Občanské vzdělávání

Krabice od bot může zachránit chudým dětem Vánoce

Ubytovny, azylové domy, vybydlené ruiny v sociálně vyloučených lokalitách. Tam všude žijí děti, které nemůžou za problémy svých rodičů. Možná už na Ježíška dávno nevěří. Alespoň některé z nich už ale mají zkušenost s trochu jinou nadílkou – Krabicí od bot, která k nim přišla od neznámého dárce přes Diakonii Českobratrské církve evangelické. Letos se sbírka vánočních dárků pro chudé děti koná už posedmé. „Někdy si říkám, že naše dvě dcerky v podstatě mají, na co se podívají, ale ničeho si tak úplně neváží. Už

HOBIT: Hodina biologie pro život, trénink pro mladé záchranáře. Jak rozpoznat infarkt a mrtvici

Během jedné vyučovací hodiny předat dětem a dospívajícím informace, díky nimž dokážou někoho zachránit. Myslíte, že je to nemožné? Lékaři z brněnské Fakultní nemocnice u svaté Anny už pátým rokem nabízejí program HOBIT – Hodina biologie pro život. Tvrdí, že děti, které jím prošly, dokážou bezpečně rozpoznat příznaky mozkové mrtvice a srdečního infarktu. Cévní mozková příhoda postihuje každého šestého obyvatele ČR. Čeští lékaři jsou přitom v léčbě těchto stavů na světové špičce. Aby však byla šance člověku s mrtvicí pomoct, musí se mu

Děti pochopily, že stačí málo a dá se hodně pomoci, pochvaluje si učitel účast na akci šířící laskavost

Šesťáci z Prahy 6 obešli školu, požádali spolužáky o peníze, za ně nakoupili granule a hračky a vypravili se společně za pejsky do útulku. Stali se tak jedním ze 400 týmů po celé republice, které se loni zapojily do happeningu #jsemlaskavec. „Děti pochopily, že stačí málo a dá se hodně pomoci,“ říká třídní učitel 6.B Jan Čermák. Pro příště chce do šíření laskavosti zapojit celý školní parlament. Tip dostal od maminky jednoho ze svých žáků. Navrhl to své třídě a ta

Z džusů je spousta odpadu, dejte nám radši ovoce, vzkázaly děti dodavateli. Školní ekotým v akci

Školáci ze Základní školy J. V. Sládka ve Zbirohu se přesvědčili, že ozvat se má smysl. Nelíbilo se jim, že jim krabičky z ovocných džusů zahlcují odpadkové koše ve škole. I když jim chutnají, zkusili se ozvat dodavateli, jestli by místo džusů nemohli dostávat ovoce. A dobrá věc se podařila. „Spočítali jsme, že tím za školní rok ušetříme přes dva tisíce kartonových krabiček s přilepeným brčkem,“ popisuje učitelka Andrea Tláskalová.  Její svěřenci ve školním ekotýmu se zabývají odpady, jejich zpracováním a

Opravit bolavou duši. O tom, jak středoškoláci vyvolali mezinárodní diskusi o duševním zdraví

„Každý z nás má někdy problém, nebojme se o něm mluvit.“ Tak zní motto projektu Dávám židli do kruhu, který se už rok a půl snaží v Česku otevřít diskusi o duševním zdraví. Pomyslnou židli do kruhu dala řada českých osobností, ale kampaň rychle přesáhla i hranice naší země. Na základě toho vznikl nadační fond, který financuje podobné aktivity. Jen loni rozdal 250 tisíc. Důležitý detail na závěr: Za projektem stojí středoškoláci z jednoho pražského gymnázia. Minulý týden za to získali cenu Gratias

Jde to jedině přes vztahy, zážitky a vzory, říká socioložka. Zkoumala, jak to školy mají s výchovou k toleranci

Nejlepším programem výchovy k toleranci by byl možná skauting, kde děti spolu něco zažívají a plní ctnostné úkoly. Ale nejde ho nařídit všem povinně. A tak musí zapracovat školy. Ale jak? „Zaměřit se na zážitky a traumata dětí ve třídě a učit je toleranci v konkrétních situacích,“ říká socioložka Karina Hoření. Pracuje ve vzdělávací sekci Ústavu pro studium totalitních režimů a vedla projekt, který mapoval, jak se školám daří naplňoval rámcový vzdělávací program a jmenovitě výchovu k toleranci. Školy by měly dosáhnout

Že cyklostezku nelze postavit, protože jsou v zemi kabely? Pusťte k problémům středoškoláky, vyřeší všechno

Nový přechod ve Vyškově, hřiště ve Slavkově nebo cyklostezka v Letovicích. To všechno může reálně vzniknout coby výsledek workshopů, kde se jihomoravští studenti učí, jak se zapojit do dění ve městě a řešit to, co je trápí. „Do budoucna získali nikoli víru, ale přímo vědomí, že má smysl se ve společnosti o něco snažit,“ říká Radka Martínková z projektu Můžeš to změnit. Nejde to. Oblíbená věta politiků, ale i běžných občanů. Něco jako zaklínadlo, které bere lidem chuť se o něco pokoušet. A

Dobrá parta: Jak se kluci z „pasťáku“ skamarádili s klukama s autismem

Na první pohled běžná partička kluků z „pasťáku“, která si zatím vysloužila jen negativní nálepky. Hned na ten druhý ale kluci, které baví pomáhat druhým. Za dlouhodobou spolupráci s dětmi s autismem získali ocenění Gratias Tibi. „Velmi je to povzbudilo a vrátilo jim to ztracenou sebeúctu,“ říká psycholog Přemysl Mikoláš, který dal obě skupiny znevýhodněných dětí před sedmi lety dohromady.  Je lednový páteční večer a v sídle havířovského spolku ADAM se chystá mejdan. Za dětmi s poruchou autistického spektra přijela návštěva –

Radši to přepočítáme ještě jednou. Reportáž ze studentských voleb prezidenta

Je středa po poledni a studentská volební komise pražského Gymnázia Jana Keplera odpočítává posledních pět minut do konce voleb. Urnami jsou v tyto dny vybaveny i bezmála tři stovky dalších středních škol po celé republice. Středoškoláci volí prezidenta. Jejich preference jsou cennou zprávou o myšlení mladé generace. „Posledních pět minut můžete volit. Přijďte do sborovny,“ hlásí studentka druhého ročníku do školního rozhlasu. Zabralo to, sborovna s plentami a urnami se vzápětí zaplnila. Podobně narváno prý bylo i o velké přestávce. Účast