Zaujmout děti je těžké, učitel musí být hercem. Ale škola přece není divadlo, stěžuje si začínající učitel

Pětadvacetiletý Marek Bürger je pedagogický nováček. Od září učí na základní škole 5. května v Liberci. Prozatím bojuje s tím, jak příliš odborné znalosti, které načerpal na pedagogické fakultě, předat dětem na základní škole. Tím spíš, když to vypadá, že některé starší žáky nic nezajímá. „Dnes, aby učitel zaujal, musí být hercem. Ale škola přece není divadlo,“ povzdychne si.

Proč jste se rozhodl učit na základní škole?
Inspirovala mě moje třídní učitelka na druhém stupni. Brala nás jako mladé lidi, kteří také mají své starosti. Měli jsme s ní upřímný a osobní vztah.

Jak dlouho učíte?
Začal jsem loni v lednu, nejprve na třetinový úvazek, od srpna mám plný úvazek.

Jaké to bylo postavit se před žáky úplně poprvé? 
Těšil jsem se, trému jsem neměl. Řekl jsem si, že jde o mladé lidi, kterých se nemusím bát.

Co vás nejvíc překvapilo?
Především to, že žáci berou školu jako něco, co je omezuje, co jim ztrpčuje život. Já sám jsem taky školu nijak nehltal, ale stačilo nám tehdy méně k tomu, aby nás předmět bavil. Dnes musí být učitel herec, jenž baví své publikum nebo jej drží v napětí, nejlépe pomocí tabletů. Nejde ale být pořád zábavný, škola není divadlo.

Přišel jsem nadšený a s určitými vizemi. A ocitl jsem se mezi žáky, z nichž zhruba polovina je pasivní, a já abych je nutil dozvídat se něco nového! Všechno potřebují mít snadné a co nejrychleji. Navíc jsou přesvědčeni, že jim skoro všechno k ničemu nebude. Často jsou myšlenkami jinde, nepíší si zápisky. Mluvím hlavně o devátých ročnících. U šestých tříd je to jiné, jako by žáci ještě nezabředli do pasivity. Otázka je, proč ten zlom nastává – je to pubertou nebo učitelem? Na to chci najít odpověď.

Co s tím? Zkoušíte je nějak probrat?
Existují rádoby aktivizující metody, ale pro ně je to nepřirozené. Nejvíc asi záleží na vztahu, jaký učitel s danou třídou má, pak to může k přirozenosti dospět. Žáci musí uvěřit, že se jim učitel snaží předat něco, co dává smysl.

Vnímáte, že byste měl u žáků nějaké potíže, protože jste mladý a začínající?
Ne, naopak jsem rád, že je mezi námi menší věkový rozdíl. Máme osobnější vztah a hodiny nejsou upjaté. Přiznávám však, že jako začínající občas udělám chybu. Například se zabereme do tématu, které je pro probíranou látku okrajové, a tím se dostávám do časového skluzu.

Na fakultě na nás byly kladeny velké znalostní nároky, a to až do odborných detailů. Teď v praxi se ale musím učit, jak ta kvanta znalostí zjednodušit a převést do učiva pro druhý stupeň základní školy.

Řekl byste, že máte na rozdíl od kolegyň větší autoritu mezi dětmi proto, že jste muž?
Mně to tak nepřipadá, ale mí kolegové a kolegyně se domnívají, že ano.  Je pravda, že se rodiny často rozpadají a když děti zůstanou s matkou, chybí jim pak mužské vzory.

V základním školství je mužů málo. Čím je přitáhnout?
Je pošetilé tvrdit, že být učitelem je poslání, i když někteří v tom hloubku vidíme. Žijeme v době, kdy s málo penězi jste i žákům k smíchu. Proto by bylo dobré, aby učitelé měli vyšší platy, větší prestiž, podpořit jejich profesní rozvoj a kariérní růst.

Dostáváte coby začínající učitel nějakou podporu od vedení školy?
Ano. Přímo spolupracuji se služebně starší kolegyní, která mě zaučuje, a čekají mě různá školení. Cením si také, že mi škola vyšla vstříc v období státnic i po narození syna.

Měl byste nějakou radu pro další začínající učitele?
Měli by se vyhnout předmětům mimo svou aprobaci. Třeba já jsem humanitně zaměřený, ale z provozních i finančních důvodů učím matematiku a informatiku. Je to jiný způsob myšlení i učení než v humanitních oborech, je pro mě náročnější se na to připravovat.

Dále bych začínajícím učitelům nepřiděloval třídnictví. Sám zatím takovou zkušenost nemám, ale počkal bych s tím alespoň po třech letech praxe. Je to náročná a důležitá pozice, která zahrnuje také dennodenní komunikaci se žáky, s jejich rodiči.  Člověk se nemůže po hodině zavřít do kabinetu a soustředit se na přípravu. Pořád je součástí třídy a měl by být k dispozici.

Máte pocit, že vás vysoká škola připravila na práci učitele dostatečně?
To, že jsem složil státnice, neznamená, že mám klid. Stále je přede mnou ještě kus práce. Na fakultě na nás byly kladeny velké znalostní nároky, a to až do odborných detailů. Teď v praxi se ale musím učit, jak ta kvanta znalostí zjednodušit a převést do učiva pro druhý stupeň základní školy.

Co je úplně nejlepší na tom být učitelem na základní škole?
Každý den je jiný, navíc si ho můžu udělat tak trochu po svém. Nejvíce mě ovšem potěší, když něco důležitého, zajímavého předám svým žákům.

A co nejtěžší?
Nejtěžší je občas zatnout zuby, když žák či skupinka žáků záměrně narušují hodinu.

Marek Bürger vystudoval střední průmyslovou školu a pedagogickou fakultu v oboru dějepis-občanská výchova. Učí dějepis, informatiku, mediální výchovu, výchovu ke zdraví a matematiku na ZŠ 5. května v Liberci.

Pravidla diskuze

Vítejte v debatním prostoru online magazínu Rodiče vítáni. V zájmu udržení úrovně debaty a zajištění komfortního a bezpečného prostředí pro všechny zúčastněné zde platí následující pravidla:
  • Diskutuje se o tématu článku, neodklánějte debatu jinam.
  • Nevnášejte sem svou agendu, kterou k tématu pouze „přilepíte“.
  • Nevkládejte do svých odpovědí odkazy na jiné stránky, pokud se netýkají přímo tématu článku.
  • Příklady z praxe jsou naopak vítány.
  • Respektujte důstojnost autorů, respondentů i ostatních diskutujících.
  • Nepřenášejte polemiku do osobní roviny kritizováním osoby autora, respondenta a jiného diskutujícího, jeho kvalifikace, vyjadřování, kompetencí.
  • Netolerujeme hrubé jednání, vulgarismy ani jakékoli ponižování druhých.
  • V souladu se zákony ČR je zde zakázáno jakkoli paušálně očerňovat jednotlivce či skupiny lidí s odkazem na jejich etnicitu, pohlaví, sexuální orientaci či náboženské vyznání.
  • Pro přispívání do diskuze je nutné se přihlásit prostřednictvím Facebook, Google nebo Twitter účtu. Snažíme se omezit anonymitu přispěvatelů a tím zkvalitnit diskuzní prostředí.
Příspěvky porušující pravidla mažeme.

3

 
2 Počet vláken diskuze
1 Počet reakcí v diskuzi
0 Počet odběratelů diskuze
 
Komentář s nejvíce reakcemi
Největší vlákno komentářů

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..

nejnovější nejstarší
Eva
Eva

Dobrý den, přečetla jsem si článek s velkým zájmem. Držím panu učiteli Markovi palce, věřím, že svou práci chce dělat tak jak o tom promluvil. A závidím těm dětem, které chce něčemu naučit. Já když jsem se svou prací začínala,taky mi paní ředitelka řekla, ,,nekladeš na ty děti velké nároky?,, Taky jsem musela zvažovat k jaké věkové skupině mluvím. Vydržela jsem to celých 40. let. Měla jsem svou práci ráda, ale doba nějak rychle utíká. Takže hodně štěstí.

Káča
Káča

Přeji panu Markovi, aby ho práce uspokojovala. Hlavně, aby ho neznechutila. Ano, škola vůbec není divadlo, kde se děti baví podle své aktuální nálady. Můj syn také vystudoval pedagogickou fakultu, aprobaci matematika. Učil na zkrácený úvazek již při studiu a následně po ukončení studia. Zkusil menší vesnickou školu i velkou městskou školu se sportovním zaměřením. Odešel a o základní škole nechce již nikdy slyšet. Proč? Protože, kdykoli se objevil kázeňský problém, který z pohledu syna bylo potřeba řešit, vždy se přiřítila kolegyně (matka Tereza), která se byla jak o život o žáčka. Chudinka malá, vždyť ho nemůžeme potrestat, on to… Číst vice »