Vyrazit se studenty do Afriky? Šílený nápad učitelky zeměpisu se nakonec opravdu uskutečnil

Žijeme v době, kdy lidé – a zejména rodiče – chtějí mít co nejvíc záležitostí v životě bezpečných a zabezpečených. Školy tomu vycházejí vstříc a i běžné školní výlety na hrady a zámky raději nakupují u specializovaných cestovních agentur. Na jednom pražském gymnáziu to ale vzali za jiný konec. „Seděla jsem jednou takhle navečer v kabinetě a dělala jsem si přípravy na další hodiny, když vtom jsem dostala šílený nápad. Ze svého okna jsem viděla, že u naší ředitelky se ještě svítí. Šla

Proč děti často škola nebaví? Školství přitahuje učitele s potřebou řádu, většina dětí je ale jiných, říká psycholožka

Šárka Miková přednáší o Teorii typů, z níž vyplývá, že děti nejsou stejné. Vyškolila také tisíce českých učitelů a má o nich zajímavé informace. Zjistila například, že mezi nimi převažuje jeden typ osobnosti. Možná je to vysvětlení, proč se mnoha dětem ve škole nelíbí a nedaří? Jak je to tedy s těmi učiteli? Stejně jako děti nejsou stejné a mají jiné potřeby i ve výuce, tak učitelé taky nejsou stejní a jejich vrozené potřeby a typ osobnosti se promítají do toho, jak

Znamení doby: Matky jsou s dětmi více než dříve, ale duchem nepřítomné. A děti z toho vyvádějí

Rodiče, hlavně matky, tráví s dětmi víc času než dřív, ale myšlenkami jsou při tom často jinde, koukají do mobilu nebo sní o tom, až zasednou k počítači a konečně budou mít zase nějaké podněty k přemýšlení. Model chytrá horákyně – ani nahá, ani oděná. A děti jsou z toho nervózní a nespokojené. Říkají to průzkumy, potvrzuje to empirie. „Vím, že bych neměla tolik času trávit na mobilu,“ krčí rameny Tereza, novinářka na volné noze a matka dvou dcer. „Jenže upřímně, ráda vezmu

Pozor! Tohle vám politici a média tají! Internet je studnicí faktů a informací – a také lží

Různé lži a polopravdy mezi sebou lidé šířili odjakživa. Dříve jim to ale dalo více práce. Anonymní prostředí počítačové sítě a velký dosah dnes pseudozprávám umožňuje masové a bleskové šíření, s náležitým dopadem na to, co si lidi myslí. Rozlišovat zdroje na internetu se stalo životně důležitou kvalitou a učit to druhé, zejména děti, prakticky nástrojem na přežití. V době internetu ještě víc než dřív platí – důvěřuj, ale prověřuj. A čím dříve se to děti naučí, tím lépe pro ně. Možná už

Děti si ani nevšimnou, že je zkouším, říká paní učitelka, která nemá ráda známky. Co tedy píše na vysvědčení?

Pololetní vysvědčení byla rozdána, učitelky si dnes léčí namožené ruce. Napsat dvacet až třicet vysvědčení není jen tak. A co teprve, když místo známek píší slovní hodnocení. „Potřebuju o tom hodně přemýšlet, takže s psaním musím začít hned po Vánocích. Napíšu si takové kostry a během ledna je zpřesňuji. Někdy i během vyučování, když děti pozoruju při práci…,“ říká Daniela Šejnohová z montessori třídy Základní školy Na dlouhém lánu v Praze 6. Kolik vám zabere času napsat slovní hodnocení? Strašně moc.

Je trendy, aby děti ve výuce používaly vlastní mobily. Co to ale znamená ve složité realitě?

Z prostředí firem se do škol rozšířila filozofie BYOD neboli bring your own device (přines si svůj vlastní přístroj a na tom pracuj). Chytrý telefon má dnes každý po ruce, opíráme se o něj při hledání informací pořád, googlujeme ostošest. Logicky se tedy začala prosazovat myšlenka, že vyučování nelze od tohoto rozšířeného civilizačního návyku oddělit. Je třeba ho naopak do výuky integrovat, volají mnozí. S čím vším se v realitě tato teoreticky naprosto korektní myšlenka potkává? BYOD, bring your own device neboli přines si

Dětské hraní dnes ovlivňují velké firmy. Rodiče by se měli vzepřít a jít s dětmi do přírody, říká německý pedagog

„Když se nějaké síly dostanou příliš do převahy, objeví se protisíly. Nemějme tedy starost a tím méně strach. Jděme svou cestou,“ říká Rudolf Hettich, který přijíždí do Česka vzdělávat učitele z lesních školek. „Účastníkům jeho seminářů se pod jeho vlivem často úplně změní pohled na přírodu,“ říká Luboš Vedral  z Asociace lesních mateřských škol, který s propagátorem přírodní pedagogiky Hettichem udělal rozhovor. Co je to prahra, termín, který už desítky let používáte? Prahra je elementární přístup k přírodě, pohyb dětí v přírodě a hra s přírodními materiály,

Lidi se nehandrkují a společně řeší, co je pálí. Utopie? Elixírem české demokracie jsou žákovské parlamenty

Demokracii neumíme, vyžaduje totiž kompetence, které se generace lidí v produktivním věku neměly kde naučit. A tak většina z nás všude tam, kde se má společně dojít k nějakému rozhodnutí, ať už je to v bytovém družstvu, ve městě či ve velké politice, jen zoufale přihlíží tomu, jak se dané společenství topí v námitkách, střetech a malomyslnosti. Nechcete, aby stejně trpěly i vaše děti, až vyrostou? Pořiďte jim ve škole žákovský parlament. Vypadá to jako hloupá zkratka? Žákovské parlamenty jsou vzdělávací nástroj. O politiku

Jan Kršňák: Maminky, zkuste si vystřelit z brokovnice a sundat nějaké to monstrum, budete svému synovi blíž

Většině matek se nelíbí, když děti hrají násilné počítačové hry. Ale především kluci je mají rádi. Dávají jim příležitost stát se hrdinou, což je v dětském věku v naší společnosti poměrně těžké zažít jinde. Ale když si dítě nezažije pocit hrdinství, jak se může v dospělosti stát hrdinou? Možná proto je kolem nás hrdinů tak málo. Nevíme, jak se to dělá, žádné hrdinné dobrodružství jsme nikdy nezažili. Další věcí, kterou se děti hraním akčních her učí, je spolupráce. Spoluhráči mohou