Pedagog a bloger Robert Čapek: Svět bez státní maturity by byl po všech stránkách dobrý. Vysvětlím vám proč

„Svět bez státních maturit by rozhodně byl mnohem lepší a vzdělávání kvalitnější. Toto tvrzení, které zastávají mnozí odborníci, je ovšem nutné podložit. Věřte tomu, že argumentů je dostatek,“ říká ve svém článku pro Rodiče vítáni dlouholetý pedagog, didaktik a bloger Robert Čapek.

Robert Čapek

Maturita je jako řidičský průkaz: máš ho, tedy sedni do auta a jezdi. Je jedno, kolik bodů jsi dostal v testu nebo zdali je technické přezkoušení přísnější v Písku nebo v Plzni. Opravdu důležité je, jak se řidič za volantem chová. Analogicky: svět pracovní kariéry (zaměstnavatelé) nebo studijní dráhy (vysoké školy) většinou na hodnotu nebo kvalitu maturity kašle. Otázka zní jen dvojpólově: máš, nemáš?

Tanečky kolem státních maturit, které tak zaměstnávají svět středních škol, nikoho jiného moc nezajímají, nejsou důležité. Nabízí se tedy otázka: proč tu státní maturity vlastně máme? Kvůli srovnávání výsledků škol? Ale k čemu je srovnání elitního pražského gymnázia, Střední školy průmyslové a umělecké v Hodoníně a Střední školy automobilní v Holicích? Přece víme a hraničí to téměř s jistotou, kdo bude v průměru lépe psát eseje, kdo se neztratí ve světě designu a kdo bude mít papíry na svářečku. Proč je srovnávat v tom, kdo v textu nalezne dysfemismus, epizeuxis nebo synekdochu? To je přece nesmysl, potrava leda tak pro školomety.

Státní maturita jako přehlídka pseudoakademických znalostí
Státní maturita negativně ovlivňuje celé středoškolské vzdělávání. Nejen, že visí nad hlavami žáků jako obrovský strašák a bič, kterým každý špatný kantor nad jejich hlavami často zapráská, ale k horšímu změnila celou filozofii vzdělávání. Bez ní by přestalo být středoškolské studium čtyřletou nervózní přípravou na jeden výkon na jeho konci. Žáci by se mohli učit důležité věci, důležité pro jejich osobní a odborný rozvoj.

Státní maturita je zbytečně obsáhlá a nesmyslně obtížná, přitom neužitečná, neboť neprověřuje funkční kompetence, nýbrž pseudoakademické vzdělání, kterého lze dosáhnout šprtáním. Hlavní myšlenkou maturity by mělo být něco úplně jiného: zajištění společného základu, jakési středoškolské základní gramotnosti – jazykové a početní, s velkým důrazem na odborné předměty podle zaměření školy. Umíš porozumět textu, napsat jej bez zásadních chyb, srozumitelně se vyjádřit, interpretovat graf apod.? Výborně, a nyní se pojďme věnovat těm oborům, kvůli kterým studuješ naši střední školu, případně které sis sám vybral pro svůj odborný rozvoj. Bylo by v zájmu každé školy dodržet a zvyšovat své standardy – samozřejmě přiměřené žákům a oboru – a tak tomu také bylo celé roky před temnou érou státní maturity. Nevěříte snad školám, učitelům všeobecných a odborných předmětů, že mají svou profesní čest? Nedávejme maturitu do rukou státu, copak stát něco dělá dobře? A speciálně ve vzdělávání?

Státní maturita z matematiky – pouhý fetiš
Tolik diskutovaná povinná státní maturita z matematiky, fetiš konzervativních zastánců „vzdělanosti“, bude pro mnoho žáků likvidační a bude přímým důvodem, proč nezískají výuční list a skončí na trhu práce jako dělníci poslední kategorie. Co říkáte na tento příklad: Je dána přímka p: x – 2y – 7 = 0. Jaké může být její parametrické vyjádření? Myslíte si, že tohle: x = 1 + 2t, y=-3 + t; t ϵ R? Vsadím se, že kdybych tento příklad ze státní maturity předložil deseti úspěšným lékařům, právníkům, novinářům, manažerům nebo geologům, devět z nich vůbec nebude vědět, o co jde. Ale proč by měli, nikdy nic podobného nepotřebovali, nepotřebují a potřebovat nebudou. Proč to tedy chceme po graficích a kosmetičkách? Jak nám všem pomůže jejich neúspěch, když je necháme po letech přípravy selhat u exponenciální funkce a lineární lomené funkce? Co je na tom ještě horší: případný neúspěch u zbytečně nafouknuté státní maturity je diskvalifikuje i v jejich řemesle. Neboť bez maturity nemohou založit firmu. Stát tedy ve jménu školometských nároků snižuje činorodost a podnikavost řemeslníků, které údajně chce naopak podporovat. Jedna ruka neví, co dělá druhá.

Kvalitu vzdělávání zajistí pestrost a svoboda
Ve vzdělávání obecně platí, že pestrost sama je kvalitou. Jen si představme tři střední školy v jednom městě: státní, waldorfskou a daltonskou. Je to volba pro rodiče, žáky i učitele. Školy se navzájem ovlivňují a v dobrém smyslu si konkurují. Druhý případ jsou tři státní střední školy, každá ovšem se svým vzdělávacím programem. Jedna je zaměřena umělecky, jedna přírodovědně a ta třetí řemeslně. Volba tu je, sice menší ve výukových metodách, ale zase je tu pestrost oborová. Proč unifikovat vzdělávací obsahy centrálně stanovenou státní maturitou? Proč by učitelé neměli mít celou zodpovědnost za závěrečné zkoušky? Na vysokých školách to tak je. Diplom z práv z Karlovy Univerzity má při hledání práce vyšší kredit než ten plzeňský, nejlepší sociologie je v Brně a tak podobně. Proč tuto odpovědnost a zároveň motivaci nepřiznat učitelům na středních školách?  Proč by si školy samy neměly – tak jak to bylo dříve – připravit svou maturitu škole na míru a tak profilovat své absolventy? Odlišit se od ostatních škol svým zaměřením, které z maturantů udělá exkluzivní zboží. Ale to by nebyl jediný benefit.

Plošné testování je škodlivé
Co se týká testů obecně, moderní pedagogové mají proti plošnému poměřování dětí oprávněné námitky. Složitý soubor kompetencí, u každého dítěte jiný, je nemožné měřit standardizovaným testem. Navíc je to zbytečné. Copak se s výsledky nějak dále smysluplně pracuje? Není to tak dávno, co byly navíc tajné jako nějaké mobilizační plány generálního štábu. Chce mi někdo namluvit, že lepší službu pro školu by neudělalo smysluplné měření školního klimatu nebo poctivá evaluace školy? Vždyť je to postavené na hlavu: škola tu přece není kvůli MŠMT, ale kvůli svým žákům! Ti by se měli vyjadřovat ke kvalitě svého vzdělávání – a kdo si myslí, že to neumějí, ten hodně zaspal dobu. Mimochodem, často je od zastánců státních maturit slyšet povzdechnutí nad tím, kolik toho uměli dávní maturanti a jak málo ti dnešní. Srovnávají nesrovnatelné. Mám návrh: zavřeme onoho mýtického dávného maturanta do knihovny a tomu dnešnímu dáme do ruky tablet s internetovým připojením. Můžeme jim dávat úkoly a uvidíme, kdo si povede lépe.

Proč vyhazovat oknem tolik peněz za neužitečný projekt?
Jako poslední z velkých argumentů uvedu – peníze. Kdyby zítra státní maturity zmizely, bylo by opravdu dobře ve světě vzdělávání. Ale co kdybychom navíc ušetřili desítky milionů korun, které každoročně bez efektu vyhazujeme komínem? Kolik stromů bychom zachránili a ušetřili stohy papírů a hodin otravné byrokracie?  Opravdu stojí státní maturita za všechna ta negativa, když pozitiva absentují? Nosí snad děti čáp?

Robert Čapek vystudoval sociální pedagogiku na Vysoké škole pedagogické v Hradci Králové a vychovatelství se zaměřením na tělesnou výchovu na pedagogické fakultě Ostravské univerzity.  Své pedagogické vzdělání dále rozvíjel na Univerzitě Palackého v Olomouci a na  Masarykově univerzitě v Brně.  Doktorské studium pedagogické psychologie ukončil na pedagogické fakultě UK v Praze.  Má dlouholeté zkušenosti jako učitel základní školy, působil i na střední a vysoké škole. Nyní pracuje jako školní psycholog na ZŠ Miroslav, ZŠ Morkovice a ZŠ Zruč nad Sázavou. Lektoruje, mentoruje, bloguje a píše knihy pro učitele.

Podívejte se na studentské video o maturitě:

Pravidla diskuze

Vítejte v debatním prostoru online magazínu Rodiče vítáni. V zájmu udržení úrovně debaty a zajištění komfortního a bezpečného prostředí pro všechny zúčastněné zde platí následující pravidla:
  • Diskutuje se o tématu článku, neodklánějte debatu jinam.
  • Nevnášejte sem svou agendu, kterou k tématu pouze „přilepíte“.
  • Nevkládejte do svých odpovědí odkazy na jiné stránky, pokud se netýkají přímo tématu článku.
  • Příklady z praxe jsou naopak vítány.
  • Respektujte důstojnost autorů, respondentů i ostatních diskutujících.
  • Nepřenášejte polemiku do osobní roviny kritizováním osoby autora, respondenta a jiného diskutujícího, jeho kvalifikace, vyjadřování, kompetencí.
  • Netolerujeme hrubé jednání, vulgarismy ani jakékoli ponižování druhých.
  • V souladu se zákony ČR je zde zakázáno jakkoli paušálně očerňovat jednotlivce či skupiny lidí s odkazem na jejich etnicitu, pohlaví, sexuální orientaci či náboženské vyznání.
  • Pro přispívání do diskuze je nutné se přihlásit prostřednictvím Facebook, Google nebo Twitter účtu. Snažíme se omezit anonymitu přispěvatelů a tím zkvalitnit diskuzní prostředí.
Příspěvky porušující pravidla mažeme.

99

 
13 Počet vláken diskuze
86 Počet reakcí v diskuzi
0 Počet odběratelů diskuze
 
Komentář s nejvíce reakcemi
Největší vlákno komentářů

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..

nejnovější nejstarší
Alena
Alena

Dobrý den jsem rodič studenta a s tímto článkem se ztotožňuji. Dcera ,která řádně navštěvovala SOŠ ekonomickou v loní maturovala z 90% úspěšně,ale 2x pohořela u didaktického testu z čj ,proto co studovala hlavní obor dala za známku 2,ale ve finále má základní vzdělání. Je to smutné u tak mladého člověka se cítit ,že je degradován. Jiní mi můžou oponovat jsou to všeobecné znalosti,a který z vás u účtování využije tyto znalosti. Školy nechají projít žáka až do 4.ročníku a u maturity ho potopí stát. Dcera má poslední šanci,platí si doučování a doufám, že se jí test povede. Jinak mám… Číst vice »

Mgr. Petr Lavický
Mgr. Petr Lavický

Jsem hrozně rád, že úroveň státní maturitu z matematiky hodnotí vystudovaný tělocvikář a absolventi fild a podobných „vysokých škol“. … když ale od tohoto „detailu“ upustím … Pokud bychom měli dělat pouze to, co nám k něčemu v budoucnu bude, tak nemůžeme dělat nic, jelikož po základní škole není nikdo schopen přesně určit, kam jeho profesní dráha povede. Celá léta nebyl problém s maturitou, až nyní ale problém je. Problém uměle vytvořený. Státní maturita z matematiky je směšná a s úrovní školní do roku 2010 se nedá absolutně srovnávat. Současnou maturitu z matematiky by měl zvládnout absolvent 9. ročníku ZŠ… Číst vice »

Anna-Marie
Anna-Marie

Já pořád sním o školství, kde učitel přemýšlí „Jak bych to jen udělal, abych to ty děti co nejlíp naučil, aby to doopravdy uměly, pokud možno všechny…“. Ale ono je to spíš školství „Jak jen sehnat co nejvíc argumentů, abych to ty děti nemusel učit vůbec (anebo jen tak trochu aby se neřeklo).“ Pokrok ve školství nevede k tomu, že umíme učit lépe, ale že toho můžeme učit méně. A mluvím teď o základních předmětech (čtení, psaní, počítání, jazyk), ne o nějakých novinkách jako finanční gramotnost. Mimochodem, může být finančně gramotný ten, kdo neumí matematiku? Neučme tedy studenty matematiku, jazyky… Číst vice »

martin vaněk
martin vaněk

Pane Čapku, následující vaše věta „Nedávejme maturitu do rukou státu, copak stát něco dělá dobře? A speciálně ve zdělávání?“ znamená přesně co? Kam tím míříte? Položme si několik zásadních otázek: kdo nebo co je to stát? Stát, to jsme my všichni, není to jakési nepoznané fluidum, chyméra, přelud…, o kterém se všichni baví, a nikdo to neviděl. Takže to znamená, že my všichni děláme vše špatně? Nebo jsou to volení zástupci? A proč tedy neprotestujete u zdroje, a nedožadujete se nápravy před sněmovnou, nebo Úřadem Vlády? Váš vykřik spíše evokuje všeobecně rozšířená alibistická volání na všech stranách, když se objeví… Číst vice »

Eva
Eva

Maturovala jsem na gymnáziu v roce 2015. Čtyři roky jsme se v českém jazyce učili převážně literaturu (spisovatele, díla, literární směry, atd.), ale ve státní maturitě z probraného učiva nebyla ani jedna otázka. Celý test spočíval v porozumění ukázkovému textu. Proto na škole zavedli ve školní části maturit povinnou zkoušku z češtiny. Mám tak na maturitním vysvědčení dvě známky z českého jazyka. :-D

Anna
Anna

Minulý rok mi odmaturovala studentka, která kromě podstatných jmen a sloves nerozeznala slovní druhy. Vzhledem k tomu, že určení sl. druhu je základem složitějších operací při řešení úloh z mluvnice, nechápu to. Doučuji hlavně děti pro přijímací zkoušky na SŠ a všichni deváťáci, kteří jdou na gympl, zvládli – ano, v té deváté třídě – max. na 2 i maturitu z ČJ. Takže argument „nesmyslné obtížnosti státní maturity“ absolutně neuznávám. Naopak jsem ráda, že u maturit neprojde každé pako jen proto, že „odchodil si to tady, tak co nám zbejvá, než mu to dát?“, i když mám k formě dost… Číst vice »

lida
lida

Maturovala jsem v roce 89 na zemědělské škole. Písemku jsme psali z češtiny a ruštiny, měli jsme na ni 4 hodiny. Písemka se psala jako vyprávění na určité téma, známka se skládala ze známky za pravopis a sloh. Když jsem zjistila, že mám z obou písemek 2 věděla jsem, že nemůžu z těchto předmětů propadnout, i kdybych u ústních neřekla nic. Dalším předmětem byla praxe, ústní ruština, čeština a odborné předměty. V těch byla zahrnuta živočišná výroba, veterina, atd, dva příklady z ekonomie. Dopoledne jsme se vystřídali u ústních, po obědě nám oznámili výsledky. Žádné nervy, žádné zbytečné protahování. V… Číst vice »

Anna-Marie
Anna-Marie

MT (Marie Terezie): „…a tak založíme všude školy a děti se naučí aspoň trochu číst, psát a počítat.“ JIF (Johann Ignaz Felbiger): „Ale Vaše Výsosti, oni jsou to jen obyčejní poddaní! Nikdo z nich nemá inteligenci na psaní a počty zároveň! Dobře, ať se tedy naučí podepsat, ale nač má sedlák umět počty?“ MT: „Neodmlouvej a zařiď to! Jsem osvícená já, nebo ty?“ JIF: „Vaše velkoleposti, já o tom přece něco vím. Můj kočí například. Ano, rozezná trojspřeží od šestispřeží, ale to je jeho práce. Přece není potřeba plést mu hlavu písmeny! A rovnou celou abecedou!“ MT: „Pokrok, můj milý!… Číst vice »

Markéta
Markéta

Jééé, děkuji Vám, pane učiteli, za všechny učitele! Napsal jste snad téměř vše, co se tady do diskuze napsat nedá. Za prvé to moc neumím a za druhé jsem většinou špatně pochopena. Rozumím tomu, co píšete. Pro spoustu lidí je to ale diskutabilní…články se mi od redakce líbí. Někdy mám ale pocit, že jsou tu spíš jen proto, aby se tady každý názor padagoga rozcupoval na kousky, znemožnil tak učitele a diskutující se navzájem urážely. To mě mrzí. Zvláště je mi pak líto učitele, který ač dobrovolně, šel s kůží na trh. A pana Mgr. matematik fyzik si nevšímejte. Ten… Číst vice »

Markéta
Markéta

Samozřejmě jsem zastáncem toho, že děcka musí umět. U mě musí umět 60 procent na čtyřku, což není málo. Spousta z nich je jen línejch hajzlíků. Taky nemám ráda různé inovace do výuky, radši starou školu. Ale i těmi novoty se dá občas zpestřit výuka. Čtěte hodně Klause ml. Má skvělé názory ohledně školství a nejen to. Nemyslím si, že by učitelé chtěli učit málo nebo neučit, jak se tu pořád ozývá. Děti se samozřejmě učit nechtějí. Budou dělat jen to, co musí. Stejně jako doma.

Petr R.
Petr R.

Myslím že to autor pojal ze špatného konce. Státní maturity (a neříkám, že jsou bez chyb) vznikly jako reakce na anarchii, která vznikla v uvolněných 90. letech, kdy maturitu dostal skoro každý, kdo si „odchodil“ (případně zaplatil) střední školu, nebo učiliště. Proto vznikly státní maturity, aby existoval aspoň nějaký standard. A jelikož se ukázalo, že učeň opravdu nedá matematiku na stejné úrovni, jako gymnazista, vznikly dvě úrovně maturit. Přičemž ta nižší je odpovídá přibližně přijímačkám na střední školu. Nechápu, jaký větší kompromis je ještě možné udělat. Jiný problém samozřejmě je, že stát maturitu požaduje i v nesmyslných případech – např.… Číst vice »

Tomáš Feřtek
Tomáš Feřtek

Možná je dobré si ujasnit, proč jsme tu státní maturitu zaváděli. Na úplných začátcích měli jak učitelé, tak ministerstvo nerealistickou představu, že správně nastavená státní maturita vlastně napraví a zkvalitní celé vzdělávání. Když ji spouštěl ministr Dobeš, už jsme tuhle představu opustili, ale byl velmi široce sdílen názor, že to zlepší úroveň středních škol a víc lidí bude chodit na učiliště. Nestalo se nic z toho. Počet neúspěšných je setrvale stejný, kvalita středních škol problematická a podíl lidí na učilištích stejný. Takže pozitivní výsledky prakticky žádné (pár úzce odborných bych našel, to je na jiný text), ale tech negativních, jak… Číst vice »

Josef
Josef

Státní maturita je dobrá pro porovnání obdobných škol. Autor asi není zrovna bystrý, když mu to nedošlo.