U maturity z češtiny propadlo o pět set negymnazistů víc než loni. Je to hodně nebo málo?

Každý rok se zvyšuje počet studentů odborných škol, kteří neudělají maturitu z češtiny. Letos jich bylo 6331, což je oproti loňsku nárůst o 497. Za posledních pět let narostl jejich počet pětinásobně. Celkový počet maturantů na odborných školách přitom klesá. „Příliš složitými testy se zbytečně zvyšují náklady na vzdělávání a vyrábí se armáda lidí se základním vzděláním,“ komentuje odborný konzultant ve vzdělávání Tomáš Feřtek.

Když Cermat zveřejnil minulý týden údaje o úspěšnosti u letošních maturit, zdálo se, že změna oproti loňsku je jen kosmetická. Z matematiky propadlo 22,3 procenta studentů, což je o 0,6 procenta více než loni. Češtinu nezvládlo 10,4 procenta maturantů, což představuje nárůst o 0,7 procenta.

Jiný pohled se ale nabízí, když se podíváme na výsledky z jednotlivých typů škol.

Zdroj dat: Cermat

Neúspěšní gymnazisté – červená barva – se v grafu ani neprojeví. Kdežto počet „propadlíků“ ze středních odborných škol, značených tmavě modrou, roste i v tomto měřítku dost viditelně. „Časová řada za uplynulých šest ročníků se nedá číst jinak než tak, že je test z češtiny rok od roku obtížnější, i když to Cermat nepřizná. Jak vidíme, následky nesou především negymnazisté,“ říká Oldřich Botlík, který se dlouhodobě věnuje analýze dat ze státních maturit.

Zdroj dat: Cermat

Cermat aktualizoval katalog požadavků pro zkoušku z českého jazyka a literatury v roce 2015. Přibylo akademických znalostí a pojmů, což mělo za následek skokový nárůst neúspěšnosti mezi lety 2014 a 2015.

„Maturitní test by měl ověřovat to, co bude opravdu každý maturant v životě potřebovat. To znamená porozumění textu a pravopis. Pseudoakademické znalosti typu přísudek jmenný se sponou ať si zkoušejí gymnázia v profilové části maturity,“ říká odborný konzultant ve vzdělávání  Tomáš Feřtek. „Příliš složitými testy pro všechny se zbytečně zvedají náklady na vzdělávání a vyrábí se armáda lidí se základním vzděláním.“

Když maturant neuspěje v podzimním opravném termínu, musí opakovat ročník. To stojí český vzdělávací systém miliardy. Třetí termín napřesrok je šancí poslední. „Podle odhadů skončilo od zavedení státních maturit v roce 2011 se základním vzděláním už 40 až 60 tisíc studentů maturitních oborů,“ poznamenává Tomáš Feřtek.

Pravidla diskuze

Vítejte v debatním prostoru online magazínu Rodiče vítáni. V zájmu udržení úrovně debaty a zajištění komfortního a bezpečného prostředí pro všechny zúčastněné zde platí následující pravidla:
  • Diskutuje se o tématu článku, neodklánějte debatu jinam.
  • Nevnášejte sem svou agendu, kterou k tématu pouze „přilepíte“.
  • Nevkládejte do svých odpovědí odkazy na jiné stránky, pokud se netýkají přímo tématu článku.
  • Příklady z praxe jsou naopak vítány.
  • Respektujte důstojnost autorů, respondentů i ostatních diskutujících.
  • Nepřenášejte polemiku do osobní roviny kritizováním osoby autora, respondenta a jiného diskutujícího, jeho kvalifikace, vyjadřování, kompetencí.
  • Netolerujeme hrubé jednání, vulgarismy ani jakékoli ponižování druhých.
  • V souladu se zákony ČR je zde zakázáno jakkoli paušálně očerňovat jednotlivce či skupiny lidí s odkazem na jejich etnicitu, pohlaví, sexuální orientaci či náboženské vyznání.
  • Pro přispívání do diskuze je nutné se přihlásit prostřednictvím Facebook, Google nebo Twitter účtu. Snažíme se omezit anonymitu přispěvatelů a tím zkvalitnit diskuzní prostředí.
Příspěvky porušující pravidla mažeme.

42

 
3 Počet vláken diskuze
39 Počet reakcí v diskuzi
0 Počet odběratelů diskuze
 
Komentář s nejvíce reakcemi
Největší vlákno komentářů

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..

nejnovější nejstarší
anna
anna

Rodiče vítáni… a co my rodiče můžeme dělat, jen psát do diskusí pod čarou, že nesouhlasíme se zkouškmi od Cermatu, jak s přijímačkami, tak maturitami. Píšete kolik to stojí stát, přitom zakázku Cermat získal od státu s tím, aby se děti nedostávaly tak snadno na střední školy a gymnázia, aby se opět obnovilo učňovské řemeslo. Zkrátka, dostat děti na dělníky.

Linda Klimentová
Linda Klimentová

Citované „pseudoakademické znalosti typy přísudek jmenný se sponou“ učím již na základní škole v 6. ročníku…..a jsou v každé učebnici češtiny pro základní školu minimálně od 6. ročníku……..

Václav
Václav

Jádro problému leží v tom, že se nerespektuje typ oboru. Učňovské obory mají výuční zkoušky, umělecké obory mají absolutoria, akademické obory mají maturity. Studijní obory však mají také maturity. Proč ale? Proč studijní obory na soš nemají vlastní typ zkoušky, který by byl ušitý na míru jejich potřebám, náročnosti, zaměření a hlavně účelu, a místo toho mají maturity, které jsou určené budoucím akademikům? Aby se pak lidi jako pan Feřtek mohli rozčilovat, že se budoucí elektrikář musí drtit „pseudoakademické znalosti“? To je dost padlé na hlavu, nemyslíte? Nedělejte akademikům z jejich dříve exkluzivních a uznávaných maturit „výuční zkoušku z češtiny“… Číst vice »