Učitelé učí jiné předměty, než vystudovali, a vadí jim to. Aprobace ale na základní škole není tak důležitá, míní ředitel

Jak může někdo, kdo vystudoval přírodopis, učit zeměpis, jak může nečeštinář učit češtinu? Tahle rozšířená praxe v českých školách vypadá z pohledu laika jako velká nouze a stěžují si na ni i mnozí učitelé. Podle Jaroslava Jiráska, ředitele základní školy K.V.Raise v Lázních Bělohrad, je ale problém v samotné specializaci. „Systém přípravy učitelů vystavěný na aprobacích produkuje izolované rádoby odborníky, nikoli učitelské osobnosti,“ říká.

Jaroslav Jirásko

Mnoho učitelů učí mimo takzvanou aprobaci neboli učí jiný předmět, než na který je připravovali ve škole. Někteří to těžce nesou, vy říkáte, že to nevadí. Proč?
Tento názor prezentuji především za základní školy. Vezmeme-li v úvahu skutečnost, že cílem vzdělávání podle Rámcového vzdělávacího programu je rozvíjení žákových kompetencí v co nejširší možné míře a takzvané “učivo“ – nebo chcete-li vědomosti –  jsou prostředkem k těmto vzdělávacím cílům, tak pro učitele jsou jednoznačně nejdůležitější jeho kompetence vzdělávat žáka. Teprve na druhé příčce jsou učitelovy znalosti. Jinak řečeno, informace mají hodnotu teprve tehdy, když se s nimi kompetentně pracuje.

Dvojaprobovanost vede k produkci izolovaných rádoby odborníků, kteří jsou z fakult (de)formovaní právě jen pro tyto dva obory. Aprobace jsou v podstatě setrvačným momentem pedagogických fakult, které nereagovaly na vývoj školské legislativy, ta ani pojem aprobace nezná. Od roku 2005 stanovuje jako povinné vzdělávací obory. Takzvané předměty jsou de facto variabilní, nepovinné. Každá škola se rozhoduje pro jejich obsah i název.

Propojování předmětů a projektové učení ale také vyžaduje určité znalosti daných témat…
Pochopitelně. Projektově učit je náročné na přípravu a čím širší „vědomostní“ záběr učitel má, tím kvalitněji je schopen jednotlivé obory propojovat. Ale projekty jsou také ideální příležitostí pro to, aby se učitel „učil“ společně se svými žáky. Moment překvapení, objevení něčeho nového může být obohacením a radostí pro všechny, tedy i pro učitele.

Podle vás tedy nemusí mít učitel znalostní základ?
To neříkám. Jen nepanuje shoda na tom, co vlastně patří mezi důležité znalosti, a co už je zbytečné. Pokud má učitel vědomosti jen ze svých aprobovaných předmětů a ty ostatní není schopen na základní škole učit, ptám se, kde je chyba. Uvedu jako příklad dějepis. Na základní škole se dějiny učí (pominu-li vlastivědu na prvním stupni) v šestém až devátém ročníku, a to v každém ročníku 1-2 hodiny týdně. Na gymnáziích v prvním až čtvrtém ročníku 2 hodiny týdně. Když se budu držet hodně při zemi, žák, který se pak stane učitelem, absolvoval během základního a středního vzdělání kolem 500 hodin dějepisu. A to ten, který pak jde učit dějepis, ale i ten, který má aprobaci na fyziku. I fyzikář dějepis vystudoval ve větším rozsahu, než kolik hodin fyziky měl na vysoké škole. Chci tím říct, že pedagogické vzdělání má být hlavně nadstavbou, která ke znalostnímu základu studentů přidává zejména učitelské dovednosti, připravuje profesionály po didaktické a metodické stránce.

Chápu to dobře, že se to podle vás neděje?
Bohužel, a to z důvodu, že peďáky jsou skanzeny, které stále vidí znalostní a odborný základ jako pro učitele to nejdůležitější. Nehledě na to, že i v odborné přípravě by se jim taky dalo leccos vytknout, v každém případě to není správná priorita. Nabiflovaný polovědec ví ze svého oboru stejně jen zlomek. Pro učitele je daleko důležitější připravit se na celoživotní učení, než se učit znalosti. Vysoké školy by měly rozvíjet učitelské osobnosti, které mají důležité učitelské kompetence, jak o nich úžasně píše například profesor edukační psychologie Chris Kyriacou.

Jaké jsou tedy podle vás hlavní učitelské kompetence?
Schopnost plánování a přípravy hodiny, řízení hodiny, práce s klimatem ve třídě, udržení vnitřní motivace žáků, jejich sebereflexe a sebehodnocení. Pokud tohle učitel neumí, není dobrým učitelem, i kdyby odříkal teorii relativity tam a zpátky. Každý učitel by měl být také vzdělaný v oboru dětské psychologie, sociální a speciální pedagogiky a daleko více v didaktice a metodologii. Více než dvacet let také poukazujeme na nedostatek praxe na školách. Odezva žádná. Na žalostném stavu českého školství mají tak vysoké školy svůj velký podíl.

Proč vlastně učitelé učí mimo svůj obor, i když nechtějí?
V současné době je odklon od aprobací způsoben nedostatkem učitelů. Učitelé nejsou a když už se nějaký najde, málokdy pasuje přesně do potřeby školy. Je ale kvalifikovaný, tedy způsobilý učit. Samozřejmě se jedná především o dohodu vedení a učitele, ale znám už i „zoufalé“ ředitele, kteří z důvodu zabezpečení chodu školy předmět jednoduše přidělí z pozice šéfa. Mají odpovědnost. A učitelé by měli být flexibilní profesionálové.

Jaroslav Jirásko vystudoval VŠCHT. Má dvacet pět let praxe ve školství, z toho osmnáct jako ředitel. Nyní pracuje jako ředitel ZŠ K. V. Raise v Lázních Bělohrad.

Pravidla diskuze

Vítejte v debatním prostoru online magazínu Rodiče vítáni. V zájmu udržení úrovně debaty a zajištění komfortního a bezpečného prostředí pro všechny zúčastněné zde platí následující pravidla:
  • Diskutuje se o tématu článku, neodklánějte debatu jinam.
  • Nevnášejte sem svou agendu, kterou k tématu pouze „přilepíte“.
  • Nevkládejte do svých odpovědí odkazy na jiné stránky, pokud se netýkají přímo tématu článku.
  • Příklady z praxe jsou naopak vítány.
  • Respektujte důstojnost autorů, respondentů i ostatních diskutujících.
  • Nepřenášejte polemiku do osobní roviny kritizováním osoby autora, respondenta a jiného diskutujícího, jeho kvalifikace, vyjadřování, kompetencí.
  • Netolerujeme hrubé jednání, vulgarismy ani jakékoli ponižování druhých.
  • V souladu se zákony ČR je zde zakázáno jakkoli paušálně očerňovat jednotlivce či skupiny lidí s odkazem na jejich etnicitu, pohlaví, sexuální orientaci či náboženské vyznání.
  • Pro přispívání do diskuze je nutné se přihlásit prostřednictvím Facebook, Google nebo Twitter účtu. Snažíme se omezit anonymitu přispěvatelů a tím zkvalitnit diskuzní prostředí.
Příspěvky porušující pravidla mažeme.

83

 
11 Počet vláken diskuze
72 Počet reakcí v diskuzi
0 Počet odběratelů diskuze
 
Komentář s nejvíce reakcemi
Největší vlákno komentářů

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..

nejnovější nejstarší
Jarek
Jarek

Osobně si myslím, že na základní škole a to hlavně na prvních stupních to může oddučit každý průměrný dospělý. Stejně to většina učitelů jen předčítá z chytré knížky.

Dagmar
Dagmar

Jinými slovy učitel je holka pro všechno – ještě by si po sobě mohl vytřít třídu a dětem občas něco přeprat, oni totiž žáci dost zapáchají.
Když ale máte plný úvazek a k tomu vám šoupnou 1-2 hod předmětu, který jste nikdy neučil, nemáte už čas připravit si hodinu tak, aby byla stejně kvalitní jako od oboráře – zajímavá fakta a souvislosti mezi nimi, třeba v tom dějepise, sebelepší metodika nenahradí. A nelze si ji vycucat z prstu, pokud nemám na čem stavět!

Václav
Václav

výrok A) „I fyzikář dějepis vystudoval ve větším rozsahu, než kolik hodin fyziky měl na vysoké škole.“ výrok B) „žák, který se pak stane učitelem, absolvoval během základního a středního vzdělání kolem 500 hodin dějepisu“ To pan Jirásko vážně srovnává počty hodin na zš/sš s počty hodin na vš, aniž by vzal do úvahy, že na vš se počítá s tím, že samostudiem strávíte desetkrát více času, než na přednáškách, zatímco na zš/sš se má v hodině probrat prakticky všechno učivo? A že tomu budou odpovídat hodinové dotace? BTW, podle kreditového systému ECTS byste na vš získali za 500 hodin… Číst vice »

Anna-Marie
Anna-Marie

Před časem jsem někde četla článek, že Británie hledá české (nejen, i třeba německé či polské) matematikáře a fyzikáře, protože jich má nedostatek. Možná by stačilo, kdyby jim pokrokoví čeští ředitelé vysvětlili, že aprobace je nesmysl a matiku či fyziku odučí kdokoli. Té nebohé zpátečnické zemi by to ušetřilo spoustu námahy.

Václav
Václav

„Schopnost plánování a přípravy hodiny, řízení hodiny, práce s klimatem ve třídě, udržení vnitřní motivace žáků, jejich sebereflexe a sebehodnocení. Pokud tohle učitel neumí, není dobrým učitelem, i kdyby odříkal teorii relativity tam a zpátky.“

Až na to, že kompetence žáků nerozvíjí učitel výkladem, ale žáci svou prací s informacemi, které nejdříve musí pochytit, aby s nimi mohli pracovat. Kompetence, byť jsou důležité, bez znalostního základu nerozvinete. To znamená, že znalosti jsou životně důležitou podmínkou rozvoje kompetencí a tedy důležitější. Takže ty „peďáky“ nejsou zas takové „skanzeny“…

Martina
Martina

Podle logiky článku by se měl autor nechat v případě choroby nechat vyšetřit na veterině.

Káča
Káča

Je smutné, že je autor ředitelem školy. Kdo jiný by měl vědět, jak je odbornost důležitá. Ač jsem sama absolventka vysoké školy a to velice výběrové, strach by mi nedovolil předstoupit před žáky a vyučovat je předmět, který nemám vystudovaný. Žáci jsou velice chytří a velice rychle poznají, že dostatečné znalosti v předmětu nemám. Nejsou již devadesátá léta, kdy angličtinu učila paní učitelka, která učila dosud ruský jazyk. Všichni věděli, že nic moc neumí, protože byla lekci před žáky. Působila trapně. Jak dnes si pamatuji, když jsem syna vozila na doučování z německého jazyka a ten opravoval chyby po paní… Číst vice »

Anna
Anna

Jako češtino-angličtinář, který za 5 let praxe učil taky hudební výchovu, přírodopis a občanku si snad můžu dovolit „kvalifikovaně“ nesouhlasit. Ano, odučila jsem to, ale skutečně jen odučila. Nechyběly mi faktické znalosti, chyběly mi dvě daleko důležitější věci: didaktické dovednosti a zkušenost. Didaktické procesy jsou specifické pro každý předmět a jako jazykář jsem zvláště s přírodopisem – ačkoliv k biologii mám velice vřelý vztah – bojovala neskutečně. Občanku jsem utáhla na své schopnost s dětmi diskutovat o braných tématech a na problémovém výkladu, ale jakmile přišla „znalostní“ témata, byla jsem ztracená. Hudebka? Rádoby pohoda, ale to, aby člověk uměl třídu… Číst vice »

Anna-Marie
Anna-Marie

Víte, velmi se mi líbil například zdejší článek odkazující na diplomovou práci s průzkumem efektivity Hejného metody. Ne že by téma „rozsekla“, ale přinejmenším vnesla do diskuse osvěžující fakta místo popisu, jaký z ní má kdo dojem (zejména ti, co ji znají jen z doslechu). Byla bych hrozně ráda, kdyby u více zdejších témat byla možnost takovýchto odkazů, poukázání na nějaký skutečný hmatatelný výsledek, ne jen „myslím“, „domníváme se“, „jak je všem známo“ (např. „Systém přípravy učitelů vystavěný na aprobacích produkuje izolované rádoby odborníky“ – tvrdí kdo? Pan Jirásko, všeobecně se to ví, nebo jde o tvrdá data?). Nebyla by… Číst vice »

Dana K.
Dana K.

K článku bych měla dvě moudra našich předků : 1) devatero řemesel, desátá bída a 2) kdo chce zapálit, musí sám hořet. Neboli chtít po učiteli, aby na druhém stupni KVALITNĚ učil něco, co učit nechce, a je v tom o dvě lekce pred žáky, je čiré zoufalství a už z principu výsledky nemůžou být srovnatelné s kolegou, který daný obor vystudoval pravděpodobně proto, že k němu má nějaký vztah. Na VŠ se podle mne jeho znalosti ze zakladky a střední propojí a získá tolik potřebný nadhled a souvislosti. Dodnes si pamatuji fyzikářku, které jsme dvakrát do měsíce opravovali vzorec… Číst vice »

Mirek
Mirek

Zajímavé, léta platí odborná práce => potřeba odborníka. Ve školství ale asi chcete jít opačným směrem. Mám sice odučené jen tři roky, ale viděl jsem i na své práci ohromný rozdíl v hodinách které byly minimálně blízko mé aprobaci (Biologie – Dějepis) a těch, které byly zcela mimo. Didaktika obecná je skutečně jen obecná, nedává ty informace které potřebujete do konkrétní problémy spojené s daným předmětem (např. cizí jazyk). A jen tam mimochodem, když má někdo vystudovanou hudební výchovu, myslíte že stejně kvalitně odučí technickou mechaniku? Nebo povede dobře svářečský kurz? Pochybuju …