Na kytaru brnkal od pěti let. Má talent, ale je z chudé rodiny

Na kytaru brnkal od pěti let. Naučil se to od svého táty. Nástroj téměř nedává z ruky, u táboráku ho milují. Bohužel je z chudé rodiny žijící ve vyloučené lokalitě. Odtud je k profesionální kariéře muzikanta velmi daleko. Alešovi se ale jeho sen možná splní. Díky online sbírce projektu Patron může chodit do „lidušky“ a zbylo ještě na obal na kytaru a ladičku.  Jedenáctiletý Aleš pochází z vyloučené lokality Liščina ve slezské Ostravě. Ghetto, kde se rozpadají domy, zuří nezaměstnanost,

Myslel jsem, že neumím zpívat. Díky Zkoleduj se nacházejí děti vztah k hudbě i k charitě

Zlepšení vztahu k hudbě, stmelení kolektivu a pocit, že umím být užitečný, i když jsem teprve školák. To všechno přinesla podle učitele Vítka Novotného jeho žákům účast na hudebně-charitativním projektu Zkoleduj se. Během dvou pražských koncertů vyzpívali spolu s partou profesionálních herců a muzikantů bezmála 70 tisíc. „Souzní to s naším krédem, že škola nemá být jen továrna na vědomosti,“ říká učitel pražského gymnázia Přírodní škola. „Myslel jsem si, že vůbec neumím zpívat, ale zjistil jsem, že to docela jde,“ culí se primán

Iva Pekárková: Afričan jako učební pomůcka aneb pro české děti je dobré sáhnout si na cizince

Děti v jedné základní škole ve východních Čechách nedávno dostaly předčasný vánoční dar. Do třídy totiž zavítal můj skoromanžel Kenny, Čech nigerijského původu, a stal se světlým bodem jejich výuky. Kenny, který o sobě hrdě říká, že je „originál Afričan“, jim totiž dovolil, aby si mu – když ho pěkně požádají – sáhly na vlasy. Měli jste vidět to nadšené stádo, které se přihnalo k tabuli a začalo jeden přes druhého žebronit: „Prosím, můžu si vám šáhnout na hlavu? Prosíííím!“ A měli

Co může zlepšit vztahy ve škole? Třeba společná snídaně nebo válka s polštáři

Komunitní kruh, ranní oáza, společné snídaně. Spolupráce, komunikace, sdílení. Školy si začínají uvědomovat, jak důležitá je pohoda a dobré vztahy ve třídě. „Je to klíčové nejen pro moje žáky, ale i pro mě. Pokud se děti necítí v bezpečí a neuvolní se, nemám šanci je nic naučit,“ říká učitelka Petra Šubrtová z pražské ZŠ Petřiny-sever. Škola 20. století, to byl strach, tresty, vynucená poslušnost. Kolik z nás si při vzpomínce na školu jako první vybaví pocity křivdy a ponížení… Že se toho dítě

O sexu se mají děti učit ve škole a ne z porna, hlásá kampaň #kdyžtonechce

„Výzkumy ukazují, že pro 60 procent mladistvých je hlavním vzdělávacím zdrojem o sexu porno. To je samozřejmě špatně, především proto, že v pornu neprobíhá žádná komunikace,“ říká Johanna Nejedlová z neziskovky Konsent. Spolu s kolegy je přesvědčena, že českým dětem chybí kvalitní sexuální výchova. Spustili proto kampaň na Hithitu a z vybraných peněz chtějí pořádat workshopy na školách.  Jak to vlastně u nás momentálně vypadá se sexuální výchovou? Záleží na každém pedagogovi, jak ji pojme. Jsou učitelé, kteří si dávají záležet,

Marek Herman: Opravdu chcete udělat ze svého dítěte tečku na displeji?

Na odpoledním semináři pro rodiče jsem pomalu končil přednášku, zbývala ještě ta část, kdy se rodiče ptají, co máme dělat, když… malý ne a ne usnout, už se nám to protahuje každý večer na hodinu a půl malá se nechce o nic podělit strašně se najednou zničehonic zhoršila ve škole Takže klasické potíže, které přináší běžný rodinný život. Ale pak se objevila zvláštní otázka: malá půjde za rok do školy, chtěla jsem se vás zeptat, kdy si ji mám napojit

Kolektivní tresty jako nutné zlo?

Nemají moc obhájců a je snadné najít důvody, proč by se měly zakázat. Přesto se ve školách stále drží. A nejen v českých. Řeč je o kolektivních trestech. Příklady: někdo rozbije okno a třída se musí složit na opravu; ve třídě je hluk, a za trest nikdo nesmí o přestávce ven; někdo vyrušuje a všichni dostanou domácí úkol navíc. Kolektivní tresty v českých školách se řeší třeba v diskuzi na Rodina.cz. Málokdo z diskutujících na nich najde něco dobrého. Jde samozřejmě o rodiče,

Školáci z Michle se budou učit na balkóně

Žáci pražské základní školy Mendíků v Michli se už nebudou učit jen v klasické třídě. Zanedbaný balkón v prvním patře proměnili v učebnu pod širým nebem. A hodně se toho při tom naučili. Nápad dětí zvítězil v projektu Lepší místo, který má za cíl mluvit se školáky o veřejném prostoru a dát jim možnost ho měnit. Dostali na něj 50 tisíc. Největší částka padla na novou izolaci a dlažbu. Nábytek z dřevěných palet si školáci vyrobili sami, takže jim zbyly peníze ještě na ozelenění

Žákovských parlamentů přibývá, ale nefungují dobře

Na českých základních školách funguje 1505 parlamentů, což je trojnásobek oproti situaci před pár lety. Centrum pro demokratické učení ale upozorňuje, že jen málokterý parlament plní svou funkci – naučit žáky podílet se na dění kolem sebe. Žákovský parlament, to je taková sympatičtější varianta toho celostátního – skupina žáků složená ze zástupců jednotlivých tříd sbírá od spolužáků i učitelů informace o tom, co by mohli ve škole zlepšit. Na pravidelných schůzkách pak řeší, jakým způsobem by těmto podnětům mohl parlament