Každé druhé dítě má zkušenost s kyberšikanou. Rodiče si nepřipouští, že se jich to týká, říká ředitel školy, kde to změnili

Každý druhý žák v Ústeckém kraji zažil kybernetickou agresi. Vyplývá to z dat právě probíhajícího výzkumu Univerzity Palackého. Setkalo se s ní 47 procent dětí, což je o 6 % více, než je celorepublikový průměr. Na ústecké základní škole Mírová jsou si tohoto problému velmi dobře vědomi, a tak se zapojili do programu O2 Chytrá škola, který jim s ním má pomoci. Do budoucna by se dokonce mohli stát jakýmsi „hubem“ neboli poradní školou pro školy v okolí. Urážení a

Učitel není nositelem pravdy, při matematice podle Hejného jsou aktivní hlavně děti. Reportáž z jedné hodiny

Jak probíhaly hodiny matematiky, když dnešní dospělí chodili na základní školu? Po krátkém opakování na úvod hodiny většinou učitel vyložil novou látku a pak se procvičovaly příklady. Hodiny, jaké zažívají dnešní děti, ale můžou vypadat úplně jinak – třeba jako u čtvrťáků na Základní škole Husova 170 v Jičíně. Je 8:55 a v ZŠ Husova 170 právě začíná druhá hodina. Do třídy 4.C vchází se zvoněním učitelka Kateřina Babíková. V plánu toho má dnes dost a pětačtyřicet minut vyčleněných na Hejného matematiku není

Digitální detox – to nejcennější, co můžete naučit své děti. Hned po tom, co to zvládnete sami

Kdysi dávno,  předávno – třeba před 15 lety – jsme četli e-maily jen na monitorech stolních počítačů. Jakmile jsme odešli od stolu, stali jsme se digitálně nedostupnými. V té době jsme snili o tom, jaké by to bylo, mít internet všude s sebou. Dnes tu možnost máme, ale zjišťujeme, že to má svá úskalí. Pokud to vám – nebo vašim dětem – přerůstá přes hlavu, prostě se vypněte. Kouzelné heslo zní: digitální detox. Ti, kdo už ho zkusili, si ho nemůžou vynachválit.

Chybí nám know how pro kolektivní rozhodování, žákovské parlamenty by to mohly spravit, říká lektorka

„Parlamenty učí děti demokracii, a to se v dnešní době dost hodí,“ říká Terezie Vávrová, která pracuje v Centru pro demokratické učení a věnuje se tam žákovským parlamentům. Mapuje je, síťuje a předává školám metodiku, jak takový parlament založit a udržet, aby skutečně žil. Žákovský parlament je něco zaměřeného na politiku, místo, kde se debatuje, jak by asociovalo slovo parlament? V anglojazyčných zemích se jim ve školách říká školní rada, school council, nikoli parlament. Žákovské rady jsou tam ve školách poměrně

Zvládám to sám, pěšky to dám. Jak děti v Klecanech z „mamataxi“ přesedlaly na chůzi

Podle průzkumu organizace Pražské matky se průměrně 4 z 10 dětí dopravuje do školy autem. Až 80 % českých dětí se denně aktivně nehýbe ani hodinu. 46 % rodičů, kteří vozí děti autem, to má do školy méně než kilometr. A dopravní situace před mnoha českými školami připomíná každé ráno bitevní pole: velká těžká auta, nervózní spěchající rodiče, a tím zmatkem se prodírají malé děti s taškami, které nejsou pořádně vidět. Jde to ale i jinak. Heda Hovorková, matka dvou

Pavel Kraemer: Škoda, že z dnešní školy téměř zmizely klasické prameny. Vzdělání si nevygooglujeme

Dnešní děti ve škole zpracovávají velké množství referátů. Informace si skoro vždy hledají na internetu. Výsledek bývá chabý a já se nedivím. Děti mají čerpat ze suchopárných zdrojů, a vytvářet přitom živé referáty. Není to absurdní? Není přece jen lepší klasické vzdělání? Vezměme si historii a filozofii antického Řecka. Fascinují nás. Pokud se tedy o nich dozvídáme z živých pramenů. Učebnice dějepisu nebo wikipedie v sobě ale moc života nemívají. Jsou to kompiláty kompilátů. Děti moc nebaví a pro vzdělání

Učitelství je řemeslo, dá se naučit, říká spoluzakladatel inovativního výcviku. Dobrý učitel klade důraz na vztahy

Ve školách chybějí učitelé. V běžné populaci zase existují lidé, kteří by rádi šli učit, ovšem chybí jim potřebné pedagogické vzdělání. Organizace Učitel naživo těmto lidem cestu před katedru umožňuje. Jen profesní přípravou nových učitelů to ale nekončí. „Je třeba, aby český vzdělávací systém prošel výraznou proměnou, a my jsme připraveni k ní přispět,“ říká jeden ze spoluředitelů organizace Jan Straka. Co to vlastně je, ten Učitel naživo? Jsme organizace, která chce prosazovat systematické změny ve vzdělávání. Za tímto účelem

Pak si společně vyrobíme dudy… Reportáž ze setkání fyzikářů, kteří chtějí učit lépe

Učitelství je někdy velmi osamělé povolání. Pedagogové tráví většinu času sami s dětmi, další hodiny jim pak sebere příprava. Někdy se jim proto stává, že upadávají do stereotypu. Projekt Elixír do škol nabízí učitelům fyziky možnost setkávání, vzájemné inspirace a sdílení dobré praxe a nápadů. Fyzikáři z celé České republiky tak mají šanci naučit se, jak lépe učit. Je čtvrtek, za pár minut půl čtvrté odpoledne, a ve fyzikální laboratoři Smíchovské střední průmyslové školy voní káva a čaj. Do třídy se pomalu

Do pěti let držte dítě od obrazovek dál, pak si k nim s ním sedněte taky. Po dvanáctém roce už neovlivníte nic

Čím dál tím mladší děti mívají fyzické i psychologické potíže spojené s nadužíváním počítačů, mobilů i televize. Jak jim předejít? Kritické je zejména období do pěti let, kdy probíhá bouřlivý vývoj mozku, vytváří se vztah k nejbližším lidem a ustavují se základy zdravého chování. Cílem výchovy by nemělo být děti od digitálních technologií „odstavit“, ale citlivě je do jejich světa uvést. Ideálem je zvídavý, ale bezpečný přístup. Šanci cokoli ovlivnit máte asi do dvanácti let. Rodiče často řeší především to, jak