitele ZŠ Pavlovská. V pondělí je den povolání, v úterý se jde za pohádkové postavičky, středa je pyžamový den, ve čtvrtek se mění pohlaví a v pátek přichází na řadu zvířata. „U nás ve škole máme

Víceleté gymnázium, kde je všechno jinak. Dobrodružství si našlo cestu do školy

Už dvacet pět let existuje v Česku osmileté gymnázium, které funguje jako skautský oddíl. Všichni za jednoho, jeden za všechny, silná samospráva, studenti tráví dva měsíce venku…  Přírodní škola patří mezi ty nejinovativnější i ve světovém měřítku. Vede ji ředitel František Tichý. “Jako malý jsem si to nemyslel, ale výchova je dobrodružství,“ říká. Mluvíte o vzdělávání a výchově jako o dobrodružství. Mnoho lidí to vidí opačně. Dobrodružství se odehrává spíš mimo školu a ve škole bývá nuda, nebo ne? Jako

Nechte mě chvilku, já si to rozmyslím. Ředitel školy o metodě, která učí děti myslet

„Je čím dál víc dětí, které jdou do řešení úkolu impulzívně, bezhlavě, bez rozmyslu. A podle toho vypadá i výsledek. Neumějí si najít vlastní cesty učení,“ říká Petr Jíša. Díky jedné zvláštní metodě, zvané Feuersteinovo instrumentální obohacování, se dá tento nedostatek napravit. Proto ji jako ředitel zavedl na Základní škole Vorlina ve Vlašimi. K čemu je Feuersteinova metoda dobrá? Učitelé si stěžují na to, že přibývá dětí, které se vrhají do úkolů bez rozmyslu, ani si nepřečtou zadání. Chybí jim strategie,

Můžeš se toho hodně naučit, když si při tom zašpiníš ruce, aneb špinavé učení je dobrá móda

Mnoho různých předmětů se dá učit venku a je to čím dál víc v módě. Juliet Robertson takto učí matematiku. Používá k tomu metr dlouhý provázek a říká mu had Sammy. Napsala také knihu tipů a návodů Špinavé učení: průvodce učením venku pro začátečníky. Ta u nás ještě nevyšla. „Původně jsem knížku nazvala Učení venku: průvodce pro učitele s agorafobií, ale vydavatel si myslel, že to je moc negativní,“ říká autorka z Velké Británie. „A tak jsme se dohodli na názvu,

Děti se učí navzájem a já se díky tomu často nudím, říká učitelka z věkově smíšené třídy

V mateřských školách jsou věkově smíšené třídy čím dál častější, pro základní školy to zatím neplatí. Přitom tam, kde jsou spolu v jedné třídě žáci různého věku, si to jednoznačně pochvalují. „Nemusíme řešit, že slabší děti něco nestíhají a nadané nemusí na nikoho čekat. Zkrátka jen spolupracují se staršími nebo mladšími, kteří se zrovna učí totéž,“ popisuje Jana Hrázská z chrudimské ZŠ Na rovině. Věkově smíšené třídy jsou asi největším rozdílem mezi klasickým a montessori vzděláváním. V takzvaných montessori trojročích spolu do jedné školní