Volný čas

„Deskovka“ od Ježíška? Jak vybrat tu pravou, aby se u ní nikdo nevztekal ani neplakal

autor:

Je Štědrý večer, po bytě se povalují zbytky balicího papíru a celá rodina usedá ke stolu. Vybalujete deskovou hru, kterou donesl Ježíšek. Všichni nadšeně hrají, probírají strategii, nikdo neutíká k jiné zábavě, k mobilu, k tabletu, nikdo nepláče, nevzteká se. Vás to hřeje u srdce. Krásná představa, ale jak jí docílit? Jak vybrat tu správnou hru a zajistit, aby to pro všechny bylo fajn? Nechte si poradit od Radky Mužíkové, která založila facebookou stránku Deskovky pro tři bratry. Her je

Věda podle abecedy: příběh o entropii, chromozomu, kvarku, radioaktivitě… Jako byste četli pohádku na dobrou noc

autor:

Nevíte, co je entropie, a vaše dítě to chce vědět? Nebo k čemu je dobrý tokamak? A kolik mitochondrií je v našem těle a co tam dělají? Kolik druhů nekonečna existuje? Knížku Abeceda vědy od novináře Petra Koubského doporučuje učitel a ředitel ZŠ Lázně Bělohrad Jaroslav Jirásko. Autor knihu sestavil jako slovník, ale je napsaná s lehkostí, noblesou a talentem vyprávět. Takže je to napínavé. Co písmeno abecedy, to konkrétní vědecký pojem, to dechberoucí příběh. A jako astat, B jako Banach Tarského paradox,

Sametová Partitura: Vezměte děti na hebké tanečně-divadelní hledání svobody a lidských práv

autor:

Přiblížit dětem umění, vtáhnout ho do něj, ukázat, že něco tvořit vůbec nebolí, spíš je to zábava. To je cílem festivalu komunitního divadla Partitura. V sobotu začne v pražském Studiu Alta už devátý ročník: letos na vážnější notu svobody a lidských práv – však slavíme sametové výročí – ale pořád zábavně. Dopřejte si to i s dětmi. Čí jsou všechny zákony a práva? Čí je všechna minulost a sláva? Čí jsou všechny ostudy a špína? Že je máme, čípak je to vina? zpívají

Není to jen o knížkách, lidé dnes čtou méně, říká ředitelka knihovny v České Třebové. Tak co jim kromě čtení nabízí?

autor:

K čemu jsou v dnešním světě vůbec dobré knihovny? „Pro lidi, kteří nečtou, je těžko pochopitelné, proč potřebujeme mít otevřeno šest dnů v týdnu, proč nestačí třeba tři,“ říká Gabriela Boháčková, ředitelka knihovny v České Třebové. „Jsme ale v podstatě jediný veřejný prostor, kam může kdokoliv přijít, strávit tu čas, něco se dozvědět, a nemusí za to přitom v podstatě nic platit.“ Českotřebovská knihovna se orientuje zejména na práci s dětmi a mládeží. Právě u nich je potřeba začít, tvrdí Boháčková. Kolik k vám teď chodí dětí? Nemůžeme

Ke startu, pozor, teď, cíl je Tokio! Školáci a jejich rodiny zdolávají kilometry. Virtuálně, a přitom po vlastních

autor:

Jak dostat děti ven, i když právě není hezky? Jak v pohybu spojit celé rodiny, naučit se něco o zeměpisu, a navíc přispět na dobrou věc? V ZŠ Na rovině v České Třebové se rozhodli, že v letošním pohybovém projektu propojí všechny tyto aspekty. Potřeba je jen chytrý telefon a chuť se trochu hýbat. „Tak pojďme, ať zase uděláme pro školu pár kilometrů,“ pobízí každý víkend (a někdy i ve všední den) svoje tři děti Kateřina Fišarová Stránská z Ústí nad Orlicí. Vyrážejí do místní

Výmluva „musím ještě podat daňové přiznání“ už před dětmi neobstojí. Na úřady se dá jít přes internet, ušetříte čas i nervy

autor:

Chození na úřad je neskutečná otrava, to je nejspíš zkušenost, kterou potvrdí každý obyvatel České republiky. Dostavíte se v hodinách pro veřejnost, vystojíte frontu, a nakonec se dozvíte, že vám k vyřízení vaší záležitosti chybí nějaký kolek, formulář nebo razítko. Digitalizace státní správy už ale pomalu a nesměle zapouští kořeny i u nás. Pro děti už je on-line komunikace samozřejmostí, naučte se ji i vy. Je smutnou pravdou, že většina státních úřadů a databází spolu prostě „nemluví“. Čest patří světlým výjimkám, jako

TEREZA vodí už čtyřicet let děti do přírody. „Zakladatelce bylo šestnáct,“ vypráví ředitel o historii i dnešku

autor:

Máte pocit, že neziskové organizace jsou znakem či dokonce nešvarem posledních let? Kdepak, vznikaly už před rokem 1989. Tahle je jedna z nejstarších a s dětmi udělala kus dobré práce. TEREZA se už čtyřicet let zabývá ochranou přírody a environmentální výchovou. Všechno to začalo ve velmi malém měřítku v Praze v Prokopském údolí, dnes jejími programy prochází až 100 000 dětí ročně. Letos slaví kulatiny. O historii i současnosti s nynějším ředitelem Petrem Danišem. Jak to celé začalo? Jaké podmínky

Předtím nás nenapadlo, že bychom s babičkou mohli hrát pexeso, říkají děti, které školní parlament zavedl k prarodičům

autor:

Když před dvěma lety na Základní škole Chrast u Chrudimi přemýšleli, jak propojit školu s širší komunitou, zjistili, že místní senioři, kteří bydlí v pečovatelském domě, žijí izolovaně od okolního světa. Ivana Celnarová učí na 1. stupni a vede školní parlament, jehož členové se rozhodli stávající situaci změnit. Rozhovor s ní vedla Kateřina Lánská. Proč je vůbec důležité vést žáky k tomu, aby se starali o okolí a vystupovali za hranice školy? Nestačí, že učení probíhá ve škole? Kdyby se každý

V knihovně malého města, kde to žije. Otevřeno pro batolata i dospělé, funguje i jako družina, smí se tu mluvit i svačit

autor:

Česko má nejhustší síť knihoven na světě, zjistila studie Nadace Billa a Melindy Gatesových z roku 2016.  Autoři studie spočítali, že u nás připadá jedna knihovna na méně než 2.000 lidí. Například v USA je to desetkrát víc. Knihovny nejsou všechny stejné – některé skomírají, v jiných to žije. Pojďte se podívat, jak to vypadá, když se právě knihovna stane jedním z přirozených center obce. Česká Třebová je patnáctitisícové městečko, které většina lidí zná jen zpoza oken některého z mnoha vlaků, které tu projíždějí čtyřiadvacet