Hejného matematika rozvíjí nejen matematický úsudek, ale i čtenářské schopnosti, říká matikář a zástupce ředitele „čtenářské“ školy

„Dobrého čtenáře poznáme i v matematice. Dítě, které hodně čte, obvykle lépe rozumí i slovním úlohám a odborným textům v našich předmětech,“ říká zástupce ředitele třinecké školy Kopernikova a učitel matematiky Tomáš Otisk. Jeho škola byla vybrána do projektu Pomáháme školám k úspěchu, který podporuje rozvoj čtenářství ve veřejných školách. Čtenářská gramotnost se netýká jen krásné literatury. Je důležité umět číst i texty o zdraví, změně klimatu nebo obsluze nějakého přístroje. Ano, rádi bychom práci s textem rozšířili i do odborných předmětů. Je

Jak rozečíst dítě? Když škola nechá žáky číst, co chtějí, třeba z nich vyrostou čtenáři Prousta. Jinak spíš ne

Dřív se ve škole knížky četly tajně. Únik z nudy do fiktivního světa přinášel slast s příchutí zakázaného ovoce. Čtenářské dílny, kde si každý čte na očích všem, mají se čtením pod lavicí společnou klíčovou myšlenku: to důležité je potěšení. Jen přes něj se dá v dětech vypěstovat čtenářský návyk. Rodičovské oko, které by nejraději vidělo, že se potomek ve škole „pořádně“ učí, může hodinu strávenou volným čtením a povídáním o knížkách vnímat jako plonkový čas. Neprávem. Dílny čtení, které

Studenti čtou stále méně, včetně těch, kteří studují literaturu. Místo toho se jim započítává i zhlédnutí filmu, říká vysokoškolský učitel

„Mou jedinou skutečnou ctižádostí bylo a je naučit studenty číst, pokud to ještě sami neumí,“ říká známý romanista, vysokoškolský pedagog, literární historik a překladatel Jiří Pelán. Ale četba je podle něj obecně na ústupu, a týká se to i studentů literárních oborů. Kromě slabých míst dnešní vzdělanosti si ale všímá i prudkých zlepšení. „Svobodnější duch zavanul všude, co si budeme povídat,“ dodává a chválí školku svého vnuka. Dá se nějak rámcově popsat, jací jsou vaši dnešní studenti ve srovnání s minulými

„Bylo, nebylo“ zní ve školkách stále častěji z úst seniorů. Kdo jsou čtecí babičky a dědečkové a jak se tam dostali?

K odpočinku po obědě patří v českých školkách neodmyslitelně čtení pohádek. A narůstá počet školek s čtecí babičkou nebo dědečkem. Kdo jsou tito lidé a jak to funguje? Přečti je iniciativa, která buduje vztah mezi generacemi a dělá radost dětem i starým lidem. Čtecích babiček a dědečků je momentálně nejvíc v Praze – něco kolem devadesáti. Program se ale rozjíždí i v Olomouci, Brně a Plzni a přibývají i další města.  Kolem poledne vládne na chodbách MŠ Perunova v Praze 3

Věda podle abecedy: příběh o entropii, chromozomu, kvarku, radioaktivitě… Jako byste četli pohádku na dobrou noc

Nevíte, co je entropie, a vaše dítě to chce vědět? Nebo k čemu je dobrý tokamak? A kolik mitochondrií je v našem těle a co tam dělají? Kolik druhů nekonečna existuje? Knížku Abeceda vědy od novináře Petra Koubského doporučuje učitel a ředitel ZŠ Lázně Bělohrad Jaroslav Jirásko. Autor knihu sestavil jako slovník, ale je napsaná s lehkostí, noblesou a talentem vyprávět. Takže je to napínavé. Co písmeno abecedy, to konkrétní vědecký pojem, to dechberoucí příběh. A jako astat, B jako Banach Tarského paradox,

V knihovně malého města, kde to žije. Otevřeno pro batolata i dospělé, funguje i jako družina, smí se tu mluvit i svačit

Česko má nejhustší síť knihoven na světě, zjistila studie Nadace Billa a Melindy Gatesových z roku 2016.  Autoři studie spočítali, že u nás připadá jedna knihovna na méně než 2.000 lidí. Například v USA je to desetkrát víc. Knihovny nejsou všechny stejné – některé skomírají, v jiných to žije. Pojďte se podívat, jak to vypadá, když se právě knihovna stane jedním z přirozených center obce. Česká Třebová je patnáctitisícové městečko, které většina lidí zná jen zpoza oken některého z mnoha vlaků, které tu projíždějí čtyřiadvacet

Veronika Dittrichová: Čeho si cením? Že dnes mohou děti ve škole myslet nahlas. My jsme mysleli tajně

O prázdninách jsme na rodinném setkání vedli řeči o tom, co bylo…“Jak jsem v 1.třídě soudružce učitelce zopakoval, co si můj děda myslí o komunistech,“ vzpomíná bratranec na 70. léta tvrdé normalizace. Děda očividně netušil, jak pozorný je jeho vnouček. Řekl ve škole přesně to, co slyšel doma – a rodina pak měla průšvih. Můj otec mi říkával: myslet si můžeš, co chceš, ale neříkej to ve škole…! Jaký to pro dítě nepochopitelný paradox. A nechávám si hlavou běžet obrazy: Foglarovy

Proč zapadá slunce a jak drží mraky na obloze? Ukojte malé zvědavce čtením meteorologických pohádek

Jak vlastně vzniká duha? Proč zapadá slunce? Jak drží mraky na obloze? Jsou vám takové otázky povědomé? Pak si pořiďte knihu meteorologických pohádek, která uspokojí všechny malé zvědavce i milovníky poetických příběhů. Napsala je učitelka z mateřské školky Ludmila Bakonyi Selingerová, která ví, co děti pobaví a zaujme. Jak se z učitelky stane spisovatelka? Právě v té školce. „Knihy pro mě v učitelské praxi i ve výchově hodně znamenají. A od úplného začátku ve školce jsem si sama psala pro děti příběhy, písničky,

Jak podpořit čtenářství dítěte? Pořiďte mu čtečku. E-knihy jsou levnější a mají spoustu vychytávek

Dnešní děti jsou technologiemi fascinovány a rodiče mají někdy tendenci je od nich odrazovat. Větší smysl přitom dává ukazovat jim jejich smysluplné využití. Třeba čtení e-knih. Zde shrnutí pro rodiče, kteří se zatím příliš neorientují.   E-knihy (tzv. e-booky) jsou knihy v elektronickém formátu, které lze číst i na počítači, mobilu nebo tabletu. Vhodnější je ale pořídit si specializovanou čtečku, která se snaží nabídnout srovnatelný komfort, na jaký jsme zvyklí při čtení knih. Čtečky jsou energeticky nenáročné a na jedno nabití