Nechci, aby nám ten náš národní poklad zrezivěl, a tak biju na poplach, říká ředitel ZUŠky

„ZUŠka nemá být produkční agenturou, která vyrábí program pro starostu,“ říká Jiří Stárek, který vede sedmnáct let Základní uměleckou školu v pražské Hostivaři a je ve své branži dost známý. I proto, že si často nebere servítky.  V míře dostupnosti uměleckého vzdělávání je český systém základních uměleckých škol v Evropě ojedinělý. Snad nikde jinde na světě se tolik dětí z průměrných rodin neučí hrát na nějaký hudební nástroj. Je to tak? Ano, tu síť zušek, kterou máme, tu nám opravdu všechny země mohou

Trampolína v parku potěšila teenagery, rodiče menších dětí naopak trnou. Jak mladým vyhovět a nevyvolat konflikt?

Začátkem léta se ve veřejném parku v pražské Zbraslavi objevil malý bagr, aby připravil prostor pro trampolínu, zapuštěnou do země. Místo, které do té doby patřilo spíš menším dětem, získalo novou dynamiku. Trampolína okamžitě přitáhla velký počet náctiletých. A stala se předmětem mnoha diskuzí. Zatímco někteří jsou z ní nadšení, jiní se obávají o bezpečnost mladších dětí. Jak to zařídit, aby se venku bezpečně zabavili malí i větší?  Teenageři ve zbraslavském parku dříve moc času netrávili a pokud ano, tak

Dnešní děti mají obě ruce levé a jejich vývoj je jednostranný. To nejde nechat jen tak

„Mě práci se dřevem naučil táta. No naučil, spíš mě nechal odmalička, abych mu pomáhal,“ říká Jan Pícha. Je v penzi, má šest vnuků a všiml si, že dnešní děti už pracovat rukama učí málokdo, měl nápad a teď už pět let vede truhlářskou dílnu ve Stanici techniků Domu dětí a mládeže v pražských Dejvicích. V prostém, a přitom dokonale promyšleném kroužku práce se dřevem pro děti a jejich rodiče vrací dětem zručnost, kterou dříve běžně měly. Do tohoto kroužku, kde děti

Hurá, prázdniny skončily! Ve škole se pořádně najím… Do lavic se vrací hladové děti

Prázdniny jsou samozřejmě báječné, protože si děti můžou oddechnout od nejrůznějších povinností. Pro rodiče to je ale z mnoha důvodů období celkem náročné. Musí zajistit program, hlídání, zábavu. Sociálně slabé rodiny mají ale větší problém než ostatní, a jejich dětem dokonce hrozí hlad – v Česku, i například ve Velké Británii.  „Když šla dcera do první třídy, dostala výbavu od lidí z facebookové skupinky matek samoživitelek. To bych jí sama zaplatit nedokázala. Musela jsem si zkrátit úvazek, abych se jí mohla věnovat, protože

Příměstský tábor v lese: Děti se diví, že nemáme televizi ani panenky, ale zvyknou si rychle

Příměstské tábory se v posledních letech stávají oblíbenou variantou pro trávení letních prázdnin. Výběr je ve všech koutech Česka značný. Na pomezí České Třebové, Ústí nad Orlicí a Litomyšle můžou předškoláci už druhým rokem zažívat léto v lese. Jak vypadají příměstské tábory v Lesním dětském klubu Letokruh, vypráví koordinátorka Jana Rudová. Lesní klub sídlí v dřevěné chaloupce na kraji lesa, pár kroků od rybníka. Mají tu elektřinu, kompostovatelnou toaletu a vodu v barelech. Přes školní rok funguje Letokruh jako klasická lesní školka a přes léto

Prázdniny se chýlí ke konci… Jak to udělat, aby září nebolelo

Prázdniny jsou, nebo by aspoň měly být, časem, kdy si děti odpočinou od povinností a mají šanci na trochu nudy, nicnedělání a poněkud volnější režim. Jak to udělat, aby návrat ke každodennímu režimu a kolotoči školy a kroužků tolik nebolel? Začít byste měli už o prázdninách. Zlaté pravidlo zní: děti na konec prázdnin připravujte. „Děti snadno ztrácejí ponětí o čase, zejména ty menší,“ vysvětluje psycholožka a psychoterapeutka Andrea Hlubučková. „Je proto dobré jim čas od času připomenout, jak jsme na

Mělo by se s dětmi cestovat, nebo jen tak prázdninově trávit čas na chalupě? Dvě rodiny, dva přístupy, jedno společné

Jedna rodina jezdí s dětmi do všech koutů světa, druhá zůstává na chalupě. Co je lepší?  Sedmiletá Johanka Chlumská obvykle protestuje, když se má jít na procházku nebo na výlet. Nejraději si hraje u chalupy, kde tráví prázdniny s rodiči. Ti dávají přednost klidné dovolené, užívají si pohody a toho, že nikdo nic nemusí. “Je parádní vidět, jak se děti dokážou samy zabavit a téměř nic k tomu nepotřebují,” říká Johančina maminka Tereza. “Chodíme společně na různé výlety. Mám pocit,

Česká učitelka s dcerami na cestách: Jak jsme na výletě v Norsku zažili školu z roku 1860 se vším všudy

Jaké to bylo chodit do školy v roce 1860? Paní učitelka Andrea Tláskalová ze Zbirohu si to vyzkoušela  v norském městě Lillehammer, kde je slavný skanzen. Jeden z účastníků prohlídky musel dokonce klečet v koutě. Tady je její vyprávění. Mám to štěstí, že moje tři dospělé dcery – z nichž dvě studují učitelství – se mnou pořád ještě chtějí trávit dovolenou! Manžel nemá rád autobusy, tak raději hlídá na hájovně zvířata a my máme dámskou jízdu. Loni jsme byly ve Švédsku

Bratři Lví srdce: Strhující příběh pro děti od slavné Astrid Lindgrenové, který byl za totality zakázaný

Tak jako mnoho dalších dětí, i já jsem ráda jako holka četla knížky Astrid Lindgrenové, hlavně  Děti z Bullerbynu a Ronju, dceru loupežníka. Dělá mi radost, že je mají rády i moje děti. Díky nim jsem ale poznala ještě jednu knížku této spisovatelky, kterou jsem v dětství nečetla. Za totality byla totiž zakázaná. Je to kniha Bratři Lví srdce. Silný příběh o lásce dvou bratrů, kteří společně putují do světů po smrti, a vysvobodí tak celou zemi ze spárů tyrana.