Náboženství je v české škole popelkou. Dětem i rodičům je to jedno

Zatímco náboženské spory hýbaly a hýbou světem, ba dokonce ohrožují naši budoucnost, v českých školách se náboženství vyučuje velmi okrajově.

Náboženští fanatici nesmí proniknout do škol a svádět děti na scestí. Na tom panuje všeobecná shoda. V českých školách je ale tohle riziko téměř nulové, protože o náboženství se nezajímají ani děti, ani rodiče.  Na hodiny náboženství chodí podle statistik římskokatolické církve asi 4,5 procenta všech žáků základních škol.

Českým dětem je tím pádem dost nepochopitelné, jak může tak nepodstatný jev jako je náboženství mít takový vliv na lidské soužití.

Kde není poptávka, není ani nabídka. Jako zvláštní – nepovinný – předmět se náboženství učí jen v málokteré škole a i v rámci běžné výuky se krčí spíše v koutě. Českým dětem je tím pádem dost nepochopitelné, jak může tak nepodstatný jev jako je náboženství mít takový vliv na lidské soužití.

„Nějaké náboženství vyznává 6 ze 7 miliard lidí,“ říká religionista Ivan Odilo Štampach, který se výukou náboženství ve školách zabývá. „Nepředpojaté studium a zkoumání různých vyznání v rámci základního všeobecného vzdělání se mi tedy jeví jako důležitý předpoklad porozumění světu.“  

Magické číslo sedm
Náboženství je nepochybně součástí kulturních dějin i horké současnosti, ale nejen to. Může být i zdrojem inspirace pro krizové životní situace, a to i nevěřícímu člověku. Kdy je tedy škola povinna výuku (o) náboženství zajistit?

Pokud o to projeví zájem rodiče alespoň 7 žáků a shodnou se na tom, co se má učit. Jsou-li žáci stejného vyznání, není problém, ale když jsou někteří z rodin katolických a jiní mají rodinné zázemí protestantské, možná jim jeden učitel nebude stačit. Rodiče se zkrátka musí dohodnout.

Jiná náboženství než křesťanství se v českých školách jako nepovinný předmět neučí, i když by teoreticky mohla. Teoreticky. Církve nebo náboženské společnosti, na které škola výuku deleguje, musejí mít speciální souhlas od státu neboli zvláštní právo. U nás toto zvláštní právo pro výuku na veřejných školách mají pouze křesťanské církve. Podle Rejstříku registrovaných církví a náboženských společností je nemá ani Federace židovských obcí v České republice (což ale může znamenat, že si o něj nepožádala).

Když ne jako předmět, tak jako zájmový kroužek
Učitel náboženství musí mít příslušnou pedagogickou specializaci. Pokud je cizinec, musí mít složenou zkoušku z češtiny a jeho pedagogické vzdělání musí být ekvivalentní vzdělání na české teologické fakultě.

Je-li dětí méně než sedm a škola jim chce i tak vyhovět, může výuka náboženství probíhat v zájmovém kroužku. A někde se to prostě řeší tak, že děti chodí po škole na faru.

Je dobré mít na paměti, že školy sice svěřují výuku náboženství církevním organizacím, ale za obsah vzdělávání a provoz školy zodpovídá ředitel. On tedy posuzuje nabídku, kterou mu náboženské organizace předkládají, a má poslední slovo. Když se mu nelíbí, jakým způsobem hodiny náboženství probíhají, může zasáhnout a požádat o výměnu učitele.

K náboženství se učitelé mohou dostat i přes slavnosti a rituály spojené se zásadními momenty v životě – jako je třeba smrt, nebo narození…

Náboženství ukryté v předmětech
Náboženství by se mělo probírat nejenom v náboženství, ale i v rámci dalších předmětů, a tam se samozřejmě neomezuje jen na křesťanství. Děti by na konci základní školy měly mít přehled o všech hlavních náboženstvích. Učitelé by se měli s tímto úkolem nějak popasovat zpravidla v dějepise a v občanské výchově. Přesah přes písemnictví je i do českého jazyka. „V češtině někteří učitelé zařazují čtení Bible, ale k náboženství se mohou dostat i přes slavnosti a rituály spojené se zásadními momenty v životě – jako je třeba smrt, nebo narození,“ říká Miroslav Hřebecký, odborný konzultant vzdělávací organizace EDUin s dlouholetou ředitelskou praxí ze soukromého gymnázia a veřejné základní školy.

Náboženství částečně zasahuje i do zeměpisu. „Nehlásím se k žádné církvi, ale přijde mi to důležité, takže náboženství věnuji 2-3 hodiny, ačkoli bych mohla méně,“ říká učitelka zeměpisu na 2.stupni základní školy v Pelhřimově Blanka Medová. „Když o náboženství začneme, některé děti se ošklíbají. Na to mám takový fígl. Zeptám se jich: znáte geniálního vědce, kterého uznává celý svět a který objevil úplně nové zákonitosti fungování světa a vesmíru? A když děti řeknou ´Einstein´, tak já jim na to: no vidíte, a to byl hluboce věřící člověk.“

Různá náboženství a jejich etické aspekty se mohou probírat i v rámci volitelného předmětu Etická výchova, který zavádí čím dál více základních škol.

Pravidla diskuze

Vítejte v debatním prostoru online magazínu Rodiče vítáni. V zájmu udržení úrovně debaty a zajištění komfortního a bezpečného prostředí pro všechny zúčastněné zde platí následující pravidla:
  • Diskutuje se o tématu článku, neodklánějte debatu jinam.
  • Nevnášejte sem svou agendu, kterou k tématu pouze „přilepíte“.
  • Nevkládejte do svých odpovědí odkazy na jiné stránky, pokud se netýkají přímo tématu článku.
  • Příklady z praxe jsou naopak vítány.
  • Respektujte důstojnost autorů, respondentů i ostatních diskutujících.
  • Nepřenášejte polemiku do osobní roviny kritizováním osoby autora, respondenta a jiného diskutujícího, jeho kvalifikace, vyjadřování, kompetencí.
  • Netolerujeme hrubé jednání, vulgarismy ani jakékoli ponižování druhých.
  • V souladu se zákony ČR je zde zakázáno jakkoli paušálně očerňovat jednotlivce či skupiny lidí s odkazem na jejich etnicitu, pohlaví, sexuální orientaci či náboženské vyznání.
  • Pro přispívání do diskuze je nutné se přihlásit prostřednictvím Facebook, Google nebo Twitter účtu. Snažíme se omezit anonymitu přispěvatelů a tím zkvalitnit diskuzní prostředí.
Příspěvky porušující pravidla mažeme.

24

 
10 Počet vláken diskuze
14 Počet reakcí v diskuzi
0 Počet odběratelů diskuze
 
Komentář s nejvíce reakcemi
Největší vlákno komentářů

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..

nejnovější nejstarší
Johny
Johny

K čemu je dobré náboženství?K pochopení jiných náboženství?K pochopení něčeho,co se učí proto,že tomu někdo věří?Nejmenuje se to jinými slovy víra?Proč se tedy učí na jedné straně evoluce a na druhé straně náboženství?Náboženství je organická hmota,ze které vznikl život-bytí?

Vva
Vva

Mělo by se učit o náboženství, ne dětem vymývat mozky nějakou (jakoukoli) vírou! Informace o různých náboženstvích, bez preferování jakéhokoli z nich, dá dětem daleko víc, než náboženská výchova.

Jana Harušťáková
Jana Harušťáková

Děkuji autorce za článek. Téma víry a náboženství na školách opravdu téměř chybí, naprosto souhlasím s panem Štampachem, že je potřeba mu rozumět, abychom rozuměli současnému světu. Doporučuji oddělovat a vysvětlovat rozdíl mezi pojmy „výuka náboženství“ a „výuka o náboženství“ – právě to druhé znamená snahu o nekonfesijní, objektivní a vyvážené informování o náboženstvích v souvislostech (sociokulturních, politických a historických). Charita ČR v rámci projektu Žijeme spolu, mluvíme spolu ( http://svet.charita.cz/globalni-rozvojove-vzdelavani/zijeme-spolu-mluvime-spolu/) přináší učitelům komplexní podporu pro výuku o náboženství, která zahrnuje i podporu mediální gramotnosti žáků, kritického myšlení a práci s postoji a hodnotami. Nabízíme metodické materiály, semináře a lektorské… Číst vice »

Tomama
Tomama

Výuka nábožentví: Tím se v české kotlině patrně rozumí výuka toho katolického . Nějaká evangelická, ižidovská, pravoslavná – ta se mají provozovat ve volném čase.

Soňa
Soňa

Na jednu stranu jsme hrdí na to, že jsme nejateističtější v Evropě a na druhou stranu začnem tahat náboženství do školy? No to snad ne… Kdo má zájem tam své děti posílat, ať jdou na faru, nebo kde se to provozuje. Ostatně zfanatizovaní „ubozí emigranti“ by nám mohli být varováním, kam taky přílišná víra může vést.

Pavla Blatná
Pavla Blatná

Myslím, že se tady v diskuzi trochu plete výuka náboženství jako předávání víry v rámci určité církve a výuka zaměřená na seznámení s různými náboženstvími, což v rámci otevírání hranic celého světa (i třeba přes virtuální realitu) je vlastně učení se o způsobu myšlení jiných lidí na Zeměkouli. Díky tomu by zřejmě ubylo mnoho předsudků a zkratkových výkřiků, ale to by asi nebyla taková legrace, že? :)

Martin Karas
Martin Karas

Rozhodně je nutné, aby se alespoň v základech děti o náboženstvích a různých vírách ve škole dozvěděli. A možná je to špatně, že tyto hrozby jsou v současné době ve školách poněkud opomíjené. Je jasné, že na děti, zejména na druhém stupni, číhají různá a akutnější nebezpečí, jako alkohol, drogy, však to známe, puberťáci experimentují s kdečím. (Na druhou stranu je až překvapující, že i celkem malé děti už dneska chápou, jak by mohly skončit, když začnou fetovat, co se týče nebezpečí drog, je informovanost na škole poměrně vysoká.) A přesně tak je třeba je vyučovat děti i v tom,… Číst vice »

Petr T.
Petr T.

Učitelé by především neměli lhát. Einstein byl samozřejmě nevěřící

Jiří
Jiří

Osobně myslím ,že, je věc kohokoliv mít nebo nemít víru. Ale nesouhlasím, aby se vyučovala na základních ani středních školách či učňovských oborech. Děti jsou děti , na střední prochází pubertou a poznávají mladí sami sebe. Jestli se má někdo rozhodnout, zda chce uznávat nějakou víru, ať si vybere jako dospělí a ne , aby někdo manipuloval s dětskou duší a myslí, už od raného věku kdy se tomu myšlenkově nemůže bránit a ve vší podstatě ani pochopit co to vlastně znamená.

Zdeněk Sotolář
Zdeněk Sotolář

Výuka náboženství má nepochopitelně exkluzívní postavení. Je to jediný nepovinný předmět a navíc je to předmět bez opory v RVP ZV, dokonce nemusí mít ani vypracovaný ŠVP, na rozdíl od družiny. Zůstává také zcela bez kontroly ze strany ČŠI.