I s malými dětmi můžete vyrazit do velkých hor. Kniha Toulky s dětmi v báglu – Rakouské Alpy vás provede

S kočárkem, v nosítku i po svých. Na kole, koloběžce, bruslích; lanovkou, lodí, vláčkem. Krátké trasy pro malé nožičky, delší výlety pro zdatné turisty. Rakouské Alpy rodinám s dětmi nabízí nespočet možností, jak strávit volné dny. „Každý z nás asi tuší, že v Rakousku se toho dá hodně dělat. Jenže rodiče malých dětí mají občas pocit, že si na vysokohorskou turistiku musí počkat pár let, než jejich děti dorostou, aby je to bavilo. Nebo mají strach, že jim do lanovky nevezmou kočárek. Že se vydají

Koukejte na stromy a budete chytřejší. Proč učení venku zlepšuje školní výsledky, vůli i chování

„Lidé mají se učiti, pokud nejvíce možno, ne nabývati rozumu z knih, nýbrž z nebe, země, dubů a buků, tj. znáti a zkoumati věci samy a ne pouze cizí pozorování a doklady o věcech,“ napsal Jan Amos Komenský ve své Velké didaktice už před 400 lety. A dnešní výzkumy mu víc a víc dávají zapravdu. Učení venku se zdá jako zázračná metoda: zvyšuje motivaci dětí k učení, zlepšuje jejich chování a taky školní výsledky napříč předměty. Nevěříte? Přečtěte si knihu

Co je to meandr, eroze, a jak teče řeka? Pojďme to vyzkoumat. Venku

Dobytek, bylina, kobyla, býk… Přemýšleli jste někdy o tom, kolik vyjmenovaných slov se dá potkat venku? A pomysleli byste si, že se dá v přírodě učit téma „lidské tělo“? S pracovními listy iniciativy Učíme se venku se vyplatí jít za školu. Výzkumy ukazují, že učení venku zlepšuje vzdělávací výsledky i zdraví dětí. Venku, v přírodě, ale i před domem nebo v parku za školou je ta největší interaktivní učebna, která nabízí mnoho k objevování, testování i tvoření. Navíc se aktualizuje každý den a tak nikdy nezastará.

České školní zahrady, poklad ležící ladem. Jak je zapojit do hry, do opravdové hry

„České školy mají jednu obrovskou výhodu v tom, že vůbec nějaké zahrady mají. Jinde ve světě, třeba v Británii nebo Španělsku, to není samozřejmost,“ říká Petra Hrubošová z Nadace Proměny Karla Komárka. Tady ale výhoda končí. Běžná očekávání od předškolní nebo školní zahrady nejsou příliš ambiciózní: Aby se tam děti nějak zabavily a trochu se při tom vyvětraly. V tom mají pomoci zejména typizované herní prvky nebo  hřiště s umělým povrchem, pokud se tam vejde. Maximální využití zahrady ještě zahrnuje vznik záhonů a péči

Piškvorky v písku, malování mořskou vodou, osolit si večeři vlastnoručně vyrobenou solí. Jak si to užít s dětmi u moře a něco se naučit

Kdo žije v mělkém moři a čím se živí, jak vznikají hory a zkameněliny, trocha počítání, malování hlínou a mořskou vodou, piškvorky v písku – to všechno si vyzkoušely děti Justiny Danišové při letošním pobytu u moře. Mnoho se toho naučily, ale nejspíš si toho ani nevšimly. „Prázdniny jsou především skvělá příležitost, jak zjistit, co naše děti zajímá,“ říká maminka čtyř dětí, která zároveň vytváří web Učíme se venku. Ten nabízí učitelům, ale i rodičům, jak přenést vzdělávání ven.  Co

Velká přestávka může být ještě o něco větší. Dětem totiž dělá dobře, když se mohou proběhnout

Jarní počasí volá školáky ven. Aspoň na velkou přestávku. „Chodíme ven za každého počasí. V zimě stojí dohled ve dveřích a klepe se zimou,“ říká Iva Zavadilová ze Základní školy v Tuchoměřicích. Na svitavské základní škole si kvůli možnosti vyrazit ven velkou přestávku dokonce o pět minut prodloužili. Velké přestávce, která je ve školách mezi druhou a třetí vyučovací hodinou, se někdy říká svačinová. Předpokládá se, že kolem desáté hodiny dětem vyhládne od snídaně a měly by něco sníst. V některých školách by

Polovina dětí stráví venku méně než hodinu denně. Proč by se tam nemohly učit? Venkovní třída je názorná a pestrá

Matematika s kamínky a šiškami, vyjmenovaná slova na listech ze stromů, malování barvami vymačkanými z rostlin. To je jen zlomek věcí, které se dají v rámci školy dělat venku. Zahrada i les jsou jedna velká učebna a děti učení venku víc baví. A pak je ještě nejméně šest dalších důvodů, proč by bylo fajn, kdyby se české školy aspoň občas přenesly do terénu. „Být venku je poměrně banální věc, která má ale zásadní význam a dopad na zdraví a rozvoj dítěte,“ říká Petr

Na červenou ticho! Nervózní čtvrťáci se tlačí do dveří vysílacího studia – a co následovalo pak? Vysílání!

Na skupině školáků z Bystřice u Benešova je znát zvědavost i nejistota. Ti odvážnější posléze vystoupí přímo v živém vysílání. A budou se moci přesvědčit, že to vůbec není jednoduché. „Takhle nervózní naše děti obvykle nejsou,“ všímá si paní učitelka, která je doprovází. Do dveří vysílacího studia Rádia Junior na pražských Vinohradech se tlačí parta čtvrťáků. V rozhlasovém studiu jsou tito malí návštěvníci poprvé. Moderátorka Jana Rychterová, jejíž písničky na vyjmenovaná slova děti dobře znají ze školy, je vítá a představuje jim

Lesní školky v Berlíně se jmenují Robin Hood nebo Lesní běžec. Po indiánských stezkách tam děti vodí muži

České lesní školky jsou sice ´divočejší´ a méně úhledné než ty běžné, ale mužů je v nich pomálu stejně jako jinde. Zato v Berlíně je mužský element daleko přítomnější a promítl se i do názvů místních lesních školek. Zatímco tady máme Bezinku, Semínko, Sluníčko nebo Lesíček, tam se školky jmenují Robin Hood nebo Lesní běžec. Reportáž Luboš Vedrala vám přiblíží, jak to chodí ve dvou berlínských lesních školkách a jak v nich muži seznamují děti s jazykem přírody. Je kolem osmé hodiny ráno. V trochu