Rodina v síti: Internet je nejlepší učitelka – pokud se v ní vyznáte. Pár tipů na dobré vzdělávací zdroje v kyberprostoru

Internet, to je nikde nekončící knihovna textů, nahrávek a videí. Není těžké se v ní ztratit, ale když se ji naučíme používat smysluplně, je to ta nejlepší učitelka. Přinášíme pár tipů, jak internet využívat k zábavnému vzdělávání.  Výhody online vzdělávání jsou jasné: můžete se učit kdykoli a kdekoli můžou se spolu učit děti, které nesedí za jedním stolem je to levnější než navštěvovat kurzy a ušetříte i za učebnice Pozor ale i na nezpochybnitelné háčky: Internet je plný lákavých věcí, snadno se

Kolik času před obrazovkou už je příliš, a jak ho omezit? Pár dobrých rad

Ať už máte před sebou několik hodin v autě a nechcete, aby je vaše batole prokřičelo, nebo jste uvázaní doma se třemi nemocnými dětmi, někdy prostě potřebujete trochu klidu, a v tu chvíli je úplně v pořádku, když dětem do ruky „strčíte“ tablet nebo telefon a necháte jim ho, jak dlouho chtějí. Jenže co když hodina na YouTube nestačí? Co když chtějí další… a další? Ptala se redaktorka Christina Caron z New York Times. Nicole Mains žije v Kalifornii. Když se narodil její nejmladší syn,

My patříme do werku, máme to v rodině, školu jsme si vybrali sami, říkají kluci z učiliště třineckých železáren

Tihle kluci se učí na oboru hutník operátor a až se vyučí, a dá bůh získají maturitu, ponoří se do útrob třineckého železářského gigantu a stanou se tam provozními techniky, mistry a tak podobně. S „werkem“, jak místní familiárně železárnám říkají, se cítí spojení. Asi ne všichni, ale často je to rodinná tradice, pracuje tam táta, nebo byl od fochu dědeček. Z debaty s nimi získáte pocit, že si své budoucí pracoviště neoškliví a že jsou se svým životem docela

Hejného matematika rozvíjí nejen matematický úsudek, ale i čtenářské schopnosti, říká matikář a zástupce ředitele „čtenářské“ školy

„Dobrého čtenáře poznáme i v matematice. Dítě, které hodně čte, obvykle lépe rozumí i slovním úlohám a odborným textům v našich předmětech,“ říká zástupce ředitele třinecké školy Kopernikova a učitel matematiky Tomáš Otisk. Jeho škola byla vybrána do projektu Pomáháme školám k úspěchu, který podporuje rozvoj čtenářství ve veřejných školách. Čtenářská gramotnost se netýká jen krásné literatury. Je důležité umět číst i texty o zdraví, změně klimatu nebo obsluze nějakého přístroje. Ano, rádi bychom práci s textem rozšířili i do odborných předmětů. Je

Děti a mladí lidé mění svět kolem sebe k lepšímu. No kdo by jim za to nepoděkoval, že. I vy můžete

Zalesňují Jeseníky postižené kůrovcovou kalamitou, dělají osvětu o duševních nemocech, navštěvují pravidelně děti s autismem. Řeč je o dětech a mladých lidech do 30 let, kteří se nějakým způsobem aktivně snaží zlepšit svět kolem sebe. Znáte někoho takového? Nominujte ho do letošního ročníku ceny Gratis Tibi. V latině to znamená Děkuji Ti.  Už od roku 2014 se nezisková společnost Člověk v tísni snaží ocenit mladé lidi, kterým není lhostejný svět, v němž žijí, a společně s partnery ceny jim poděkovat. Organizátoři vypisují

Jak rozečíst dítě? Když škola nechá žáky číst, co chtějí, třeba z nich vyrostou čtenáři Prousta. Jinak spíš ne

Dřív se ve škole knížky četly tajně. Únik z nudy do fiktivního světa přinášel slast s příchutí zakázaného ovoce. Čtenářské dílny, kde si každý čte na očích všem, mají se čtením pod lavicí společnou klíčovou myšlenku: to důležité je potěšení. Jen přes něj se dá v dětech vypěstovat čtenářský návyk. Rodičovské oko, které by nejraději vidělo, že se potomek ve škole „pořádně“ učí, může hodinu strávenou volným čtením a povídáním o knížkách vnímat jako plonkový čas. Neprávem. Dílny čtení, které

Dobrý učitel si hraje! O tom, jak ve Švédsku vznikla intuitivní pedagogika a proč si ji oblíbili zrovna Češi

Spousta rodičů říká „já děti vychovávám intuitivně“. Najde se i dost učitelů, kteří chtějí učit „intuitivně“. To ale může znamenat pokaždé něco jiného. A pak je tu hnutí na poli výchovy a vzdělávání, které má intuici přímo v názvu. Intuitivní pedagogika neboli intuitivka, jak se tomuto směru říká v Česku, patří do rodiny vzdělávacích alternativ, jako jsou montessori nebo waldorfská škola. Je ale jejich daleko mladší sestrou (nebo neteří?). Na počátku stál švédský hudebník a pedagog Pär Ahlbom, ročník 1932.

Rodina v síti: Grafy, výzkumy, ankety. Přinášejí zajímavé údaje, ale pozor, ať neskočíte na špek

Statistika nuda je, má však cenné údaje, zpívá se ve známé písničce z televizní pohádky. A opravdu – různé průzkumy veřejného mínění a odkazy na statistiky jsou v médiích velmi oblíbenými podklady pro tvorbu článků a reportáží. Jenže stejně jako v pohádkách se i v médiích dá s čísly různě kouzlit. Jak se v tom vyznat a nenechat se obalamutit?  Už jste někdy četli článek založený na výzkumu veřejného mínění – třeba o tom, jakému procentu dětí chutná ve školních jídelnách, nebo kolik mužů někdy

No future aneb co dělat, aby se na nás nezřítila budoucnost? Zatím nevíme. Prudce aktuální kniha o vzdělávání

Jaké vzdělávání zajistí lidem, a konkrétně nám Čechům, DOBROU budoucnost? To je základní otázka, možná největší téma současnosti a týká se všech: rodičů, učitelů, žáků, politiků… Kniha Boba Kartouse No future je tedy prudce aktuální. Zajímat bude spíše „intoše“. Kolega z EDUinu Bob Kartous má ambici dotknout se naší hlavní strasti. Jaké to vzdělávání pro budoucnost má vlastně být? Jako společnost se na tom zatím moc neshodneme, čas běží a my nejsme akceschopní. A tak nám ujíždí vlak, a možná