Anketa mezi učiteli: Co nejzajímavějšího a nejvtipnějšího jste se svými žáky letos zažili?

Gulag je název pro velkostatkáře, 28.října je výročí zavraždění Hitlera a jiné zábavnosti, kterými žáci zpestřují život svým učitelům. Požádali jsme finalisty Global Teacher Prize, což je mezinárodní ocenění pro „nejlepšího“ učitele, které se pořádá i u nás, aby se podělili o to nejvtipnější, nejzajímavější, nejpřekvapivější, co se letos od dětí dozvěděli. Mohl to být konkrétní výrok, ale i nápad nebo postřeh… Tady jsou odpovědi některých z nich. Ukazuje se, že děti chodí čím dál raději ven, a to i když je špatné počasí. A taky že máme hodné, kreativní a obětavé učitele.

Andrea Tláskalová, učitelka na 1.stupni základní školy J.V.Sládka ve Zbirohu

Vzkaz paní učitelce.

Nejdojemnější byl pro mě vzkaz od dětí, který jsem jednoho dne našla na vnitřní straně tabule. Je těžké něco takového hned smazat, tak jsem si ho před dětmi vyfotila a dojatě dala i na FB. Milé chvilky s tímto vzkazem pokračovaly, protože se líbil dětem a rodičům, které jsem v průběhu 18 let učila a jsme na FB přáteli.

Nejpřekvapivější byly adventní přání dětí. Píší je každý rok, pak z nich losujeme a plníme je, a tak si krátíme čekání na vánoce. Letos jsem nevěřícně zírala: většina dětí si napsala o to, že chtějí jít ven. Já taky chodím ven ráda, ale ne zrovna v zimě a dešti. Ale slib je slib, vyrážíme a já se nepřestávám divit, co všechno se i v těchto podmínkách dá venku smysluplně naučit! Nouze naučila Dalibora housti a mě vymýšlet smysluplné aktivity na zimní učení venku.

↔ ↔ ↔ ↔ ↔ ↔ ↔ ↔ ↔ ↔ ↔ ↔ ↔ ↔↔ ↔ ↔ ↔ ↔ ↔ ↔ ↔ ↔ ↔ ↔ ↔ ↔ ↔ ↔↔

Jiří Homola

Jiří Homola, učitel na 2.stupni základní školy Cyrila Boudy na Kladně

Nejvtipnější byla poznámka žákyně sedmé třídy. Sdělila mi, že se doma nemůže učit ani psát úkoly, neboť nemá čas. To já, coby učitel, prý nemohu pochopit, jelikož si odučím svých pár hodin a po zbytek dne mám volno. Teď, když to píšu, ale zjišťuji, že to zase tak vtipné není. Dívka vlastně pojmenovala obecný názor, který má na učitele velká část naší společnosti – po obědě to zabalíme a hurá domů… A co teprve ty dlouhé prázdniny!

Zajímavé věci se dozvídám neustále, nejčastěji pak od žáčků prvního stupně, jejichž myšlenky ještě nejsou polapeny v pavučině sociálních sítí. Svět kolem sebe vnímají bezprostředně a moudře. Ale pro tuto anketu vybírám, co jsem se dozvěděl od jednoho ze svých deváťáků. Ten mi nedávno vysvětlil, že muchomůrkám se tak říká proto, že je lidé dříve věšeli do svých obydlí coby předchůdce dnešních mucholapek. Časem se od toho však ustoupilo, jelikož se lidé, zejména pak děti, zdržující se v blízkosti hub, začaly chovat podivně. To jsem nevěděl. Je skvělé, že i učitel se neustále učí od svých žáků. Při představě ratolestí omámených lapačem hmyzu mě navíc napadá, že by vlastně toto „nej“ mohlo směle kandidovat do předešlé kategorie.

Nejpřekvapivější pro mě bylo zjištění, že z 15 žáků devátého ročníku věděl pouze jeden, proč nemusí 28.10. do školy. Když jsem tedy nechal třídu „tipovat“, k jaké události se vztahuje náš státní svátek, o další překvapení nebylo nouze: prý se jedná o výročí zavraždění Hitlera, případně o vítězství Masaryka nad nacisty nebo možná o narození Karla IV… Inu, proč se učit „blbosti“, když si dnes můžeme všechno „vygooglovat“ do pár vteřin.

↔ ↔ ↔ ↔ ↔ ↔ ↔ ↔ ↔ ↔ ↔ ↔ ↔ ↔↔ ↔ ↔ ↔ ↔ ↔ ↔ ↔ ↔ ↔ ↔ ↔ ↔ ↔ ↔↔

Radek Aubrecht, učitel na Gymnáziu na Zatlance v Praze

Každý rok přináší řadu veselých přeřeků i vtipných momentů. Pravidelně si někdo splete Muhammada s Muhammadem Alim, Martina Luthera s Martinem Lutherem Kingem, Libici a Lidice…  Stejně tak mě pobaví, když studentka označí CIA za statistickou společnost a gulag za pojem pro velkostatkáře. Vtipné a roztomilé situace se dějí pořád. Nedokážu z nich vybrat jen jednu.

↔ ↔ ↔ ↔ ↔ ↔ ↔ ↔ ↔ ↔ ↔ ↔ ↔ ↔↔ ↔ ↔ ↔ ↔ ↔ ↔ ↔ ↔ ↔ ↔ ↔ ↔ ↔ ↔↔

Jana Kopecká, učitelka na 1.stupni základní školy v pražských Kunraticích

Mandaly, o kterých mluví paní učitelka Kopecká.

Každý den prožívám s dětmi ve třídě radost. Vždy se najde něco, co mě potěší. Ráda ale vzpomínám na akci, kterou jsme uskutečnili v rámci programu Učíme se venku. Měli jsme ve třídě studentky pedagogické fakulty, se kterými jsme se vydali do nedalekého parku. Našim úkolem bylo ve skupinách udělat z přírodnin mandaly. Nejprve jsme si vysvětlili, co to jsou mandaly, a jejich symboliku. Děti se pustily do práce a mě velmi těšilo, jak si práci rozdělily a nadšeně běhaly po parku a sbíraly materiál. Společně pak pokládaly, skládaly a vršily, dokud obrazec neodpovídal jejich společným představám.  Přírodní mandaly zůstaly v parku pro další návštěvníky. Děti se chtěly pochlubit a do parku přivedly i svoje rodiče a sourozence. Hned odpoledne mi přišel email od jedné z maminek i s fotografiemi mandal.  Dodnes je máme vytištěné ve třídě a všechny děti společně s námi na tuto akci vzpomínají.

↔ ↔ ↔ ↔ ↔ ↔ ↔ ↔ ↔ ↔ ↔ ↔ ↔ ↔↔ ↔ ↔ ↔ ↔ ↔ ↔ ↔ ↔ ↔ ↔ ↔ ↔ ↔ ↔↔

Kateřina Vrtišková se svými prvňáčky

Kateřina Vrtišková, učitelka na 1.stupni na základní škole v Jílovém u Prahy

Vtipné hlášky u mých druháků se nejčastěji týkají významu slov a slovních spojení. Na začátku prosince to bylo zrovna u tématu hospodářských zvířat. Když jsme se dostali k významu slova hospodář, dozvěděla jsem se, že to je ten, kdo v hospodě nosí pivo.

Největší radost mám, když vidím a slyším, že si děti užívají badatelské nebo venkovní učení.
——
Nejvíc důvěry ve vzájemném vztahu se asi projevuje v okamžicích, kdy mě děti osloví „Mami“, povědí mi, jak moc chtějí, abych je učila až do páté třídy nebo dávají neverbálně i slovně najevo, že nejsou rády, když se dozvědí, že nebudu ve škole.
——–
↔ ↔ ↔ ↔ ↔ ↔ ↔ ↔ ↔ ↔ ↔ ↔ ↔ ↔↔ ↔ ↔ ↔ ↔ ↔ ↔ ↔ ↔ ↔ ↔ ↔ ↔ ↔ ↔↔
………

Petr Němec, učitel na 1. stupni v ZŠ a MŠ logopedická v Olomouci

Po celý rok se od dětí dozvídám, že jsem paní učitelka (tedy podle oslovování). Nedávno na obědě však jeden žáček přistoupil ke kolegyni a říká:“ Pane učiteli…“ Ač jsem na škole téměř jediný muž, děti si mou přítomnost začínají uvědomovat. A to je úžasné.

↔ ↔ ↔ ↔ ↔ ↔ ↔ ↔ ↔ ↔ ↔ ↔ ↔ ↔↔ ↔ ↔ ↔ ↔ ↔ ↔ ↔ ↔ ↔ ↔ ↔ ↔ 

Petra Šubrtová, učitelka na 1. stupni základní školy Petřiny Sever v Praze

Nejvíc se nám vrylo do paměti, že  jedna polovina a jedna polovina je jedna celina. A přes to nejede vlak! ..

Nejvíc  jsme se všichni pobavili na výletě na Šumavě,  když jsme spali pod širákem. Dvě dívky si pověsily své hamaky nad sebe. V noci se  ozvalo zašramocení a dvě slabá „au“. Ráno jsme je obě našli spokojené a krásně vyspalé na zemi v hromadě spacáků a karimatek. Ta, která spala výš, měla totiž  hamaku mělkou a v noci se z ní vyklopila. Cestou k zemi pak vyklopila i tu, která spala pod ní.

Nejvíc mě děti potěšily
, když se na jaře dobrovolně a bez zaváhání sešly skoro všechny  už v šest hodin ráno, abychom spolu šli  pozorovat ptáky. Odměnou jim za to byl „svatební tanec“ datlů.

A nejvíc mě překvapily, když se na podzim po setkání s jedním válečným veteránem rozhodly pro sbírku pro Paměť národa a nadšeně nabízely lidem na ulici  vlčí máky. S velkým nadhledem a pokorou zvládly, když je někdo odmítl nebo jim i vynadal. To jsem na ně byla hrdá.

A nejvíc mě dojaly, když jsme se vrátili z výstavy Paměti národa, která se na podzim konala na Letné pod „Stalinem“. Kluci mě poprosili, jestli bych jim přečetla dopis, který psala Milada Horáková svým blízkým těsně před popravou. Věděla jsem, že to nemůžu odmítnout, ale zároveň, že toho bez slz asi nebudu schopná. Zachránila mě Libuše Šafránková. Nádherně ho načetla a já to našla na internetu. Ve třídě bylo hrobové ticho a hluboké pochopení vnitřní síly jednoho člověka. Jsou to páťáci, jsou to puberťáci, jsou to lumpové, ale budou z nich jednou fajn lidi!
↔ ↔ ↔ ↔ ↔ ↔ ↔ ↔ ↔ ↔ ↔ ↔ ↔ ↔↔ ↔ ↔ ↔ ↔ ↔ ↔ ↔ ↔ ↔ ↔ ↔ ↔ ↔ ↔↔

4

Pravidla diskuze

(zavedena 13. dubna 2018)

Vítejte v debatním prostoru online magazínu Rodiče vítáni. V zájmu udržení úrovně debaty a zajištění komfortního a bezpečného prostředí pro všechny zúčastněné zde platí následující pravidla:
  • Diskutuje se o tématu článku, neodklánějte debatu jinam
  • Nevnášejte sem svou agendu, kterou k tématu pouze „přilepíte“
  • Nevkládejte do svých odpovědí odkazy na jiné stránky, pokud se netýkají přímo tématu článku
  • Příklady z praxe jsou naopak vítány
  • Respektujte důstojnost autorů, respondentů i ostatních diskutujících
  • Nepřenášejte polemiku do osobní roviny kritizováním osoby autora, respondenta a jiného diskutujícího, jeho kvalifikace, vyjadřování, kompetencí
  • Netolerujeme hrubé jednání, vulgarismy ani jakékoli ponižování druhých
  • V souladu se zákony ČR je zde zakázáno jakkoli paušálně očerňovat jednotlivce či skupiny lidí s odkazem na jejich etnicitu, pohlaví, sexuální orientaci či náboženské vyznání
Příspěvky porušující pravidla mažeme.
avatar
3 Comment threads
1 Thread replies
0 Followers
 
Most reacted comment
Hottest comment thread
4 Comment authors
MiroslavaJaroslav JiráskoLeaEva Recent comment authors

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..

nejnovější nejstarší
Eva
Host
Eva

Díky, a tiše vám všem tyhle dojmy závidím a zároveň přeju. Kéž je hodně takových kteří si k sobě našli cestu a umí se vzájemně vnímat. Přidám taky jednu perličku od těch menších. Když se kolegyně ptala dětí, jak se jmenuje náš prezident, odpověď zněla, Karel Gott. Naše hlavní město , Kaufland. Tyhle perličky už mají i svůj věk, za chvíli jim bude dvacet. Dnešní děti už jsou daleko vnímavější a mají větší rozhled. Přeji všem kantorům, aby si mohli zažít s dětmi chvilky, které zůstanou v paměti a aby po letech stačilo jen připomenout, když se sejdou i po… Číst vice »

Lea
Host
Lea

Přeji všem učitelům do dalšího roku mnoho sil i odvahy.Budou ji potřebovat.

Jaroslav Jirásko
Host
Jaroslav Jirásko

Skvělý článek, děkuji.

Miroslava
Host
Miroslava

Kamarádka se ptala tříleté holčičky zda má plavky, když se jde koupat. Odpověděla ne. Další otázka zněla a v čem se budeš koupat? Odpověd – no přece ve vodě.