Ilustrační foto - "img_3915" od liliazdad je licensován CC BY-NC-SA 2.0

Sociálně slabší děti přišly o školní obědy zdarma, rodiny bojují o přežití. Kolikrát jím jenom rohlíky a dětem vařím čočku nebo brambory, stěžuje si samoživitelka

„Já mám hlad! Kdy bude svačina? A co bude k obědu?“ Asi každý rodič, který je s dětmi už více než dva měsíce doma, potvrdí, že teď tráví u plotny mnohem víc času než dřív. Zároveň se s tím ale zvýšily výdaje rodin na potraviny. Obzvlášť to pociťují sociálně slabší rodiny, které s uzavřením škol přišly o obědy zdarma.

„Dcera je v první třídě a díky OSPOD a charitě měla ve škole obědy zdarma. Zvykla si, že má pravidelně snídani, oběd, večeři a mezitím dvě svačiny. První měsíc mi moje mamka dala nějaké stravenky, druhý měsíc už to táhnu ze svého,“ říká Lucie, čerstvě rozvedená matka sedmileté dcery a dvouletého syna z Příbramska. K rodičovskému příspěvku si přivydělávala roznosem novin a letáků, ale o tuto brigádu kvůli koronavirové situaci přišla. Doma zůstal i její manžel, protože továrna, kde pracuje, je zavřená. „Poprvé mu věřím, že vážně nemá peníze. Já ale taky ne, kolikrát jím jenom rohlíky a dětem vařím často čočku, hrách nebo brambory – jídla, kterých je za pár korun hodně.“

Stejně to dělá i Pavla, která sama vychovává tři děti ve věku patnáct, osm a sedm let. „Všichni měli obědy zdarma ve škole. Teď, když jsou doma, musím to nějak nahradit já. Maso nebo zeleninu máme málokdy, hodně jíme třeba špagety. I tak je to ale kečup na litry a sýr na kila. Někdy je mi do breku, když vidím, kolik toho snědí, a přitom mají pořád hlad. V noci často nemůžu spát a řeším, jak je nakrmím zítra, o víkendu, za týden,“ vysvětluje osamělá matka z Podkrkonoší.

Šestnáct tisíc českých dětí zůstalo bez obědů

Podobná nenápadná dramata se teď v ČR odehrávají v mnoha rodinách. Více než šestnáct tisíc dětí totiž v běžném školním roce ve školách obědvá zdarma díky dotačním programům ministerstva školství a nadaci Women 4 Women a jejich projektu Obědy do škol. Další tisíce rodin přežívají díky tomu, že jejich děti mají v mateřských školkách dvě svačiny a oběd za 35 Kč denně. Stravné dětí totiž dotuje stát a rodiče platí jen část skutečných nákladů.

„Ministerstvo rozděluje peníze krajům, a ty je potom přidělují rodinám, které pobírají sociální dávky, jako třeba příspěvek v hmotné nouzi. My pracujeme s jednotlivými školami. Některé jsou s námi dlouhodobě, jiné přesvědčujeme, aby se také zapojily. Posíláme jim pak peníze pro konkrétní žáky,“ říká Jana Skopová z projektu Obědy do škol. Aby nedošlo ke zneužití prostředků, platí pro přidělování poměrně přísná pravidla. „Děti například musejí jíst obědy přímo ve škole, nesmějí si je odnášet domů, kde by se z nich možná najedla půlka rodiny. Jde o to, aby se mohly najíst a pak pokračovat třeba do družiny, aby byly zapojené v třídním dění a nevypadávaly z kolektivu,“ vysvětluje Skopová.

V Británii mají nárok na poukázky, nedostali je zatím ale všichni potřební

Obědy zdarma a jejich výpadek jsou velkým tématem i v jiných zemích. Například Velká Británie tradičně rozdává obědy mnoha dětem a na rozdíl od ČR tu není potřeba žádné dlouhé schvalování nebo čekání, zda se škola bude chtít zapojit do některého z programů. Pokud má rodina nárok například na příspěvek na bydlení nebo podporu v nezaměstnanosti, mají i děti nárok na jídlo. V některých chudších oblastech to může být i více než polovina školáků.

Stejně jako v ČR jsou ale teď školy zavřené a ředitelé řeší, co s tím. Stát přišel s řešením: každá rodina dostane e-mailem kód, díky němuž si budou moct odnést ze supermarketu potraviny v hodnotě 15 liber na dítě a týden. Systém je ale přetížený, kódy ještě zdaleka nedorazily všem rodičům. Některé školy zůstaly otevřené pro děti „klíčových pracovníků“, jako jsou lékaři nebo policisté, a ty pak obědy rozvážejí a rodinám je nechávají za dveřmi.

„V televizi vidím, jak do některých škol rodiče volají a chtějí rozšiřující úkoly pro děti. Nám volají, protože nemají na jídlo nebo elektřinu. Sociální rozdíly byly značné už dřív, ale krize je jen zvýraznila,“ svěřila se deníku The Guardian ředitelka jedné skotské základní školy, která si přála zůstat v anonymitě. „Některým rodičům kódy ještě nedorazily, jedna matka se přestěhovala do azylového domu. Nakonec jsem minulý týden šla, ze svojí vlastní karty jsem nakoupila patnáct dvacetilibrových voucherů, a obvolala jsem ty nejchudší, aby si pro ně přišli.“

Kde najít pomoc?

Na rozdíl od Velké Británie Česko žádnou systematickou pomoc rodinám, které mají kvůli uzavřeným jídelnám potíže, nechystá. „Školní stravování je podle zákona poskytováno žákům pouze v době, kdy se nacházejí ve škole a vzdělávají se. Znamená to, že školní stravování není poskytováno žákům v době, kdy jsou školy zavřené. Dotace jsou poskytovány pouze v rámci školního stravování, na jinou formu je nelze převést,“ říká mluvčí MŠMT Aneta Lednová.

Mnoha rodinám teď pomáhají různé nadace a neziskové organizace, hodně se činí potravinové banky. Velkou sbírku pro matky samoživitelky v nouzi rozjela moderátorka ČT Nora Fridrichová společně s Klubem svobodných matek a jedním internetovým prodejcem potravin. Do rodin tak dorazily nákupy za více než dva miliony korun.

Pavla z Podkrkonoší ani Lucie z Příbramska zatím nikde oficiálně o pomoc nežádaly. „Nevím, mám pocit, že to jiní potřebují víc, my třeba dostáváme od mamky domácí vejce, nebo nám kamarádi nosí sladkosti pro děti,“ krčí rameny Pavla a Lucie dodává: „Zatím se nějak držíme, doufám, že budu moct dceru brzy poslat do školy, exmanžel se vrátí do práce a zase bude líp.“ Otázkou ale je, jak rychle se vzpamatuje české hospodářství a zda nepřijde druhá vlna nákazy, která by děti a jejich rodiče opět uvěznila doma.

„Očekáváme, že nejpozději v říjnu nás budou kontaktovat školy a budou žádat o podporu pro děti, které ji dříve nepotřebovaly,“ říká Jana Skopová z projektu Obědy do škol. „Mnozí rodiče budou ještě dlouho doma na ošetřovném, jiní přišli o práci nebo o ni ještě přijdou, finančně je vyčerpají i prázdniny. Podporu sociálně slabším rodinám bude třeba výrazně navýšit, aby se nestalo, že některé děti budou hladovět.“

Pravidla diskuze

Vítejte v debatním prostoru online magazínu Rodiče vítáni. V zájmu udržení úrovně debaty a zajištění komfortního a bezpečného prostředí pro všechny zúčastněné zde platí následující pravidla:
  • Diskutuje se o tématu článku, neodklánějte debatu jinam.
  • Nevnášejte sem svou agendu, kterou k tématu pouze „přilepíte“.
  • Nevkládejte do svých odpovědí odkazy na jiné stránky, pokud se netýkají přímo tématu článku.
  • Příklady z praxe jsou naopak vítány.
  • Respektujte důstojnost autorů, respondentů i ostatních diskutujících.
  • Nepřenášejte polemiku do osobní roviny kritizováním osoby autora, respondenta a jiného diskutujícího, jeho kvalifikace, vyjadřování, kompetencí.
  • Netolerujeme hrubé jednání, vulgarismy ani jakékoli ponižování druhých.
  • V souladu se zákony ČR je zde zakázáno jakkoli paušálně očerňovat jednotlivce či skupiny lidí s odkazem na jejich etnicitu, pohlaví, sexuální orientaci či náboženské vyznání.
  • Pro přispívání do diskuze je nutné se přihlásit prostřednictvím Facebook, Google nebo Twitter účtu. Snažíme se omezit anonymitu přispěvatelů a tím zkvalitnit diskuzní prostředí.
Příspěvky porušující pravidla mažeme.

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..

0 Komentáře
Inline Feedbacks
View all comments
0
Would love your thoughts, please comment.x
()
x