Volný čas

Hejného matematika rozvíjí nejen matematický úsudek, ale i čtenářské schopnosti, říká matikář a zástupce ředitele „čtenářské“ školy

autor:

„Dobrého čtenáře poznáme i v matematice. Dítě, které hodně čte, obvykle lépe rozumí i slovním úlohám a odborným textům v našich předmětech,“ říká zástupce ředitele třinecké školy Kopernikova a učitel matematiky Tomáš Otisk. Jeho škola byla vybrána do projektu Pomáháme školám k úspěchu, který podporuje rozvoj čtenářství ve veřejných školách. Čtenářská gramotnost se netýká jen krásné literatury. Je důležité umět číst i texty o zdraví, změně klimatu nebo obsluze nějakého přístroje. Ano, rádi bychom práci s textem rozšířili i do odborných předmětů. Je

Jak rozečíst dítě? Když škola nechá žáky číst, co chtějí, třeba z nich vyrostou čtenáři Prousta. Jinak spíš ne

autor:

Dřív se ve škole knížky četly tajně. Únik z nudy do fiktivního světa přinášel slast s příchutí zakázaného ovoce. Čtenářské dílny, kde si každý čte na očích všem, mají se čtením pod lavicí společnou klíčovou myšlenku: to důležité je potěšení. Jen přes něj se dá v dětech vypěstovat čtenářský návyk. Rodičovské oko, které by nejraději vidělo, že se potomek ve škole „pořádně“ učí, může hodinu strávenou volným čtením a povídáním o knížkách vnímat jako plonkový čas. Neprávem. Dílny čtení, které

Studenti čtou stále méně, včetně těch, kteří studují literaturu. Místo toho se jim započítává i zhlédnutí filmu, říká vysokoškolský učitel

autor:

„Mou jedinou skutečnou ctižádostí bylo a je naučit studenty číst, pokud to ještě sami neumí,“ říká známý romanista, vysokoškolský pedagog, literární historik a překladatel Jiří Pelán. Ale četba je podle něj obecně na ústupu, a týká se to i studentů literárních oborů. Kromě slabých míst dnešní vzdělanosti si ale všímá i prudkých zlepšení. „Svobodnější duch zavanul všude, co si budeme povídat,“ dodává a chválí školku svého vnuka. Dá se nějak rámcově popsat, jací jsou vaši dnešní studenti ve srovnání s minulými

Rodina v síti: Jak dostat děti na výlet? Vemte si na pomoc mobilní aplikace – poradíme jaké

autor:

Většina rodičů ráda bere děti na výlety. Jenže děti by často raději zůstaly s mobilem na gauči. Jak z toho ven? Poradíme, jak potomkům výlety zatraktivnit, ale pozor: není řeč jen o zábavě. Neuškodí, když se děti naučí využívat mobily i prakticky.  Zná to asi každý rodič – děti někdy nebývají zdaleka takovými fanoušky rodinných výletů jako dospělí. Asi nejznámější variantou, jak dětem výlety zpříjemnit, je geocaching. Stačí do mobilu nainstalovat příslušnou aplikaci (geocaching.com, ale už existují i alternativní aplikace), založit si

Jak si užít s dětmi dlouhé prázdniny bez sněhu? Vyrazte na kluziště – jsou i v menších městech a většinou za rozumné ceny

autor:

Zimy s fůrou sněhu, kdy se dalo od rána do večera sáňkovat a bobovat, jsou, zdá se, minulostí. Rozhodně ve větších městech, kde občas sice nasněží, ale do pár dnů je obvykle po radosti. A pak samozřejmě vyvstává otázka, jak zabavit děti, když je ve čtyři tma, na hřišti je mokro, z bazénu si většinou přinesete rýmu a herničky už nemůžete ani vidět. Tradiční, ale možná trochu neprávem pozapomenutou zimní kratochvílí je lední bruslení. Nepotřebujete k tomu sníh, hory, vleky ani moc peněz.

„Bylo, nebylo“ zní ve školkách stále častěji z úst seniorů. Kdo jsou čtecí babičky a dědečkové a jak se tam dostali?

autor:

K odpočinku po obědě patří v českých školkách neodmyslitelně čtení pohádek. A narůstá počet školek s čtecí babičkou nebo dědečkem. Kdo jsou tito lidé a jak to funguje? Přečti je iniciativa, která buduje vztah mezi generacemi a dělá radost dětem i starým lidem. Čtecích babiček a dědečků je momentálně nejvíc v Praze – něco kolem devadesáti. Program se ale rozjíždí i v Olomouci, Brně a Plzni a přibývají i další města.  Kolem poledne vládne na chodbách MŠ Perunova v Praze 3

Učení nekončí odchodem ze školy, lidé se musejí vzdělávat celý život. Mají k tomu v ČR podmínky?

autor:

Něco důležitého se v naší společnosti proměňuje: se vzděláním ze školy už nevystačíme celý život. Už dnes pracuje polovina Čechů v jiném oboru, než který vystudovala. A s postupující robotizací a rozvojem informačních technologií se to stane ještě běžnější. Češi celoživotnímu vzdělávání ještě nepřišli moc na chuť, a systém jim v tom ani příliš nepomáhá. O tom všem se diskutovalo na dalším kulatém stole SKAV a EDUin. Někteří z nás si ještě pamatují, jak to chodilo dřív: člověk prošel mateřskou a základní

Efektivnější výuka ve školách, vzdělávání seniorů a celoživotní rozvoj každého z nás. SuperEDUína ocenila projekty, které myslí na budoucnost

autor:

Efektivnější výuka ve školách, vzdělávání seniorů a celoživotní rozvoj každého z nás. To jsou podle společnosti EDUin klíčové oblasti, které budou důležité ve světě, jenž teprve přijde. Cenou superEDUína ocenila projekty, které se jim věnují už teď. Vítězové získali umělecký artefakt – příznačně v podobě věštecké koule. Více v rozhovoru s garantem ocenění Miroslavem Hřebeckým.  Podle jakého klíče jste vítězné projekty vybírali? Ve školách jsme stále v zajetí současnosti s podtóny minulosti, jenže vzdělávání by se mělo snažit připravovat na budoucnost. Výběrem projektů oceněných

„Deskovka“ od Ježíška? Jak vybrat tu pravou, aby se u ní nikdo nevztekal ani neplakal

autor:

Je Štědrý večer, po bytě se povalují zbytky balicího papíru a celá rodina usedá ke stolu. Vybalujete deskovou hru, kterou donesl Ježíšek. Všichni nadšeně hrají, probírají strategii, nikdo neutíká k jiné zábavě, k mobilu, k tabletu, nikdo nepláče, nevzteká se. Vás to hřeje u srdce. Krásná představa, ale jak jí docílit? Jak vybrat tu správnou hru a zajistit, aby to pro všechny bylo fajn? Nechte si poradit od Radky Mužíkové, která založila facebookou stránku Deskovky pro tři bratry. Her je