České školy za sebou mají první plošnou stávku po jedenácti letech. Ve městech se stávkovalo víc než na vesnicích, z krajů zůstalo nejvíc zavřených škol v tom Moravskoslezském. V menších obcích se připojila jen desetina škol. Některé školy se ke stávce připojily částečně a stávkovaly často za něco jiného, než co vyhlásily odbory. „Nechceme se účastnit nedůstojného handrkování o procenta a zároveň nám připadá důležité upozornit na palčivější problémy ve školství,“ zdůvodnili například pedagogové ze ZŠ Petřiny-sever v Praze, proč otevřeli školu až v devět.
„Jsem v práci a dělám si papíry,“ říká dopoledne do telefonu učitelka Lenka Bombera ze ZŠ v Bílině. Ke stávce se rozhodla nepřipojit, ale protože stejný názor měli jen další tři její kolegové, škola se zavřela. Sama se rozhodla nestávkovat, protože se jí nelíbí důvody, které uvedly odbory. „Pochopila bych stávku ve chvíli, kdy se slib z 15% snížil na 10%, ale nechápu, proč stávkovat jen proto, že do základu jde 8% a na odměny 2%? Co je špatného na tom, že ředitel bude mít část peněz, kterou rozdělí dle svého uvážení? Dobří učitelé těch 10% mít budou,“ říká bílinská učitelka matematiky a fyziky.
Právě tenhle kosmetický detail se totiž stal nakonec největším kamenem úrazu. Učitelům přidáme příští rok 15 procent, sliboval ještě letos v lednu premiér Babiš. Už v květnu ale ministryně financí Alena Schillerová otočila – pedagogové dostanou přidáno jen 10 procent. Odboráři ale nevyhlásili první plošný protest po dvanácti letech proto, že se domluvený patnáctiprocentní růst platů smrsknul na deset procent. Ani proto, že stát stále investuje do vzdělávání ostudně nízké procento HDP. To by byly srozumitelné a zcela oprávněné důvody. Odbory fakticky vyhlásily stávku proto, že nechtějí, aby ředitelé mohli ovlivnit, kdo bude mít jaké odměny. Považují pro své členy za ohrožující, že by malou část přidaných peněz, reálně jde o několik stokorun, mohli ředitelky a ředitelé rozdělit mezi ty, kteří pracují lépe.
„Odbory argumentují tím, že se obávají, že ta dvě procenta na účty škol nepřijdou, ale přece nemůžeme stávkovat kvůli něčemu, co se zatím nestalo,“ říká bílinská učitelka. „Odbory chtějí vrátit prestiž učitelské profesi, ale místo toho proti nám naopak veřejnost štvou. Nesouhlasím s rodiči, kteří si představují, že učitel pracuje 4 hodiny a je samé volno. Ale naprosto chápu rodiče dětí na 1.stupni, kteří musí narychlo řešit situaci ‚kam s ním?‘. Já učím v sedmé třídě, to už jsou velké děti, které mohou být samy doma, a tak jsem nabízela, že budu pomáhat na prvním stupni, ale nakonec jsme byli jen čtyři, co jsme stávkovat odmítli, takže se musela zavřít celá škola,“ popisuje Lenka Bombera.
Termín stávky i její důvody, zdá se, opravdu způsobily spíš nevoli veřejnosti. Málokdo chápe, proč učitelé stávkují zrovna v době, kdy jim stát po letech konečně masivně přidává. Výroků o tom, jak jsou učitelé nenažraní a že berou víc, než si zaslouží, je plný internet a v podobném duchu se nechal slyšet i premiér Babiš. Od stávky se distancovala Asociace gymnázií i základních škol nebo Učitelská platforma.
Poslední celoplošná stávka učitelů proběhla v červnu 2008. 117 tisíc učitelů protestovalo proti nízkým platům. Tehdejší ministr školství Ondřej Liška vyjednal navýšení o půl miliardy, školské odbory ale požadovaly miliardy tři. Kvůli jednání o rozpočtu zůstaly školy uzavřeny už v prosinci 2007. Předtím se výstražná jednodenní stávka konala první školní den roku 2003.
Lenka Bombera učí 18 let a v jejím případě bude navýšení znamenat 2533 korun. „Pro mě je i těch 8% částka, které si vážím a jsem za ni ráda. U nás na Mostecku je to velmi slušné, v soukromých firmách přidávají po třech stovkách,“ říká.
Růst platů ve školství podle návrhu ministerstva školství znamená, že se učitelům základní mzda zvýší minimálně o tisíc korun. Podle délky praxe a kvalifikace mohou dostat přidáno až 3 534 korun. Platy ostatních zaměstnanců ve veřejné správě se mají příští rok zvednout plošně o 1 500 korun.
Důvěřuji ministrovi
„Mám dovolenou a jsem se svými dětmi v Praze na výstavě, ale nijak to nesouvisí se stávkou, naše škola dnes fungovala bez omezení,“ popisuje ředitel ZŠ ve Svitavách Jiří Sehnal. I on označuje důvody formulované odboráři za „malicherné až nedůstojné“ a zastává názor, že vydělit část peněz ředitelům, kteří je budou moci rozdělovat na odměnách, je správná cesta. „Nesouhlasím se současnými potřebami odborů, a to slovo současné bych podtrhl, protože dlouhodobý cíl vyjednat pro učitele 130% průměrného platu považuju za správný. Z téhle stávky se ale nějak vytratil,“ míní ředitel.
Se svými kolegy se prý na tomto postoji shodli v podstatě jednomyslně. Do stávky by se připojili spíš, kdyby jejím cílem bylo zlepšit pozici učitelů ve společnosti. „Kdyby šlo o to, aby byli učitelé více chránění, viz. nedávný případ, kdy rodič učiteli přerazil nos.“ Stávku navíc Jiří Sehnal vnímá jako namířenou proti ministru školství Robertu Plagovi, tomu ale nemá nic za zlé. „ Poslal nám ředitelům dopis, kde detailně popsal celý proces vyjednávání, takže mu důvěřuji, že pro navýšení platů udělal maximum,“ věří Sehnal.
Podpora je cennější než pár procent navíc
„Přejeme si důstojný plat pro učitele a zároveň stojíme o individuální ocenění naší práce ředitelem,“ napsali v otevřeném dopise pedagogové ze základní školy Petřiny-sever v Praze 6. Rozhodli se tedy pouze pro hodinovou stávku, škola se otevřela v 9 hodin.
Rodiče ns to podle ředitelky Jany Kindlové reagovali pozitivně. „Až asi na dva případy, kde nedošlo k úplnému pochopení, nám chodila samá pozitivní zpětná vazba, milé ohlasy, rodiče psali, že nám drží palce,“ pochvaluje si ředitelka. „Očekávání společnosti a nároky na profesi učitele a jeho kompetence se stále zvyšují. Potřebujeme podporu veřejnosti i státu, která je pro nás mnohem cennější než několik procent platu navíc,“ stojí v prohlášení učitelů z Petřin.
Jaké jiné problémy vidí učitelé ze ZŠ Petřiny-sever?
Nedostatečně připravená inkluze
Myšlenka inkluze je správná, ale nejsme na ni dostatečně připraveni (materiál, prostory, učitelé, asistenti, pomůcky, apod.)
Přeplněnost jednotlivých tříd
Třídy s počtem žáků kolem třiceti nám brání v používání nových způsobů a forem vzdělávání a znemožňují rozvoj všech dětí. V těchto podmínkách není možná ani smysluplná integrace.
Nadměrná administrativa
Kromě výuky a přípravy na ni jsme nuceni se věnovat také rozsáhlé administrativě. Ta mnohdy ubírá čas a energii potřebnou pro výuku.
Budoucnost občanské společnosti
Absence dlouhodobé koncepce vzdělávání a laxní přístup k učitelskému oboru ze strany politiků ohrožuje podle nás budoucnost naší země. Děti by měly zažívat, že mohou věci zodpovědně měnit. Demotivovaný učitel jim to nemůže poskytnout.
Všichni museli „po O“
Částečná stávka se konala i v nedaleké waldorfské mateřské škole na Petřinách. Ta zavřela své brány ve 13 hodin, obvykle si rodiče mohou děti vyzvedávat až do půl páté. „Pedagogové naší školky se chtějí připojit ke středeční stávce za důstojnější postavení zaměstnanců ve školství. Není nám lhostejné, jak je práce učitelů již léta finančně podhodnocena a nyní se z velkolepých slibů stále ustupuje. Víme, že dopad stávky je nepříjemný hlavně pro vás rodiče, rozhodli jsme se tedy stávku podpořit v odpoledních hodinách,“ napsala ředitelka Helena Baláková rodičům.
„Sama jsem máma dítěte, které zůstane v případě stávky doma, takže to byl můj hlavní důvod, proč se ke stávce nepřipojit,“ vysvětluje Helena Baláková. Nakonec se rozhodla pro kompromis, a to hlavně proto, aby upozornila na fakt, že učitelky mateřských škol jsou na tom platově ještě mnohem hůř než učitelé na vyšších stupních. „Když se mluví o průměrném platu učitele 39 tisíc, tak to my jsme v úplně jiné dimenzi. To je průměr od středních škol po MŠ. Naše holky mají kolem 25 hrubého a pod 20 tisíc čistého, a to jen ty s dlouhou praxí. Hranici 30 tisíc se přiblíží až když mají praxi nad 32 let.“
DOPORUČENÉ ČLÁNKY
21. 08. 2022 Bára Procházková Pět věcí, které budou v novém školním roce jinak
28. 02. 2023 Lucie Rybová Život celé rodiny se zúžil na domácí úkoly, podle právníků jsou navíc nezákonné
Sdílet na Facebooku 
Sdílet na Twitteru 
Sdílet na Linkedinu 
