Absolventi Montessori sekce ZŠ Na Beránku v Praze. Zleva: Karolína - studuje grafický design, Kristýna - studuje přírodovědné gymnázium, Janek - studuje technické lyceum, Milan - studuje přírodovědné gymnázium, Noemi - studuje alternativní gymnázium

Je „montessori“ dobré pro život a jaký je pak přechod na střední školu? Zkušenost samotných žáků

Je alternativní škola dobrá pro další studium a pro život, nebo ne? Zeptali jsme se několika studentů středních škol, kteří vychodili Montessori sekci ZŠ Na Beránku v Praze a ve své škole pořádají besedy o tom, jak se připravovali na přijímací zkoušky, jakou školu si vybrali a jak se jim tam daří. Nás to taky zajímalo.

“Montessori sekce ZŠ Na Beránku v Praze funguje už 13 let. Samozřejmě sledujeme, kam naši žáci odcházejí,” říká vedoucí montessori větve Mirka Kellovská. Mezi jejich volbami jsou všechny typy středních škol – všeobecná, humanitní i přírodovědná gymnázia, odborné střední školy uměleckého typu i další odborné střední školy s maturitou. „V uplynulých třech letech neodešel ani jeden žák na odborná učiliště,” říká Mirka Kellovská.

Častý problém jiných základních škol, tedy odchod nadaných a motivovaných dětí po prvním stupni, tady příliš neřeší. “Na víceletá gymnázia přecházejí naši žáci jen výjimečně, jedná se o jednoho či dva žáky ročně,“ vysvětluje a dodává: „Jedním z našich cílů je, aby žáci zůstali v našem programu až do devátého ročníku a tím měli možnost dobře poznat sami sebe. Důležitým ukazatelem pro nás  je, zda si žáci dokázali zvolit školu podle svého opravdového zájmu.”

Jaký byl pro vás přechod z montessori školy na klasickou střední školu?
Kristýna: Ze začátku mi přišlo trochu zvláštní, jak je třída plná lavic a v těch se musí celý den sedět. Na to jsem si ale zvykla celkem rychle. Na druhou stranu mi přijde, že ty nároky na studenty jsou tam o dost menší. Sedíte, píšete, víc se toho po vás během dne většinou nechce.

Karolína: Myslím, že těžší je přejít z klasiky do montessori než obráceně, protože v klasické škole, jak to vidím já, tak si většinou nemusíte nic dohledávat nebo zjišťovat, učitelé vám to naservírují. Co mně přišlo vážně divné, bylo, že učitelům najednou musím začít vykat a nemůžu jim říct všechno, co mi běží hlavou.

Jaké byly pro vás přijímačky, museli jste se hodně připravovat?
Noemi: Já jsem si vybrala hodně žádanou školu, Gymnázium Na Zatlance, takže jsem byla kolem přijímaček hodně ve stresu. Musím říct, že jsem trochu zanedbávala matematiku a musela jsem se ji pak dost doučit. Proto každému radím, ať se matematiku učí pořádně už od sedmičky, ať má základy.

Karolína: Myslím, že jsem byla trochu líná, měla jsem si dávat vyšší cíle, a taky podepisuju, že jsem se měla víc soustředit na matematiku.

Janek: I já jsem měl s matematikou trochu potíže, víc bych se na ni zaměřil.

Kristýna: Já jsem se přihlásila na přírodovědné gymnázium a problémy jsem neměla žádné. Šla jsem na přijímačky nanečisto, takže jsem měla představu, jak to bude vypadat. U nás je navíc ještě přírodovědná část, a protože mě přírodní vědy fakt baví, tak s tím nebyl problém. To je totiž velká výhoda montessori, že když vás něco zajímá, učitelé vás v tom podporují a můžete si v tom dojít opravdu daleko. To bohužel na střední škole není možné. Kolikrát řešíme něco zajímavého v biologii, chtěla bych se do toho pořádně zabrat a déle na tom pracovat, jenže zazvoní a začne třeba čeština. Není tam prostor na diskusi a vlastní aktivitu, aspoň tak to vnímám já.

V montessori škole se klade velký důraz na vztahy. Jaké máte vztahy v nové škole – s učiteli a se spolužáky?
Kristýna: Někteří učitelé se tváří hrozně důležitě, nic je nezajímá a mluvit se s nimi nedá, jiní jsou úplně v pohodě. Asi to patří k věci, že když máš dvanáct učitelů, tak se mezi nimi najdou horší i lepší. Mrzí mě, že se tam moc nedbá na vztahy ve třídě. Na montessori škole, když je nějaká nepříjemnost, je potřeba něco řešit, tak se prostě zastaví výuka a promluvíme si o tom. Na to na střední není čas. Spolužáci jsou ale naštěstí celkem v pohodě.

Janek: Ve třídě se hodně dělají skupinky, které se mezi sebou prakticky nebaví. Člověk by ani neřekl, že jsme jedna třída. Co se týče učitelů, tak v hodinách se chovají jinde než tady, jsou víc odtažití. Za některými se svými problémy můžeš jít, u dalších to není dobrý nápad.

Noemi: Máme dva třídní učitele, ti se s námi jednou týdně setkávají. Můžeme řešit problémy, plánovat akce a tak. Někteří učitelé jsou odtažití a nechtějí s námi mít nic moc společného, jiní jsou v pohodě a můžeme jim tykat.

Karolína: Spolužáci jsou v pohodě, máme celkem malou třídu, tak je to fajn. S učiteli je to trochu zvláštní. Ve škole jsou spíš přísní a drží si nás od těla, ale když jsme třeba na nějaké akci mimo školu, tak se úplně promění. Jako by měli pocit, že ve škole se s námi nemůžou moc bavit, a venku to z nich spadne.

V čem vám montessori vzdělávání pomohlo? A chybí vám něco?
Karolína: Já mám trochu napjaté vztahy s jednou učitelkou. Myslím si, že je to tím, že mám odsud dost rozvinuté kritické myšlení. Přijde mi, že na klasické škole někteří učitelé fakt nechtějí, abychom přemýšleli. Myslím, že jsem se tady hodně naučila, rozhodně v některých předmětech na střední víceméně jen opakuju, co už dávno vím. Ale navíc musím říct, že hlavně jsme toho tady hodně zažili. Třeba jsme vlastníma rukama na zahradě postavili dům, to je fakt něco, na co nezapomenu nikdy.

Milan: Já jsem rád, že jsem měl tu možnost zažít školu takovou, jaká je tady Na beránku. Dost jsem se naučil, a hlavně jsem se naučil učit.

Noemi: V posledních třech letech základní školy jsme museli pravidelně předstupovat před spolužáky s různými prezentacemi a aktualitami v angličtině. Já jsem povahou dost introvert, takže to pro mě nebylo jednoduché, ale teď to dost oceňuju, protože se opravdu nebojím před někým mluvit. Co vidím, tak spolužáci s tím mají větší problém.

Kristýna: Ano, prezentace a aktuality byly fakt super. Je vidět, že mám odprezentováno víc, než spolužáci, ale už zase tu jistotu ztrácím, protože u nás se prezentace moc nedělají.

Janek: Mě naučila montessori škola hlavně, jak si plánovat čas a jak se učit. Taky jsem tu získal nadšení pro učení, které ve mně zůstává. Na střední se zatím učím dost nazpaměť, a kdybych motivaci neměl už odsud, tak nevím, jak bych ji tam v sobě hledal.

Montessori pedagogika
Jde o alternativní pedagogický směr, který na začátku 20. století vyvinula italská lékařka a pedagožka Maria Montessori. Hlavním heslem montessori pedagogiky je “Pomoz mi, abych to dokázal sám”. Děti často pracují samostatně s využitím pomůcek.

Důraz se klade na svobodný rozvoj dítěte, každému je umožněno postupovat vpřed svým vlastním tempem. Velmi důležitý je rozvoj charakteru – spolehlivosti, trpělivosti, zodpovědnosti, ohleduplnosti. Děti se také často věnují přirozeným činnostem, jako je vaření, péče o rostliny a zahradu atd.

Pravidla diskuze

Vítejte v debatním prostoru online magazínu Rodiče vítáni. V zájmu udržení úrovně debaty a zajištění komfortního a bezpečného prostředí pro všechny zúčastněné zde platí následující pravidla:
  • Diskutuje se o tématu článku, neodklánějte debatu jinam.
  • Nevnášejte sem svou agendu, kterou k tématu pouze „přilepíte“.
  • Nevkládejte do svých odpovědí odkazy na jiné stránky, pokud se netýkají přímo tématu článku.
  • Příklady z praxe jsou naopak vítány.
  • Respektujte důstojnost autorů, respondentů i ostatních diskutujících.
  • Nepřenášejte polemiku do osobní roviny kritizováním osoby autora, respondenta a jiného diskutujícího, jeho kvalifikace, vyjadřování, kompetencí.
  • Netolerujeme hrubé jednání, vulgarismy ani jakékoli ponižování druhých.
  • V souladu se zákony ČR je zde zakázáno jakkoli paušálně očerňovat jednotlivce či skupiny lidí s odkazem na jejich etnicitu, pohlaví, sexuální orientaci či náboženské vyznání.
  • Pro přispívání do diskuze je nutné se přihlásit prostřednictvím Facebook, Google nebo Twitter účtu. Snažíme se omezit anonymitu přispěvatelů a tím zkvalitnit diskuzní prostředí.
Příspěvky porušující pravidla mažeme.

111

 
14 Počet vláken diskuze
97 Počet reakcí v diskuzi
3 Počet odběratelů diskuze
 
Komentář s nejvíce reakcemi
Největší vlákno komentářů

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..

nejnovější nejstarší
Petr
Petr

V uplynulých třech letech neodešel ani jeden žák na odborná učiliště,” říká Mirka Kellovská

A to je jako špatně jít na učňák? V dnešní době si šikovný řemeslník dokáže vydělat mnohem více, než nějaký humanista s přírodovědným oborem…

Pavel
Pavel

Druhá věc je,že srovnávají jablka a hrušky.Je jiné být na základce a jiné na střední.To je rozdíl na každé škole, nejen Montessori.Sami přiznávají,že to, co je nebavilo musí těžce dohánět – matematiku a tyto vědy.Dobří jsou v tom,co je baví, ostatní musí drilovat doma.Obyčejná základka driluje vše, takže na to, co je baví nezbývá tolik času.

Ondřej
Ondřej

Být dobrý v tom co mne baví – je tak nějak očekávatelné – život nám bohužel poměrně často připravuje výzvy – které mají do našeho vysněného ideálu dost daleko – .Myslím že se s tím vypořádají lidé ,kteří mají již s nějakou tou podpásovkou zkušenost.

Vlastimil
Vlastimil

Existuje v ČR Montessori škola, kde se neplatí školné?

Jan
Jan

Prosím opravte větu“Zeptali jsme se měkolika studentů středních škol“ tak aby byla správně… v tomto případě forma dehonestuje obsah.

Díky moc.

Evie
Evie

Ve sporu o učilištích pod článkem je zásadní logický nesoulad. Mám za to, že je celkem přirozené, že z Montessori školy děti na učňák neodejdou. Stačí se podívat na to, kdo jsou jejich rodiče. Vždycky to budou spíše humanitně zaměření lidé, kteří o vzdělání svých dětí přemýšlí a kteří ho plánují, hledají alternativy, vědí, že na něm musí spolupracovat. Jelikož většina Montessori škol je placená, nebo se tam aspoň dává nějaký příspěvek, také to musí být dostatečně finančně zabezpečení, spíše úspěšní lidé. Rodičů „od pásu“, prodavačů a drobných zemědělců je tam určitě minimum. Děti si pak logicky spíše vyberou budoucnost… Číst vice »

King4
King4

Víte, já si myslím, že to není o typu školy, ale o lidech. Když bude mít učitelka, nebo učitel, tak jak je ve světě běžné, ve třídě 15-16 žáků. Tedy tak jak to mají v Montessori, tak i normální učitelka bude mít na dítě víc času, bude mít sílu se na něj usmívat, poslouchat jeho problémy, názory a bude mu partnerem. Dejte učitelce v Montessori 32 dětí a uvidítě ty učební „úspěchy“. Osobně učitelům přeji vysoké platy, ale pokud naše děti mají něco umět, je třeba aby ve třídě bylo méně dětí.

Anděla
Anděla

Článek mi přesně dokresluje můj názor, který zastávám…žáci z Montessori jsou „nezačlenitelní“ do normálního života…pokud jsou vyučováni k otevřeným „názorům“, nevykání učitelům a nesezení na židli při vyučování, ať se někdo zamyslí nad tím, v jaké společnosti žijeme…v naprosto odlišném světě, kde se Vyká, neříká se názor typu „jsi mi nesympatický“ a kde se sedí ve třídě i v zaměstnání na židli…co chtějí Tito žáci děalt dál? „Normální“ žáci z normálních ZŠ jsou mnohem lépe začlenitější do běžného života v ČR…

ondra
ondra

monte je dobrá věc ,ale ve větším městě jako škola pro děti které na to mají a které to zvládnou.Určitě není pro všechny ,třeba jako jazyková škola.Ale zavádět monte v obci kde je ve škole 100 děcek, které jsou různě nadané a mají různé přednosti co se učení týče je podle mně scestné.

Lea
Lea

Co na montessori školách je opravdu dobré,jsou některé pomůcky,a to už od mš. Pomůcky pro vytváření matematických představ a základy psaní jsou velmi názorné a dětem hodně pomáhají. Ale některé jiné principy třeba v mš ,zas tak moc nechápu,třeba absenci „normálních “ hraček, prostor pro volnou hru atd.

LWO
LWO

Po škole jsem šel na učňák, protože jsem měl trojky a na střední školu jsem nedostal doporučení. Po vyučení jsem při zaměstnání vystudoval SVVŠ a potom i vysokou školu – obojí s vyznamenáním!
Nyní moje vnoučata chodí do Montessori školy a školky – prostě protože jejich rodiče to považují za přínos a mají na to. Upřímně řečeno, asi by jim i mně vadilo, kdyby po škole šli na řemeslo…

marta
marta

Nedovedu si představit, že bych se ve třídě, kde je cca 25 lidí se všemi srdečně a radostně přátelila. Totéž platí o učitelích – svěřovat se učitelům s nějakým problémem, tedy pokud se netýká učiva, mi přijde dost divné, ty děti asi přišly z dětského domova. Pokud jsou děti z montessori takto naladěny, tak by snad ani do jiného kolektivu neměly přechátet a raději pokračovat v dalším studiu na střední škole stejného typu. Na odborné učiliště se jim nechce, takže z nich asi budou skvělí politologové, analytici ničeho a další významní „inteligenti.“

Jitka Polanská
Editor

Jako redakce jsme se moc radovali z toho, jak je tato debata kultivovaná. I studenti, kteří v anketě promlouvají, nejsou vyhranění ani zaujatí, sdílejí svou zkušenost. Některé z posledních příspěvků debatu zbytečně přiostřily. Prosím, buďme tu jedna debatní komunita, která se navzájem neosočuje a snese jiný názor. Debatovat se dá zpříma, a přitom s respektem, bez urážení a podpásovek a silných slov. Vraťme se k tomu. Díky!

Petr
Petr

Tak, poslat dnes dítě na učiliště se celkem těžké. Například okrese Olomouc není jediné. Všechna bývalá učiliště se dnes jmenují „Střední odborná škola“.