Základní škola Na rovině v Chrudimi.

Chceme založit školu, kterou náš region vyloženě potřebuje, a stát nám v tom brání. Nechápu, říká učitelka

Nápad založit střední školu v Chrudimi narazil na odpor státu. Ale proč vlastně? Obecně to souvisí s nechutí MŠMT povolovat vznik dalších nestátních škol. „V návaznosti na mateřskou a základní školu, kterou již několik let úspěšně provozujeme, bychom rádi otevřeli přírodovědné a pedagogické lyceum zaměřené na přípravu budoucích pedagogů i asistentů proinkluzivních škol, kterých je nedostatek. Ministerstvo nám to nechce povolit, a tak jsme iniciovali petici,“ říká zřizovatelka MŠ a ZŠ Na rovině v Chrudimi a učitelka Jana Hrázská. 

Seznamte nás prosím konkrétně s důvodem vaší petice.
Naše škola, MŠ a ZŠ Na rovině v Chrudimi, podala v září 2018 žádost o zápis středního stupně vzdělávání – konkrétně pedagogického lycea a přírodovědného lycea. Krajský úřad Pardubického kraje i MŠMT se k žádosti vyjádřily zamítavě. Hlavním důvodem je, že jiné střední školy v regionu mají volné kapacity a že dlouhodobý záměr státu a kraje je jiný. Obecně to souvisí s nechutí MŠMT povolovat vznik dalších nestátních škol. Ale dlouhodobý záměr, na který se odkazují, uvádí výjimku pro přírodovědné zaměření a obory pro žáky se speciálními vzdělávacími potřebami včetně žáků nadaných. Na naše přírodovědné lyceum se tedy tato výjimka vztahuje přímo a na pedagogické nepřímo. Pedagogické lyceum, tak jak ho plánujeme, by mělo připravovat budoucí asistenty a učitele pro práci v inkluzivní škole – a těch je dnes nedostatek. Specifikem lycea by byl velký podíl modelových hodin, hospitací a praxí v inovativních a inkluzivních mateřských a základních školách. Absolvent by byl automaticky kvalifikován pro práci pedagogického asistenta, ale předpokládáme, že studenti by po maturitě pokračovali ve studiu na vysoké škole pedagogické a získali kvalifikaci pro práci učitele.

Proč je třeba petice? Nejedná se evidentně o chybu v rozhodnutí, kterou je možné napravit poukázáním na výše uvedené výjimky a potřebnost takové školy?
My jsme ty výjimky uvedli už v žádosti. Domnívám se, že MŠMT zkrátka nepostupovalo správně a je potřeba jednak všechny důvody znovu zopakovat a jednak dát najevo, že o tyto obory je skutečně zájem. Nechystáme se otevírat školu, do které budeme pracně shánět studenty, ale chceme vyhovět poptávce, která tu už je. Takové přírodovědné a pedagogické lyceum v ČR zatím není. Ozývají se nám zájemci od Liberce až po jižní Moravu.

Jak funguje vaše mateřská a základní škola, na jakých vzdělávacích principech?
Kombinujeme montessori pedagogiku a projektové vyučování a z tohoto modelu by vycházela i výuka na lyceu. Ve třídě je vždy kolem 25 dětí tří ročníků společně. Děti se do velké míry učí od sebe navzájem. Jsme školou inkluzivní. Nemáme víc peněz než státní škola, žádné rodiče nepřemlouváme, aby k nám dali děti, neděláme reklamu. Než k nám někdo dá dítě, musí strávit den ve výuce, aby se mohl rozhodovat informovaně. Přesto máme převis poptávky. Ten má v Chrudimi i velká státní škola, na které se učilo inovativně a hodnotilo slovně už před 25 lety. Mnoho z našich rodičů touto školou prošlo a neřeší tak například, jestli se dá učit bez známek, protože s tím mají osobní zkušenost.

Výuka v základní škole Na rovině.

Jak se vyvíjela vaše profesní dráha? Odkdy a proč jste se chtěla stát učitelkou?
Asi v sedmé třídě jsem se zeptala skvělé a inspirativní vedoucí biologické kroužku, co mám vystudovat, abych mohla dělat takovou práci, jako ona. Na střední školu jsem šla už s tím, že mou metou je pedagogická fakulta. V posledním ročníku jsem objevila poměrně nový obor – učitelství pro 1. stupeň se zaměřením na alternativní školy. Tehdy jsme ještě neměli přístup k počítači, natož na internet, literatura k tématu nebyla skoro žádná, takže byla trochu náhoda, že jsem si pod tím názvem představila zhruba správný obsah. Vysoká škola byla postavená velmi prakticky, navštívila jsem snad všechny tehdy existující alternativy v ČR a viděla, jak se dá učit efektivně. Ten obor už v původní podobě bohužel neexistuje.

Proč jste založila vlastní školu? Nestačily vám ty, které už existovaly?
Po státnicích jsem nastoupila do nově vznikající montessori třídy při běžné ZŠ, kde ale bylo potřeba dělat tolik kompromisů, že jsem si jednoho dne spolu s kolegyní řekla, že takhle dál pracovat nemůžu a že odcházíme. Tehdy se ozvali někteří rodiče, že chtějí pokračovat s námi, a tak jsme zkoušeli hledat jinou státní školu, která by nás vzala pod sebe. Když jsme několik měsíců hledali marně, vzpomněla jsem si na domácí vzdělávání, kterým jsem se na vysoké škole také zabývala.  V roce 2009 jsme založili občanské sdružení a zřejmě první klub domácích školáků – dnes se tomu říká komunitní škola. Zároveň jsme podali žádost o souhlas se zřízením ZŠ. Učila jsem v ní pak 5 let, než jsem zatoužila po tom, aby podobná škola vznikla ve městě, kde bydlím. A tak byla otevřena MŠ a ZŠ Na rovině v Chrudimi.

Co můžete ve vaší škole dělat jinak, než jste mohla v běžné státní?
Vše, co děláme, je v souladu s rámcovým vzdělávacím programem a je to tedy možné v jakékoli škole. Přibývá státních škol, kterým se taková změna daří. Ale je k tomu nutná podpora zřizovatele, shoda v pedagogickém týmu a intenzivní komunikace s rodiči. Každý rok k nám přijíždějí desítky učitelů, kteří chtějí vidět, jak fungujeme a zkonzultovat plány na proměnu své školy.

A jak vycházíte s pedagogicko-psychologickou poradnou a školní inspekcí?
Dříve poradny našim dětem doporučovaly například více času na testy, které u nás vůbec nepíšeme. Taková doporučení nám byla k ničemu. Proto už nečekáme pasivně, co nám poradna doporučí, ale po vyšetření spolu komunikujeme, domlouváme se, jaké jsou skutečné potřeby konkrétního dítěte a jaká doporučení mají smysl konkrétně v našem prostředí. I paní inspektorky už dnes principy školy dobře znají. S oběma institucemi vycházíme bez problémů.

Co si od petice slibujete a jak budete postupovat dál?
Podobná petice vznikla před dvěma lety. Veřejnost tehdy protestovala proti tomu, že ministerstvo školství přestalo povolovat zakládání soukromých inovativních škol. Vedlo to k tomu, že alespoň některé nakonec vznikly, i když ve výběru, které stát povolil, a které zamítl, nebylo možné vysledovat žádnou logiku. Loni byly dvě naše spřátelené školy nejprve zamítnuty, ale posléze povoleny. Věříme tedy, že má smysl se ozvat a že petice doplní a podpoří naši komunikaci s ministerstvem, kterému chceme v příštích dnech zaslat připomínky k tomu, jak postupovalo.

Jana Hrázská vystudovala učitelství pro 1. stupeň na pedagogické fakultě Ostravské univerzity. Učí na základní škole Na rovině v Chrudimi, kterou založila, a má dva dospívající syny.

25

Pravidla diskuze

(zavedena 13. dubna 2018)

Vítejte v debatním prostoru online magazínu Rodiče vítáni. V zájmu udržení úrovně debaty a zajištění komfortního a bezpečného prostředí pro všechny zúčastněné zde platí následující pravidla:
  • Diskutuje se o tématu článku, neodklánějte debatu jinam
  • Nevnášejte sem svou agendu, kterou k tématu pouze „přilepíte“
  • Nevkládejte do svých odpovědí odkazy na jiné stránky, pokud se netýkají přímo tématu článku
  • Příklady z praxe jsou naopak vítány
  • Respektujte důstojnost autorů, respondentů i ostatních diskutujících
  • Nepřenášejte polemiku do osobní roviny kritizováním osoby autora, respondenta a jiného diskutujícího, jeho kvalifikace, vyjadřování, kompetencí
  • Netolerujeme hrubé jednání, vulgarismy ani jakékoli ponižování druhých
  • V souladu se zákony ČR je zde zakázáno jakkoli paušálně očerňovat jednotlivce či skupiny lidí s odkazem na jejich etnicitu, pohlaví, sexuální orientaci či náboženské vyznání
Příspěvky porušující pravidla mažeme.
avatar
2 Comment threads
23 Thread replies
0 Followers
 
Most reacted comment
Hottest comment thread
5 Comment authors
JanaJitka PolanskáLeaJana HrázskáVáclav Recent comment authors

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..

nejnovější nejstarší
Václav
Host
Václav

A nenapadlo paní Hrázskou třeba to, že stát nemá potřebu někomu házet klacky pod nohy, že jenom potřebuje udržet vlastní rozpočet pod kontrolou? Škola má být sice nestátní, ale i takové školy běžně čerpají peníze ze státního rozpočtu. Paní Hrázská má sice pečlivě nastudované zákony, ale z článku je vidět, že hledat logiku rozhodnutí ministerstva ve finanční stránce věci, jí na mysl moc nepřišlo.

Jana Hrázská
Host
Jana Hrázská

Nestátní škola má nižší dotace, a tak vzdělávání v ní vyjde stát levněji, než ve škole státní. Důvod, který nastartoval nepovolování nestátních škol, je znám a s financemi nesouvisí. V titulku se sice píše „nechápu“, ale to je jen titulek. Ve skutečnosti známe vývoj situace poměrně podrobně.

Václav
Host
Václav

Opravte mě, jestli se mýlím, ale článek jsem pochopil tak, že plánujete otevřít zcela novou školu (a to nejen z hlediska inovativnosti studijního programu, ale především „fyzicky“). Neplánujete nahradit nějakou „dotačně dražší“ stávající školu svou „levnější“ variantou. Tudíž jde pořád o navýšení výdajů v rozpočtu MŠMT, o kterých nemůže ministerstvo rozhodovat jen tak od stolu pokaždé, když jim tam přijde nějaká žádost jako ta Vaše. Na konci článku zmiňujete, že ve výběru, kterým „projektům na školu“ MŠMT udělí výjimku, nenacházíte žádnou logiku. Proto jsem upozornil na fakt, že coby „outsider“ nemáte o schvalovacím procesu dostatek informací z hlediska získávání financí… Číst vice »

Jana Hrázská
Host
Jana Hrázská

Rozumím, jak to myslíte, ale já nemůžu za to, že stát uměle udržuje v provozu školy, o které reálně není zájem. Mohlo by se zdát, že zamítnutím školy, o kterou zájem je, se naplní ta místa, o která reálně zájem není – protože někam ty děti jít „musí“. Realita je však jiná – stejně jako na základních školách si rodiče našli náhradní řešení v podobě domácího vzdělávání (a komunitních škol), i v případě střední školy to, že v dosahu je klasické pedagogické lyceum, vůbec neznamená, že neotevře-li se lyceum alternativní, půjdou ty samé děti tam. Nepůjdou. Úspory by se dosáhlo,… Číst vice »

Václav
Host
Václav

V soukromém sektoru je takový postup samozřejmostí, jenže státní a soukromý sektor pracují na úplně jiných principech a existují pro naplnění úplně jiných cílů, takže to, co platí pro soukromý sektor, nelze aplikovat na stát a obráceně. Jak si například představujete neudržování nenaplněných škol v chodu? To jako že když je třeba kvůli jednomu či dvěma slabým populačním ročníkům třída plná jen z poloviny, tak ji jako nákladově neefektivní zavřete a děti ať si místo do školy, kterou mají kousek, jezdí do vedlejší dědiny či na okres? A až přijde silný ročník, tak se ta předtím zavřená třída zase na… Číst vice »

Jana Hrázská
Host
Jana Hrázská

Dva slabé ročníky fungujíci školu nepoloží.

I v nestátní škole máme zodpovědnost za to, co děláme. Když tu máme 130 dětí, které už k nám chodí, rozhodně nemůžeme říct, že tento rok jsme v nějakém ohledu v mínusu a poslat děti pryč. Prostě plánujeme věci tak, aby nebyly závislé na drobných výkyvech.

Kdyby šlo o dlouhodbý nezájem, pak je potřeba řešit, jestli má taková škola smysl.

Václav
Host
Václav

Mě by hlavně zajímalo, když už chcete zavírat školy, nenaplněné kvůli domnělému nezájmu, jak byste chtěla rozlišovat mezi volnými kapacitami z důvodu nezájmu a těmi, způsobenými slabými populačními ročníky. České školství je totiž dimenzováno na podstatně silnější populační ročníky, které tu dříve byly a jednou snad, doufejme, zase budou. Rušit místa neobsazená kvůli nedostatku dětí je tedy z dlouhodobého hlediska nonsense, i když jsou krátkodobě nákladově neefektivní. V tom je velmi podstatný rozdíl oproti soukromému sektoru – firma má plnou kontrolu nad tím, kolik zaměstnanců má nebo bude mít, zatímco stát o porodnosti takto přímo rozhodovat nemůže a musí se… Číst vice »

Jana Hrázská
Host
Jana Hrázská

Ve skutečnosti mezi přidělováním peněz ministerstvem financí a mezi schvalováním nových škol není žádná souvislost. Paradoxně ale politická snaha omezit činnost již existujících nestátních škol skončila na tom, že kdyby se tyto děti přesunuly do státních škol, bylo by to pro stát moc drahé.
Jinak já si rozhodně nemyslím, že se nás někdo cíleně snaží poškodit. Naopak se domnívám, že současný ministr je nejlepší za posledních pár let, ale MŠMT je složitá situace, protože nový ministr musí nějak naložit s tím, co zasela jeho předchůdkyně.

Václav
Host
Václav

„mezi přidělováním peněz ministerstvem financí a mezi schvalováním nových škol není žádná souvislost“

Tady bych si dovolil velmi nesouhlasit. To, co říkáte, by platilo jen v případě, že by MŠMT ve svém velmi napjatém rozpočtu našlo dost peněz, což je nepravděpodobné. V opačném případě je aplikován zákon o rozpočtových pravidlech, který hovoří úplně opačně, než Vy.

Lea
Host
Lea

S tím rozhodně souhlasím.

Václav
Host
Václav

Má reakce je směřována především na to, že ten článek je další z řady, které cíleně popisují podobná rozhodnutí ministerstva jako „úřednickou zvůli“ a „zbytečné házení klacků pod nohy pracovitých lidí“, což je doprovázeno přebujele bulvárními titulky. Chápu, že se snažíte o dobrou věc a narážíte na překážky, ale tvrzení „stát nám brání“, opravdu hodně překrucuje realitu. Já Vám ve Vaší snaze fandím, vždycky jsem přál úspěch lidem, kteří měli skvělou vizi a nebáli se za ní jít – ale s takovýmto jednáním nesouhlasím. Tato prohlášení jednak nepopisují věrně realitu, ale také odrazují ty, kdo by chtěli jít ve Vašich… Číst vice »

Lea
Host
Lea

Pane Václave,kdyby stát opravdu potřeboval udržet vlastní rozpočet pod kontrolou ,jistě by snadno našel hodně vhodnějších a také mnohem výnosnějších příležitostí.

Václav
Host
Václav

Paní Leo, tady není žádné kdyby. Státní rozpočet se stanovuje vždy rok dopředu a je dán zákonem o státním rozpočtu, který je pro všechna ministerstva závazný. A možná Vás to překvapí, ale o rozpočtu na školství nerozhoduje MŠMT, ale ministerstvo financí (potažmo vláda, která zmíněný zákon schvaluje). Pokud by tedy MŠMT chtělo financovat nové školy, musí na to nejdříve od MF získat prostředky, protože kupodivu nemůže schvalovat nic, na co nemá ve svém rozpočtu peníze (!). Jenže MF pracuje posledních cca dvacet let se schodkovým rozpočtem, což znamená, že ty prostředky prostě a jednoduše nemá. Pokud by je přeci jen… Číst vice »

Lea
Host
Lea

Opravdu tu nechci roputat žádnou „politickou debatu“.A asi jsem vážně naivní.A až budou opravdu členové vlády a ministerstva ctít zákony,třeba byste mohl mít i pravdu.Bohužel tomu tak není.A nejen v rozpočtu,ale i jinde jsou opravdu velké díry,ale nikoli jen „teoretické“.

Václav
Host
Václav

No, chcete-li „napravovat“ chyby stavěním vzdušných zámků a sněním o tom, jaký by svět byl, kdyby… je to vaše věc. Já jsem od přírody pragmatik a nějaké „co by kdyby“ mě moc nebere.

Václav
Host
Václav

P.S.: když už mluvíte o nepoctivosti vlád a ministerstev, tak zrovna zákon o rozpočtových pravidlech ještě nikdy porušen nebyl, pokud vím… pořád platí, že žádné ministerstvo nemůže samo za sebe rozhodnout o zvýšení svých výdajů ;-)

Lea
Host
Lea

A jak je tedy možné,že některým srovnatelným projektům ,to ministerstvo povolilo?

Václav
Host
Václav

Možnosti zákonného získávání dodatečných prostředků jsem nastínil už v předchozích komentářích, které byly dost obsáhlé, takže je tu opakovat nebudu a Vás požádám, abyste si je přečetla. ;-)

Lea
Host
Lea

Vaše logika je odzbrojující.

Jana
Host
Jana

Možná tomu nerozumím a jsem naivní, ale představovala bych si to tak, že pokud MŠMT nemůže z důvodu rozpočtu povolit nové školské zařízení v tomto roce, může počítat s finančními prostředky z příštího rozpočtu a jednat s žadatelem o nějakém budoucím postupu. Prostě poradit, pomoci najít řešení.