Ilustrační foto Káča Lánská

Umějí toho dnešní děti méně než ty před dvaceti lety? Podle těchto dat nás dojmy klamou

Co by se stalo, kdybychom dali dnešním dětem stejné úlohy jako před dvaceti lety? Dopadly by lépe, nebo hůře? Většina lidí si myslí, že hůře. Přesvědčení, že děti toho umějí méně než dřív, je velmi rozšířené. Nejen mezi veřejností, ale i mezi učitelkami a učiteli. Máme tedy nějaká data, která by takové tvrzení mohla přesvědčivě potvrdit, nebo vyvrátit?

Co by se stalo, kdybychom dali dnešním dětem stejné úlohy jako před dvaceti lety? Dopadly by lépe, nebo hůře? Přesně to udělali lidé z projektu Kalibro, který ověřuje výsledky vzdělávání na základních školách od poloviny devadesátých let. V roce 2016 předložili 3 500 žáků na stovce škol stejné úlohy z matematiky, češtiny, přírodovědy, humanitního základu a cizího jazyka, jaké vyplňovali na těch samých školách jejich předchůdci v roce 1996. Kromě toho poslali ředitelkám a ředitelům těchto škol dotazník, který zjišťoval, jak vidí svoje žáky a v čem se podle nich žactvo obecně proměnilo.

Co si vedení škol myslí, ukazuje následující diagram.


 

Čísla zobrazují počet odpovědí. Tedy například 60 ředitelů si myslí, že děti umějí lépe spolupracovat, 40 má za to, že jsou na tom stejně jako dřív a 26 je přesvědčeno že schopnost spolupracovat se zhoršila. Pokud bychom měli ty odpovědi interpretovat, tak podstatná část pedagogů je přesvědčena, že se u dětí zhoršil zájem o učení, do velké míry i schopnost se učit. Horší jsou znalosti i zodpovědnost, trochu lépe jsou na tom žáci se schopností spolupracovat, vyjadřovat své myšlenky a řešit problémy. Ale hlavně jsou podle pedagogických lídrů dnešní děti mnohem sebevědomější.

To bychom tedy měli subjektivní dojmy. A teď fakta. Jak dopadli tihle žáci v testech, které srovnávají jejich znalosti se znalostmi těch, kteří končili základní školu v roce 1996?

 

Výsledky jsou překvapivé. Až na jednu výjimku se o generaci mladší žáci mírně zlepšili, a to včetně tolik diskutované matematiky. Rozdíly jsou ale malé a statisticky nepříliš významné. Jednoznačně významné zlepšení nastalo u angličtiny, o skoro deset procentních bodů.

Podívejme se na to podrobněji. Diagram ukazuje výsledky všech škol dohromady. Kdybychom ale zkoumali výsledky jednotlivých škol, viděli bychom, že rozdíly jsou daleko větší než mezi školami před dvaceti lety.

Na některých školách toho žáci opravdu umějí ve všech oblastech méně než dřív, jinde je naopak zlepšení velké ve všech oblastech. Ale i ve školách, kde žáci dosahují daleko lepších výsledků než ti před dvaceti lety, si vedení často myslí, že dnešní žáci jsou jednoznačné línější a nevzdělanější než dřív.

Ukazuje to, že není dobré se spoléhat jen na dojem, byť je třeba opřený o každodenní zkušenost. Zjevně je snadné podlehnout klamu a zmýlit se.

A pokud jde o angličtinu, tam mají větší vliv než škola nejspíš počítačové hry. V téhle oblasti se totiž výrazně víc zlepšili kluci oproti děvčatům (v ostatních předmětech je to naopak). Nejspíš právě proto, že mnohem víc času tráví hraním her v angličtině. Na dovednosti dětí má stále větší vliv to, co se naučí mimo školu.

A jak si tedy vysvětlit neúspěch českých žáků v testech PISA?

Pokud se v šetření Kalibro ukazuje, že děti v průměru umí to samé, co před dvaceti lety, jak si vysvětlit silný propad českých žáků v testování PISA?

 

Na tomto grafu je vývoj výsledků českých žáků a žákyň v mezinárodních šetřeních PISA za posledních zhruba deset let. V matematice výsledky poklesly dokonce o celých dvacet bodů. Šetření PISA tedy říká, že se čeští patnáctiletí v matematice významně zhoršují. Šetření Kalibro ovšem tvrdí, že se mírně zlepšují. Tak jak to je?

Ďábel je jako obvykle skrytý v detailu.

Především vzorek škol z výzkumu Kalibro není zcela reprezentativní. Školy, které tyto testy v devadesátých letech používaly, patřily spíš k těm progresivním, navíc testy samotné už tehdy neověřovaly ani tak schopnost počítat, ale spíš schopnost matematicky myslet. Jestliže Kalibro zadalo žákům doslova ty samé úlohy jako před dvaceti lety, pak výsledek můžeme interpretovat tak, že ve schopnosti matematicky myslet se tito žáci zlepšili jen mírně. Kalibro udělalo několik dalších šetření, srovnávající výsledky žáků po deseti či pěti letech, a i tyto výsledky naznačují prakticky stejný trend.

Vzorek škol, které se účastní testování PISA, reprezentativní je a testy se s léty proměnily od početních úloh k úlohám, které vyžadují spíš právě matematické myšlení. A v tom je zakopaný pes. I jiná šetření – například TIMSS zaměřený na matematiku a přírodní vědy – ukazují, že zatímco žáci v České republice jsou na tom docela dobře v počtářských dovednostech, moc jim nejdou ani poměrně jednoduché logické operace. Ve skutečnosti tedy ta dvě zjištění v rozporu nejsou. TIMSS zkoumá mnohem více to, co se na našich školách víceméně učí, proto tam náš propad není tak velký. Zato PISA stále silněji směruje k prověřování kompetencí, a tam má česká škola slabé místo.

Prozatímní závěr by tedy mohl znít, že české školy úspěšně udržují vyrovnanou kvalitu výsledků žáků, bohužel ale rostou rozdíly mezi jednotlivými školami. A zatímco v mezinárodním měřítku jsou čeští žáci srovnáváni s těmi z jiných zemích v úlohách vyžadujících samostatné myšlení, česká škola do velké míry stále učí a prověřuje zvládnutí mechanicky naučených postupů. A tím se míjíme s potřebami dnešního světa. Příkladem je třeba ona tolik diskutovaná matematika.

A to hlavní sdělení na závěr zní – pozor na zjednodušující tvrzení a mylné dojmy. Naštěstí máme data.

Pravidla diskuze

Vítejte v debatním prostoru online magazínu Rodiče vítáni. V zájmu udržení úrovně debaty a zajištění komfortního a bezpečného prostředí pro všechny zúčastněné zde platí následující pravidla:
  • Diskutuje se o tématu článku, neodklánějte debatu jinam.
  • Nevnášejte sem svou agendu, kterou k tématu pouze „přilepíte“.
  • Nevkládejte do svých odpovědí odkazy na jiné stránky, pokud se netýkají přímo tématu článku.
  • Příklady z praxe jsou naopak vítány.
  • Respektujte důstojnost autorů, respondentů i ostatních diskutujících.
  • Nepřenášejte polemiku do osobní roviny kritizováním osoby autora, respondenta a jiného diskutujícího, jeho kvalifikace, vyjadřování, kompetencí.
  • Netolerujeme hrubé jednání, vulgarismy ani jakékoli ponižování druhých.
  • V souladu se zákony ČR je zde zakázáno jakkoli paušálně očerňovat jednotlivce či skupiny lidí s odkazem na jejich etnicitu, pohlaví, sexuální orientaci či náboženské vyznání.
  • Pro přispívání do diskuze je nutné se přihlásit prostřednictvím Facebook, Google nebo Twitter účtu. Snažíme se omezit anonymitu přispěvatelů a tím zkvalitnit diskuzní prostředí.
Příspěvky porušující pravidla mažeme.

63

 
8 Počet vláken diskuze
55 Počet reakcí v diskuzi
0 Počet odběratelů diskuze
 
Komentář s nejvíce reakcemi
Největší vlákno komentářů

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..

nejnovější nejstarší
Venda
Venda

Já teda nejsem odborník ale: je pravda že v mých 15 ti letech skoro nikdo nevěděl co jí internet, mobilní telefon … Zato zcela běžně děti (nejen já) ráno vypravil sebe i mladšího sourozence do školy (za celou docházku nepamatuji že by mně někdo vezl autem) a ze školy. Doma se pomáhalo rodičům – luxovat, utírat nádobí, čistit boty, uklízet prach a samozřejmě uklízet svoje vyžehlené oblečení. Když přišla návštěva automaticky čaj/kafe, nápoje hostům. V 11 letech mně máma začala učit vařit v 15 letech jsem v pohodě zvládla domácnost (samozřejmě že né kynuté těsto nebo vánoční cukroví – i… Číst vice »

Markéta
Markéta

Syn dělal teď v pátek v 8.rocniku Klokana. Byl devátý v kat.8+9.rocnik. Na vysvědčení má z Mat.za 3. Jsem ráda,že se mi potvrzuje, že schopnost logicky myslet má občas pramálo společného se školní úspěšností. Doma o tom dost mluvíme,se synem to probíráme, stačí nám, když víme, že na školu nekašle, a že se do školy připravuje. Nicméně jako učitelka se často přistihnu při úvahách smyslu kvantity učení na úkor kvality. Dle mého by základní škola měla skutečně poskytnout základy. V matice hlavně základní početní operace, trojčlenka a dál rozvíjet to,co budou děti dál potřebovat. tj. především finanční gramotnost. Myslím,že děti… Číst vice »

lea
lea

Pěkný a velmi zajímavý článek,děkuji moc.Potvrzuje se ,co asi všichni bohužel tušíme ,že úroveň jednotlivých zš je velmi rozdílná.I proto se tady často nemůžeme shodnout.Chápu,že asi opravdu nemůžeme zveřejňovat výsledky jednotlivých škol,ale bylo by to velmi zajímavé.A co se týká matematiky,je velká škoda,že stále ještě v mnoha školách převládá důraz na mechanické počítání a počtářské dovednosti .Zatímco matematické myšlení a logika jde stranou. Ani se nedivím.Znám školy,které třeba i zavedly Hejnéko matematiku,ale i pod tlakem rodičů to třeba vzdaly.A proč? Protože to rodiče neznají?Museli by investovat trochu času,aby to pochopili?

Parabellum
Parabellum

No, tak pokud se podívám na to, co se děje okolo mne, a jaksi to kriticky vyhodnotím, tak zjišťuji, že současní školáci jednou budou velmi potřebovat zvládat organické zemědělství, a to nikoli pouze v nějakých základech, a budou toto potřebovat masově. Jinak pomřou hlady.

Kateřina *
Kateřina *

Myslím, že nejen pro zajímavost, ale i úplnost by bylo dobré porovnávat i odpovědi na stejné otázky u vedení/ředitelů škol. Co si pamatuju a co jsem kdy slyšela i od rodičů a prarodičů, tak „dřív“ (když dotyční byli dětmi) byly vždycky děti hodnější, umírněnější a hlavně vychovanější a „teď“ je to katastrofa. :)

Evie
Evie

Ano ano, když jsme byli malí, tráva byla zelenější, slunce víc svítilo a Tonda od sousedů byl takový génius, že jeho početnici ukazovali školnímu inspektorovi. Zato dneska jsou všichni zkažení, roztržití, nic sami nedokážou a jedním slovem ještě budou vděční, jestli je někde zaměstnají u pásu. Zajímavé je, že tohle vždycky říkali mému dědovi, mému tátovi, mému bratrovi… Kde je Tonda počtář dnes? A kde jsou ostatní lamači školních rekordů, a ti, co se v jedenácti postarali o celou domácnost? Vsadím se, že z většiny z nich jsou normální běžní lidé. Nijak je nepoznamenalo, co uměli, ani co neuměli. Děti… Číst vice »

Ororok Orebuch
Ororok Orebuch

Co se týče vzdělání, je spousta problémů a „problémů“ a bohužel žádné testy z jednoho, či dvou předmětů skutečný stav neporovnají. 1) Kázeň ve škole je mizerná – kdysi učitel měl autoritu, muselo se dávat pozor a žáci mlčeli a něco dělali, i když to „ubíjelo kreativitu“, znamenalo to, že i ti nejhorší alespoň chvíli vnímali látku. Dnes dítě nemusí nic. 2) Porovnávání a třídění mělo něco do sebe, i když to bylo stresující, vytvářel se produktivní kolektiv, kdy děti nemusely čekat na ty pomalejší, školství bylo zaměřené na to, aby každému dalo dle jeho možnosti (až na kádrovej posudek),… Číst vice »

Zdena
Zdena

Školy rozhodně velmi výrazně zmírnily měřítka hodnocení , já jsem maturovala na gymnáziu v 80. letech minulého století a dnes na gymnáziu učím – rozdíl je obrovský ! To , co požadovali po nás zvládnout na maturitu , je nyní na VŠ bakalář . Já bych současnou maturitu na gymplu zvládla již ve druhém ročníku mé tehdejší školy . A vím , o čem mluvím , jsem 7 let hodnotitelka státní maturity . A to nemluvím o uvolnění nároků na kázeň ! – kdybychom si my bývali dovolili to , co žáci dneska , tak letíme ze školy a neodmaturujeme… Číst vice »