Občanské vzdělávání

TEREZA vodí už čtyřicet let děti do přírody. „Zakladatelce bylo šestnáct,“ vypráví ředitel o historii i dnešku

Máte pocit, že neziskové organizace jsou znakem či dokonce nešvarem posledních let? Kdepak, vznikaly už před rokem 1989. Tahle je jedna z nejstarších a s dětmi udělala kus dobré práce. TEREZA se už čtyřicet let zabývá ochranou přírody a environmentální výchovou. Všechno to začalo ve velmi malém měřítku v Praze v Prokopském údolí, dnes jejími programy prochází až 100 000 dětí ročně. Letos slaví kulatiny. O historii i současnosti s nynějším ředitelem Petrem Danišem. Jak to celé začalo? Jaké podmínky

Předtím nás nenapadlo, že bychom s babičkou mohli hrát pexeso, říkají děti, které školní parlament zavedl k prarodičům

Když před dvěma lety na Základní škole Chrast u Chrudimi přemýšleli, jak propojit školu s širší komunitou, zjistili, že místní senioři, kteří bydlí v pečovatelském domě, žijí izolovaně od okolního světa. Ivana Celnarová učí na 1. stupni a vede školní parlament, jehož členové se rozhodli stávající situaci změnit. Rozhovor s ní vedla Kateřina Lánská. Proč je vůbec důležité vést žáky k tomu, aby se starali o okolí a vystupovali za hranice školy? Nestačí, že učení probíhá ve škole? Kdyby se každý

Ve škole vidíme, co to s dětmi dělá, když doma zažívají násilí, říká učitelka. A tak se rozhodla spolu se žáky uspořádat benefici…

Tři mouchy jednou ranou. Tak by se dala popsat akce jedné základní školy v Praze 6: žáci připravili benefici pro neziskovku, která pomáhá dětem ohroženým domácím násilím, hned v několika předmětech se zamýšleli nad tématem násilí a manipulace, a ještě zažili hřejivý pocit, že i oni dokážou někomu pomoci. „Možná si i uvědomili, že se oproti jiným dětem mají dobře, to taky není na škodu,“ říká učitelka Karolína Valerová, která celou akci vymyslela. Je horké červnové odpoledne a na zahradě základní školy

Sama sebou a normální, sociálním sítím navzdory. Návod pro dospívající dívky, jak se mít rády a netoužit po dokonalosti

Kristýna Dolejšová je blogerka a instagramová influencerka, známá díky svému projektu Za normální holky. Snaží se na sociálních sítích šířit povědomí o tom, že je v pohodě nebýt dokonalý. Spolupracuje i s Projektem sebedůvěry Dove, navštěvuje školy a s děvčaty z druhého stupně mluví o sebedůvěře a sebelásce. „Jasně, že jsou na začátku především zvědavé, jaká bude ta holka z Instagramu. Pak se ale rozpovídají o svých pocitech a je vidět, jak jsou šťastné, že je někdo bere vážně,“ říká

Pro mou třídní jsem trapná, řekla studentka z Fridays for Future na setkání s ministrem, učiteli a experty

Studenti dostali téma klimatické krize do médií, ale neměli by se nejdřív dovzdělat a vyrůst, aby do tohoto složitého i kontroverzního problému mohli vůbec mluvit? A zanedbávají účastí ve stávce své vzdělávání, nebo se tím vzdělávají? A co dnešní učitelé: mají, umí a chtějí učit o klimatické změně? Otázky, samé otázky, na které se pokoušeli hledat odpovědi účastníci kulatého stolu Důtka za klima. Některé studenty aktivní ve hnutí Fridays for Future za to jejich učitelé odsuzují a trestají. Třídní důtku

Chybí nám know how pro kolektivní rozhodování, žákovské parlamenty by to mohly spravit, říká lektorka

„Parlamenty učí děti demokracii, a to se v dnešní době dost hodí,“ říká Terezie Vávrová, která pracuje v Centru pro demokratické učení a věnuje se tam žákovským parlamentům. Mapuje je, síťuje a předává školám metodiku, jak takový parlament založit a udržet, aby skutečně žil. Žákovský parlament je něco zaměřeného na politiku, místo, kde se debatuje, jak by asociovalo slovo parlament? V anglojazyčných zemích se jim ve školách říká školní rada, school council, nikoli parlament. Žákovské rady jsou tam ve školách poměrně

Zvládám to sám, pěšky to dám. Jak děti v Klecanech z „mamataxi“ přesedlaly na chůzi

Podle průzkumu organizace Pražské matky se průměrně 4 z 10 dětí dopravuje do školy autem. Až 80 % českých dětí se denně aktivně nehýbe ani hodinu. 46 % rodičů, kteří vozí děti autem, to má do školy méně než kilometr. A dopravní situace před mnoha českými školami připomíná každé ráno bitevní pole: velká těžká auta, nervózní spěchající rodiče, a tím zmatkem se prodírají malé děti s taškami, které nejsou pořádně vidět. Jde to ale i jinak. Heda Hovorková, matka dvou

Co vám pomůže přesvědčit líné děti, aby šly s vámi na výlet? Skryté příběhy: apka, která vás provede Českem

Mnozí rodiče to znají, mnohé rodiče to rozčiluje: děti dost často prostě nechtějí chodit na výlety. Představa toho, že několik hodin pomašírují cestou necestou, aby se pak mohly z kopce rozhlédnout po kraji, pro ně obyčejně nebývá příliš atraktivní. A tak rodiče, kteří chodit chtějí, řeší otázku: jak dětem výlety zatraktivnit? Na pomoc ale přichází tým českých kreativců, vývojářů a scénáristů a jejich mobilní aplikace Skryté příběhy. Co rodinám nabízejí Skryté příběhy? Nejhezčí místa v Česku pro výlety s dětmi

Škola v Chanově má svůj parlament. Děti potřebují zjistit, že má smysl něco dělat, říká vítězka ceny Eduína

Masopust, oslavy Mezinárodního dne Romů nebo Den dětí. To jsou prozatímní výsledky a plány žákovského parlamentu na škole v jednom z nejnechvalněji známých míst Česka – v Chanově u Mostu. „Děti ze sociálně vyloučených lokalit potřebují víc než jiné mít možnost pocítit, že dokážou něco zařídit a že má smysl něco dělat, i kdyby to měla být jen výzdoba na masopust nebo to, že přemluví ostatní spolužáky a učitele, aby přišli v maskách,“ říká Terezie Vávrová, která žákovský parlament na