Předtím nás nenapadlo, že bychom s babičkou mohli hrát pexeso, říkají děti, které školní parlament zavedl k prarodičům

Když před dvěma lety na Základní škole Chrast u Chrudimi přemýšleli, jak propojit školu s širší komunitou, zjistili, že místní senioři, kteří bydlí v pečovatelském domě, žijí izolovaně od okolního světa. Ivana Celnarová učí na 1. stupni a vede školní parlament, jehož členové se rozhodli stávající situaci změnit. Rozhovor s ní vedla Kateřina Lánská. Proč je vůbec důležité vést žáky k tomu, aby se starali o okolí a vystupovali za hranice školy? Nestačí, že učení probíhá ve škole? Kdyby se každý

Chybí nám know how pro kolektivní rozhodování, žákovské parlamenty by to mohly spravit, říká lektorka

„Parlamenty učí děti demokracii, a to se v dnešní době dost hodí,“ říká Terezie Vávrová, která pracuje v Centru pro demokratické učení a věnuje se tam žákovským parlamentům. Mapuje je, síťuje a předává školám metodiku, jak takový parlament založit a udržet, aby skutečně žil. Žákovský parlament je něco zaměřeného na politiku, místo, kde se debatuje, jak by asociovalo slovo parlament? V anglojazyčných zemích se jim ve školách říká školní rada, school council, nikoli parlament. Žákovské rady jsou tam ve školách poměrně

Lidi se nehandrkují a společně řeší, co je pálí. Utopie? Elixírem české demokracie jsou žákovské parlamenty

Demokracii neumíme, vyžaduje totiž kompetence, které se generace lidí v produktivním věku neměly kde naučit. A tak většina z nás všude tam, kde se má společně dojít k nějakému rozhodnutí, ať už je to v bytovém družstvu, ve městě či ve velké politice, jen zoufale přihlíží tomu, jak se dané společenství topí v námitkách, střetech a malomyslnosti. Nechcete, aby stejně trpěly i vaše děti, až vyrostou? Pořiďte jim ve škole žákovský parlament. Vypadá to jako hloupá zkratka? Žákovské parlamenty jsou vzdělávací nástroj. O politiku

Když najednou zůstanete s devátou třídou bez učitele. Ty děti pořádně ožily

Jela jsem se do téhle školy podívat na dílny a pozemky. Nakonec jsem ale na dílny přijela o fous pozdě a pozemky kvůli deštivému počasí odpadly. Shodou těchto okolností jsem ale nakonec zažila něco ještě zajímavějšího než pozorování dětí, jak plejí či stloukají bedničku. Učitele Jiřího Kučeru (dílny, fyzika, angličtina) a Blanku Medovou (pozemky a zeměpis) totiž v jednu chvíli velkomyslně napadlo nechat se mnou devátou třídu o samotě. Dobíhám k základní škole Krásovy domky v Pelhřimově a volám paní učitelce, že