Jde to jedině přes vztahy, zážitky a vzory, říká socioložka. Zkoumala, jak to školy mají s výchovou k toleranci

Nejlepším programem výchovy k toleranci by byl možná skauting, kde děti spolu něco zažívají a plní ctnostné úkoly. Ale nejde ho nařídit všem povinně. A tak musí zapracovat školy. Ale jak? „Zaměřit se na zážitky a traumata dětí ve třídě a učit je toleranci v konkrétních situacích,“ říká socioložka Karina Hoření. Pracuje ve vzdělávací sekci Ústavu pro studium totalitních režimů a vedla projekt, který mapoval, jak se školám daří naplňoval rámcový vzdělávací program a jmenovitě výchovu k toleranci. Školy by měly dosáhnout

Že cyklostezku nelze postavit, protože jsou v zemi kabely? Pusťte k problémům středoškoláky, vyřeší všechno

Nový přechod ve Vyškově, hřiště ve Slavkově nebo cyklostezka v Letovicích. To všechno může reálně vzniknout coby výsledek workshopů, kde se jihomoravští studenti učí, jak se zapojit do dění ve městě a řešit to, co je trápí. „Do budoucna získali nikoli víru, ale přímo vědomí, že má smysl se ve společnosti o něco snažit,“ říká Radka Martínková z projektu Můžeš to změnit. Nejde to. Oblíbená věta politiků, ale i běžných občanů. Něco jako zaklínadlo, které bere lidem chuť se o něco pokoušet. A

Dobrá parta: Jak se kluci z „pasťáku“ skamarádili s klukama s autismem

Na první pohled běžná partička kluků z „pasťáku“, která si zatím vysloužila jen negativní nálepky. Hned na ten druhý ale kluci, které baví pomáhat druhým. Za dlouhodobou spolupráci s dětmi s autismem získali ocenění Gratias Tibi. „Velmi je to povzbudilo a vrátilo jim to ztracenou sebeúctu,“ říká psycholog Přemysl Mikoláš, který dal obě skupiny znevýhodněných dětí před sedmi lety dohromady.  Je lednový páteční večer a v sídle havířovského spolku ADAM se chystá mejdan. Za dětmi s poruchou autistického spektra přijela návštěva –

Radši to přepočítáme ještě jednou. Reportáž ze studentských voleb prezidenta

Je středa po poledni a studentská volební komise pražského Gymnázia Jana Keplera odpočítává posledních pět minut do konce voleb. Urnami jsou v tyto dny vybaveny i bezmála tři stovky dalších středních škol po celé republice. Středoškoláci volí prezidenta. Jejich preference jsou cennou zprávou o myšlení mladé generace. „Posledních pět minut můžete volit. Přijďte do sborovny,“ hlásí studentka druhého ročníku do školního rozhlasu. Zabralo to, sborovna s plentami a urnami se vzápětí zaplnila. Podobně narváno prý bylo i o velké přestávce. Účast

Na kytaru brnkal od pěti let. Má talent, ale je z chudé rodiny

Na kytaru brnkal od pěti let. Naučil se to od svého táty. Nástroj téměř nedává z ruky, u táboráku ho milují. Bohužel je z chudé rodiny žijící ve vyloučené lokalitě. Odtud je k profesionální kariéře muzikanta velmi daleko. Alešovi se ale jeho sen možná splní. Díky online sbírce projektu Patron může chodit do „lidušky“ a zbylo ještě na obal na kytaru a ladičku.  Jedenáctiletý Aleš pochází z vyloučené lokality Liščina ve slezské Ostravě. Ghetto, kde se rozpadají domy, zuří nezaměstnanost,

Myslel jsem, že neumím zpívat. Díky Zkoleduj se nacházejí děti vztah k hudbě i k charitě

Zlepšení vztahu k hudbě, stmelení kolektivu a pocit, že umím být užitečný, i když jsem teprve školák. To všechno přinesla podle učitele Vítka Novotného jeho žákům účast na hudebně-charitativním projektu Zkoleduj se. Během dvou pražských koncertů vyzpívali spolu s partou profesionálních herců a muzikantů bezmála 70 tisíc. „Souzní to s naším krédem, že škola nemá být jen továrna na vědomosti,“ říká učitel pražského gymnázia Přírodní škola. „Myslel jsem si, že vůbec neumím zpívat, ale zjistil jsem, že to docela jde,“ culí se primán

Iva Pekárková: Afričan jako učební pomůcka aneb pro české děti je dobré sáhnout si na cizince

Děti v jedné základní škole ve východních Čechách nedávno dostaly předčasný vánoční dar. Do třídy totiž zavítal můj skoromanžel Kenny, Čech nigerijského původu, a stal se světlým bodem jejich výuky. Kenny, který o sobě hrdě říká, že je „originál Afričan“, jim totiž dovolil, aby si mu – když ho pěkně požádají – sáhly na vlasy. Měli jste vidět to nadšené stádo, které se přihnalo k tabuli a začalo jeden přes druhého žebronit: „Prosím, můžu si vám šáhnout na hlavu? Prosíííím!“ A měli

Co může zlepšit vztahy ve škole? Třeba společná snídaně nebo válka s polštáři

Komunitní kruh, ranní oáza, společné snídaně. Spolupráce, komunikace, sdílení. Školy si začínají uvědomovat, jak důležitá je pohoda a dobré vztahy ve třídě. „Je to klíčové nejen pro moje žáky, ale i pro mě. Pokud se děti necítí v bezpečí a neuvolní se, nemám šanci je nic naučit,“ říká učitelka Petra Šubrtová z pražské ZŠ Petřiny-sever. Škola 20. století, to byl strach, tresty, vynucená poslušnost. Kolik z nás si při vzpomínce na školu jako první vybaví pocity křivdy a ponížení… Že se toho dítě

O sexu se mají děti učit ve škole a ne z porna, hlásá kampaň #kdyžtonechce

„Výzkumy ukazují, že pro 60 procent mladistvých je hlavním vzdělávacím zdrojem o sexu porno. To je samozřejmě špatně, především proto, že v pornu neprobíhá žádná komunikace,“ říká Johanna Nejedlová z neziskovky Konsent. Spolu s kolegy je přesvědčena, že českým dětem chybí kvalitní sexuální výchova. Spustili proto kampaň na Hithitu a z vybraných peněz chtějí pořádat workshopy na školách.  Jak to vlastně u nás momentálně vypadá se sexuální výchovou? Záleží na každém pedagogovi, jak ji pojme. Jsou učitelé, kteří si dávají záležet,