Život plný zájmových kroužků aneb naše děti mají stejně nabité diáře jako my. Nezblázní se z toho?

Angličtina, zumba, keramika, skaut, dramaťák, plavání. Naše děti mají stejně nabitý diář jako my, a to už na prvním stupni základní školy. Jak přežít kroužky a nezbláznit se z toho? Za našich mladejch let, bejval svět jako květ… a také jsme mívali jako děti o mnoho volnější režim, než mají dnes naši potomci. Někteří z nás chodili do hudebky, další na sport, málokdo měl víc než dva kroužky týdně. V posledních letech se ale zdá, že výchova dětí jsou jakési dostihy a závody

Umět číst texty rovná se umět číst svět, říká kopřivnický učitel. Z průzkumů vyplývá, že úspěšné děti často a rády čtou

„Mám čím dál větší jistotu, že děti, které jsou rozečtené, se také mnohem lépe učí a jsou připravené se vzdělávat,“ říká Miloš Šlapal, který učí češtinu a dějepis na základní škole v Kopřivnici. Do svých hodin vytrvale připravuje k úryvkům z knih a článkům z časopisů otázky a zadání, jimiž děti nutí k myšlení. O smyslu čtenářské gramotnosti žáci v jeho třídách nepochybují a záhy čtou knihy i ti, kteří je doma nemají. Proč je čtení tak důležité? Český školský systém

Co prožívá dítě, které rodiče poslali přes hranice, aby mu zachránili život? Příběh Wintonových dětí v divadelní hře – pro děti

Když devítiletá Hana vystoupila v létě roku 1939 v Londýně z vlaku, čekali tu na ni noví rodiče a nový domov. Co prožívala ona a další židovské děti, kterým Sir Nicholas Winton pomohl uprchnout z okupovaného Československa? Jak dokázaly komunikovat v prostředí, kde nikdo nemluví jejich jazykem? Představení Přes hranice pro děti od osmi let evokuje situace, které si dnešní česká rodina stěží umí představit. Autorka divadelní hry Michaela Váňová několik let hostovala v českých školách v zahraničí a učila děti češtinu pomocí divadla. Setkávala se

Tomáš Bezpalec: Jako trenéři máme často nejvíc práce s rodiči. Chtějí výsledky a neudrží nervy na uzdě

Fotbalové zápasy našeho klubu bývají někdy dost emotivní. Tatínci křičí na své syny, na rozhodčí, na trenéry. Představte si, že po trávníku běží desetiletý kluk, má svoji hlavu a představu, jak míč zahrát, má nějaké pokyny od trenéra, a k tomu se ještě otáčí po tátovi, který na něj huláká od lajny. Jak se v tom má chudák vyznat? Já pak vidím na dětech, že jsou ve stresu, sednou si na lavičku, koukají na rodiče, neposlouchají trenéra, a máme tu

Hádejte, jak si stojí Češi v žebříčku čtenářské gramotnosti a kdo je v čele pelotonu

Čtenářské kompetence jsou zásadní pro úspěch jednotlivců i jednotlivých zemí, tvrdí autoři studie, která vznikla na půdě Central Connecticut State University v USA. Vědci v ní zkoumali trendy v gramotnosti a čtenářském chování v 61 zemích Asie, Ameriky, Afriky a Evropy. Potvrdilo se, že skandinávské státy dlouhodobě patří mezi světovou špičku. Tabulce vévodí Finsko. Překvapivě se příliš nedařilo státům západní polokoule, jako jsou USA, Kanada a země Latinské Ameriky. Čím to? John W. Miller, profesor a hlavní autor studie, se na gramotnost ve své

Nechci, aby nám ten náš národní poklad zrezivěl, a tak biju na poplach, říká ředitel ZUŠky

„ZUŠka nemá být produkční agenturou, která vyrábí program pro starostu,“ říká Jiří Stárek, který vede sedmnáct let Základní uměleckou školu v pražské Hostivaři a je ve své branži dost známý. I proto, že si často nebere servítky.  V míře dostupnosti uměleckého vzdělávání je český systém základních uměleckých škol v Evropě ojedinělý. Snad nikde jinde na světě se tolik dětí z průměrných rodin neučí hrát na nějaký hudební nástroj. Je to tak? Ano, tu síť zušek, kterou máme, tu nám opravdu všechny země mohou

Trampolína v parku potěšila teenagery, rodiče menších dětí naopak trnou. Jak mladým vyhovět a nevyvolat konflikt?

Začátkem léta se ve veřejném parku v pražské Zbraslavi objevil malý bagr, aby připravil prostor pro trampolínu, zapuštěnou do země. Místo, které do té doby patřilo spíš menším dětem, získalo novou dynamiku. Trampolína okamžitě přitáhla velký počet náctiletých. A stala se předmětem mnoha diskuzí. Zatímco někteří jsou z ní nadšení, jiní se obávají o bezpečnost mladších dětí. Jak to zařídit, aby se venku bezpečně zabavili malí i větší?  Teenageři ve zbraslavském parku dříve moc času netrávili a pokud ano, tak

Dnešní děti mají obě ruce levé a jejich vývoj je jednostranný. To nejde nechat jen tak

„Mě práci se dřevem naučil táta. No naučil, spíš mě nechal odmalička, abych mu pomáhal,“ říká Jan Pícha. Je v penzi, má šest vnuků a všiml si, že dnešní děti už pracovat rukama učí málokdo, měl nápad a teď už pět let vede truhlářskou dílnu ve Stanici techniků Domu dětí a mládeže v pražských Dejvicích. V prostém, a přitom dokonale promyšleném kroužku práce se dřevem pro děti a jejich rodiče vrací dětem zručnost, kterou dříve běžně měly. Do tohoto kroužku, kde děti

Hurá, prázdniny skončily! Ve škole se pořádně najím… Do lavic se vrací hladové děti

Prázdniny jsou samozřejmě báječné, protože si děti můžou oddechnout od nejrůznějších povinností. Pro rodiče to je ale z mnoha důvodů období celkem náročné. Musí zajistit program, hlídání, zábavu. Sociálně slabé rodiny mají ale větší problém než ostatní, a jejich dětem dokonce hrozí hlad – v Česku, i například ve Velké Británii.  „Když šla dcera do první třídy, dostala výbavu od lidí z facebookové skupinky matek samoživitelek. To bych jí sama zaplatit nedokázala. Musela jsem si zkrátit úvazek, abych se jí mohla věnovat, protože