U maturity z češtiny propadlo o pět set negymnazistů víc než loni. Je to hodně nebo málo?

Každý rok se zvyšuje počet studentů odborných škol, kteří neudělají maturitu z češtiny. Letos jich bylo 6331, což je oproti loňsku nárůst o 497. Za posledních pět let narostl jejich počet pětinásobně. Celkový počet maturantů na odborných školách přitom klesá. „Příliš složitými testy se zbytečně zvyšují náklady na vzdělávání a vyrábí se armáda lidí se základním vzděláním,“ komentuje odborný konzultant ve vzdělávání Tomáš Feřtek.

Když Cermat zveřejnil minulý týden údaje o úspěšnosti u letošních maturit, zdálo se, že změna oproti loňsku je jen kosmetická. Z matematiky propadlo 22,3 procenta studentů, což je o 0,6 procenta více než loni. Češtinu nezvládlo 10,4 procenta maturantů, což představuje nárůst o 0,7 procenta.

Jiný pohled se ale nabízí, když se podíváme na výsledky z jednotlivých typů škol.

Zdroj dat: Cermat

Neúspěšní gymnazisté – červená barva – se v grafu ani neprojeví. Kdežto počet „propadlíků“ ze středních odborných škol, značených tmavě modrou, roste i v tomto měřítku dost viditelně. „Časová řada za uplynulých šest ročníků se nedá číst jinak než tak, že je test z češtiny rok od roku obtížnější, i když to Cermat nepřizná. Jak vidíme, následky nesou především negymnazisté,“ říká Oldřich Botlík, který se dlouhodobě věnuje analýze dat ze státních maturit.

Zdroj dat: Cermat

Cermat aktualizoval katalog požadavků pro zkoušku z českého jazyka a literatury v roce 2015. Přibylo akademických znalostí a pojmů, což mělo za následek skokový nárůst neúspěšnosti mezi lety 2014 a 2015.

„Maturitní test by měl ověřovat to, co bude opravdu každý maturant v životě potřebovat. To znamená porozumění textu a pravopis. Pseudoakademické znalosti typu přísudek jmenný se sponou ať si zkoušejí gymnázia v profilové části maturity,“ říká odborný konzultant ve vzdělávání  Tomáš Feřtek. „Příliš složitými testy pro všechny se zbytečně zvedají náklady na vzdělávání a vyrábí se armáda lidí se základním vzděláním.“

Když maturant neuspěje v podzimním opravném termínu, musí opakovat ročník. To stojí český vzdělávací systém miliardy. Třetí termín napřesrok je šancí poslední. „Podle odhadů skončilo od zavedení státních maturit v roce 2011 se základním vzděláním už 40 až 60 tisíc studentů maturitních oborů,“ poznamenává Tomáš Feřtek.

42

Pravidla diskuze

(zavedena 13. dubna 2018)

Vítejte v debatním prostoru online magazínu Rodiče vítáni. V zájmu udržení úrovně debaty a zajištění komfortního a bezpečného prostředí pro všechny zúčastněné zde platí následující pravidla:
  • Diskutuje se o tématu článku, neodklánějte debatu jinam
  • Nevnášejte sem svou agendu, kterou k tématu pouze „přilepíte“
  • Nevkládejte do svých odpovědí odkazy na jiné stránky, pokud se netýkají přímo tématu článku
  • Příklady z praxe jsou naopak vítány
  • Respektujte důstojnost autorů, respondentů i ostatních diskutujících
  • Nepřenášejte polemiku do osobní roviny kritizováním osoby autora, respondenta a jiného diskutujícího, jeho kvalifikace, vyjadřování, kompetencí
  • Netolerujeme hrubé jednání, vulgarismy ani jakékoli ponižování druhých
  • V souladu se zákony ČR je zde zakázáno jakkoli paušálně očerňovat jednotlivce či skupiny lidí s odkazem na jejich etnicitu, pohlaví, sexuální orientaci či náboženské vyznání
Příspěvky porušující pravidla mažeme.
avatar
3 Comment threads
39 Thread replies
0 Followers
 
Most reacted comment
Hottest comment thread
8 Comment authors
LindaTomáš FeřtekVáclavKateřinaVlaďka Recent comment authors

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..

nejnovější nejstarší
anna
Host
anna

Rodiče vítáni… a co my rodiče můžeme dělat, jen psát do diskusí pod čarou, že nesouhlasíme se zkouškmi od Cermatu, jak s přijímačkami, tak maturitami. Píšete kolik to stojí stát, přitom zakázku Cermat získal od státu s tím, aby se děti nedostávaly tak snadno na střední školy a gymnázia, aby se opět obnovilo učňovské řemeslo. Zkrátka, dostat děti na dělníky.

Lea
Host
Lea

Problém je hlavně v tom,na kterých školách se má státní maturita požadovat.Výjimku tvoří snad jen školy uměleckého typu a myslím zdravotní?Proč? Opravdu chceme srovnávat SOŠ s gymnazisty?Musí mít každá kadeřnice např. opravdu státní maturitu ? S povinnou matematikou k tomu.

Káča
Host
Káča

Kadeřnice nikdy neměla a nemá maturitu. Vždy končila výučním listem. Pravda ale je, že stejná maturita pro gymnázia a odborné střední školy je vážně nesmysl.

Lea
Host
Lea

Máte pravdu,uvedla jsem špatný příklad.Ale jsem ráda,že jsme se shodly.

Linda Klimentová
Host
Linda Klimentová

Citované „pseudoakademické znalosti typy přísudek jmenný se sponou“ učím již na základní škole v 6. ročníku…..a jsou v každé učebnici češtiny pro základní školu minimálně od 6. ročníku……..

Vlaďka
Host
Vlaďka

Tak a je to tady. Já prošla opravdu tvrdou maturitní zkouškou (z matematiky a fyziky 1, z jazyka a češtiny 3). Ale proto, že mě češtinářka znala a věděla, že nejsem lempl, zaměřila se u ústní části na jiné věci, než větná skladba apod. a jen díky tomu jsem zmaturovala. A musím říct, že mi v literatuře nenechala tu „úlevu“ od gramatiky nezplacenou. Bylo to dobře nebo ne? Úspěšně jsem dokončila dvě technické vysoké školy, ale s jazyky bojuji celoživotně, ač se domluvím plynně 5ti (ale ta psaná forma…). Mám tedy odevzdat maturitní vysvědčení? No a to je asi ta… Číst vice »

Kateřina
Host
Kateřina

Státní maturity jako takové dávají jasný přehled, jak si která škola vede. Zadání je odpovídající, nicméně i přesto bych nechala hodnocení na příslušných školách, kde právě mohou zohlednit celkovou práci a nikoli výkon během pouhých dvou hodin. Kdy aspoň na tu 4 by to pak udělala většina, protože si nemyslím, že všichni neúspěšní jsou lajdáci, hlupáci a studenti, kteří nemají nárok na maturitu. Je to stejné, jako když se podívám na jeden jediný řádek v žákovské a podle toho hodnotím schopnosti žáka. Existuje tolik proměnných, které ovlivní výkon. Pokud by se našel kantor, který se chce po někom vyloženě vozit,… Číst vice »

Tomáš Feřtek
Host
Tomáš Feřtek

To jsou, ostatně je tam ledacos, co pak většina lidí zapomene, protože to při praktickém užívání jazyka zapomene. Třeba vedlejší věta doplňková, Otázka je, zda má smysl takové věci dávat do zkoušek. Když byla úloha s přísudkem jmenným se sponou v maturitním testu, nenašla ho v textu ani většina gymnazistů, jak ukázala maturitní data. No a jsou dvě možnosti. Buď všechny cepovat, aby ho najít uměli, nebo tam takovou úlohu nedávat. Pro co se rozhodneme, to záleží na tom, co podle nás ta úloha vlastně ověřuje. Je to důležité? Není?

Linda
Host
Linda

Tzn. že ve větě : „Maminka je prodavačka.“ maturant označí jako přísudek „je“….ale věta vypovídá něco jiného…ne že maminka existuje,ale že je prodavačka…..jedná se snad o smysl věty, který bez znalosti přīsudku jmenného uniká….netvrďte mi,že s těmito větami se člověk v životě nesetká….setká…..ale už nebude vědět,co mu vlastně chceme říci,že….

Tomáš Feřtek
Host
Tomáš Feřtek

Jenže takhle „akademicky“ většina lidí jazyk nepoužívá. Když zůstaneme u příkladu, tak asi většina čtenářů – maturantů pochopí, co věta sděluje, i když v tom neodhalí přísudek jmenný. Takže bych opravdu ověřoval to, jestli rozumí smyslu věty. A jestli k tomu smyslu někdo dojde díky tomu, že zná přísudek jmenný a někdo jiný nějak jinak, to bych nechal na něm.

Linda
Host
Linda

Takže dáme maturantovi otázku:“Co dělá maminka?“Maturant odpoví:“Je prodavačka.“ A máme všichni radost….ale bavíme se o maturitě….ne o reparátu z češtiny…kde bych to asi neřešila….

Tomáš Feřtek
Host
Tomáš Feřtek

No ale tuhle „čtenářskou“ úlohu jste vymyslela vy. Ty reálné bývají přece jen trochu sofistikovanější :)

Václav
Host
Václav

Jádro problému leží v tom, že se nerespektuje typ oboru. Učňovské obory mají výuční zkoušky, umělecké obory mají absolutoria, akademické obory mají maturity. Studijní obory však mají také maturity. Proč ale? Proč studijní obory na soš nemají vlastní typ zkoušky, který by byl ušitý na míru jejich potřebám, náročnosti, zaměření a hlavně účelu, a místo toho mají maturity, které jsou určené budoucím akademikům? Aby se pak lidi jako pan Feřtek mohli rozčilovat, že se budoucí elektrikář musí drtit „pseudoakademické znalosti“? To je dost padlé na hlavu, nemyslíte? Nedělejte akademikům z jejich dříve exkluzivních a uznávaných maturit „výuční zkoušku z češtiny“… Číst vice »

Lea
Host
Lea

Ano,dokud se tohle neodstraní,nikdy to nebude fungovat.Ale abychom zbytečně nekřivdili,pan Feřtek,myslím,se na to snaží upozorňovat.

Václav
Host
Václav

Pan Feřtek především tvrdí toto: „Maturitní test by měl ověřovat to, co bude opravdu každý maturant v životě potřebovat.“

Maturita však není žádným přechodovým rituálem dospělosti, aby testovala připravenost do života. Testovat studijní předpoklady maturitou také není třeba, protože od toho jsou už dávno TSP v přijímačkách na vš. A také by mě zajímalo, čí názor na to, co vlastně maturanti budou opravdu potřebovat, bychom měli poslouchat, když to nikdo dopředu neví. Ne, ani při nejlepší vůli nevidím na slovech pana Feřteka nic konstruktivního.

Tomáš Feřtek
Host
Tomáš Feřtek

Myslím, že studijní předpoklady jsou ještě něco jiného než „praktické dovednosti do života“. Což je myslím zřejmé, když se člověk na ty testy podívá. A jak píšu výš, maturita opravdu nejsou jen testy.

Pokud jde o výčet toho, co by testy ověřovat měly, tak zkouška z cizího jazyka mi přijde v pořádku, u češtiny bych se soustředil na porozumění textu, uměleckému i odbornému, pravopis, interpunkci, schopnost rozeznat manipulaci, nadsázku atp., pokud bychom to uměli rozumně otestovat. U matematiky procenta, čtení grafů a diagramů, logické úlohy. Takže méně počítaní, více praktické matematiky, kterou užije i budoucí student humanitního oboru.

Václav
Host
Václav

Mám za to, že si poněkud protiřečíte. Tvrdíte, že maturita by měla prověřovat mimojiné pravopis, ale zároveň označujete jistá naprosto základní pravidla pravopisu za „pseudoakademické znalosti“, určené pro gymnázia. Zbytek toho výčtu jsou především studijní předpoklady, jak jsem předjímal v předchozím příspěvku.

Matematika, jako každá činnost, vyžaduje trénink. Což znamená řešení početních, grafických a logických úloh. V matematice nelze přirozeně, bez destruktivního dopadu na studijní výsledky žáků, omezit objem počítání. I to Vámi zmíněné čtení grafů a procenta ho koneckonců vyžaduje. Humanitní obory počítání možná nevyžadují, nicméně i tak potřebují jako sůl.

Tomáš Feřtek
Host
Tomáš Feřtek

Myslím, že bychom si docela snadno porozuměli, pokud bychom se podívali na každou tu úlohu v testu zvlášť. Což maturitní data umožňují. U každé té úlohy je možné si říci, co vlastně ověřuje, jestli to opravdu ověřuje a zda je to pro onen základ vzdělanosti důležité. Tak se dá dospět k testu, který ověřuje důležité věci, a zároveň nevyhazuje část maturantů kvůli zbytečnostem. Vlastně to, co prosazuji, je přesně toto. Jasné zdůvodnění, co úloha ověřuje, a otevřená maturitní data, aby bylo možné posoudit, jak to dělá a s jakými následky. Možná ještě jeden příklad. Buď byste mohl v přijímacím testu… Číst vice »

Václav
Host
Václav

Já Vám rozumím a v zásadě s Vámi i souhlasím. Chápu, že máte k dispozici zdůvodnění účelu jednotlivých úloh. Co mi však stále vrtá hlavou je právě to, kdo a na základě jakých kritérií by měl posuzovat, co (který účel) je podstatné a co nikoliv. Mám-li vzít jako příklad ten jmenný přísudek – podle Vás jde o zbytečnou technikalitu, kterou si můžou „opepřit“ testy gymnazisté, podle mě je ale pochopení vztahu mezi slovy ve větě, který je pointou této „technikality“, stěžejní součást porozumění textu, přičemž mějme na paměti, že maturant by měl text chápat na vyšší, než pouze intuitivní úrovni,… Číst vice »

Tomáš Feřtek
Host
Tomáš Feřtek

No potíž je právě v tom, že tyhle věci (příklad s přísudkem se sponou) takhle u většiny populace nefungují. Pro naprostou většinu studentů, včetně gymnazistů, je to opravdu jen mechanická znalost bez pochopení podstaty. Velmi podobná situace je v matematice, kde většinou jde o mechanickou aplikaci vzorečku bez chápání podstaty úlohy. Ale to, aby školy učily více konstruktivisticky, nemůžeme zařídit závěrečnou zkouškou. To musí být iniciativa těch škol. A část z nich už to tak dělá. Pokud jde o rozhodování o jednotlivých úlohách. Tam je vodítkem maturitní katalog. A asi by o zařazení úloh nerozhodovala nějaká výrazně jiná či širší… Číst vice »

Václav
Host
Václav

Co znamená, že se daný typ úlohy „osvědčil“? A na základě čeho byl sestaven onen maturitní katalog? Stále se totiž nedostáváme k pointě – podle jakých kritérií se rozhoduje o tom, co je pro maturanta účelné a co nikoliv? Pořád mám totiž pocit, že ta kritéria nelze stanovit racionálně, čím se dostávám k původní myšlence, zda je vhodné stanovovat obsah maturitní zkoušky na základě konsenzu nevyhnutelně poplatného době a společenským náladám. Ta na začátku zmíněná potíž má velmi snadný lék – čtení knih. Tím se se všemi probíranými pravidly pravopisu setkají v praxi, ta jim přejdou do krve a už… Číst vice »

Tomáš Feřtek
Host
Tomáš Feřtek

Za prvé souhlasím s tím, že základem tohoto typu gramotnosti je čtení knih a debata o přečteném. Ale to je něco, co už na opravdu velkém množství škol vědí a něco pro to dělají. Posun k aktivnímu čtenářství a jeho podpoře je v posledních letech masivní a přináší výsledky. U těch úloh to uvedu na příkladu. Kolega analyzoval maturitní data z roku 2016 a sledoval u každé úlohy, co ověřovala a jak u ní byly jednotlivé skupiny studentů úspěšné. Ukázalo se, že u úloh zaměřených na porozumění textu byly všechny skupiny studentů poměrně úspěšné, byly to ty úlohy, na nich… Číst vice »

Václav
Host
Václav

Říkáte, že podpora aktivního čtenářství ze strany mnoha škol už přináší výsledky, ale také, že místo skutečné gramotnosti ze čtení vyplývající mají studenti pořád jen mechanické znalosti. Jak tomu mám rozumět? „Osvědčila se“ tedy znamená: „efektivně testuje užitečnou znalost“, chápu to správně? Z toho, co říkáte, mi však připadá, že bychom měli rozlišovat mezi užitečnou znalostí a užitečným způsobem, jak ji testovat. Klíčová je tedy volba adekvátního způsobu testování dané znalosti. A tady bych chtěl podotknout, že maturant není typickým zástupcem většinové společnosti. Především se nevydává cestou obtížnějších studií jen proto, aby se na jejím konci spokojil s tím, co… Číst vice »

Tomáš Feřtek
Host
Tomáš Feřtek

Já se rozhodně debatě o tom, co je užitečná dovednost či znalost, případně akademická zbytečnost rozhodně nebráním. Protože ta hranice není nijak ostrá. A určitě na to mohou být různé názory. Ale právě taková debata mi u maturit chybí. Myslím na úrovni Cermatu a zadání pro něj. K té Vaší poznámce o většinové společnosti a maturantech. Maturanti jsou dnes většinová společnost, a to v celém vyspělém světě. A nelze čekat, že budou k textu přistupovat takto analyticky. To je opravdu spíš výjimečné. Ale důležité je možná poznamenat, že k těm znalostem o jazyku a terminologii lze dojít opačným způsobem. Jednoduše… Číst vice »

Václav
Host
Václav

Představa, že maturanti tvoří většinu společnosti, je vskutku děsivá. Není se pak čemu divit, že tolik lidí u maturit propadá – tolik studentů, kteří by měli kombinaci zázemí, motivace a intelektuálních kapacit na zvládnutí náročné maturitní zkoušky v žádné normální populaci není. Nevím, jaká je situace v jiných zemích, ale ta naše rozhodně tolik maturantů nepotřebuje (tzn. nejsou v takovém počtu uplatnitelní na trhu práce, což dokazují firmy, volající po absolventech nematuritních oborů) a neměla by se tedy snažit maturity jakkoliv upravovat s cílem umožnit úspěšné absolvování takovému počtu studentů. Degraduje to význam maturit a deformuje to trh práce. A… Číst vice »

Kateřina
Host
Kateřina

Otázka zní jinak, proč člověk potřebuje maturitu v dnešní době? Odvíjí se od toho spousta věcí budoucích, které velmi ovlivňují potřebu daného stupně vzdělání. Pokud by se přihlíželo stejně na výuční list (odborník v oboru) jako na maturitu (akademická úroveň vzdělání), odpadla by současná frustrace z toho, že z člověka s výučákem nic nebude a nikdy si nevydělá. Je smutné, když většina inzerátů na práci mimo obor končí „minimální požadované vzdělání středoškolské s maturitou“.. První se musí změnit trh práce a jeho vnímání na dosažené vzdělání. Proč je na recepční, pokladní, asistentku, atp. zapotřebí maturita? Člověk buď je přirozeně inteligentní… Číst vice »

Václav
Host
Václav

Inzeráty požadující minimálně maturitu nejsou podle mě ani tak důsledek degradace vnímání učňovských oborů, jako spíše degradace vzdělávání. Na pozice, kde je potřeba určitá kultura projevu nebo základní, ale za to dobře rozvinuté, matematické dovednosti, dnes prostě nemůžete přijímat učně, tak jako dřív, byť je to diskriminační a maturita tam opravdu není třeba. Recepční a asistentky potřebují umět dobře česky, což by dříve nebyl problém ani u „záklaďáka“, zato dnes s tím zápasí i mnozí maturanti. Učeň oboru kuchař-čísník by měl umět alespoň násobilku a trojčlenku, elektrikář nespočítá ohmův zákon bez těch samých znalostí, ale když se podíváte na početní… Číst vice »

Kateřina
Host
Kateřina

Škoda jen, že se tímto přístupem automaticky znevýhodňují i ti, kteří svého (neakademického) vzdělání dosáhli v dřívějších letech a tudíž jejich úroveň vzdělání může být fakticky i mnohem vyšší než úroveň dnešních „akademiků“ ;)

Václav
Host
Václav

Naštěstí doba, kdy bylo v každé druhé firmě trendem vytvářet „mladé dynamické kolektivy“ už pomalu odchází. Firmy si dnes již více váží dříve vystudovaných. Jednak začínají chápat, že kvalita jejich vzdělání, byť třeba často nemají ani maturitum natož vš, je úplně někde jinde, než vzdělání dnešních mladých. A jednak si uvědomují, že člověk, který jim může nabídnout praxi, pracovní zkušenosti a návyky a loajalitu, které se od mladých nedočkají, je pro zajištění stabilního výkonu větší přínos, než kdejaký kničemubakalář. Mnoho zaměstnavatelů v soukromé sféře tedy raději v individuálním případě upustí od požadavku vyššího vzdělání, pokud to jde, než aby přišli… Číst vice »

Lea
Host
Lea

A jsme zase u toho,že zkvalitnit se musí hlavně základní školství.

Václav
Host
Václav

Jistě. Jenže někdo mluví o rozkladu školství z pozice a kompetence ministerstva, a někdo se naváží do kvality jednotlivých škol, tedy produktů tvrdé kolektivní práce, neodůvodnitelnými všeobecnými pomluvami toho typu, že tu máme málo kvalitních základek. V tom je krapet rozdíl.

Lea
Host
Lea

Jistě.Já rozumím.Ministerstvo a Vy kritizovat můžete, ale já ne.

Václav
Host
Václav

Ó nikoliv. Říkám, asi ne dost jasně, že já kritizuji ministerstvo za rozklad školství. Všechny ty nedomyšlené inkluze, po deseti letech stále chybové státní maturity, přeměna vzdělávacích institucí na výchovné, financování podle počtu žáků, vnucování různých alternativních metod v stádiu experimentů a další věci, na které si stěžuje celá spousta lidí z laické i odborné veřejnosti. Vy, oproti tomu, tvrdíte, že je tu málo kvalitních základních škol, přičemž to nejslušnější, co se o tomto tvrzení dá říct je, že je to nepodložená pomluva. Nikdo Vám nebrání kritizovat věcně.

Václav
Host
Václav

A abych odpověděl na Vaši otázku – maturita je i dnes stejně potřeba, jako výuční list ze SOU nebo absolutorium na konzervatoři či VOŠ. Je to výstupní zkouška a ta má smysl pořád. Jen je potřeba dát jí ten smysl, který měla mít od počátku – být výstupní zkouškou na středním stupni akademického vzdělávání a ne noční můrou na učilištích a odborných školách.

Kateřina
Host
Kateřina

Nezpochybňuji potřebnost těchto zkoušek, pouze poukazuji na to, že vyšší vzdělání je požadováno i tam, kde má být kladen důraz na jiné hodnoty, než jsou odvoditelné na základě dosaženého vzdělání. Maturitu lze udělat i za 4 a učňák zase lze skončit s vyznamenáním.. :)

Tomáš Feřtek
Host
Tomáš Feřtek

Jen abychom si rozuměli. Do těch SOŠ zahrnujete i průmyslovky? Asi ano, protože ty asi nelze považovat za akademické obory. Oponoval bych vlastně jen v tom, že i ta současná podoba maturity respektuje typ oboru. Protože kromě té společné části – to jsou především testy – má i profilovou část a ta se na učňáku, průmyslovce či gymnáziu zásadně liší. Takže o co se přeme, je vlastně jen podoba testů. A tam bych opravdu nedával věci jako rozeznání apozice v textu nebo přísudek jmenný se sponou. Ale opravu nic nemám proti tomu, aby takové věci zařadilo gymnázium do profilové části… Číst vice »

Václav
Host
Václav

Neřeším ani tak typy škol, jako spíše přímo typy oborů. Tvrdím především to, že maturita má mít jenom jednu úroveň náročnosti, která bude pro všechny stejná, a že pokud nějaký obor vyžaduje úpravy maturitní zkoušky, pak je to vesměs proto, že maturita není pro daný obor vhodnou formou výstupní zkoušky. Existence profilové části maturity na tom nic zásadně nemění.

Tomáš Feřtek
Host
Tomáš Feřtek

Zkuste se podívat na web Respektu, dával jsem tam blog s návrhem úpravy státní maturity. Zajímal by mě váš názor. I tam je možné vkládat příspěvky, takže to můžete komentovat přímo tam.
Jinak moje základní tvrzení je, že ty maturity na jednotlivých školách ani dnes stejné nejsou.

Václav
Host
Václav

Dovolím si odpovědět zde a přeskočit úvod toho blogu, protože k dekádě neutuchajících chyb v testech i metodice hodnocení by se měl vyjádřit spíše Cermat. Jenom podotknu, že za jedinou chybu nikdo nikdo nevylítl, takže výroky typu „jediná drobná chyba může dramaticky ovlivnit váš život“ jsou jemně řečeno dost divoké. Ad první krok) Minimálně odborná veřejnost, která je v debatách s laickou veřejností v první linii obrany, by detailně informovaná jistě být měla. Podobně stěžejní přijímací zkoušky na vš však do takové hloubky nikdo nerozebírá, nekontroluje jejich bezchybnost, a nikomu to nevadí, takže je otázka, zda není tento tlak na… Číst vice »

Tomáš Feřtek
Host
Tomáš Feřtek

Opravdu to už leckde dělají a to na velmi různých typech škol. Tedy rozhodně to není jen na gymnáziích. Nejčastější model je zadání takové práce na začátku třetího ročníku, kdy si bez vnějších zásahů vybírají žáci téma podle vlastního zájmu, takže tam pak potkáte témata od lukostřelby přes chov mravenců po arteterapii. Musí to mít teoretickou i praktickou část, rozsah cca dvacet rukopisných stran, obrazová, případně grafická příloha, seznam literatury, poznámkový aparát, musíte to zvládnout napsat a graficky zpracovat na počítači a pak se to obhajuje před učiteli a spolužáky. V tom třeťáku se to obvykle neznámkuje, jen dostanete zpětnou… Číst vice »

Václav
Host
Václav

To zní velice slibně, musím uznat. Také mi to jistým způsobem připomíná praxi z GB, kde mají u A Levels, což je takový ekvivalent české maturity (ale myslím, že to mají i u „nematuritních“ oborů), povinnou obhajobu svých studijně-pracovních aktivit, říkají tomu portfolio. Kdo rád maluje, má ve svém portfoliu obrazy, kuchař zase třeba své recepty, fotky jídel a ověřenou praxi z restaurace apod. Jen to musí být aktivity, které mají nějakou spojitost se studovaným oborem. Takovýmto způsobem se do hodnocení výstupní zkoušky promítne nejen poslední dejme tomu pololetí, ale v podstatě celé jejich středoškolské studium a to ne ve… Číst vice »

Tomáš Feřtek
Host
Tomáš Feřtek

Portfolia používají některé základní školy a na některé střední školy se na jejich základě přijímá ke studiu. Ale když píšu některé, myslím, že jich je sotva tak pár desítek. Takže kde bych napřel úsilí s portfólii, jsou v tuto chvíli spíš základní školy. Ale pokud při postupné proměně maturity dojdeme k portfóliím, ze střední, kde by to podle mě žádný problém nepředstavovalo, rozhodně nebudu proti. Maturitní zkouška má popsat, co se žák dozvěděl během celého studia a tohle je dobrý způsob. Taky bude jasné, že je třeba pracovat hned od začátku, ne čekat na čtvrťák a maturitu.