„Uvažujeme, že bychom si s kamarády založili komunitní školu, ale to není řešení,“ odpovídá písničkář Tomáš Klus na otázku, co říká na český školský systém a jakou školu plánuje pro svou pětiletou dceru.
Sám nemá na školu jen dobré vzpomínky. „Víme, co nás ve škole štvalo, a stejně to necháme znovu prožívat naše děti a říkáme jim ‚to musíš zvládnout‘. Vývoj se nepohne, dokud u rodičů neproběhne tahle změna,“ míní Tomáš Klus.
Jednou z největších frustrací pro něj byly známky a nechce, aby to prožívaly i jeho děti. „Je milionkrát dokázáno, že je to systém, který je pro děti traumatizující a je tu spousta jiných variant, kterými se dá nahradit.“
Kvůli nespokojenosti s českými školami uvažuje, že by si spolu s kamarády založili pro své děti komunitní školu. „To ale nepomůže systému státních škol. Musíme být vůči své společnosti zodpovědní,“ apeluje.
Cesta je podle něj „přiblížit státní školství, které je sto let za opicemi a nové alternativní metody, které umí být přínosné. A jít cestou středu.“
Podívejte se na celý rozhovor z projektu LOLO třída:
DOPORUČENÉ ČLÁNKY
21. 08. 2022 Bára Procházková Pět věcí, které budou v novém školním roce jinak
28. 02. 2023 Lucie Rybová Život celé rodiny se zúžil na domácí úkoly, podle právníků jsou navíc nezákonné
Proč si pan Klus myslí, že všemu rozumí a že právě on vše spasí.
Sdílím Váš názor
Protože má přepnuto.. Ten ani nepotřebuje založit sektu. Jemu stačí být vidět v médiích a nějací Pavlové Šafrové se vždycky chytnou.
Vy máte přepnuto
To si nemyslím….slečno Leo
Je to komplex. Zpusobeny i tim, co predvedla autorka webu zde v diskuzi… Kriticke komentare se mazou, jako „sireni nenavisti“ a pak tito Klusove nabyvaji dojmu, ze s nimi vlastne vsichni souhlasi a když se objevi někdo, kdo naznaci nesouhlas a není milostive vymazan, tak tito Klusove mavnou rukou s tim, ze je to jen nejaky ojedinely anonym, který je beztak divny a ne vsichni prece musí s jejich skvelymi a pokrokovymi nazory souhlasit. Pak se staci podivat na jeho facebook profil, kde ma ty jeho zombie fanousky, kteří mu odkyvou i kdyby chtel odpalit jadernou bombu nad Prahou, jako „skvely napad hodneho člověka se srdickem na spravnem miste, siriciho pozitivni energii a lasku“… Místo toho, aby tento clovek byl v psychiatricke lecebne, tak mu stupidni lidi lezou do zadku a stupidni novinari mu davaji prostor, aby siril sve pomatene nesmysly a pak v diskuzich mazou kriticke komentare. I když tito Klusove jsou tak arogantni, ze si stejne zadnou chybu nikdy nepripusti. Proste nemocna, stupidni společnost, která je odsouzena k zaniku. Ještě par dekad, pak moc prevezmou muslimove a bude po vsem.
Naprosty souhlas!
Kritické komentáře nevadí, když jsou napsané slušně a drží se tématu. To bohužel neplatí pro ten Váš.
Milá paní editorko, zdá se , že Vy jste trochu vedle , jak ta jedle..dejte ženský funkci…
Přesně, tohle mě pobavilo, ale máte naprostou pravdu.
No, to ať si založí školu. Já mám zase frustraci z těch jeho „postřehů“ a „mouder“ jeho manželky. Proč si každej komediant myslí, že má patent na rozum?
Každý má právo na svůj názor. Mě spíše zaráží, že „magazín o všem podstatném“ už dělá rozhovory i s lidmi, jejichž jediná „kvalifikace“ je, že jde o celebrity. Celý ten rozhovor klidně mohli udělat i se mnou. Moje názory, coby laika, který se v daném prostředí nepohybuje, mají v odborné diskuzi zhruba stejnou váhu – nulovou. Moje jméno by ale nepřitáhlo tolik pozornosti. Klasická bulvární taktika.
Děláme rozhovory s lidmi, kteří mají co říct a kteří přinášejí něco nového. Vy byste v rozhovoru patrně říkal, že známky jsou super a že školy model Marie Terezie jsou úplně v pořádku, jenže taková tvrzení odporují jak současným výzkumům o fungování mozku, tak zkušenostem ze zemí, kde se vzdělávání daří lépe, i prostému zdravému rozumu. Tak holt zůstaneme u Tomáše Kluse, můžete se těšit ještě na druhý díl 🙂
Když už máte tu drzost mi podsouvat nějaké výroky, mohla byste aspoň uznat, že tyto výroky jsou v rozporu jen s těmi výzkumy a zkušenostmi, kterým jste se Vy sama rozhodla věřit. Existují i jiné výzkumy, o kterých buď nevíte, nebo jste se je rozhodla ignorovat.
A laskavě si své osobní útoky přístě nechte pro sebe. Dodržujte svoje vlastní pravidla. Platí i pro Vás.
Pan Klus má naprostou pravdu.
Václave máte naprostou pravdu
Máte nějaký odkaz na výzkumy, které potvrzují ten váš „opak“? Zatím to vypadá, že jste si je vycucnul z prstu a realita potvrzuje něco poněkud jiného….
Rád bych Vám odpověděl, ale moje příspěvky jsou opět bezdůvodně mazány. Asi proto, že v nich upozorňuji na to, že jsou mé příspěvky bezdůvodně mazány.
Máte-li zájem znát mé názory a kde jsem k nim přišel, ptejte se paní Fialové. Když má potřebu zde prohlašovat, že moc dobře zná moje názory, jistě bude schopná Vám poskytnout i odkazy. A na rozdíl od mých příspěvků, těm jejím zde nehrozí, že by je někdo smazal dřív, než si je přečtete.
Prosím o odkazy, případně názvy Vámi uváděných výzkumů. Mimochodem stačí se rozhlédnout po internetu, kde je uvedeno, jakým způsobem je současný systém vzdělávání odlišný, od toho dle Marie Terezie, jak jste rádoby vtipně uvedla.
Tuším, že takový článek vyšel tohoto roku v časopise Reflex či Respekt. V tom článku bylo, že severní země zrušily známkování, dokonce i domácí úkoly a pokud si dobře pamatuji, tak výuka se vede více elektronicky. Takový systém má daleko lepší dopad na děti, učitele a budoucnost společnosti.
„Takový systém má daleko lepší dopad na děti, učitele a budoucnost společnosti.“
Ne, že by to nebyla pěkná představa, ale realita budoucnosti bývá často úplně jiná, než předpovědi. Raději si počkám, až jak to tam na severu dopadne, než budu s jásotem vítat podobné změny zde.
Od čeho se odvíjí kompetence „mít co říct k věci“? Předpokládal bych, že od odborné erudice v dané problematice. Pak ovšem, z hlediska formální logiky, Je správné tvrzení Václava a váš sylogismus je nesprávný.
Samozřejmě, můžete zůstat u pana Kluse, stejně jako třeba Ornely Štikové nebo nějakého dua ze Šlágr TV. Jejich odbornost, co se týče školství, je na stejné úrovni.
Mimochodem, slyšela jste někdy výrok: Největší paseku vždycky napáchají zapálení amatéři?
Největší paseku v našich školách zatím dělají nezapálení „odborníci“ na ministerstvu školství. Mám jmenovat? Jen namátkou- dvouleté děti do školek bez jakéhokoli zabezpečení , naprosto nepřipravená inkluze,zmatky kolem maturit nekonečná byrokracie ,netransparentnost v rozhodování……..není to dost,pane Františku?
Jasně Leo, naštěstí to zachraňují zapálení lidé s návrhy typu: „pro každého vlastní školu“, kteří nejen nepřemýšlí nad tím, jaké zmatky by ty jejich pitomosti vyvolaly, ale ani kdo by ty velmi drahé zmatky měl zaplatit.
Být zapáleným aktivistou je přitom tak jednoduché – jen vymýšlet kraviny a myslet si o sobě, že tak děláte víc, než všichni ti „odborníci“…
Znám skupinu lidí ,kteří opravdu něco jako vlasní školu založili.Rozhodně to nejsou žádní „aktivisté“,ať už si pod tím představujete cokoli.A dokonce to není ani žádná soukromá ,nebo alternativní škola,ale normální státní základka. Jen se tam prostě sešli lidé,kteří nelitovali času ani osobního nasazení,aby utvořili něco,kde se prostě všichni cítí dobře a společně řeší všechny problémy.A mýlíte se, jednoduché to opravdu nebylo.
Založit vlastní školu jistě není jednoduché. Jenže Vy mluvíte o koze, zatímco já o voze…
Ale kdepak,pane Václave.Tu školu založila skupina rodičů a učitelů,kteří mají stejné názory ,jako pan Klus.Vím to úplně přesně,protože moje dcera tam pracuje a chodí do ní můj nejstarší vnuk.Nemají tam problémy se spoluprací rodičů,naopak jim všichni maximálně pomáhají a děti i dospělí se tam cítí dobře. A o tom to je.
To je možné, ale my dva pořád mluvíme každý o něčem jiném. Já narážel na zdejší nesmysl o tom, že by bylo nejlepší, kdyby takto řešili školu všichni. Víte který, ne? Paní Věrka tam před chvílí mou odpověď označila za pouhý strach ze změny. Není totiž nad to, když nějací aktivisté, jako třeba Vy a paní Věrka, vyplodí něco možná zajímavého, ale v danou chvíli děsivě nedomyšleného, a obhajují to kecama o xenofobii oponentů.
Paní Věrka má pravdu .Jste jistě vzdělaný a sečtělý člověk,ale Vaše představy o vzdělávání ustrnuly někde v druhé polovině minulého století.A všichni,kdo si myslí něco jiného, jsou nějací „aktivisté“, kteří tomu nemohou rozumět. Takových lidí je tu opravdu dost,proto se naše školství nemůže pohnout kupředu,tak,jako v mnoha zemích,které nás ve vzdělávání předbíhají.
Možná, že se nemůžete pohnout kupředu spíše proto, že o těch, kteří chtějí vědět, proč by se měli hýbat dopředu, vykládáte, že názorově ustrnuli v minulém století a podobné věci. Víte, některé věci, které tu prosazujete, mají velký potenciál a zní slibně, jenom v nich prozatím vidím velké trhliny, protože jste si nedaly moc velkou práci to vše pořádně promyslet (nebo je to názor třetích lidí, o kterém nemáte dost informací, co já vím). Pokud ale vaší standardní reakcí bude apel na odhození xenofobie, pak se opravdu nikam nepohneme. Není důvod. Pokud je, přesvědčete nás.
P.S.: označením za aktivistku jsem neměl v úmyslu Vás ani paní Věrku urazit, jen mi to přišlo jako dobré označení někoho, kdo zde obhajuje nutnost nějakých konkrétních změn…
P.P.S.: nikdy jsem neřekl, že některá z vás nemůže něčemu rozumět, maximálně tak, že některé vaše názory potřebují více promyslet
Mě by zajímalo, zda jste na těchto stránkách poprvé?Nebo už jste četl některé rozhovory s rodiči a učiteli?
Pokud to byl dotaz směřovaný mým směrem, pak odpovídám ano – četl jsem tady vícero rozhovorů. Proč se ptáte?
Tak se třeba ještě potkáme v jiném článku, který vam poskytne více informací, než my z diskuze.
Máte pravdu. Zůstat se mělo u starého fungujícího modelu. Ta hrůza, co je ve školách je zničující hlavně pro ty děti. Zvláště inkluze a třídy plné asistentů. Méně paseky ve výuce naděl i třídní sígr než tyto nesmysly.
Váš předpoklad není správný, nejsme odborné médium, jsme magazín pro každého, koho vzdělávání zajímá. Mluvíme s učiteli, řediteli, ale i rodiči. Mnoho z vás tu teď píše, jak vás názory Tomáše Kluse nezajímají… fajn, čtěte tedy jiné naše články, „celebrity“ tu máme jen velmi výjimečně a jak už jsem zminíla jinde, sami budeme velmi potěšeni, když se objeví 200 zapálených komentářů i u našich bežných článků.
Aha, takže už se nemažou jen příspěvky porušující pravidla, ale i ty, které redakci nezajímají. 😀
Opravdu by mě zajímalo, co je špatného na mém tvrzení, že rozhovory s celebritami snižují odbornou úroveň média, když jeho zástupkyně sama přiznává, že odborné médium nejsou.
Dobrý den
Můžete mi prosím prozradit ,kde se vzdělávání daří lépe?
Mluvíte o zemích kde se píše jen tiskacími písmeny neb je to prý moc náročné a stresující učit děti psané písmo.
Či snad o zemích kde v 5 třídě nemusejí umět přečíst větu z knihy.
Nebo kde se na středních školách musí čas zobzazovat v digitální formě protože analogové zobrazení času je mate.
Nevím mám tři děti ve škole , jediné co je stresuje jsou žáci kteří by měli být někde jinde.
Děkuji
super
Ich denke no koment. At si jde zakukat.
Tak to děláte dobře.Taková diskuze je opravdu potřeba.
To, že pan Klus měl problémy ve škole neznamená, že škola je špatná.
Vážená paní, domnívám se, že Váš postřeh, že „děláte rozhovory s lidmi, kteří k tomu mají co říct“ je velice tuctový, slabý, ba populistický (navíc každý chodil do školy, tak ví… představte si, že by se stejným způsobem „všichni, co ktomu mají co říci“ se budou vyjadřovat k jadernému programu, k nemocnicím a zdravotnictví atd…). Proč? Scénář je jednoduchý – vybereme si atraktivní celebritu s manželkou nebo naopak (manžela s celebritou), položíme mu otázku „Co na to říkáte“, přisadíme k němu neméně atraktivního odborníka a mediální úspěch je v podstatě zaručen. Tak to funguje v bulváru, ale pokud chcete opravdu jít k jádru problému, ptejte se ředitelů, zástupců, učitelů – z různých škol a alternativ. Ano, školský systém není dokonalý (sám se pohybuji ve školství od r. 1991, prošel jsem školy různých typů včetně institucí typu MŠMT či VÚP), ale ono to není pouze o systému, ale o přístupu lidí, kteří v něm pracují, a o politické vůli. Je spousta škol státních, kde pracují novými metodami (například RWCT), kde známkují slovně nebo používají i jiné způsoby hodnocení, přičemž samotné známky opravdu nejsou používány k „traumatizování jedinců“, a vedle toho existují alternativní školy, které jsou o ničem (nechci zde jmenovat, ale ze zkušeností a ohlasů vím, že jsou).
Lze souhlasit s tím, že je potřeba nějaká „všeobecná rozprava o nápravě věcí lidských“, ale to mi nemusí říkat pan Klus (osobně nic proti němu!), to před ním řeklo a po něm bude říkat spoustu dalších lidí. Problém je jinde, aby škola byla zdravá, mělo by do ní „mluvit“ méně lidí. Příklad – jestliže ředitel s odborností musí před rodiči a školskou radou obhajovat vzdělávací program, proč něco přidá a něco ubere a každý má možnost „kriticky se vyjádřit“, to už není o demokratickém přístupu, ale o zasahování do odbornosti. Opět si vezmu příklad ze zdravotnictví – představte si, že se sejde rada „laiků“ a primáři bude diktovat, jaké postupy jsou moderní a jaké má při operacích uplatňovat. Bílá kniha hovořila o autonomii škol, o tom, že nositelem změn má být učitel, obávám se, že vše je pouze proklamace a skutečnost je trochu jinde. Proč se zde třeba neptáte, jaká je administrativní zátěž učitelů na běžných školách, hlavně třídních učitelů a vedoucích pracovníků? Co všechno musí řešit s rodiči, se zřizovateli, s odbory školství na magistrátech atp.? Proč laciná hesla typu – systém je nedokonalý, děti jsou traumatizované známkami apod.? Je zde opravdu tolik problémů a já na tak malé ploše nehodlám psát o všech, které existují. Jedno je ale jisté, dokud učitelská profese nebude společností vnímána jako prestižní, dokud do školství bude moci mluvit kde kdo a dokud bude školství pouze pokusnou laboratoří, kde se budou zkoušet nějaké postupy „jak by to asi mohlo být“, pak ať se bude jednat o státní či alternativní školství, nic nepovede k úspěchu. Toto je prosím můj osobní názor.
Pane Charalambidisi, lépe bych to vyjádřit nedokázal, nicméně Vás musím informovat, že obsah příspěvku paní Fialové byl v danou chvíli nepodstatný. Ta paní na mě má už dlouho zlost a toto byla jen záminka, jak mi povýšeneckým způsobem dát opět najevo, že jsem pro ni jen červ na podrážce její boty. Kdyby můj příspěvek napsal kdokoliv jiný, pak věřím, že by paní Fialová volila vhodnější odpověď.
Kdybyste se trochu porozhlédl po našem webu, zjistil byste, že je plný rozhovorů ředitelů, zástupců, učitelů – z různých škol a alternativ. Sami budeme taky rádi, když budou rozhovory s nimi budit takovou pozornost jako rozhovor s Tomášem Klusem, to mi věřte.
A o to právě jde, celebrita se využije v momentě, kody problém usíná, kdy není o čem hovořit atd. A navíc, pokud do diskuze o školství se pustí ti, kteří mají “zkušenost”, pak můžete očekávat právě plejádu názorů velmi hraničních, ale nic neřešících. A pak je otázka, k čemu je otevření jakéhokoliv diskusního fóra. A společnost a vlastně v tomto případě pedagogická veřejnost je velmi citlivá na to, jak “celebrity a ostatní všehoznalí a především politici” ví, jak na – především -výuku, jak se má učit. A to je, oč tu běží. Jistě tomu rozumíte! Pak by se neuveřejňovaly na “odborném” webu takové příspěvky. I když chápu, že jde o propojení rodiny se školou. Ale o podobné věci jde i u lékařů, spokojenost příbuzných a pacientů s léčením. Jenom si myslím, že lékaři si do toho moc kecat nenechají, a to je drží v úplně jiné rovině… Takže mé “doporučení” – méně celebrit a “znalců”, můj názor a návod na řešení…
Děkujeme za rady, problém je opravdu ten, že Vás sem zřejmě přivedl rozhovor s Tomášem Klusem, ale jinak náš web neznáte. Už jsem jinde zmínila, že nejsme odborné médium. Ale děkuju za slušně formulovaný názor, už to je malá radost 🙂
Paní Fialová si ráda dělá drobné radosti, že? Sem tam někomu podstrčí výrok, který nikdy neřekl, sem tam smaže jeho otázku, proč to dělá, apod. Život je holt pes a je třeba si ho nějak zpestřit. 🙂
Ano, přivedl, i když samozřejmě web znám déle, ale pravda, nesleduji ho a link tuším ze Seznamu(?) mě k Vám po delší době zavedl. Ano, a právě ten problém “celebrit” pak mnohé někdy směřuje jinam. Proto můj “varovný ukazovák a tzv. doporučení”. Pedagogický terén je opravdu citlivý a některé věci jsou pro něj frustrující. Tak se i stalo. A já se nedivím… Za mě vše, děkuji.
Souhlasím. V této zemi je školní systém nemoderní. Děti radši chodí na zahrádky a do kuchyněk, něž aby se naučili pracovat s PC. Učí se velmi podobně jako jejich rodiče, a proto se tahle společnost moc kupředu neposune. Podívejte se na systémy jiných zemí a poté kritizujte. Když tyto jiné systémy fungují v těchto zemích a mají lepší výsledky, proč by tomu nemohlo být takto i u nás?
Už třicet let sleduji stav našeho školství, sestra i dcera jsou učitelky prvního stupně. Ale určitě vím, že nejhorší pro děti je nezdravé sebevědomí jejich rodičů. Rodiče si myslí, že škola kromě učení, musí suplovat i jejich výchovu. Vychovávat děti, neznamená koupit jim vše co si zamanou, ale hlavně hodně si s nima povídat a vysvětlovat jim co mají dělat v jaké situaci a proč. A hlavně neodbýt je jednou větou, když se na něco zeptají, protože děti se rychle odnaučí ptát se a pak je to vidět i na jejich slovní zásobě. Tímto nechci říct, že naše školství je vynikající ( – 30 dětí ve třídě, z toho několik hyperaktviních a s různými dis-proporcemi, nebo vysoké procento učitelů v důchodověm věku, platy jako asistentky ve firmách, taky mluví za své…) ale založit si komunitní školu?
At uz s panem Klusem souhlasim nebo nesouhlasim, rozhodne jsem s podivem nad vasim neprofesionalni vedenim diskuse pod clankem a podsouvanim nejakych vasich domnenek, kterymi osocujete komentujici. Viz. napriklad“ /// Děláme rozhovory s lidmi, kteří mají co říct a kteří přinášejí něco nového. Vy byste v rozhovoru patrně říkal, že známky jsou super a že školy model Marie Terezie jsou úplně v pořádku, jenže taková tvrzení odporují jak současným výzkumům o fungování mozku, tak zkušenostem ze zemí, kde se vzdělávání daří lépe, i prostému zdravému rozumu. Tak holt zůstaneme u Tomáše Kluse, můžete se těšit ještě na druhý díl 🙂 ///
Paní Hano, nezlobte se na ně. Ono když se jim to hodí, tak o sobě vykládají, že jsou novináři, udržující debaty na odborné úrovni (slova paní Polanské), a když se jim to nehodí, tak jsou jenom magazín pro každého (slova paní Fialové). Je jistě náročné udržet profesionální úroveň, když se nedokáží ani mezi sebou shodnout na tom, co vlastně chtějí dělat. A proto mě tolik baví do nich rýt. 🙂 Budu to ale muset omezit, když do nich ryjete dlouho, začnou se vztekat.
To nejsou moje domněnky, ale názory, které tu pan Václav s buldočím zapálením prezentuje pod většinou našich článků, takže už je dobře známe.
Můžete mi osvěžit paměť, kdy jsem podle Vás měl vyjadřovat o modelu školství, zavedeném Marií Terezií?
Takže mi nejen podsouváte něco, co jsem nikdy neřekl, ale ještě své jednání obhajujete sprostou lží. Slušné chování dostává ve Vašem podání slušně na frak, paní Fialová.
A pokud si myslíte, že zastávám tereziánské modely školství, protože jsem se Vám kdysi pokoušel rozmluvit ten nesmysl, že násobilka je zastaralý přežitek, pak byste možná měla zvážit návrat ke komentování kabelek. Jistě jste na tuto štaci hrdá, když se jí chlubíte i zde, a tam aspoň nebudete muset lhát.
Vážená paní editorko, s vypětím všech sil jsem celý tento „román“ plný útoků a osočování přečetl a je mi smutno, jak zabedněně si hledíte svého a útočíte na pana Václava nejen Vy, ale i spousta ostatních… Dovolím si opatrně souhlasit s názory pana Václava – skutečně až příliš jednostranně upřednostňujete „nové trendy“ ve školství… Na tom není nic trestuhodného, ale v rámci objektivity a rozšíření obzoru by sem-tam neškodilo dát i jiné pohledy, tedy názory lidí, kteří umějí ke všem těm vlnám waldorfských, montessori, daltonských a jiných škol, stejně jako na výuku Hejného metodou či školou podle Ondřeje Kanji, přistupovat také jiným než obdivným pohledem. Jsem učitelem s 15letou praxí a nemám pocit, že bych byl „zakonzervovaný v době Marie Terezie“ (to je mimochodem příšerně hloupé označení), a dovolím si říct, že těmto „novým vlnám“ se v dnešní době věnuje až příliš pozornosti a že spousta z nich je pro výuku dětí a studentů na některých typech škol a v určitém věku NAPROSTO NEVHODNÁ !!! (např. Hejného metoda pro 2. stupeň by měla být opravdu jen výjimečně – dosahuje totiž příšerných výsledků – no ale možná je to proto, že ještě není dostatečně „proučená“…). Mimochodem – myslím, že by stálo to mnohokrát zmiňované rakouské (či rakousko-uherské) školství podrobit podrobnější analýze – možná byste se divila, jak pokročilé je… (a to nepotřebuje tak velikášsky poukazovat na to, jak se zabývá moderními trendy výuky…).
Abych ale jen nekritizoval vše, co bylo doposud napsáno a nepřispěl ničím vlastním, dovolím si vložit drobný nápad či spíš jiný pohled na věc: co takhle dát víc prostoru skutečným učitelům? Tím nemyslím jenom na tomto portálu, ale celkově – nejen ve společnosti, ale i při seznamováním s těmito novými trendy ve výuce… Mám za to, že jednak mlčící většina učitelů si o tomto všem myslí své (a je to mimochodem dost důležité – tyto osoby učí naše děti!), jednak by to měli být nejprve sami učitelé, které by bylo zapotřebí těmito metodami nadchnout (nikoli je s nimi seznamovat nebo je z nich školit či dokonce mentorovat) a asi byste se divili, jaký pokrok, změny i výsledky by to přineslo! Vtip je v tom, že toto se nesmí dělat příkazem, nýbrž vysoce profesně a profesionálně…
Nakonec: díky za váš portál – člověk se dozví mnohé, ale to kritické myšlení, které mi naštěstí mí skvělí učitelé ještě z doby socialismu stihli vštípit, je zde zapotřebí pečlivě používat…
Dobrý den, tento magazín vznikl právě pro tříbení debaty o vzdělávání, takže pokud nás čtete, jsme rádi. Alternativním metodám fandíme, ale myslím, že k tomu přistupujeme velmi korektně a snažíme se předjímat a brát vážně námitky čtenářů tak, aby se opravdu dozvídali to, co potřebují pro kvalifikovaný názor. Dnes se vedou často komplikované debaty o tom, co lidé opravdu neznají, ale myslí si, že znají. Našim cílem je zvýšit informační hladinu. Určitě jste si musel všimnout, že rozhovorů s učiteli i řediteli je tu mnoho, a většina jich je z běžných, nikoli alternativních škol. Jsme také orientováni na „solutions journalism“ – to znamená popisujeme řešení, která nám přijdou dobrá, nejsme otisk reality se vším všudy. Popisovat klasickou hodinu frontální výuky by nepřineslo nic nového, tu každý zná. Vy i ostatní, kteří si sem chodí pro inspiraci pro své přemýšlení a používají kritické myšlení, jsou vítáni.
Pane Langu, děkuji za Vaše názory. Nemohu s Vámi více souhlasit. Z diskuze u tohoto článku už i tak ale pomalu odejdu – chápu, když někde nejsem vítán. Obě moderátorky to daly velmi jasně najevo – paní Polanská už dříve, paní Fialová nyní. Nemá cenu je dál provokovat nějakým rýpáním, a rozumně diskutovat mě zde nenechají. Ještě jednou děkuji a na viděnou u jiného článku. 😉
A jen tak na okraj, takto paní Polanská osobně „vítá“ lidi s kritickým myšlením:
„vyjadřujete se ke kdečemu, ale vesměs kriticky a pochybovačné. Sledujete tím nějaký záměr?“
Dejte si tedy pozor na nekonformní názory. I když paní Polanská prohlašuje, že jí non-konformita nevadí, očividně kvůli nim pochybuje o upřímnosti mého zájmu a má mě za nějakého agenta-provokatéra. A nechcete, aby Vám posílala maily o tom, co si o Vás myslí, věřte mi. 😀
Kritické myšlení neznamená šťourání za každou cenu, často krkolomné, které se snaží všude najít nějakou chybu a problém. Tohle je možná něčí způsob, jak se stavět k realitě, ale není vůbec o nic kritičtější, než vše slepě přijímat, je to totéž, jen v obráceném gardu. Pokud neexistuje ani jediný komentář, který by něco ocenil, a existuje dost komentářů, které očerňují dokonce organizaci, která magazín provozuje, takový komentátor má určitý postoj, který není postojem otevřeného kritického myšlení. Naštěstí pán Václav je tu jen jeden.
Oceňující komentáře byste našla, kdybyste je hledala. Třeba pod názory pana Feřteka. Nemám ve zvyku tleskat názorům, se kterými nesouhlasím a nevidím v tom nedostatek kritického myšlení. Dobrou pověst EDUinu zde poškozují pouze dvě jeho zástupkyně svým neprofesionálním, agresivním a velmi hrubým jednáním. Nebo si snad už nepamatujete na ten sprostý mail, který jste mi poslala z firemní schránky? Mám Vám ho připomenout?
Klidně ho zveřejněte, určitě nebyl sprostý. Pane Václave, tohle už jsme tu řešili. Budete se muset smířit s tím, že tuhle debatní zónu spravujeme my, a opravdu se snažíme s Vámi mluvit věcně. To je pro tentokrát ode mě vše.
Mě nevadí, že to tu spravujete zrovna Vy a paní Fialová. I když bych jistě ocenil z vaší strany více sebereflexe. Vadí mi, že tu pravidla platí jen pro někoho. Věcnost vašeho přístupu netřeba komentovat. Paní Fialová jistě opět napíše nějaký ten koment mým jménem naprosto věcně i beze mně.
V kterych zemí se to daří lépe? V Anglii se o to snaží ale výsledek vypadá úplně jinak. Deti sou tu hloupé a nezvladatelne. Škola má nad výchovou děti větší pravomoc jak rodič. Diplom tady vaše dítě dostane i za to když udělá jenom kotoul aby nemělo špatný pocit ze je nekdo jiny lepší ze udělal kotouly dva. Místo toho aby se podporovali ti chytří a nadanejsi s větším potenciálem být budoucností Anglie, tak se koncentrují na ty slabé aby si nepřišli hloupé. Což zní slechetne ale v realite to pak vypadá tak, ze když se angličana zeptáte kde je Srbsko tak vám odpoví ze v Assii a Čechy jsou v Rusku. Pokud chcete pro dítě vzdělání tak za nej musíte zaplati veliké částky na některé z lepších škol.
K mluvení o škole, jakou by chtěl pro děti potřebuje kvalifikaci? Byl ve škole- zná jí a možná si to pamatuje lépe než vy. A má děti, chce pro ně to nejlepší. Naši politici taky „pracují“ v oborech, které znají jen z velké dálky 😜
K tomu, abyste se mohl svobodně vyjadřovat, samozřejmě žádnou kvalifikaci nepotřebujete. Poměrně dobře si ale pamatuji na to, že můj příspěvek byl o něčem úplně jiném. 😉
Tak ať jde učit, chytrák.
To je současný trend, a nejen ve školství – po debatě s dcerami mám vždy pocit, že teprve teď lidstvo prohlédlo. Tisíce let vývoje ukázaly co se dělalo špatně (vše) a nyní se svět rozjasnil poznáním, které já, to je snad jasné, nejsem schopen vstřebat a pochopit 🙁
Ten váš příspěvek je z hodně spodního šuplíku, jen co je pravda…
Neskutečné. Na Vás se naše školství také opravdu „podepsalo“.
A kolik dětí už si vzalo život po vysvědčení? Něco na tom je!
A kolik z nich si ho vzalo kvůli známkám a ne kvůli tomu, jak budou „vyvádět“ rodiče?
Amatér radí jak změnit školství.Takových už bylo i na ministerstvu.Věnujte se tomu čemu rozumíte!
To by Klus nemohl dělat nic
Pane Klus, ve školství se pohybuji hodně dlouho, mnoho studentů, které jsem učil, a kteří byli pilní, v hodinách spolupracovali, na hodiny chodili připraveni, již dávno opustili tuto zemi a pracují v zahraničí, protože ty nesmysly, které zdejší lidé vypouští, opravdu nejsou všude ve světě běžné. Z mnoha alternativních škol vychází jen polovzdělanci, sice s velkým sebevědomím a mnohdy drzými rodiči, ale určitě často s malými znalostmi, které si zaplatili. A hodně jste mě zklamal, protože po 25 letech praxe určitě naprostou většinu žáků, které jsem učil, žádné známky nefrustrovaly, ale pokud se vrátí, velmi často říkají, že si je zasloužili, protože tomu moc nedali. Přestaňte alespoň vykládat ty bludy, protože jste nikdy neučil a neviděl, jak vypadá úplně vypleněné školství, které naše zem dopustila. Hlavně nic nedělat, po nikom nic nechtít, nic neumět, ale do všeho vrtat a dále ničit, co například za první republiky fungovalo úplně jinak a také s jinými výsledky…..Bohužel také odcházím do zahraničí, protože tyto nesmysly se opravdu nedají již poslouchat!
Naprosto s Vámi souhlasím.Já pracuji v mateřské škole a chtěla bych pana Kluse vidět už tam jak by předváděl svůj um,Někteří rodiče přivádějí své tříleté děti s plinkama,dudlíky , lahvičkami a krmené jen průmyslovou stravou v sleničkách a nechtějí na tom nic měnit,vždyť jejich dítě má právo být hýčkáno.
Jenže to jsou rodiče, kteří se svým dětem nevěnují, dávají jim sladkosti, straší je čerty a pak špatnými známkami. To nejsou alternativní rodiče….
Jsem rada, ze stale existuji inteligentni lide a ne ubrekanci jako pan mimon Klus.
Přesný příspěvek zkušeného člověka. Škoda, že pana Kluse neposadí ke stolu s někým jako jste vy.
Pane Večeřo, toto je opravdu luxusní způsob jak si lhát do kapsy! 😀 😀 😀
Lidi co odjíždějí do zahraničí mohou často utíkat před těmi nesmysly, co tu už 50-60roků vypouštějí lidi jako vy. Možná jste si dosud nestačil povšimnout, ale praxe v těch zemích, kam mají lidé z ČR utíkat „za lepším“ (tedy ne např. Bělorusko) je diametrálně odlišná od toho, co tu máme my. Naše školství vede politiku od deseti k pěti mimojiné proto, že v něm převažují názory lidí vašeho ražení a sem tam do toho řízne amatérsky a bez příprav nějaký socanský ministr v rádoby progresivním pojetí, kde se ale vždy zapláče nad výsledkem z důvodu nekompetence. Ano, ne vše na tom slavném „Západě“ je hodno následování, ale náš komoušský model školství v mezinárodních srovnávacích znalostních testech zrovna neexceluje a naše pozice se v tomto zhoršuje.
Náš systém možná nefunguje tak, jak by mohl a měl, ale jaký smysl má „napravovat“ ho podle polofunkčních či přímo nefunkčních vzorů ze zahraničí, lhostejno zda ze západu či z východu?
Mimochodem, ten komoušský model v minulosti vykazoval daleko lepší výsledky v mezinárodních srovnáních. Razantní zhoršení přišlo teprve až když jsme se začali v rámci přístupových rozhovorů do EU přizpůsobovat západu a unii. Ani po normalizaci, kdy to se školstvím bylo opravdu bledé, jsme nevykazovali tak mizerné výsledky, jako dnes. 😉
Aheleho : Brouk Pytlík!!!!! :oD Jinak, pokud sem budete dávat tohle, přijdete o hodně finančních příspěvků.
Koukám, že u Klusů rozumí všemu. Madam Klusová objíždí školy a radí děvčatům s menstruací. Kolik blbostí z nich ještě vypadne?
Bojim se že hodně.Vypadají na to oba.
Oni říkají svůj názor.Fajn, ostatní taky.Ale-ten pocit, když jsem omylem zabrala a donesla jedničku!!
Tak to už je moccc neeee!!!
Vidím že už mu solidně hráblo..
jestlipak je něco čemu pan Klus nerozumí a do čeho nehodlá kecat 🙂
Děti netraumatizují známky. Děti traumatizují rodiče, kteří hartusí „Cože? Trojka? Jak je to možný? Učil ses vůbec?“ místo rozvážného „Aha, pětka? A cos tam povoral? Íčka? Ty mi taky nikdy nešly… a opravil sis to? Ve kterých slovech přesně jsi měl chyby? A jaký íčko se tam teda má psát? Super, šikula, příště to bude lepší.“ nebo „Tak pojď, zopakujeme si tu násobilku, ať to máš příště lepší.“
Přesně tak, prošli jsme s našimi dětmi první tři třídy alternativní školou, ale nakonec jsme poznali, že to, čím jsme si prošli my ve školství nás sice poznamenalo, ale v lecčem k dobrému, i když to nebylo vždy příjemné. Šli jsme nakonec do státní, protože děti se nenaučili se učit.. Má to své nedostatky. Poznali jsme, že je to o konkrétních učitelích. Co se známek týče, stavíme se v tom k našim dětem shovívavě, ale nemáme nic proti tomu, když se děti snaží. Známky je motivují, ne demotivují a jestli trochu soutěží..co je na tom koneckonců špatného? Můžeme je usměrňovat, aby to nepřešlo v nechtěné..Víme v čem jsou naše děti dobré a to podporujeme. Víme, že excelovat ve všem asi nebudou..I když zatím…:)
Podle mě normálně odpověděl na otázku, řekl svůj názor. To není, že do všeho kecá, je to jeho aktuální téma, to co řeší doma. Jinak za mě škola jak je, je opravdu horor. Upřímně, kdo z nás chodil do školy rád a pamatuje si učivo do dnes? Komu to šlo samo?…. mě teda ne.
1) Jen málokdo je všestranný talent, aby mu všechno šlo SAMO, ale jen někteří lidé očekávají, že jim všechno půjde i bez minimální snahy. Takoví bývají obvykle zklamáni, ale to je v pořádku.
2) Když se učíte dobře, spoustu věcí si zapamatujete i dlouho po škole. Znám lidi, kteří neumí česky týden před maturitou, i lidi, kteří umí česky i desítky let po škole.
3) Škola je jako život. Jakou si ji uděláte, takovou ji máte. Pro Vás možná byla horor, ale většina lidí naštěstí chodila do školy s kamarádama a dokázala si oblíbit i nějaký ten předmět. Pro takové škola horor není.
Ano, je to tak, souhlasím s Vámi!! Kdo se do školy a ve škole učil, určitě ji nebral jako horror!! Ale zase jsme nezažili ty nesmysly s integrací všech možně opožděných dětí-ty byly ve zvláštní škole a nebrzdily vyučování s normálními dětmi!!Na mnoho učitelů a učitelek s vděčností vzpomínám, stejně tak moje dospělé děti :-))
Škola je jako život. Jakou si ji uděláte, takovou ji máte.
—
To je naprostá demagogie maskovaná kolotočářskou pseudomoudrostí.
Škola na mě uvalila tři prdele předpisů, pravidel a nařízení. Takže ne, že jakou jsem si ji udělal, takovou jsem ji měl. Škola byla vrcholná diktatura. Škola mi nařizovala nejen to, co si mám myslet, ale dokonce rozhodovala, o čem mám kdy přemýšlet.
Kdykoli se člověk diktatuře vzepřel, byl potrestán.
Pro lehce podprůměrně, průměrně a lehce nadprůměrně inteligentní lid je škola opravdu jednoduchá záležitost. Pokud jste ale buďto výrazně pomalý, nebo mimořádně nadaný, škola je stres, škola je nestravitelná porce dennodenně servírované nudy, škola je běs.
A konkrétně které z těch „tří prdelí“ diktátorských předpisů tak mocně utlačovaly Vaši vysoce nadprůměrnou genialitu, smím-li se zeptat? A v čem konkrétně jste se vzpíral, že jste byl trestán?
Pokud Vám vadí, že jste si v hodině matematiky nesměl kreslit do deníčku, a teď to vydáváte za diktaturu a „nařizování, co a kdy si myslet“, pak se není čemu divit.
Vztyk. Sedněte si. Ruce za opěradlo. Vytáhněte si papír. Otočte stránku. K tabuli! Sednout! Pište si! A za domácí úkol. Pozor! Pohov!
Průměrná česká škola je výcvikové středisko pro budoucí obsluhu továrního pásu, které uvízlo hluboko v dobách normalizace.
A křečovitá snaha prezentovat nesouhlas s jednáním á la psí cvičák na tělesné i duševní úrovni jako projev nedisciplinovanosti, je typická.
Se školou jde totiž jako s každou diktaturou ruku v ruce presumpce viny. Kdo s ní nesouhlasí, je nedisciplinovaný, líný, nezodpovědný a hloupý 😀
Realita je ovšem přesně opačná. Pro mě je nesouhlas s duchamorným běsem zvaným škola projevem alespoň zbytkové živosti ducha.
Vás teda ta první třída hodně poznamenala. Se úplně divím, že jste dokázal přežít do dnešních dní a nezbláznit se. To se holt pozná ten génius, co ve Vás dlí. My obyčejní pěšáci jsme všichni blázni, jen vy jste letadlo. 😀
Nabízí se otázka, jakým způsobem jste svůj nesouhlas prezentoval, že jste za něj byl takto hrozivě perzekuován. A další, proč jste tedy nevyužil své nesporné geniality k tomu, abyste z tohoto bezduchého cvičáku co nejdříve unikl.
Naprostá pravda! Souhlasím s Vámi a to jsem učitelka. Bohužel stále stresující školy v ČR a učení naprosto zbytečných věcí.
Souhlas, paní Petro…
Souhlas,paní Petro, i takové školy ,bohužel, stále existují.
Tipnu si: Mladý perspektivní hipster, pracující v neziskovce či nějaké „free“ profesi, žijící v mama hotelu, stabilně dotovaný rodinou?
Ujišťuju vás, že disciplína je jednou z věcí, které pomohly vybudovat naši civilizaci, jejíchž benefitů s chutí užíváte.
Já se svými podřízenými rozhodně nevedu debaty o tom, zda a v jakém rozsahu se jim chce pracovat. Podle vás jsem tedy diktátor. Jenže bez „diktátorů“ by nevzniklo ani to PC, jehož prostřednictvím prezentujete své názory.
Jasněji jste to napsat nemohl.
Disciplína musí bejt, vy kluci jedni pitomí! Jinak byste tu běhali po stromech jako vopice.“
mě je 65 a na školu vzpomínám ráda.. bývalo nás ve třídě okolo 34. Dodnes umím výborně český jazyk a pamatuju si ruštinu docela dobře. Trauma jsem neutrpěla, ačkoli nás kluci mydlili( a my je:).
Doma jsem si vyslechla akorát kecy za trojky. A tak by měli postupovat i dnešní rodiče. Dnešní děti jsou rozmazlené a mladým se nechce makat, hlavně ať neutrpí jejich psýcha. Ve škole je učí, že mají na víc než makat rukama, fuj, kam to spějeme.
Já! Do školy jsem chodila moc ráda, učení mě bavilo (a baví dodnes), kromě matematiky si pamatuji téměř vše. Své učitelky jsem měla velice ráda a stále na ně vzpomínám. Známky byly normální věc, jednoduché posouzení umíš-neumíš. Dnes, když dítě přinese špatnou známku, jdou rodiče raději vynadat učitelce, protože jejich dítko je geniální, ale nikdo mu nerozumí a nechápe jeho citlivou dušičku. I mé dvě děti mají na školu příjemné vzpomínky, známky nebyl problém, obě mají VŠ.
souhlasím
To je omyl elit. Spoustě lidí se nakonec drezura zalíbí, podobně jako cirkusovým opicím. Takže škola coby výcvikové středisko pro pásovou výrobu má celou řadu zastánců. V čemž já osobně nevidím problém. Kdo chce žít á la fabrika, tedy nechť.
Bylo by ale fajn, kdyby tlustou slupkou tupých hlav prošel poznatek, že ne každý, kdo má jejich vysněné studijní podmínky za duchamorný rosol a život v mentální olačce, je líný nebo pohodlný. Někteří z nás jsou jen kurva nadprůměrně chytří a škola nás logicky sere.
Kolotočářská pseudomoudra jsou spíše tyhle Vaše výplesky, pane. Pletete si pojmy s dojmy. Škola učí disciplíně ve smyslu cílevědomosti při plnění vlastních cílů, ne ve smyslu poslušnosti vůči autoritám.
Možná je Váš problém právě v tom, že nejste prostě nadprůměrně chytrý, ale „kurva nadprůměrně chytrý“. To Vás potom zákonitě musí „srát“ spousta věcí, nejen škola. 😉
Cílevědomosti při plnění vlastních cílů 😀
Vlastních?
Hele sice píšeš jak příručka ministerstva propagandy, ale smysl to samozřejmě nedává. Škola ti nařídí, co, kdy a jak máš dělat. Neučí tě cílevědomosti při plnění vlastních cílů, ale bezduché poslušnosti a zbabělosti při plnění úkolů, které ti nařídí někdo shora.
Takže dělá přesně to, o čem nepoctivě a neupřímně tvrdíš, že to nedělá, a nedělá přesně to, o čem tvrdíš, že to dělá.
Existují 3 možná vysvětlení, proč píšeš realitu popírající bludy:
1. Jsi dutej jak vycuclá tykev, postrádáš schopnost jemnější diferenciace, takže to prostě nechápeš.
2. Jsi křivák a hájíš tady něco, o čem ve skutečnosti víš, že to stojí za prd.
3. Jsi obojí. S tím raketově roste pravděpodobnost, že jsi sám kantor. A s průměrným kantorem opravdu není možné diskutovat 🙂
No na to, abych dělal kantora nejsem dost nadutej křivák, takže očividně musí existovat i nějaký čtvrtý realitu popírající blud. Teda pardon, bludy jsou vlastně to, co tvrdím já, že? – Vaše výroky jsou příslovečné perly házené sviním. Už jsem se v tom zase zamotal, holt postrádám schopnost jemnější diferenciace, ať už je to cokoliv.
😀 😀 😀 😀
Já nikam neodcházím. Jenom trpělivě čekám, až řeknete něco, co dává aspoň za mák smyslu. Na to, že jsem nadutej křivák se smysluplně reagovat nedá. 😛
Dalo se to vyjádřit i „jemněji“ ,ale souhlas.
Nejvíc mě fascinuje, když takoví ti „průměrní diskutéři z lidu“ (novinky.cz style) nejdřív horují za to, že škola naučí žáky disciplíně a úctě k autoritám, načež si v diskusi o aktuální výši průměrné mzdy stěžují, že to nikdy neviděli a „zkuste si říct šéfovi o přidání“ – evidentně se jim ta poslušnost vůči autoritám strašně vyplácí 😀
Další věc je to navyknutí si na pracovní proces a kolektiv – to asi může napsat jenom někdo, kdo nikdy nepracoval (možná pro stát), jinak nevím, kde se to srovnání tak odlišných světů bere.
Nevíte, kde se to srovnání bere? Příkladem pracovního návyku je dodržování pracovní doby. V klasické škole se rozhodně nenaučíte, že její porušování je OK. Nemohu mluvit za alternativní školy, protože tam Vás naučí spoustu podivných kravin…
Úplně s vámi souhlasím.Já měla prakticky jen dvoje známky-jedničky a pětky.Buď
mě to bavilo nebo ne.Křivd bylo moc.Třeba velká písemka z matiky.Já vše dobře, ale za pět.Počítala jsem to z hlavy.Dějepis-za pět.Vzala jsem křídu při zkoušení a psala!!
Tak to se vám povedlo….neřekla bych to lépe…sama učím ve státní škole,ale vím, že stávající systém vzdělávání je nevyhovující. Doba se změnila,zkuste se dnes podívat do požadavků zahraničních firem… kromě vzdělání požadují i kompetence,tj.to,co má každá škola v ŠVP,ale jen málokterá tyto dovednosti dokáže dětem předat. Dnes se jede na výkon,na známky… Jen z vlastní zkušenosti- jde to i jinak. Děti se naučí a navíc je to baví. Věřili byste tomu?
Hlavně když jsou jedničky, ale ze škol chodí pro život nepoužitelní lidé . Učivo se učí nazpaměť jak básničku, misto učení se přirozeně. Učitelé hlavně starších ročníků to je někdy mazec…Pan Alb výborně vše napsáno a pan Václav, velice by mě zajímalo, mě jako personalistovi jeho zaměstnání . Žije mimo realitu dnešního světa. Dnešní absolventi středních a VŠ to jsou někdy věci…Nadpoloviční většina nepoužitelní lidé. Také jsou jich plné pracáky.
Na personalistu mate zajimave nazory. Kdo vam za ne plati?, at vim, ktere firme se vyhnout, jestli budu nekdy hledat jinou praci…
Ano,věřili.Jsou takoví uřitelé,ale mají to v našem „systému“ mnohde hodně těžké
Vzhledem k tomu, že píšete, dokonce gramaticky správně (včetně syntaktických znamének), něco z toho učiva zřejmě v hlavě uvázlo i vám.
Do školy děti chodí proto, aby se něco naučily. Drtivé většině to nejde a proto se musí učit. Nechápu, co je na tom divného. Jasně, že to děti nebaví, ale život není jen zábava. Je to jako se štěstím. Kdy si ho nejvíc užijeme – no když poznáme také opak. I v práci musíme dělat věci které nás ne vždy baví, ale musíme je udělat. I když je mi práce zábavou, tak narazím na problém a musím ho překonat byť se mi nechce. Nemohu vše odkládat, až na pak, až se mi bude chtít nebo až nějaká vyšší moc zasáhne a já to budu umět bez učení. To je nesmysl.
No vidím, že 2. a 4. pád a mě/mne a mně je pro Vás velká neznámá. Ostatní snad ani nebudu komentovat.
Škola není horor, je to nutnost!!!!!
Kdyby jste dodržovali pravidla diskuze ,tak tady nebude ani jedna odpověď. Všichni ponižují a jsou “ vulgární „
Kvůli lidem, kteří nechápou, k čemu jsou známky, není třeba cokoliv měnit. Tady je třeba vzdělání, ne změna. Přesvědčení, že musíme bez rozmyslu odstranit vše, co bychom jinak „museli zvládnout“, je kontraproduktivní a vede jenom k lenosti a úpadku.
Jako teď již bývalý fanda Tomáše Kluse musím říct, že jsem velmi zklamán.
Ty v..e k čemu je vzdělání, když je po škole stejně takový vzdělaný člověk nepoužitelný. Proč jsou jich plné pracáky. Vy žijete opravdu mimo realitu. Kolik je Vam, 99 ?? Vzhledem k tomu, že mám 3 děti 3, 7 a 9 třída tak opravdu vím co obnáší dnešní škola. Naštěstí jsou co se učení týká v pohodě, ale systém výuky je šílenost!!! A známky jsou k čemu, dítě se nenaučí danou látku dostane za pět, poté se látku naučí za jedna a koule mu zůstane. Učitel mu 5 stejně nechá zapsanou, to je problém známek.
Pod toto bych se,pane Petře, klidně podepsala…
As na to, ze Tim vzdelanim jsem myslel, ze nekdo tem pomatencum vysvetli, jak funguje system, ktery pro svou nechapavost chteji zmenit. 😉
Mnoho komentářů porušuje naše pravidla, takže je musím smazat. Prosím, diskutujte věcně. Urážky píšete zbytečně, nezůstanou tu. zdraví Lucie Fialová, editorka webu
Ano lidi, urážky si nechte od cesty. Následujte příklad ctihodné a ctěné editorky webu a raději podsouvejte druhým, co nikdy neřekli, a pak vykládejte lži o tom, že to neděláte. To je ta správná cesta.
Dobrý večer, můj syn měl do 3.třídy slovní hodnocení… učitelka vystihla kompetence, které zvládal a které by měl ještě doladit. Přišlo mi to podstatně lepší a rodičům to v mnohém pomohlo, jak dál. Je to podle mého názoru výstižnější než známka.
Jistě je dobré vyzkoušet i jiné varianty. Co všechno se kdysi považovalo za správné a dnes to už není pravda. 🙂 Ano, pojďme dál.
Známkování má stejnou vypovídací schopnost jako slovní hodnocení. Mělo ji kdysi a má ji i dnes. Není tedy třeba je opouštět.
Někde dávají známky dvě – za snahu a za faktické znalosti. Děti by měly mít hmatatelnou zpětnou vazbu. V prvních třech třídách netřeba se známkami přehánět, ale pak jsou jistě dobré. Také jsem došla k tomu, že všechno měnit není nutné. Je dobré vzdělávat učitele, aby uměli učit a děti povzbudit. V tom je určitě kam jít dál. Ale měnit systém netřeba.
Souhlasím. Dobré by bylo i vysvětlit dětem a jejich rodičům, že trojka není trest za to, že jste se nenaučili polovinu učiva, že analogicky jednička není odměna, a hlavně – že není třeba se učit „abyste měli dobré známky“, ale „abyste něco uměli“. Prostě když vyženete rodičům z hlavy nesmysly, pak jimi nebudou moct demotivovat své děti. 😉
Vemte si příklad, že děti mají test, počítají nasobeni vícecifernych čísel pod sebou, žák postupuje dobře i postup zkoušky má dobře, která mu ale nevyjde, protože měl malou chybku z nepozornosti, tím pádem má špatný výsledek, dostane za 5, myslíte, že tohle samo o sobě není demotivace ze strany školy?
Motivace/demotivace jsou procesy, které fungují uvnitř hlavy jednotlivce. Tam ani škola nemá přístup.
Dílčí bodíky za dobrý postup se špatným výsledkem jsou možná dobrá věc u šestiletého caparta, ale větší dítě musí pochopit, že bez správného výsledku je sebelepší postup k ničemu. V reálném světe se na dobré postupy nehraje. Kdybyste pracovala třeba v řízení letového provozu a díky vašemu špatnému výpočtu zemřelo tři sta lidí, také by nikoho nezajímalo, že jste věděla, jak to spočítat. Tohle je samozřejmě mezní situace, ale ilustruje dobře, co chci říct – v reálném světě je to „na ostro“, zatímco ve škole mají možnost se to naučit beze strachu z následků, tak ať toho beze zbytku využijou, než něco pokazí až půjde o hodně.
V reálném životě nebudete mít vždy možnost si něco nejdřív v klidu osvojit a teprve pak jet naostro. Pokud někoho demotivuje, že mu škola tuto možnost dává, ale ne úplně zadarmo, tak je chyba na jeho straně.
super názor.
Ono je něco jiného zazpívat falešný tón na koncertě a něco jiného je špatně říznout do zpěváka při operaci. Proto názory lidí, kteří vykládají nesmysly ala o nic nejde se rekrutují převážně ze sféry kulturní. Ano, tam opravdu o nic nejde. Myšleno nejde o život/y jde v podstatě o nic. Ale pokud si toto budou myslet i lidé, kde o něco jde, tak to s naší společností dopadne špatně.
Tyto procesy, co se dějí uvnitř hlavy škola právě ovlivňuje více než si myslíte, pokud vás to zajímá, tak si něco přečtěte o motivaci, v oboru psychologie.
Škola nabízí hodně podnětů, pozitivních i negativních, ale je to žák, kdo si vybírá, z části vědomě, z části podvědomě, který z nich ho bude (de)motivovat, pokud vůbec nějaký. Reakce žáka na podnět se formuje v jeho hlavě, ne někde „na nástěnce“ ve škole.
To je delší verze onoho „motivace je proces, fungující uvnitř hlavy žáka“. Když si tak vtipně myslíte, že mi chybí vzdělání v dané oblasti, tak mě poučte o tom, v čem se mýlím. Když mě přesvědčíte, třeba si všechny ty knihy, které jsem na škole četl jako základní a doplňující literaturu přečtu znova. Zatím k tomu ale nevidím sebemenší důvod…
Nemá.Ani zdaleka.A navíc zbytečně demotivuje ty žáky,kteří na ty jedničky zkrátka nedosáhnou ani náhodou. Navíc,známky ještě nic nevypovědí o tom, jak se kdo uplatní v životě.O tom totiž rozhodují jiné vlastnosti,které známkou nikdy nevyjádříte.
Ano, známky nevypovídají nic o uplatnitelnosti v životě. Jsou však k ničemu, když nemají funkci, kterou nikdy ani mít neměly? A co auta? Jsou také k ničemu jen proto, že se s nimi nedostanete na Měsíc?
Ano, v podstatě jsou k ničemu,na rozdíl od aut
I takoví chodí mezi námi…
Pokud rodič stojí o slovní hodnocení, není nic jednoduššího, než si zajít za konkrétním učitelem na třídních schůzkách.
To že dítě neumí násobilku rodič určitě nezjistí ze slovního hodnocení. Stačí se dítěti občas věnovat
Ale vy dobře víte, kde jsou rezervy. Jste zodpovědný rodič, komunikujete s dítětem i s pedagogy, chodíte na rodičáky..To mi nemusí cizí lidé říkat, jací jsou mí synové.S dospělými se v zaměstnání nikdo nemazlí, pak ti rozmazlenci koukají, a dlabou na vše.
Mé děti byly hodnoceny klasicky známkami. Pokud byla známka horší, zdvořile jsem se otázal paní učitelky, co potomek nezvládá, byl jsem informován a ve spolupráci se školou zjednal nápravu.
Slovní hodnocení mi někdy připadá jako výplod současné politické korektnosti: Aby se nedejbože někdo necítil uražen a frustrován horší známkou, raději neznámkujme.
Kolik jste těch slovních hodnocení četl,když Vaše děti byly hodnoceny známkami?
1) trochu demagogická připomínka, přečtěte si znovu můj příspěvek a možná pochopíte, o čem píšu
2) vzhledem k tomu, že přátelé měly děti na škole, kde se hodnotilo slovně, měl jsem možnost srovnání, hromada nicneříkajících frází o tom, jak jsou Jiřík či Evička snaživí, kamarádští, občas potřebují dopomoc pedagoga, ale jestli ta vyjmenovaná slova po „m“ umí či neumí bohužel z toho elaborátu jasné nebylo.
Naprostý souhlas. Ve slovním hodnocení jsou všichni snaživí, ale o tom, jak na tom skutečně jsou, se nedozvíte lautr nic. Zato mi stačil jediný pohled do žákovské knížky, abych věděl, jak dítěti jde plavání na čas či dějiny starověku. Tolik k výhodám slovních hodnocení oproti známkám…
Z dobrého hodnocení se to jednak dozvíte ,a když ne,tak jak píšete,stále se můžetze zeptat.Ve školách,kde se hodnotí slovně jsou vsřícní nejen k dětem, ale i k rodičům.
Slovní hodnocení není vstřícnější ani k dětem, ani k rodičům. I když bude kvalitně napsáno, nebude obsahovat žádné jiné důlěžité informace, než co se rodič může dozvědět ze známek a třídních schůzek, pokud se o své dítě zajímá.
Naopak je slovní hodnocení velmi nevstřícné k učitelům. Napsat slovní hodnocení místo známek je zbytečná práce navíc. Známku navíc můžete napsat třicetkrát za pololetí a nemusíte čekat až na vysvědčení. Kolik však reálně dostatene průběžných slovních hodnocení?
OMG! Vsichni maji plnou PRDEL KECU! Skola a skolka je priprava na bodouci pracovni karieru….jestli s vslastnich deti chcou mit nobodies … please go ahead…
Tento názor zpěváka potvrzuje, že nedospěl do rodičovství. Jeho zálety za ženami poznamenalo i jeho ženu. Chudáci jejich děti.
K žádnému jednotnému školskému systému, který je vyhovující pro všechny, není možné dojít. Cestou je jedině volnost, možnost zakládat školy podle potřeb rodičů a dětí, různorodost, protože každý má jiné potřeby.
Máte pravdu, to by bylo nejlepší, pokud vím, tak na ministerstvu to bohužel bojkotují.
Ano, ,dost často,bohužel.Právě proto je potřeba tlak veřejnosti,aby se to nedělo
No pokud by na MŠMT dělali byť jen jedinou správnou věc, byl by to právě bojkot toho, co tu navrhujete. Tento nesmysl by totiž v reálu vedl jen k tomu, že by situace ve školství byla naprosto nepřehledná a nejistá pro všechny – ministerstvo, učitele, žáky i rodiče. Nikdo ze zúčastněných by nebyl schopen zajistit byť jen základní kvalitu škol a nakonec právě ti rodiče, kteří dnes nejhlasitě křičí po individuálních školách, by pak o to hlasitěji nadávali MŠMT, že nedokáže v tomto jimi nastoleném zmatku udržet pořádek. Tohle není cesta k volnosti, ale zkratka do pekla.
Obávám se, že pro zdejší aktivistické fórum argumentujete příliš logicky.
S pozdravem: Racionálnímu myšlení zdar F.K.
I všechny akrediditované soukromé a alternativní školy spadají pod MŠ a ŠI.
Ano. Naštěstí pod ně spadají. Z představy, že by kvalitu výuky na těchto školách měla pod palcem Věrka, nebo Vy, Leo, mi běhá mráz po zádech. Díky akreditacím může ministerstvo zabránit, abyste uváděly do praxe tyhle a podobné nedomyšlené nesmysly, které by způsobily jenom zmatky nad zmatky.
Nicméně nechápu, jak Vaše tvrzení o akreditaci souvisí s tím, co bylo řečeno dříve. Jestli to měl být argument do diskuze, asi by bylo záhodno, abyste svou myšlenku trochu více rozvedla. Křišťálovou kouli jsem nechal doma.
Pane Vaclave, to jsou jen vaše domněnky a strach ze změny.
ÁÁÁ, tak to netrvalo dlouho a máme tu první citát pana Hejného, podle kterého se všichni, co s ním nesouhlasí, jen bojí změn a tak jalově řeční.
Tímto jste se připojila po bok paní Fialové, která tvrdí, že „násobilka je v jednadvacátém století přežitek, protože Hejný říkal, že rychlost je jáma lvové pro matematiku“.
Ano, jsou to jen domněnky. Vy se pouze DOMNÍVÁTE, že by bylo nejlepší, kdyby se zakládaly školy podle potřeb rodičů, já se zase pouze DOMNÍVÁM, že by to byla cesta do pekel. Vtipné je ale sledovat ten logický kotrmelec, díky kterému si myslíte, že Vy máte pravdu, zatímco já mám pouze domněnky.
Tak jestli je to citát pana Hejného nevím, ale asi na tom něco bude, vždyť tady nejde o vás ani vaše děti, kdo chce chodit na jinou školu s jiným systém, ať si chodí…
Jde o to, že když Vám došly rozumné argumenty, tak jste zahrála na notu xenofobie. Máte ale v jednom pravdu. Vůbec nezáleží na tom, kdo s tímto ošklivým zvykem přišel před Vámi.
A z jakého důvodu by vlastně naše děti neměly zažívat žádný stres, napětí nebo složité situace, které musí vyřešit? To je přece přirozená součást života, a tyto situace učí člověka odolnosti proti nepříznivým okolnostem. Ano, odstraňme našim dětem ze života jakékoli překážky, vyasfaltujme jim cestičku a ještě jim z ní zametejme i ty nejmenší kamínky, a máme zde krásný návod, jak ze svých dětí vychovat rozmazlené zženštilé egoisty, hroutící se při každém i tom nejmenším problému a vyhledávající pomoc psychologa i při rozhodování o těch nejjednodušších věcech. Prostě z nich ve jménu naší všeobjímající lásky udělejme ty největší psychické invalidy. Fakt dobrý řešení pane Klus.
Přesně naosáno.
Myslím,že tady jste trošku vedle. Vlastně to píšete dobře, akorát nepopisujete běžnou ZŠ,ale tu Klusovu …Pan Klus, stejně jako vy:-) má na mysli školu,kde děti problémy řeší a pak se z nich v budoucnu nehroutí. To naproti tomu děti vyšlé z klasické devítky běžné ZŠ nestačí valit oči na to,jakej ten svět je jinej, než znají z učebnic. Ukažte mi ZŠ, která propojuje s reálným světem..a napětí a stres? Tak napětí z toho,jak třeba dopadne můj pokus,je neocenitelné. A stres? Myslíte to vážně,že to děti potřebují zažívat už na ZŠ,“aby si zvykly??? To snad ne…takove mám nejradši:-\
Nehledě na to ,že proces učení a stres se vzájemně vylučují,tedy je-li dítě ve stresu,má např. strach z chyby, nebo učitele,nebo reakce rodičů,učení se čemukoli je značně ztíženo.
Na druhou stranu, strach z chyby dítě téměř zcela určitě nezíská ve škole. Tam totiž za chybu dostane maximálně špatnou známku a nějakou tu výtku, že se špatně učí. Skutečným spouštěčem strachu je až očekávaná reakce rodičů… Ve škole dítě zažije spoustu pocitů a emocí, ale strach si tam přináší z domova.
Vážně? Není to tak dlouho,co jste mi na tuto teorii tvrdil,že je to hloupost,kterou jsem si „vymyslela“.
Máte docela špatného pamatováka, Leo. Jako hloupost jsem označil Vaše tvrzení, že stres je při učení vždy kontraproduktivní a že to podle Vás prý vychází z teorie učení. A teď jsem řekl jen to, že strach z chyby dítě získává doma – prosím, poučte mě, jak se podle Vás mohou vzájemně vylučovat dva výroky, které se obsahem zcela míjejí. 😀
Stes je pro učení kontraproduktivní,ať pochází z čehokoli .Divila jsem se jen změně argumentace.Tečka .
Ke změně argumentace nedošlo. Tečka.
Tak treba v Rakousku chteji znovu zavest opet znamky, abeceda SE Jim neosvedcila,zpet 100 let za opicemy.. Jinak Souhlasim.. Brouk pytlik😁
Pane Klus, to jsou Vaše pocity, zeptal jste se svých dětí jak to ve škole mají. To, že Vám řekla Vaše dcerka, že má problém s tím, kam půjde, když si bude muset na výletě v lese odskočit? Vidíte a to je to ustupování z řešení problémů. Je třeba dětem pomoci jim problémy řešit a překonávat. V životě je spousta situací, kdy se musí umět člověk bránit a hledat řešení a taky umět přijmout nezdar. Vy jste ještě nikdy doma nehráli Člověče, nezlob se? Poznáte hned, jak vyhodnotite sám svůj nezdar a jak vaše děti. Kdo bude mít větší problém vyrovnat se s prohrou. To jsou základy výchovy dětí. Když to dítě zvládne, pak si dokáže poradit aby uspělo ve škole bez toho, aby utrpělo trauma. To je totiž na rodičích, jestli to trauma v dětech vytvoří, nebo ne. Třeba je to z něčeho jiného. Mnoho dětí našich předních umělců prošlo školami a žádné trauma neutrpělo, alespoň žádný z umělců to nevyslovil.
Proč by měly známky někoho frustrovat? Za to můžou rodiče a ne škola. Známka je jen ukazatel momentální situace, nic víc. Aspoň tak to funguje v normální rodině. Děti se přece nemusí honit za jedničkami, znám jedničkáře, kteří jsou v reálném životě naprosto nepoužitelní. A naopak – moje tři děti vystudovaly a jsou v životě úspěšné. Ale známky jsem nikdy neřešila, ani když se zrovna nepovedlo.
Moje děti asi jen těžko zažijí to co já na ZŠ, protože větu typu “ Nezapomínej na to, že by ses taky vůbec nemusela dostat na střední školu, dokážu ti to pokazit.“ od žádné „kované“ paní učitelky neuslyší. 🙂
Známky můžou frustrovat, ale copak slovní hodnocení frustrovat nemůže? Frustrující je podle mně sama neschopnost něco pochopit, naučit se. Frustrující je, pokud dítě dělá co může a rodičům to nestačí.
Není možné, aby frustrace pana Kluse vycházela čistě z učení, tedy že se mu moc učit a pracovat, zvlášť v neoblíbených předmětech, nechtělo?
Já jsem taky občas frustrovaná jen proto, že musím vstát v 5.00 a jít do práce.:)
Dobrej rozhovor. Více lidí, kteří se budou zabývat svobodou ve vzdělávání. Opravdu škola ubližuje dětem. Jenom si to hodně lidí neuvědomuje. https://www.youtube.com/watch?v=3M05aimJeNg&t=183s
Zeptám se, jak škola dětem ubližuje. Vrátíme se do historie a zrušíme povinnou školní docházku. Děti se vrátí kam. Doba,kdy rodiče pro obživu celé rodiny potřebovali každou ruku. Děti pracovaly s rodiči. Co by teď dělaly děti, když by do školy nechodily. Pokud by neznaly písmena, čtení, tak by si ani z toho počítače nic nepřečetli. A to je zase na tom, jak zapracuje rodina. Jsou rodiče schopni naučit děti čtení, psaní, počítání, pravopisu a dalšímu, když jim teď mnohým dělá problém udělat s dítětem domácí úkol. Začneme snad přebírat názory, však nás sociálka uživí. Takže ukažte příklad, jak si představujeme svobodné vzdělávání. I to svobodné vzdělávání se musí řídit pravidly.
Na té povinné školní docházce je smutné to, že je povinná právě jen ta docházka! Systém vzdělávání je zastaralý a základní škola dítě na život nepřipraví. Čtení, psaní a počítání se naučí bez problémů s rodiči a nebo pokud mà, tak od sourozenců. Za mě je to ztráta času, kdy se může věnovat věcem které ho opravdu baví 🙂
Někteří lidé si myslí, že připravovat dítě na život by měla především rodina podle talentu a schopností dítěte, a že škola by měla zajistit, aby se dítěti dostalo i vzdělání, které jim rodiče dát nemohou. Pro ostatní je škola holt ztráta času…
Souhlasím. Systém školství se mi také nelíbí.
Jo. Kolegyně zná vysokoškolačku, která dala na sporák ohřát vodu.V plastovém kýblu…A 80 procent věcí, které jsme ve škole šrotili, nepotřebuji.Co mě zajímá, zjistím.Momentálně Egypt:).
No, pokud budete dávat vzdělávacímu systému za vinu kdejakou nesouvisející pitomost, kterou někdo někde udělá, pak nebudete nikdy spokojená s žádným vzdělávacím systémem.
Dobrý článek, je potřeba děti vzdelavat i jinou formou než stylem nauč se, dostaneš dobrou známku, pak z dětí děláme sběratele známek a kdepak je ta touha po vzdělání?
Touha po vzdělání se ukáže, pokud jim nebudeme vykládat, že se učí, aby měly dobré známky. Vždycky a všude platilo, že se učíme pro sebe. Dobré známky jsou jen třešnička na dortu.
Není třeba měnit formu vzdělání kvůli lidem, kteří nerozumí hodnotícímu systému.
Takže souhlasíte, že známky nejsou potřeba, jako ta třešnička na dortu…
Zásah, Věrko
Ano, zasah. Ovsem misto branky trefila rozhodciho…
Nesouhlasim. Nic takoveho jsem nerekl.
Tak nam prosím ten smysl hodnocení vysvětlíte?
Smysl hodnocení je v tom, že děti velmi přívětivým způsobem (na rozdíl od reality dospělých) zjistí co je dobře a co špatně. Jako když vedete dítě přes silnici a ukazujete mu, že je špatný nápad přecházet na červenou 🙂 Vy jste dospělí a jste zodpovědní, nevím co na tom nechápete (pokud se ovšem nechcete učit vy od dětí, v tom případě držím palce).
Co je dobře a špatně dítě pochopí z chyb, známky nejsou potřeba, dítě snad neznamkujete z toho, že přejde na červenou!
Kdyby platilo to, co říkáte, pak není třeba vůbec žádné hodnocení. Nejen to známkové, ale ani to slovní.
Já jsem řekl, že je třeba, aby všichni chápali, jak funguje hodnotící systém, a Vy se mě na to konto ptáte po jeho smyslu? Zajímavé.
Ano, protože to spolu úzce souvisí a musíte znát na to odpověď.
Tu úzkou souvislost mi budete muset nejdříve vysvětlit. A dopředu říkám, že případná vysvětlení typu: „takovýto způsob smysl nemá, protože smysl má jen onaký způsob“, budu rovnou považovat za nesmyslná.
Řeči máte mnoho, ale odpovědi se od vás nedočkáme….
Smyslem hodnocení je zpětná vazba.
Teď očekávám, že mi konečně vysvětlíte, proč mě nutíte tu říkat tyhlety všem známé „novinky“.
Abyste se nad tím zamyslel, smyslem hodnocení známkami je tady zpětná vazba, zpětná vazba je ale i slovní hodnocení, nebo vidím v testu chybu, neznám odpověď apod., chyby mate dokonce červeně vyznačene, zpětné vazby jsou všude kolem nás, aniž bychom potřebovali známky.
Očekávám, že mi vysvětlíte tu úzkou souvislost mezi způsobem hodnocení a smyslem hodnocení jako takového.
Nechápu Váš argument. Pokud je zpětná vazba všude kolem nás, pak jsou zcela zbytečné nejen známky, ale i slovní hodnocení. Předpokládám ale, že toto jste na mysli neměla.
Podle mě je potřeba, aby především rodiče zvolili takový přístup, který z jejich dětí neudělá „sběratele známek“. Mně třeba v mládí stačilo, když mi táta řekl, že se neučím pro něj, pro učitelku, ani pro známky, ale pro sebe. Nebylo třeba nic víc, dokonce ani žádné nedomyšlené změny systému, abych jím prošel bez úhony.
Doporučuji si tedy pročíst metodiku slovního hodnocení, pak pochopíte, známkování můžeme vézt k demotivaci, efektivní slovní hodnocení naopak může děti motivovat.
A přirozeně také obráceně. Známkování může motivovat a slovní hodnocení může demotivovat… Obě formy mají potenciál posílit i zranit, podle toho, jestli je používá chápající kantor, nebo necitlivý blb. Myslet si, že některá z forem je vůči takovému zacházení imunní, je s prominutím dětsky naivní.
Pořád se vyhýbáte odpovědi na mou otázku.
Omlouvám se, že vstupuji, ale neměl by být člověk (dítě) dostatečně zralé na to, aby chápalo význam slovního hodnocení? Ukažte mi v první třídě, nebo i na prvním stupni žáka, který si SÁM přečte a POROZUMÍ svému slovnímu hodnocení, kterého se mu dostane od paní učitelky? Dítě s bujným sebevědomím do sebe nepůjde ani za milion let, a naopak dítě s nízkým sebevědomím učitel(ka) „ocejchuje“ možná na doživotí. Je velmi milé si o sobě „přečíst“ – je pomalejší, nezvládá složitější matematické operace, atp. A pokud to má být odpovídající slovní ohodnocení, MUSÍ obsahovat negativa – prostor na zlepšení, jinak to nemá opět význam. Když dostanu za 3 z dějepisu, tak to snesu líp, než když si o sobě budu číst, že si nedokážu zapamatovat letopočty a dávat události do historických souvislostí. Kdo z nás si nepamatuje žádné negativní věty z dětství? Z domu, ze školy, od kamarádů, je to úplně jedno. A tady je dítě dostane ještě písemně, ať si má po večerech co číst. Slovo má mnohem větší pravděpodobnost, že způsobí trauma, než číslo. A mnohem hůř se proti tomu člověk brání. Když nesouhlasím se 4 na vysvědčení, můžu požádat o přezkoušení, ukázat, že mám lepší znalosti. Pokud mě učitel na základě subjektivního dojmu označí jako netýmového hráče, těžko se proti tomu můžu někde odvolávat. Toť můj názor.
Opět naprosto souhlasím. A doplňuji, že u nejmenších dětí se tradičně očekávalo, že jakékoliv hodnocení dostane, toto bude určeno především rodičům, kteří pak odpovídajícím způsobem zareagují a třeba dítě správně nasměrují.
V dnešní době je ale trend tyto starosti přenechávat školám, což věc dost komplikuje, řekl bych.
Katko ono je to slovní hodnocení propracovanější než dohazování negativnich vět, určitě si o tom přečtěte, na internetu je mnoho informaci,pak to možná pochopíte.
Chápu to velmi dobře, ale vy pochopte, že takové hodnocení může být velmi subjektivní a zavádějící a kantor jím může (ne)chtě velmi ublížit. Nemluvím teď o tom, jestli dítě zvládá gramatiku, počty, atp. Ale především o hodnocení jako takovém. Podívejte se, jak se zde lidé na obyčejné diskuzi chytají za slovíčka a mnohdy vůbec neřeší význam celého příspěvku. A od dětí očekáváme, že to budou brát jinak? Opakuji, slovní hodnocení tvoří lidé, nejrizikovější faktor v daném tématu. Mnohem líp doma dítěti vysvětlím, proč má trojku z počtů, než to, co si o něm paní učitelka „myslí“. Z té trojky časem vyroste, ale ze zaškatulkování už to tak snadno nejde.
Máte s tím zkušenosti? Já právě četla mnoho kladných ohlasů na slovní hodnocení,tak vycházim z toho.
Máme zkušenost osobní. Syn získal písemné (i slovní) hodnocení od paní učitelky a potýkáme se s tím dosud. Je takový, jaký je, nepotřebuje to mít napsané ve slovním hodnocení. Došlo to tak daleko, že ze smíška a vtipálka byl ubrečený a nejistý kluk. Proč? Protože jedno slovo. Vrcholem všeho bylo, že se nehodnotily jeho dovednosti, znalosti, ale styl, jakým pracuje. – „pomalu“. A to smazalo všechno úžasné a skvělé, co bylo napsáno před tímto slovíčkem. Tuhle nálepku už mu teď nikdo neodpáře a především on si to neustále v hlavě promítá a v každé narážce, která se týká tempa, reaguje neadekvátně a přecitlivěle. Přijde mi to zbytečné. Možná si budete myslet, že si to zasloužil, však je pomalý, ano je, ale není to nic, kvůli čemu by se měl cítit takhle špatně. Kdyby dostal dvojku, řeknu, že na tom nezáleží, že je důležité, aby ovládal látku, ale paní učitelka to musí nějak rozlišit. Co mu mám říct, když si jeho bohyně o něm myslí, že je pomalý? Navíc je natolik inteligentní, že on to o sobě moc dobře ví a snaží se, ale stejně je pomalý. Tento styl hodnocení nám přidělal tolik starostí, vrásek a zbytečně proplakaných chvil. Je mi úplně jedno, co má „správné“ slovní hodnocení obsahovat, když se tím kantoři nemusí řídit a nejsou za to zodpovědní. Pro paní učitelku to bylo jedno slůvko z mnoha a pro někoho znamenalo celý svět..
Katko, já vám v tomto rozumím, mám doma to samé, s tím rozdílem, že u nás se staly známky demotivacnim strojem.
Známku můžu zbagatelizovat a nebo jí přidat na významu. Už jsem se tu kdysi vyjadřovala, že jsme doma oslavovali i pětku a dítě to nakonec vzalo jako výzvu. Ale jak zbagatelizovat něčí jasně definovaný „názor“, který má váhu úředního stanoviska a tak to prostě musí být. Jsou věci, které člověk nedokáže změnit/zlepšit i kdyby se snažil sebevíc. Dodnes si pamatuji na dívku z dětství. Neustále dostávala trojky a nemohla se posunout dál. Makala na sobě, snažila se. Pak dodali i slovní hodnocení, měla příliš velkou hlavu a z estetického hlediska to nebylo na víc, než na trojku. Stala se z ní anorektička a skončila nakonec na několik měsíců v nemocnici, aby přežila. Studovala balet, nikdy školu nedokončila, dala přednost zdraví, ale myslíte, že na to někdy zapomene? A to jí to „pouze“ řekli. Tohle se skutečně děje, není to jen o tom, že klasifikují úžasní a báječní učitelé, ale i těm se může podařit šlápnout vedle. Známku můžu okecat, ale slovní hodnocení nikoli. Navíc psané slovo nemá tón a to je velmi ošemetná záležitost. Stejný text si x lidí bude číst s různým tónem a vyjde jim jiný výsledek, někomu pozitivní, někomu negativní. Kde je pravda ví pouze ten, který to psal.
Stejně tak, jako existují lidé, kterým se zamlouvá slovní hodnocení, existují i lidé, kteří nedají dopustit na známky, Věrko. Respektuji, že Vám připadá lepší slovní hodnocení, protože věřím, že to hodně záleží na individuálním „nastavení“ člověka, ale nemyslím si, že „my nechápající známkaři“ jsme zastydlí u prehistorických přežitých názorů někde v minulých stoletích u Marie Terezie, protože se bojíme změny, jak je nám tady ze všech stran předhazováno. Bohužel nejen od diskutujících, ale i od zástupců EDUinu. Ne všechno staré je automaticky přežité a ne všechno nové je univerzálně dokonalé. Skutečná diskuze, která někam povede, podle mě musí začít u vzájemného respektu.
Vše záleží na rodičích..pokud vidím, že mé dítě prostě na matematiku nemá buňky, tak mu za špatnou známku nadávat nebudu. Naopak ho pochválím za to, v čem je dobré..třeba kreslení, nebo co mu jde. Tohle mi přijde jen jako snaha, aby nikdo neměl pětku ..a ta pětka se vlastně jen nějak okecala….
Je to opravdu na rodičích. Ještě mi nebylo snad ani pět, mám taky fotku, prohlížela jsem si fotografie Hanzelky a Zikmunda v knize Afrika snů a skutečností. Číst jsem ještě neuměla, ale obrázky lidí s tmavou pletí mi utkvěly v paměti. Takže pokud jsem sáhla do tátovy knihovny věděla jsem co v ní je. Taky jsem si je nechala jako dědictví. Je to první vydání těchto knih. Těch knih tam byla řada. Název Saturnin mi nic neříkal. Až teď, když jsem viděla filmové zpracování, stala se mou nejoblíbenější knihou. Je na rodičích, jestli dokážou ve svých dětech vzbudit touhu po vzdělání. Učitel je ten, který má tuto touhu pomoci dítěti rozvíjet a podporovat, jak to už je na každém učiteli, jakou si zvolí cestu k dětem.
A proc nezacit od toho „okecala“….vemte si kolik lidi se zivi „kecanim“ a kolik rukama.A kteri se casto maji lepe?
To je takové složitější 😀 Často se mají dobře ti, co fakt umí dělat rukama a ti si právě často ze známek nic nedělali 😀
Přijde na to, z čeho ty špatné známky měli.
Prosím Klusa aby už nebral žádnou zakázku od ČT jako plátce poplatku, si nepreji aby parazitoval na mích vydřených penezích, které musím i když nekoukam na tv platit české televizi. Děkuji
Vy zde, pokud ma pan Klus co rict ke skolstvi at to sdeli.Jako otec tri deti ma k tomu „pravomoc“ :)).Je mlady a sikovny, uzasny pisnickar.A ze neni zalezly v koute? Sup, mate taky moznost preskocit svuj stin..Mir v dusi…
🙂 a víte že máte asi pravdu…jako otec tří dětí by vlastně mohl navrhnout nějakou revoluční změnu v porodnictví a gynekologii. K tomu má taky „pravomoc“ 🙂 a navíc je mladý a šikovný.
Kdyby p. Klus hovořil o písních nebo péči o děti, nikdo by nic nenamítal. Takto vystupuje jako Ámos – teoretik. Tak mě napadá, jestli p. Klus nemá jen podvědomý strach, že by jeho dítě přineslo 5 (jako numerické vyjádření slovního hodnocení „učivo vůbec neovládá“) a musel by doma zasednout k dítěti namísto užívání si vlastní svobody …
Myslíte si, že by se vzdělávání mělo opřít o přirozenou touhu dětí po vědění?
Učím na SŠ a s žáky maturitního studia jsem provedla experiment.
Za pomoci internetu měli zjistit jednu zajímavou věc z oboru, který by nejraději studovali namísto toho svého a měli o tom říci třídě. Výsledek – nikdo nic.
Z toho vyvozuji, že buď nemají žádné (publikovatelné) zájmy, nebo jsou neskutečně líní (nesmělostí opravdu netrpí).
Možná to má co dělat s IQ, protože chtít se sám vzdělat může jen ten, který na to má určitý přebytek mentálních schopností. Gaussova křivka napoví … Ale navíc je třeba ctižádost a předvídavost. V době, kdy nelze předvídat nic, konkurence na trhu práce nulová a zábavu si nosí v kapse … co čekat? Možná, že pevný systém je ještě to nejlepší (neříkám, že pro všechny). Aplikujme si to například na sport. Jágr je talent a navíc trénoval víc než ostatní. Většina žáků nadprůměrný talent (na něco použitelného) nemá a trénovat nechce.
Omyl, chtít se sám vzdělavat může jen ten, kdo má k tomu vnitřní motivaci. Třeba se studenti ještě nerozhodli, 9 let povinne školního docházky za ně rozhodoval někdo jiný.
Proč omyl ? Ctižádost a motivace jsou v této situaci totéž. Prostě musí chtít.
Nedovedu si představit, že by se dětem na ZŠ neukazoval směr a nechali jsme je rozhodovat. Při nevyhraněnosti a nestálosti jejich zájmů v tomto věku by po 9 letech docházky mohl takový žák mít například následující kvalifikaci pro další život: minimální vzdělání v matematice, špičkovou úroveň v tělocviku, nulovou znalost češtiny a znalost angličtiny na úrovni afrického prodejce drog, němčinu na úrovni východoněmeckého porna, přírodopis – jen kapitola o rozmnožování, chemie – použití TNT … Co pak následovně s takovým jedincem? Mimochodem, už současná výuka na ZŠ má k socialistickému drilu velice daleko a na výsledcích po ZŠ je to vidět. Můj závěr – svoboda volby jen pro ty, kteří už mají představu o svém směru a hlavně chtějí.
Rozhodně mělo.Jenže na střední škole je většinou jejich přorozená touha po vědění dávno zašlapána do země.
Zašlapána do země? A odkdy jsou školy jediným dostupným zdrojem vědění? I kdyby byl Váš náhled na ony ničemné školy pravdivý, děcka na nich nejsou závislá jako na jediném zdroji. Zvlášť v době všeobecně dostupného internetu. Pokud se někomu nelíbí, co nebo jak se učí na škole, může své vzdělání zcela svobodně rozvíjet jinde způsobem, který je mu bližší, takže pokud sedí s rukama v klíně, může nadávat akorát tak sám sobě. A to v době vzdělávacích aplikací pro všechny věkové skupiny platí pro úplně každého bez výjimky – pro nejmenší, odrost i dospělé, dívky i kluky, slepé i hluché, dokonce i pro ty, kdo mají různé poruchy učení a soustředění. Prostě pro všechny. Nic jako školy zašlapávající přirozenou touhu po vědění neexistuje. Buď ji máte, a pak se při nedostatku kvalitních škol vzděláváte sami, nebo ji nemáte a pak si akorát tak stěžujete na všechny okolo. Jako teď Vy, Leo.
Rozhodně nesedím s rukama v klíně.Pro vzdělání svých dětí a teď i vnoučat dělám maximum možného,v daných podmínkách.A máte pravdu,že současná technologie nabízí mnoho možností,jak se vzdělávat jinde, než ve škole ,ale děti na to nemají čas,tráví přece mnoho hodin ve škole. Ale Vás o tom rozhodně nechci přesvědčovat a moc Vás prosím,nereagujte na moje příspěvky,které jsou adresovány někomu jinému. Slibuji Vám totéž.
Že děti nemají kvůli škole čas na samostudium je právě taková alibistická výmluva, o jaké jsem mluvil. Stěžujete si na všechno okolo. A ještě tak okatě – jako kdyby Vaše děti chodily denně čtyři hodiny do školy, tam se deset hodin učily a pak čtyři hoďky zpátky. Ukažte mi školu, kde děti stráví průměrně za týden alespoň tolik hodin, co pracující lidi v práci. Ti samí pracující, kteří se mnohdy po práci ještě zaboří do knih, pokud se teda zrovna na něco nevymlouvají.
Nevím jestli sedíte s rukama v klíně, ale toto od Vás byla očividná výmluva. Jestli se Vás moje upřímnost dotkla a nebudete chtít se mnou mluvit, nemusíte na mě reagovat, ale já Vám podobný slib rozhodně nedám.
Po promarněném dni už zpravidla moc náladu na nějaké další vzdělávání nemám a škola je prostě promarněný, vyplýtvaný čas, která inteligentního člověka udusává svou neefektivitou….
Souhlasím s Vámi, že pro žáky, kteří vyčnívají na průměrem a mají touhu se dále vzdělávat, může být pobyt mezi (pod)průměrnými dost demotivující. V takovém případě nabízím žákům individuální práci na jejich úrovni. Co byste řekl na to, že mnozí to raději odmítnou? Dalším problémem je, že pokročilým žákům nelze dát jiný test než těm ostatním, protože kdyby se jim náhodou nepovedl, budou vinit učitele, že po nich chce to, co nemusí. Tak se mi zdá, že škola je taková, jací jsou žáci.
„Po promarněném dni už zpravidla moc náladu na nějaké další vzdělávání nemám…“
Další pěkný příklad hloupých výmluv, o kterých mluvím. Fajn, škola je podle Vás jen promarněný čas. Beru, tak to prostě vidíte. Co nechápu je, že místo, abyste se teda snažil tento kolotoč promarněných dní nějak prolomit, prostě dobrovolně rezignujete. Mě osobně by v takové situaci rozhodně nechyběla nálada něco ve svém životě změnit. Nic proti, je to Váš život a Váš boj. Za to, že se nedokopete k akci, ale žádná škola nemůže. To si jenom namlouváte, abyste měl sám před sebou dobrý pocit. A nutno jen tak na okraj dodat, že ať už jste sebeinteligentnější, zrovna toto Vaše jednání moc inteligence nevykazuje…
Pokud Vaše děti/vnoučata mají touhu po vzdělání, nebudou domácí studium považovat za práci, ale za potěšení.
A není to náhodou tak, že vědět sami prostě nechtějí, protože to nepotřebují, jelikož mají internet?
Klusovi, Waldorfská škola- je pro frustrované rodiče ,kteří prošli klasickou školou.
WALDORFSKÁ ŠKOLA-ta by Vám vyhovovala, tam se neznámkuje.
O škole tvrdíme, že má připravit na život. Na jaký život připravuje škole, kde se obrušují všechny hrany a cílem je duševní komfort žáků a studentů? Já jsem školou frustrován nebyl a moje dcera, jež absolvovala stejné gymnázium, rovněž ne. Někteří mí nepříliš chytří spolužáci trpěli možná frustrací, ale léčili to úspěšně alkoholem a cigaretami. Jeden se dokonce stal celkem známým politikem. Později se mi se školní frustrací svěřil. Dnes má tři frustrované syny, kteří se pokusili něčeho dosáhnout celkem už asi na 20 školách, ale bez valného úspěchu. Jestli ona ta chyba nebude jinde.
Skvělý nápad!!! Pane Klaus s manželkou, prosím, nemohli by jste tento skvělý nápad na komunitní školu poradit i jiným nepřispůsobivým rodičům, kteří si myslí, že jejich děti jsou geniální a žádný systém v životě nepotřebují. Hodně se tím uleví nám všem, “normálním dětem “ a jejím rodičům, kteří by rádi prožili stáří zabezpečení svými dětmi, z kterých budou normální lidi s normálním zaměstnáním, ke kterému se dopracují jenom přes normální vzdělání, kde jde jenom o soutěživost = známky = výše platu. Bohužel (pro vás), takto to funguje na celém světě a i u nás. Určitě děti z komunitních škol vás ani neléčí, ani neučí, ani nepřispívají největším dílem do státního rozpočtu…
P.S. A klidně si tam vemte i děti s psychickými poruchami typu autismus, ADHD…, oni se totiž velice rádi vrátí do “normálních škol” a budou “sekat latinu”( snaha se cení známkami😛)
A nejvíc se uleví učitelům, kteří konečně budou moci pracovat s dětmi a rodiči, kteří vědí, že svět je jedna velká spirála…
A hlavně manželé Klusovi na to mají peníze……viz.Kája Gott atd. atd. učím a vím,že z těchto škol nevychází dobře připravené děti …..
Hezky den. Dovolte mi vyjádřit se k danému tématu. Učím 25 let. Děti jsou úžasné bytosti, které nám nedovolují stárnout a udržují v nás stálou bdělost. Člověk se s nimi stale neco učí. Podle mne je nejdůležitější, aby se děti vzdělávaly v prostredi, kde se citi bezpečně, kde se neboji projevovat, kam se těší, kde podvědomě cítí, ze to má smysl. Pak je i dost jedno, jestli je ohodnoceno jeho snažení známkou nebo slovně.
Hezky den
Jane
S tímhle tím vřele souhlasím. Když má dítě pocit, že zase něco nového zažije, uslyší, bude si moct vyzkoušet, je práce hned jinačí. A od toho je ten učitelský fištron, jak se říká postaru. Proč se pan Hejný věnuje práci i v tolika letech, protože no to baví. Má tu vlastnost, že přitáhne pozornost dětí. Zajímalo by mně jak by uspěl s dospělými, ale asi ano, jestli ještě přednáší na vysoké škole. V tom dalším jde o znalosti a schopností toto všechno předat svým posluchačům. Já se hledala taky. Když se ze začátku nedařilo jak bych chtěla, zjistila jsem chybu, mluvila jsem poruchu při počtu 30 ubrebtaných děti. O to víc jsem musela zapracovat na technice hlasu a vhodné motivaci. Vyplatilo se, konec své pedagogické práce jsem si s dětmi užila.
Ještě bych ráda dodala, že většinu své praxe hodnotim slovně a pokládám to za mnohem přesnější a vypovídající o stavu věcí. Přesně pojmenujete co jde skvěle a co je potřeba doladit. Slovni hodnocení vám dá možnost povzbudit a navrhnout cestu, jak dál.
Měla a mám asi štěstí, ale většinou učím na školách,kde je blaho dětí na prvnim místě.
Domácí vzdělávání, či vzdělávání v uzavřené komunitě neodsuzuji, jen jsem opatrná v jeho hodnocení. Nemluvim o pocitu, mám osobní zkušenost. V tomto směru bojuji s obavou, zda to pro děti není určitá forma sociální izolace. Oddalování momentu vedení k větší samostatnosti a učení se fungovat v kolektivu i s lidmi, které jsem si dobrovolně nevybral.
Je to rozhodně zajímavé téma k diskusi.
S tím 100%souhlasim.
Jane
Tak toto je úžasně napsáno – tudíž myšleno – pravděpodobně to tak myslel ve finále i pan Klus . Prostě a jednoduše zlatá střední cesta 🙂
Souhlas
—-Neučit se-neučit se -neučit se-!!!!——Tomas Klus-!!!!
Pan Klus asi ve škole moc nebodoval.
Myslim, ze byl dobry.Dokonce byl vyborny sportovec…..
Výborní sportovci bývají jen vzácně zároveň studijně zaměření. A pokud byl dobrý, proč ho známky frustrovaly?
Jistě. Dobrý student, výborný sportovec, úžasný písničkář. Je vůbec něco, co Tomáš Klus nesvede? 😀
Nic ve zlém, čas od času se v historii objeví nějaké ten všestranně nadaný renesanční člověk á la Da Vinci. Vzhledem k tomu, že ve zdejší diskuzi velmi často oplývají chválou ženy, však vyvstává otázka, jestli ono to nebude v něčem jiném. Přece jen, je to úspěšný pohledný záletný darebák, o jakých spousta žen sní, jak si je zkrotí a převychovají k obrazu svému… 🙂
A ne, ve svém věku vskutku nemám důvod na něj žárlit, pokud by toto někoho napadlo 🙂
Kdyby se pan Klus lépe učil, nemusel by mít mindrák ze školy. Podobné rodiče znám, oni mají plnou pusu dětí, svých dětí. Druhé by klidně srazili k zemi když vezou ty svoje miláčky drahým autem skoro až do třídy 🙂
V autoškole byly pro mne nejvic frustrujici jízdy. Zvažují založit vlastní komunitni autoskolu bez jízd a testů aby moje deti nemusely nic takového prožívat
Autoškola není povinná, narozdíl od základní školy a vaše děti budou v 18 plnolete, nechápu vaše srovnávání…
Je mi z některých lidí spíše na zvracení. Lidé styďte se, jste opravdu hloupí. I vysokoškolák neznamená že je inteligentní, naopak je ještě hloupější než průměrný žák. Celej systém je špatně postaven, vždyť se podívejte jak se chováte k lidem, kdo jste, ty vaše hloupé názory. Nic jste nepochopili, morální člověk téměř neexistuje, jen se urážíte a předháníte se kdo bude mít vyšší funkci kdo bude parazitovat na systému který to umožňuje a pohrdat lidmi, středověk se stále opakuje nic se nezměnilo. Jste sobci co se nedokáží vcítit do druhých lidí, nevíte co cítí jiné děti a proč nenávidí školu. Víte prdlačku o tom proč někomu nejde učení, přitom když máte dostatek peněz a dáte dítěti soukromé učitele jejich prospěch se dětem zlepšuje.!!!! Je dokázáno a to se i stalo, že žákům kterým to nešlo ve škole se pomáhalo soukromě po škole, a kupodivu ty hloupé žáci vystudovali vysoké školy.
Vám asi po škole nikdo soukromě nepomáhal, minimálně s českým jazykem.
Je vtipné sledovat, jak se všichni můžou přetrhnout kvůli překlepům a pravopisným chybám jiných diskutérů, jako kdyby pravopisná chyba snižovala váhu jejich argumentů, zatímco hrubky „novinářů“, tedy lidí, které český jazyk živí, objevující se se železnou pravidelností na snad každém webu, nechávají každého chladným.
Nicméně s příspěvkem od Katky není problém jen v českém jazyce.
Ať dá děti do Montessori školek a škol a nemusí nic zakladat. Hlavně takový člověk který o tom nemá potuchy by nic takového zakládat neměl.
I v Montessori školách záleží na tom,jak kvalitní lidé tam učí. Ne každý si je také může dovolit..Mělo by jít o to,aby se zkvalitnily státní školy ,klavně ty základní.A o to by mělo jít všem rodičům,nejenom panu Klusovi. A má to jako rodič plné právo.Naopak všichni rodiče by se měli velmi zajímat o to, kdo a jak učí jejich děti. (Tím samozřejmě nemyslím hysterické matky a namachrované otce ,kteří si při sebemenším problému jdou „seřvat“učitele.)Bohužel,jak je vidět z dnešní diskuze ,často by potřebovali“ vzdělat“ ti rodičové.Jejich reakce a projevy o našem školství také hodně napovědí,že?
Pěkné, že za „reakce a projevy o našem školství“ káráte rodiče zrovna Vy, Leo, když sama vidíte v našem školství chyby úplně všude – třeba v tom, že Vaše děti prý nemají kvůli té hrozné škole čas samy na sebe. Zajímalo by mě, jak své výroky z jiných vláken vnímáte v kontextu toho, co jste řekla zde. 🙂
Mě spíše zaráží že v každé diskuzi jsou téměř vždy útoky na člověka se kterým je rozhovor. Vyjadřuje přece svůj názor, stejně tak jako to můžete udělat vy všichni. Bez osočování, napadání a urážení se navzájem. Každý ať si pro svoje děti zvolí vzdělání které je bude bavit a kam budou chodit rádi. Jestli je to státní a nebo alternativní škola je přece nepodstatné. Pro někoho je důležité co chtějí jeho děti a pro někoho zase co chtějí rodiče aby z dětí bylo. Vždy máme možnost volby!
Já tomu opravdu nerozumím. V tom krátkém rozhovoru nezaznělo opravdu nic,co by mohlo vzbudit takovou averzi k panu Klusovi.Proto usuzuji,že asi zapracovaly u mnoha účastníků diskuze spíš osobní antipatie. To je v pořádku ,nemusí být všem sympatický.Ale přesto má pravdu.Nehledá žádné extrémní řešení,hledá rozumnou střední cestu, na které je třeba se dohodnout,zrovna tak,jak už to udělalo mnoho zemí před námi. Na co čekáme? Až to někdo zařídí?
Paní Leo, pátrala jsem stále, kde najdu ještě něco o vznikající LOLO třídě a našla jsem. Dala jsem si ten čas a dívala se na celý rozhovor s manželi Klusovými. je opravdu rozdíl mezi rozhovorem s Markem Hermanem a nimi. Udělala jsem si svůj názor na jejich život, nikomu ho vnucovat nechci, ale jeden dovětek. Ale i tak se dá dělat kariéra. Marek Herman má svůj osobitý projev, má zkušenost a ve spoustě věcí pravdu.Jsou s Jiřím Haldou dva, kteří by myslím uměli vést dost dlouhý rozhovor na téma děti, rodiče, rodina a školství. Když jsem v práci končila, vybrala jsem si právě přednášku Jiřího Haldy. Šla jsem mu poděkovat za to co přinesl do rozšíření našich vědomostí a uměl s námi o tom diskutovat. Byl snad jediný, který mi za práci ve školství poděkoval. Zkuste si v internetovém řádku zadat LOLO třída. Měla by Vám vyběhnout nabídka i s těmi nahrávkami rozhovorů, je to zajímavé, jestli máte čas.
Kam pan Klus zaparkoval koně? A odložil tomahavk? Bože, nebyla paní redaktorka v ohrožení 🙂 ?
Známky jsou pro děti frustrací, až když je začnou řešit jejich rodiče.
Tím chce patrně pan Klus naznačit, že jeho známky nebyly nic moc a tak když místo pětky dostane mráček nebo poznámku učt se učit se učit se budou moci jeho děti místo podřadného tajtrlíkování po podiích za nuznou almužnu pracovat u pásu nějakého koncernu za královský plat a číst si v novinách moudra od nedouků.
Známky jsou ale důležité pro hodnocení žáka. Jsou obrázek toho jak se žák připravuje, jak zvládá učivo. Když jsem dostal v pololetí dvojku nebo trojku, tak jsem si to dokázal blíže představit jak na tom jsem a snažil jsem se si to do konce roku zlepšit, snažil jsem se učit, připravovat se na školu. Těm dnešním žákům je to jedno. Hlavně, aby měl na konci roku napsáno, že prospěl.
Tyto „Klusoviny“ jsou stejně pitomé jako kdyby si někdo ztěžoval, že v zaměstnání na něm chtějí, aby pracoval, odváděl nějaký výkon a ne jenom chodil do práce. Takovou drzost na něm chtějí a jeho to chudinku stresuje.
Jsou u nás školy, třeba Montesori, kde žáci nemusejí dělat domácí úkoly, nedostávají známky, dokonce je nemají ani na vysvědčení. Jenom nějaký pokec, slovní hodnocení, které žák zapomene než dorazí s vysvědčením domů. Celé hodnocení je, že buď prospěl nebo neprospěl. Ale jak, jak zvládá učivo, to už je de facto nepodstatné.
Bývalý spolužák, který za socialismu prchnul za kopečky, mi říkal, že na západe zaměstnavatelé si více cenili naše lidi, jejich dovednosti a schopnosti získané ve škole než-li „domorodce“
Ano, pro hloupější lidi jsou známky, stejně jako jakékoli jiné hodnocení, frustrující.
Klus se nám přiznává, že je úplně hloupý a že chce, aby jeho děti taky byly hloupé. Problém je, že také chce, aby všechny naše děti byly hloupé. Holt, Norské fondy platí víc než Babiš.
Nedávno jsem mluvila s třináctiletou slečnou, která přestoupila ze státní školy na malém městě do školy v Praze. Tato škola je známá alternativním způsobem výuky a individuálním přístupem. Ptala jsem se dívky, jak je. Prý se jí tam nelíbí, chodí tam hodně dětí herců a zpěváků, stále se jim v něčem ustupuje. A kdyby prý na téhle škole byla od začátku, tak je teď úplně ‚blbá‘. Její slova, já pouze cituji…
Děkuji za příspěvek, měli bychom dát víc na názory dětí, jak se jim škola líbí a ať samy zkusí posoudit, co jim škola přináší, když maji mít volnost ve volbě školy a volby vzdělávání. Kdo ví že touží po vzdělání půjde po kvalitě a ti co je jim to jedno projdou stejně každou školou a výsledky tomu odpovídajícími.