Hejného metoda rozvíjí matematické myšlení u žáků lépe než klasická výuka, říká průzkum. Nebo je to prostě učitelem

Čerstvá diplomová práce přináší první průzkum efektivity Hejného metody výuky matematiky. Přečetli jsme ji pro vás a shrnuli v tomto článku. A doporučujeme. Hejného metoda výuky matematiky je nejrozšířenější alternativou k běžné výuce na základních školách. Autorka Tamara Kunčarová, studentka Masarykovy univerzity v Brně, zkoumala její efektivitu v porovnání s běžnou výukou matematiky ve své práci s názvem Srovnání výkonu v Testu pro identifikaci nadaných žáků v matematice u dětí vyučovaných Hejného metodou a dětí vyučovaných běžným způsobem. Zkoumali se učitelé, jejich metody a styl Zajímala se o

Polovina dětí stráví venku méně než hodinu denně. Proč by se tam nemohly učit? Venkovní třída je názorná a pestrá

Matematika s kamínky a šiškami, vyjmenovaná slova na listech ze stromů, malování barvami vymačkanými z rostlin. To je jen zlomek věcí, které se dají v rámci školy dělat venku. Zahrada i les jsou jedna velká učebna a děti učení venku víc baví. A pak je ještě nejméně šest dalších důvodů, proč by bylo fajn, kdyby se české školy aspoň občas přenesly do terénu. „Být venku je poměrně banální věc, která má ale zásadní význam a dopad na zdraví a rozvoj dítěte,“ říká Petr

Dneska jsme na matice běhali, skákali a dupali. Učitel se nezbláznil, jen ví, jak podpořit myšlení

Mami, tati, dneska jsme na matice skákali a běhali. Až vám něco takového dítě řekne, nevolejte školní inspekci. Učitel se nezbláznil, jen prostě ví, jak nejlépe podpořit činnost mozku. A jak omezit dlouhé zírání do prázdna, polehávání na lavici a zívání, činnosti tak hojně provozované ve školách dob dřívějších. „Kolik je pět procent z dvaceti tisíc?“ ptá se učitel Lukáš Műller svých žáků seřazených v kruhu. Jakmile otázku dokončí, všichni vyrazí a snaží se zaujmout jiné místo v rámci kruhu. „Tisíc,“ zašumí z chumlu

Paní učitelka vysvětluje, proč se jí učí lépe bez osnov: Jedině tak se mohu věnovat každému dítěti, jak potřebuje

Nemělo by se vzdělávání na základních školách nějak sjednotit? napadlo jednu paní učitelku a zeptala se svých kolegů v diskuzní skupině na FB. Řešila případ dítěte, které mělo problém s přechodem na jinou školu. Těch, kterým to nepřijde jako dobrý nápad, bylo ve skupině víc a přinášeli pádné argumenty. Nicméně jinde by byla převaha sil opačná, touha po návratu osnov do škol u části učitelské i rodičovské komunity existuje. Pojďme se tedy podívat na otázku osnovy ano-ne očima těch, kteří si je

Škola nemá dávat na všechno odpověď. Cennější je, když ji studenti najdou sami, říká učitel z lycea, kde to dělají trochu jinak

Naučit studenty myslet, pěstovat jejich silnou vůli, ale i vztah k umění. Umožnit jim vyzkoušet si co nejvíc činností a zjistit, co je pro ně to pravé. To jsou hlavní zásady, kterých se drží na lyceu ve východočeském Jevíčku. Alternativní odnož tamního gymnázia vznikla teprve před třemi lety, ale už nyní má čím inspirovat.  „Naservírovaná fakta jdou studentům druhým uchem ven, je lepší, když si na vše přijdou sami,“ říká matikář Lukáš Műller. Čím se vaše škola nejvíce odlišuje od ostatních

Studenti gymnázia chodí do útrob letiště nebo hasičské stanice. Byl to nápad jedné maminky

Kdo říká, že na školách je mrtvo, nuda a nic zajímavého se tam nedá zažít, nezná školu, která vodí děti na letecký simulátor ve vývojovém centru, do útrob letiště nebo profesionální hasičské stanice. To vše se dá dělat přímo ve vyučování, napadlo Sylvii Schmiedovou, maminku patnáctileté studentky EKO GYMNÁZIA v Brně, která s tím přišla. Nejdřív využívala vlastních kontaktů, pak přizvala další rodiče. A I-Day, jak tomu říkají, rozjeli ve velkém. „Kromě toho, že to je poučné i zábavné, to velmi spojilo

Letní tábor, kde se nic nedělo. O tom, jak někteří rodiče těžko snášejí, když nemusí nic organizovat

Jaké to je, když jedou rodiče s dětmi na tábor, kde není připravený program a děti si mohou dělat, co chtějí? Co se dělo na jednom takovém táboře a jak to prožívali rodiče, a jak děti. Viděno očima Dietera Schwartze, jednoho z významných propagátorů takzvané intuitivní pedagogiky. Tohle dobrodružství se událo na Ukrajině. Jak to? Vedu semináře intuitivní pedagogiky v různých zemích. A také na Ukrajině. Před rokem skupina tamních rodičů a učitelů, kteří navštěvují mé semináře, přišla s tím,

Ondřej Šteffl: O matematice, kozách a petrželi aneb akademici na křížové výpravě proti inovacím ve vzdělávání

Poslanci školského výboru se minulou středu sešli s akademiky z Jednoty českých matematiků a fyziků a po rozpravě rozhodli, že je nutné prozkoumat, jestli takzvaná Hejného matematika dětem neškodí a neměla by se raději zakázat. Pro začátek žádají seriózní výzkum dopadu alternativních a tradičních metod ve výuce matematiky na znalosti a dovednosti českých žáků a studentů. Jeden by si řekl, že na nějakém výzkumu by nemuselo být nic špatného. Ano, pokud nevíte, kdo se to s poslanci sešel. Profesoři matematiky, metodici a didaktici matematiky,

Kuchařky v lyžařských brýlích a za katedrou Křemílek s Vochomůrkou. Jak odlehčit atmosféru ve škole

Křemílek, medvěd nebo tučňák. Takové postavy zabydlely poslední únorový týden sborovnu základní školy Pavlovská v Brně. V pražské ZŠ Mohylová zas kuchařky a kuchař vydávali celý týden jídla v lyžařském oblečení. „Taková akce vždycky propojí celou školu. Je fajn něčím na pár dní společně žít,“ říká Ivana Binková, zástupkyně ředitele ZŠ Pavlovská. V pondělí je den povolání, v úterý se jde za pohádkové postavičky, středa je pyžamový den, ve čtvrtek se mění pohlaví a v pátek přichází na řadu zvířata. „U nás ve škole máme