Škola děti učí dva cizí jazyky, ale naučí? Co funguje, jsou počítačové hry a seriály. A vyjet ven, samozřejmě

České děti umí v průměru o dost lépe anglicky než jejich vrstevníci před dvaceti lety. Není ale jisté, zda na tom má zásluhu běžná škola. Spíš se zdá, že ne,  a to i přesto, že se žáci s prvním cizím jazykem setkají nejpozději ve třetí třídě minimálně na tři vyučovací hodiny týdně. Další cizí jazyk jim pak přibyde nejpozději v osmičce.

„S manželem máme klasické trauma Čechů střední generace. Oba jsme věční začátečníci v angličtině i v němčině. A tak jsme se rozhodli, že našim dcerám dopřejeme kvalitní jazykové vzdělání,“ říká Petra Svobodová z východních Čech. „Obě děti šly ve dvou letech do bilingvní školky, pokračovaly i v bilingvní škole. Dnes je starší dcera na víceletém gymnáziu, kromě plynulé angličtiny mluví slušně španělsky a začíná s němčinou, mladší je zatím na prvním stupni a učí se tedy anglicky a španělsky. Na obou je vidět, že jim cizí jazyky nepůsobí žádný stres, naopak, jako by se jim s každým jazykem otevíral nový svět.“

Petra s manželem zaplatili za vzdělání dětí už teď mnoho desítek tisíc korun. Ne každý ale má takové možnosti nebo je ochoten peníze takto investovat, a tak se spoléháme na školní výuku jazyků. Čeští školáci se z prvním cizím jazykem musejí podle zákona setkat ve škole nejpozději ve třetí třídě minimálně na tři vyučovací hodiny týdně. Další cizí jazyk jim pak přibyde nejpozději v osmičce. Naprostá většina dětí se na základní i střední škole učí anglicky, druhým nejpopulárnějším jazykem je pak němčina (na SŠ každý druhý student, na ZŠ pak každý čtvrtý), roste zájem o ruštinu a španělštinu, naopak ztrácí francouzština.

Jazyky se učíme… ale naučíme?
Že se tedy české děti ve školách jazyky učí, to je ze statistik patrné. Otázkou ale zůstává, zda se skutečně naučí, nebo spíš zůstávají na úrovni „pasivní znalost“. Podle Marie Horčičkové, zástupkyně ředitele ZŠ Angel v Praze, si rodiče důležitost jazyků dobře uvědomují, ale oficiální vzdělávací politika zatím trochu pokulhává. „Třídy se na jazyky musejí dělit od 25 dětí, takže pokud máte ve třídě dětí 24, je podle vyhlášky naprosto v pořádku učit takovou třídu jako celek. Zapsali byste se do kurzu, kde by sedělo 24 lidí? Pochybuji.“

Pokud se děti na hodiny dělí, podle Marie Horčičkové je situace o mnoho lepší. Přesto by ale rodiče neměli mít od školní výuky přehnaná očekávání. „Je potřeba si uvědomit, že podle společného evropského referenčního rámce by se děti ve druhém cizím jazyce na ZŠ měly dostat na úroveň A1, což v podstatě znamená, že dokážou pozdravit, představit se, nakoupit si základní věci. V prvním jazyce pak dosáhnou na úroveň A2 a maturanti na B1. To znamená, že by měli víceméně plynule hovořit o svém životě, vyjadřovat se v budoucím a minulém čase, vyprávět příběh, vysvětlit své názory, obavy a naděje do budoucna. Nic víc, nic míň.“

Spíš než škola seriál
Jak říká Marie Horčičková, když se má dítě opravdu naučit cizí jazyk, jsou tři hodiny týdně ve škole málo. Ideální je se s cizím jazykem v nějaké formě potkávat denně. „Dřív to byl problém, hlavně mimo velká města, kde člověk na cizince nenarazil a cizojazyčné knihy a časopisy byly drahé. Dnešní děti ale mají možnost hrát na internetu hry, sledovat seriály, ke kterým si dají jen anglické titulky a nasávají hovorové obraty. Pro předškoláky je skvělé klidně i Prasátko Peppa, starší děti pak můžou sledovat pohádky nebo seriály. Jednou si je pustí česky, pak už můžou v angličtině. I moje dcera, která je v páté třídě, sleduje svoje oblíbené youtuberky – a jak se jim snaží porozumět, tak se učí.“

To potvrzuje i šestnáctiletá Barbora Horáčková, která žije v malém městě ve východních Čechách. Na gymnáziu studuje angličtinu a ruštinu. „Ve škole probíráme gramatiku a slovíčka. Já mám pocit, že se hodně naučím ze seriálů. V posledním roce už jsem se zlepšila tak, že si nemusím dávat ani anglické titulky a prostě rozumím. To mi přijde fajn, protože samozřejmě u nás člověk o cizince moc nezakopne.“

Cestování samozřejmě pomáhá
Dalším oblíbeným způsobem, jak se naučit jazyky, jsou také pobyty v zahraničí. Ideální samozřejmě je vyjet na několik měsíců nebo třeba na školní rok. I kratší výlety mají ale podle Marie Horčičkové smysl. „I takové to běžné rodinné cestování dětem hodně dává. To, co se učí ve škole, se jim najednou přemění v živou komunikační situaci. To, že si samy koupí zmrzlinu nebo se zeptají na cestu, má velký motivační význam. Najednou vidí, že ty hodiny strávené učením slovíček nebo frází měly nějaký smysl.“

Že výjezdy do zahraničí opravdu fungují, potvrzuje i Petra Svobodová. Její starší dcera na vrcholové úrovni sportuje a už několikrát se zúčastnila tréninkových kempů s děvčaty z celé Evropy. „Vidím, že nemá problém navázat přátelství. Má Facebook plný holek ze všech koutů Evropy, tu si píše s někým z Maďarska, tu s někým ze Švédska. Myslím, že je to pro ni ta největší motivace.“

Článek vychází z textu Jen škola cizí jazyk nenaučí zpracovaného pro Akademii LN.

Pravidla diskuze

Vítejte v debatním prostoru online magazínu Rodiče vítáni. V zájmu udržení úrovně debaty a zajištění komfortního a bezpečného prostředí pro všechny zúčastněné zde platí následující pravidla:
  • Diskutuje se o tématu článku, neodklánějte debatu jinam.
  • Nevnášejte sem svou agendu, kterou k tématu pouze „přilepíte“.
  • Nevkládejte do svých odpovědí odkazy na jiné stránky, pokud se netýkají přímo tématu článku.
  • Příklady z praxe jsou naopak vítány.
  • Respektujte důstojnost autorů, respondentů i ostatních diskutujících.
  • Nepřenášejte polemiku do osobní roviny kritizováním osoby autora, respondenta a jiného diskutujícího, jeho kvalifikace, vyjadřování, kompetencí.
  • Netolerujeme hrubé jednání, vulgarismy ani jakékoli ponižování druhých.
  • V souladu se zákony ČR je zde zakázáno jakkoli paušálně očerňovat jednotlivce či skupiny lidí s odkazem na jejich etnicitu, pohlaví, sexuální orientaci či náboženské vyznání.
  • Pro přispívání do diskuze je nutné se přihlásit prostřednictvím Facebook, Google nebo Twitter účtu. Snažíme se omezit anonymitu přispěvatelů a tím zkvalitnit diskuzní prostředí.
Příspěvky porušující pravidla mažeme.

16

 
3 Počet vláken diskuze
13 Počet reakcí v diskuzi
1 Počet odběratelů diskuze
 
Komentář s nejvíce reakcemi
Největší vlákno komentářů

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..

nejnovější nejstarší
Simona
Simona

Naučit se v cizím jazyce pozdravit, zaplatit a nakoupit základní věci za cca dva roky? Možná se dám učitelskou dráhu. Tohle já se naučím za týden. Taková výuka je naprosto neefektivní…

Lea
Lea

Asi bych brala tu úroveň A1 u toho druhého jazyka.Ale tak nějak se mi zdá,že ani u toho prvního to není nijak výrazně lepší.Alespoň u mých dětí kdysi, to byla prostě jedna velká bída,ale to bych pochopila,protože moc angličtinářů tenkrát opravdu na školách nebylo.V současnosti mohu zatím jakž takž posuzovat jen základní školu,jak to vypadá na středních teď, opravdu nevím.Ale na těch základkách to podle mě velká sláva nebude.A není divu.Třídy se dělí až od 25 dětí a moc kvalitních angličtinářů se také na zš nevyskytuje.Proč by tam také chodili, když na různých placených kursech ,kroužcích atd. si vydělají mnohem… Číst vice »

Káča
Káča

Náš třetí syn má na ZŠ angličtinu od první třídy. V první a druhe jsem si říkala, že je to jen taková zábava. Čekala jsem, že ve třetí třídě začne dril, tj. slovíčka atd. Jsne ve čtvrte třídě a ještě se slovíčka neučil natož, aby z nich psal petiminutovku. Přesto anglicky mluvi a angličtinu má moc rád. Je to jiný styl výuky dětem jazyk nikdo neznechuti a má to úspěch. Moc se mi to libi.