Páťáci jsou velcí mazáci – nemohli by pomoci prvňákům se zorientovat? Nápad jedné školy

Každý prvňák v téhle škole dostane při nástupu k ruce velkého pomocníka – z páté třídy. V ZŠ Mohylová v Praze tak usnadňují prvňáčkům velmi náročné období adaptace na školu, kdy se musí sžít s novým režimem, novými kamarády, paní učitelkou… Jak jim v tom pomůže páťák nebo páťačka?

ZŠ Mohylová je malá prvostupňová škola, stulená mezi paneláky na sídlišti Lužiny. Děti mají k dispozici hřiště, chovají zvířata, a také se tu snaží pěstovat rodinnou atmosféru. “Dobré vztahy mezi dětmi jsou pro nás priorita. Tím, že nejstarší žáci u nás jsou páťáci, nemíváme tu moc problémů se šikanou, s kouřením, záškoláctvím a podobnými jevy, které většinou bují spíš na druhém stupni. Máme tedy možnost opravdu se věnovat vztahům,” vysvětluje ředitelka Martina Štychová. “Zhruba před deseti lety jsme si říkali, jak pomoci prvňákům, aby jim u nás bylo dobře, a zároveň zaměstnat právě ty páťáky, kteří už se cítili jako velcí mazáci a frajeři? A tak jsme si řekli, že tyhle skupiny zkusíme dát dohromady.”

Koho si vylosuješ, o toho se staráš
Jak to tedy vypadá v praxi? Hned na začátku září si páťáci losují prvňáčka (a protože páťáků bývá méně, někteří si mohou vylosovat jména dvě) a o toho se celý školní rok starají. Stávají se mu starším bratrem nebo sestrou, spojkou s tím “velkým světem” ve škole.

“Máme tu takové okno, kterému říkáme mávací, odkud prvňáci po průchodu šatnou ještě mávají rodičům. Pro některé děti jsou ty začátky opravdu těžké, někdy ukápne slza… a v tu chvíli tam prostě stojí ten velký kluk nebo holka, který prcka vezme za ruku, odvede ho do třídy, půjčí mu kapesník a slíbí, že se každou přestávku zajde podívat, jestli už je to lepší. To je neocenitelná pomoc a pro nás učitele to jsou krásné chvilky,” popisuje Veronika Pijáková, třídní první třídy.

Veronika loni učila právě páťáky, takže situaci poznala z obou stran. Je to skutečně všechno tak sluncem zalité? Opravdu jsou kluci a holky na prahu puberty celí nadšení z představy, že mají celý rok „na hrbu“ cizího chlapečka nebo holčičku? A když už jsme u toho – co když si kluk vytáhne z klobouku dívčí jméno? Není to pro oba trochu zvláštní situace?

“Moji loňští páťáci byli skutečně hrozně zvědaví a natěšení, kdo na ně připadne, a nějaké kastování na kluky a holky tam vůbec neproběhlo. I letos tady máme ve třídě holčičky, o které se starají kluci, a myslím, že jim to šlape bezvadně, mají se rádi, smějí se spolu, je to fajn,” říká Veronika Pijáková.

Učitelé musejí jít vztahům naproti
Samozřejmě, aby mezi dětmi panovaly takto pěkné vztahy, neobejde se to bez přispění učitelů. „Na nás je, abychom jim vytvářeli příležitosti a umožňovali jim, aby společně trávili čas,” vysvětluje Veronika Pijáková.

Některé akce jsou ve škole už tradiční, jako například loučení se s odcházejícími páťáky na zahradní slavnosti na konci školního roku. Tady hrají prvňáci důležitou roli – nastupují se svým “patronem” a nesou mu při tom šerpu. Další akce ale vycházejí z aktivity dětí a je jen na učitelkách, jak se jim podaří rozvrh a setkání tříd sladit.

“Páťáci nám například vyrobili velké papírové autobusy – pomůcky do Hejného matematiky. To jim ale nestačilo, takže ve spolupráci se svou paní učitelkou malým připravili i kompletní prezentaci o tom, jak se v tomto matematickém prostředí pracuje. Také tu míváme takzvanou slavnost pera, kdy páťáci prvňákům berou tužky a rozdávají pera. Letošní páťáci ale přišli se spoustou nápadů, jak to dětem vylepšit, aby to byla opravdová slavnost. Takže proběhlo pasování na písaře, se speciální písničkou a skutečným mečem. Jejich paní učitelka mi říkala, že si ti velcí dali ohromně záležet, tryskaly z nich nápady, prostě to chtěli těm malým udělat skutečně co nejhezčí,” vypráví Veronika Pijáková.

Když dáte dětem zodpovědnost, má to pro ně smysl
“Musím říct, že tento nápad se nám opravdu osvědčil,” pochvaluje si ředitelka Martina Štychová. “Před deseti lety to bylo opravdu tak, že páťáci měli sklony být velcí machři a frajeři, trochu nám s tím občas lezli na nervy. Tím, že jsme jim dali zodpovědnost a necháváme je, aby tedy byli těmi ‚dospělými‘, co už hodně zvládnou, se velmi zklidnili a zaměřili svoji energii správným směrem.”

Spolupráci páťáků a prvňáků si tedy pochvaluje vedení školy, velké i malé děti, i učitelé. A co na to říkají rodiče? “Naši školu si často vybírají právě proto, že je malá a panují tu dobré vztahy mezi dětmi. Rodiče některých páťáků už někdy bývají dost nervózní z toho, jestli se jejich děti dostanou na gymnázium, takže by byli nejradši, kdyby se už hlavně hodně učili. Ale my věříme, že má pro děti obrovský smysl i to, když se děti naučí za někoho zodpovídat a někomu pomáhat.”

Pravidla diskuze

Vítejte v debatním prostoru online magazínu Rodiče vítáni. V zájmu udržení úrovně debaty a zajištění komfortního a bezpečného prostředí pro všechny zúčastněné zde platí následující pravidla:
  • Diskutuje se o tématu článku, neodklánějte debatu jinam.
  • Nevnášejte sem svou agendu, kterou k tématu pouze „přilepíte“.
  • Nevkládejte do svých odpovědí odkazy na jiné stránky, pokud se netýkají přímo tématu článku.
  • Příklady z praxe jsou naopak vítány.
  • Respektujte důstojnost autorů, respondentů i ostatních diskutujících.
  • Nepřenášejte polemiku do osobní roviny kritizováním osoby autora, respondenta a jiného diskutujícího, jeho kvalifikace, vyjadřování, kompetencí.
  • Netolerujeme hrubé jednání, vulgarismy ani jakékoli ponižování druhých.
  • V souladu se zákony ČR je zde zakázáno jakkoli paušálně očerňovat jednotlivce či skupiny lidí s odkazem na jejich etnicitu, pohlaví, sexuální orientaci či náboženské vyznání.
  • Pro přispívání do diskuze je nutné se přihlásit prostřednictvím Facebook, Google nebo Twitter účtu. Snažíme se omezit anonymitu přispěvatelů a tím zkvalitnit diskuzní prostředí.
Příspěvky porušující pravidla mažeme.

 

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..