Začínající učitelka: Ucházela jsem se o místo na státních i soukromých školách. Jaký byl rozdíl?

Veronika Matějová je čerstvá absolventka učitelství 1.stupně na Pedagogické fakultě UK v Praze. Již při studiu nasbírala pracovní zkušenosti, a také zkušenosti z výběrových řízení různých škol. Soukromé školy měly obecně více partnerský přístup, státní školy příjímací řízení více odbývaly. „Ale nakonec jsem zakotvila na státní škole, která je skvělá!“ říká Veronika. Odkud pocházíte, Veroniko? Z malé vesnice ve Středočeském kraji. Chtěla jste být prvostupňovou učitelkou, nebo se to tak nějak stalo? Nejdřív jsem se přihlásila na obor matematika a

Úspěšní nechybují méně, jen lépe s chybou pracují, ukazuje průzkum. Mnoho českých učitelů se ale chyb bojí

Rodiče bolí, když jejich dítě chodí ze školy s pocitem neúspěchu, protože učitel pouze zaznamenává jeho chyby, ale konstruktivně s nimi nepracuje. Práci s chybou vyhodnocuje jako extrémně důležitý komponent správného učení i Česká školní inspekce. Pomoci žákům učit se z vlastních chyb dokáže ovšem jen takový učitel, který si připouští vlastní chyby a nebojí se jich. „Vztah českých škol k chybování nebyl a není dobře pojatý, ať už ve vztahu k dětem, nebo učitelům,“ myslí si Martina Habrová, která

My patříme do werku, máme to v rodině, školu jsme si vybrali sami, říkají kluci z učiliště třineckých železáren

Tihle kluci se učí na oboru hutník operátor a až se vyučí, a dá bůh získají maturitu, ponoří se do útrob třineckého železářského gigantu a stanou se tam provozními techniky, mistry a tak podobně. S „werkem“, jak místní familiárně železárnám říkají, se cítí spojení. Asi ne všichni, ale často je to rodinná tradice, pracuje tam táta, nebo byl od fochu dědeček. Z debaty s nimi získáte pocit, že si své budoucí pracoviště neoškliví a že jsou se svým životem docela

Říkají mi: „Jsi blázen, že ses na to dala“, ale já nelituju… Na slovíčko s čerstvými studenty peďáku

Kateřina, Jirka, Karolína, Tereza. Jsou v prvním ročníku Pedagogické fakulty Univerzity Karlovy. Když vše dobře dopadne, stanou se z nich učitelé a snad půjdou i učit, pokud je vítr neodvane jinam (což se ale absolventům pedagogických fakult stává poměrně často). Co na výběr jejich budoucího povolání říkali rodiče a kamarádi? Jak se jim líbí na fakultě? A jaký by podle nich měl být učitel? Tereza: Všichni se sem vejdeme a je to tu interaktivní „Rodina mi do mých rozhodnutí nemluví,

Terapeut o dětství s ADHD: Polepšit se bylo strašně těžké. Šlo to, až když jsem si dal méně ambiciózní cíle

„I když se dítě chce změnit, nechce dělat problémy, často to prostě nedokáže. Aby uspělo, někdo mu musí pomoci,“ říká terapeut a lektor Julius Bittmann, který se věnuje dětem s problémovým chováním a využívá k tomu vlastní zkušenost z dětství. Pokračování rozhovoru, jehož první část najdete ZDE Kdy u vás začal obrat k lepšímu? Mám to spojené s takovými dvěma momenty. Na začátku sedmé třídy mě přivedla domů policie, protože jsem napadl spolužáka. Tedy porval jsem se se spolužákem, jehož otec

Co dělají učitelé o prázdninách? Učí se učit – třeba matematiku podle Hejného. Reportáž z letní školy

Jak tráví pedagogové svoje zasloužené letní volno? Samozřejmě, velká část z nich nechce o školách a dětech (možná kromě těch vlastních) na dva měsíce ani slyšet. Pak jsou ale i tací, kteří se rozhodnou věnovat část dovolené své profesi, svému předmětu. Pro ty se po celém Česku pořádají takzvané letní školy. Pojďte se teď na jednu takovou podívat. Je 1. července, teploty už v 10 ráno atakují rekordy, pražské sídliště Dědina je v tomhle počasí vylidněné. V atriu místní základní školy posedává ve