Bál jsem se, že nebudu vědět, kam se jít vyčůrat… Škola reaguje na obavy budoucích prvňáků

Přechod ze školky na základní školu, to je v životě dítěte i celé rodiny zásadní věc a velká změna. Pojí se s ní velké očekávání, ale někdy také značná nervozita. V některých školách dělají všechno pro to, aby těšení bylo co nejvíc a stresu co nejméně. Jako například v ZŠ Mohylová v Praze na Lužinách.

“Děti, vítejte, ráda vás zase vidím! To nám ten měsíc zase utekl, co?” usmívá se Zdeňka Davidová na skupinku osmnácti předškoláčků, kteří se rozsazují ke třem stolům v místní školní jídelně. Ve škole pracuje jako družinářka, a kromě toho má na starosti pravidelná setkání právě s dětmi z MŠ Zahrádka, která sídlí v sousedství.

“Dnes mám pro vás připravený pracovní list, který vám za chvíli rozdám. Budeme hodně kreslit a vybarvovat. A budeme se bavit o tom, kde je pravá a levá strana. Schválně, která ruka je pravá?” Vzduchem létají dětské paže a Zdeňka Davidová rozdává pracovní listy. “Pozor, ještě sedíme, záda narovnáme, a posloucháme, co budeme dělat. Zatím ještě pastelky necháme být,” uklidňuje děti, které se už už vrhají na kelímky plné pastelek, stojící na stolech.

Vsadili jsme na vlídné přijetí a bezpečí, třídy máme plné
Malá prvostupňová základní škola obklopená masou paneláků pořádá pro předškoláky hned dva druhy programů. Jeden je odpolední a je určen rodičům s dětmi. Zatímco jedna učitelka se věnuje dětem, rodiče absolvují lekce, v nichž jim další pedagožky ze školy předvádějí a vysvětlují například principy Hejného matematiky nebo kritického myšlení. Kromě toho ale základní škola pořádá i pravidelné programy pro mateřské školky z okolí, jako je ten, kterým právě procházejí i děti shromážděné v jídelně.

“Když jsem školu před devatenácti lety přebrala, byly tu poloprázdné třídy. Tehdy byla i populační křivka na minimu a já přemýšlela, jak k nám děti přilákat. Zatímco ostatní školy v okolí sázely na jazyky nebo počítače, já jsem se rozhodla, že u nás se děti setkají s respektem, přijetím, bezpečím a vřelostí. A tak jsem oslovila školky v okolí, ať se k nám přijdou podívat, že jim tu něco připravíme. Postupem času se z toho stala pravidelná a velmi milá spolupráce,” vysvětluje ředitelka Martina Štychová. Každá z družinářek na ZŠ Mohylová má teď na starost jednu školku z okolí a každý měsíc pro ni na jedno dopoledne připravuje program.

Aby se tu děti co nejvíc rozkoukaly
V jídelně mezitím děti sedí nad pracovními listy. Je na nich domeček s holými okny a dveřmi. “Napravo vedle domečku nakreslete vysoký strom,” zadává dětem úkol Zdeňka Davidová. Děti se ohánějí tužkami a pastelkami. “Bezva, teď do horního levého okna nakreslete záclonky,” udílí družinářka další instrukce.

Některé děti se snaží o co největší přesnost a detaily, další chtějí mít hlavně rychle hotovo. “Už to mám, už to mám,” volají a vrtí se na židličkách. “Počkejte na ostatní, ano? Už brzy budeme pokračovat dál,” uklidňuje je Zdeňka Davidová. Po chvíli zadává další práci – namalovat anténu na střeše. Rozbíhá se krátká debata o tom, jak taková anténa vypadá a k čemu vlastně slouží. Děti pracují se zápalem, občas pokukují pod ruce sousedům, domlouvají se na sdílení pastelek. Zdeňka Davidová děti obchází a některým opravuje držení tužky nebo držení těla.

Zbývá ještě chvilka času, pracovní listy jsou zaplněné. “Tak co ti vaši králíci ve školce, jak se mají?” ptá se Zdeňka Davidová a chlapeček s brýlemi se hlásí: “Dobrý, už jsou vycvičený!” “Fakt, a co umí?” “No, to se ještě neví,” krčí chlapeček rameny a družinářka s paní učitelkou se smějí, zatímco děti uklízejí pastelky a loučí se. Za dveřmi už čeká další oddělení předškoláků MŠ Zahrádka.

“Metodiku si vytváříme samy, stejně jako pracovní listy,” vysvětluje Zdeňka Davidová. “Každou návštěvu vztahujeme k ročnímu období. Lepíme, stříháme, cvičíme grafomotoriku, výdrž. Ale někdy máme pro děti i speciální akce, kdy si třeba procházejí školu a zjišťují, kde co máme, hrají si na našem školním hřišti nebo se jdou podívat na vánoční výstavu prací našich žáků. Chceme zkrátka, aby si to tady co nejvíc okoukaly a zbavily se ostychu.”

Je důležité vědět i to, kde jsou záchody
“Pro naše děti je to výborná zkušenost,” říká učitelka z MŠ Zahrádka Eva Jarošová. “S pracovními listy se samozřejmě předškoláci setkávají i ve školce, ale tady se naučí pracovat s cizí autoritou, poznají odlišný přístup, seznámí se se školou a jejím prostředím. Bohužel nejsou všechny naše děti sem do školy spádové, ale několik z nich tady nakonec určitě do první třídy půjde.”

Zatímco před 19 lety bylo dětí málo a školy přemýšlely, jak je přilákat, v posledních letech je situace opačná. Ani do ZŠ Mohylová se už jiné než spádové děti v podstatě nedostanou. Ačkoliv už tu dávno nouzi o žáky nemají, na rodinnou atmosféru a bezpečí tu sázejí dál. “Nedávno jsem se tu bavila s jedním prvňákem, který k nám také chodil na tato přípravná setkání. Ptala jsem se ho, jak zvládá přechod do školy,  jak se mu u nás líbí. A víte, co mi řekl? Že se bál, že nebude vědět, kam se má jít vyčůrat, ale pak mu došlo, že už přece dávno ví, kde jsou záchody, takže je v pohodě. Děti se někdy stresují kvůli věcem, které by nás dospělé ani nenapadly. Když jim tu školu ukážeme pořádně předem, velká část obav jim ubyde,” dodává ředitelka Martina Štychová.

Předškoláci v ZŠ Mohylová

Pravidla diskuze

Vítejte v debatním prostoru online magazínu Rodiče vítáni. V zájmu udržení úrovně debaty a zajištění komfortního a bezpečného prostředí pro všechny zúčastněné zde platí následující pravidla:
  • Diskutuje se o tématu článku, neodklánějte debatu jinam.
  • Nevnášejte sem svou agendu, kterou k tématu pouze „přilepíte“.
  • Nevkládejte do svých odpovědí odkazy na jiné stránky, pokud se netýkají přímo tématu článku.
  • Příklady z praxe jsou naopak vítány.
  • Respektujte důstojnost autorů, respondentů i ostatních diskutujících.
  • Nepřenášejte polemiku do osobní roviny kritizováním osoby autora, respondenta a jiného diskutujícího, jeho kvalifikace, vyjadřování, kompetencí.
  • Netolerujeme hrubé jednání, vulgarismy ani jakékoli ponižování druhých.
  • V souladu se zákony ČR je zde zakázáno jakkoli paušálně očerňovat jednotlivce či skupiny lidí s odkazem na jejich etnicitu, pohlaví, sexuální orientaci či náboženské vyznání.
  • Pro přispívání do diskuze je nutné se přihlásit prostřednictvím Facebook, Google nebo Twitter účtu. Snažíme se omezit anonymitu přispěvatelů a tím zkvalitnit diskuzní prostředí.
Příspěvky porušující pravidla mažeme.

1

 
1 Počet vláken diskuze
0 Počet reakcí v diskuzi
0 Počet odběratelů diskuze
 
Komentář s nejvíce reakcemi
Největší vlákno komentářů

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..

nejnovější nejstarší
Eva
Eva

Po přečtení úvodu, kdy paní vychovatelka pracuje s dětmi, jsem si vybavila svou práci, kterou jsem s předškoláky dělávala v mateřské škole. Pracovní listy pro orientaci na ploše, spojování co k sobě patří, určování a porovnávání počtu a jiné. Jenže bylo období, kdy se nám vlastně jakoby vytýkalo, že není naše povinnost připravovat děti na školu. Až se přišlo na to, že to dětem v první třídě chybí, tak se to pomalu dostávalo zpátky do kolejí. Zjistilo se, že dovednosti, které získá dítě průběžně během celého školního roku jsou rozhodně více upevněné a dítě se může víc soustředit na to… Číst vice »