Učitelé v mateřských školách mají za sebou první tři měsíce přípravy dětí k zápisu do základních škol. Ta je od letošního roku pro předškoláky povinná. Největší potíže činí budoucím prvňákům samostatný plynulý mluvený projev, zjistili pedagogové.
Je to podle nich důsledek toho, že si rodiče s dětmi málo povídají a že ve školkách není dost času pro individuální práci s každým dítětem.
Úroveň dovedností dětí je právě v oblasti komunikace velmi rozdílná a je zásadně ovlivněna rodinným prostředím. Pokud pedagog zjistí, že má dítě v mluveném projevu rezervy, měl by co nejdřív oslovit rodiče a domluvit se s nimi, jak i oni mohou přispět k nápravě, shodli se účastníci projektu Školka hrou, který organizuje vzdělávací organizace EDULAB.
Stačilo by, kdyby rodiče s dětmi odmala co nejvíc komunikovali, vyprávěli jim básničky a zpívali písničky. Tuto funkci nemůže nahradit ani osoba mluvící z televize, ani interaktivní hra na tabletu.
„Samostatný plynulý mluvený projev je komplexní dovednost. Děti se k ní dostávají postupně přes zvládnutí dovedností na nižší úrovni, jako je rozvoj sluchového vnímání a s ním úzce spojená správná výslovnost nebo rozšiřování aktivní i pasivní slovní zásoby. Rozvíjet tyto dovednosti je nutné postupně, systematicky a každodenně,“ říká vedoucí metodička EDULABu Miluše Vondráková.
Nedrmolit na děti a nešišlat
Podle loňských údajů Asociace logopedů ve školství má 40 procent dětí v předškolním věku vadu výslovnosti. U každého čtvrtého dítěte je to dokonce důvod k odkladu školní docházky. I když u nás neexistují oficiální statistiky, které by nárůst počtu předškoláků s řečovými vadami potvrdily, kliničtí logopedové se na tomto trendu jednohlasně shodují.
Řešením přitom nemusí být otravné drilování logopedických cvičení. Stačilo by, kdyby rodiče s dětmi odmala co nejvíc komunikovali, vyprávěli jim básničky a zpívali písničky. Tuto funkci nemůže podle logopedů nahradit ani osoba mluvící z televize, ani interaktivní hra na tabletu. Na dítě je důležité mluvit pomalu a srozumitelně, nešišlat.
Chodit pěšky, stříhat a lepit
Další oblastí, která je pro mnohé předškoláky problematická, je motorika. Povinný předškolní rok ukazuje, že budoucí školáci mají rezervy v hrubé motorice i v té jemné, se kterou souvisí grafomotorika neboli schopnost psát. Rozvoj motorických dovedností je vůbec velmi úzce spjat s rozvojem myšlení, proto je podpora jeho rozvoje v předškolním věku tak důležitá.
Zvládnutí hrubé motoriky má vliv například na vnímání a orientaci v prostoru, což ovlivňuje rozvoj takzvaných předmatematických představ. Čím rozvinutější, tím lépe půjde dítěti později matematika.
Podle učitelek a učitelů stojí za problémy s motorikou fakt, že děti nemají dost příležitostí k přirozenému pohybu. Rodinné sportování nebo jen obyčejné chození pěšky není v mnoha rodinách standardem. Jemnou motoriku nejlépe rozvíjí různé „vyrábění“ – stříhání, lepení i kreslení.
DOPORUČENÉ ČLÁNKY
21. 08. 2022 Bára Procházková Pět věcí, které budou v novém školním roce jinak
28. 02. 2023 Lucie Rybová Život celé rodiny se zúžil na domácí úkoly, podle právníků jsou navíc nezákonné
Sdílet na Facebooku 
Sdílet na Twitteru 
Sdílet na Linkedinu 
Jak funguje kýžená příprava na školu jsem se přesvědčila na vlasní kůži. Nemáme doma televizi, tablety a nic podobného. Prostě máme klasickou výchovu normálních aktivních dětí. ALE ve školce dětem denně pouští kreslené filmy až se doma stěžují, že je bolí hlava, nutí „vybírat“ si vánoční dárky z obchodních letáků (jako že vystřihávají a lepí), vodí na výstavy jenom značkových hraček (Lego apod.)… Děti denně dostávají sladkosti. Obrovský problém s hygienou. Vši jsou na denním pořádku. Neustále infekce, nemocné děti i s teplotou zůstávají ve školce přes den. Moje děti už tolikrát dostaly zánět z neošetřených poranění! Je to prostě hrůza, ale ještě horší je to, že v porovnání s ostatními máme docela dobrou školku…
Bohuzel jste si vybrala spatnou skolku. Muj vnuk chodil do bezne skolky v Moste a 100% spokojenost. S jakými skolkami jste porovnavala Vasi docela dobrou skolku?
Neví jestli je to o školce nebo o rodičích. S dětmi jsme od mala mluvili jasně a srozumitelně a každé se vyjadřuje jinak. Starší chodil 3 roky na logo a stejně se kolikrát vyjadřuje jako maďar. Mladšímu doma pusa jede od rána do večera a učitelce, kterou zná již dva roky neřekne skoro nic. Matematika i angličtina jde oběma dobře. A co se týče jemné motoriky, si myslím, že to bude tak trochu i v genech.
Dělala jsem logopedickou asistentku přes 20 let. A považovala jsem si za čest, když jsem mohla konstatovat, že ve třídě děti které šly k zápisu, neměly s výslovností žádný problém. Řešila jsem jen děti, které měly orientovanou ruku ne napravo, ale nalevo. Tak zvaní leváci, kvůli psaní. Je to na každé mamince, jestli už umí komunikovat s dítětem ještě nenarozeným a kolik už mu dá svých krásných slov hned po narození a kolik citu a lásky. Když nespěchá, aby ji utekl večerní program v televizi a čte svému dítěti, nebo zpívá povídá. Nebudu psát svůj příběh o svém synovi, uměl se bránit už v jednom roku. Slovně. Ale právě zkušenosti z mé práce a slova odborníků jsou dokladem toho, jak je toto období u dítěte nenahraditelné. Díky za naše babičky, které nás houpaly na kolenou, zpívaly, nebo vyprávěly, co všechno ony v dětství zažily. Pak bychom si možná toho svého dětství víc vážili a uměli je vytvořit krásné i našim dětem. Je to jen na nás.