Radek Ptáček

ADHD nepodceňujme. Zejména u dívek je často nerozpoznané, a to je může poškodit na celý život, říká známý psycholog

ADHD. Čtyři písmena, která v posledních letech slyšel snad každý. Porucha pozornosti spojená s hyperaktivitou komplikuje život dětem, rodičům i učitelům – a přitom stále existuje mnoho lidí, kteří vůbec nevěří, že něco takového existuje, a děti s touto poruchou řadí do kategorie „nevychované“. Výzkumu ADHD se věnuje i Radek Ptáček, profesor lékařské psychologie a klinický psycholog.

Projevuje se ADHD nějakými změnami v mozku, nebo je to jen záležitost chování?
ADHD je neurovývojová porucha s výrazným genetickým podkladem. Studie neurozobrazovacích metod ukazují, že lidé s ADHD mají změny téměř ve všech oblastech mozku. Hlavně v prefrontálním kortexu, kde sídlí takzvané funkce řídící, schopnost plánování, organizace, kontroly chování a emocí, pracovní paměti. Druhou oblastí jsou hluboké části mozku, jako je třeba amygdala, která má na starosti emoční regulaci. Pak je zasažen mozeček, který souvisí s regulací motoriky, takže tu máme problém s motorikou, ale také s vnímáním času. Děti ve škole často nefungují tak, jak školský systém očekává. Mají obtíže s dodržováním pokynů, pracovní pamětí, regulací chování a celou řadou dalších věcí. Pak z nich vyrostou dospělí, kteří například neustále chodí všude pozdě a působí jim to problémy v osobním i pracovním životě.

Okolí občas rodičům batolat říká – to vaše dítě u ničeho neposedí, to bude určitě hyperaktivní. Dá se ADHD skutečně poznat v tak raném věku?
Do 3 let nedokážeme ADHD spolehlivě diagnostikovat, protože nesoustředěnost a nižší regulace chování je pro tento věk typická. Jednou z věcí, na které je ale dobré se soustředit, je regulace temperamentu. Pokud máte doma roční dítě, které má časté afektivní záchvaty, tak u toho je riziko rozvoje ADHD větší, než u dítěte, které lítá od jedné věci k druhé, ale emoce reguluje docela dobře.

A co ve školce? Tam už se na ADHD přijde?
Školka hraje velkou roli. Protože jedno z diagnostických kritérií je, že ta porucha se musí projevovat ve více prostředích. Když se dítě dostane do prostředí, kde jsou jiné a vyšší nároky než doma, může začít selhávat. A učitelkám ve školce rukama prošly stovky, možná tisíce dětí, takže vědí, čeho si všímat. I ve školce se ADHD projevuje problematickou regulací emocí a chování. V případě, kdy učitelka rodičům řekne, že jejich Jaroušek je těžko zvladatelný a náročný, tak by se rodiče neměli urazit, ale měli by se zamyslet nad tím, že jim poskytuje velmi cennou informaci.

Co s takovou informací rodič může dělat?
Rodiče toho můžou udělat hodně, ale musejí spolupracovat s odborníky a být ochotní pracovat sami na sobě. Rodič tráví s dítětem nejvíc času, a přestože ADHD je geneticky dané a má biologickou podstatu, tak spousta toho samotného chování se zpevňuje nebo oslabuje v interakcích s okolím. Některé studie říkají, že pokud jsou rodiče dítěte s ADHD emočně nestabilní, má to vliv na intenzitu jeho symptomů. Další studie ukazují, že když dáme rodiči antidepresiva, tak dítě se zlepší.

Z čeho to vyplývá?
Když vy jste v nepohodě, dítě je v nepohodě. A to i dlouhodobě. Když má dítě problémy ve škole, je plačtivé, tak rodič ho často vezme za ruku, dovede k psychologovi a řekne, zjistěte, kde je problém, a spravte mi ho. A my říkáme, dítě nám nevoďte, přijďte nejdřív vy a řekněte nám, co se děje ve vašem životě. A rodič najednou řekne, mám toho hrozně moc, nedaří se mi vypnout, a teď k tomu ještě ty problémy ve škole. Duševní stav dítěte je skutečně z velké míry odrazem duševního stavu rodičů.

A kdy se tedy ADHD dá s určitostí diagnostikovat?
Když dítě doroste do školního věku, tak už můžeme použít testy, které jeho pozornost srovnávají s vývojovou normou. Navíc to dítě bohužel už začíná ve škole nějakým způsobem selhávat. A jako u většiny poruch platí, že čím dříve se začnou řešit, tím lépe. V případě ADHD platí, že finální rozhodnutí o diagnóze by měl vydat dětský psychiatr, samozřejmě často s přispěním ostatních odborníků, zvláště klinických psychologů.

Když se řekne ADHD, lidé si často představí neposedného kluka, který běhá po třídě a vyrušuje. Mívají poruchu pozornosti i děvčata?
Celá řada studií ukazuje, že poměr ADHD u kluků a u děvčat se pohybuje v rozpětí 2:1 až 9:1. To je obrovský rozptyl. Některé definice ADHD se totiž soustředí hodně na tu hyperaktivitu, a ta se častěji vyskytuje u chlapců, zatímco u dívek je častější ten typ s poruchou pozornosti.

Taková dívka zůstává ve škole naprosto poklidná, nenápadná. Sedí někde ve třetí lavici, nedělá problémy, ale nejde jí matematika, čeština, obecně předměty, které vyžadují nějakou koncentraci pozornosti a paměť. Takže má trojky, čtyřky, postupem školní docházky je to někdy až na reparát. Všichni si říkají, ona je hodná, ale rozumu moc nepobrala.

Pak se stane, že k nám takové děvče přivedou s podezřením na potíže s intelektem, a my zjistíme, že inteligence je minimálně v normě, ale brzdí ji porucha pozornosti. Takovému dítěti se dají léky na ADHD a ono se ohromně zlepší. Bohužel mnoho dívek diagnostice uniká, což pak velmi negativně ovlivňuje jejich další život.

Jakou prognózu má vůbec ADHD v dospělosti?
Hyperaktivita a impulzivita s věkem často odcházejí, dospělí už nelezou po stropě, ale formy ADHD spojené s nedostatkem pozornosti můžou mít daleko problematičtější vývoj. Ta hodná dívka, co jí nejde matematika, může mít v životě mnohem hlubší potíže, než ten neposeda, který všechny otravuje, ale díky tomu náročnému chování si o pozornost řekne a dostane ji.

Dříve se mělo za to, že existují psychické poruchy dětské a dospělé. Teď už víme, že to tak neplatí, že ty poruchy se vyvíjejí a transformují s věkem. Poruchy pozornosti v dospělém věku můžou přecházet do poruch nálad, nebo až do afektivní bipolární poruchy. ADHD člověka disponuje k rozvoji široké škály psychopatologie, neurotických poruch atd. A ADHD v kombinaci s poruchami nálad zvyšují riziko sebevraždy až o 200%. Takže se vážně nevyplácí tuto poruchu podceňovat.

Co můžou rodiče udělat pro svoje děti?
Rodiče, kteří vidí, že se jejich dítě nechová pro svůj věk úplně typickým způsobem, by to neměli bagatelizovat. Když je učitel upozorní, že dítě nezvládá, nedaří se mu, tak by to neměli odkládat a měli by se jít poradit. Máme skvělou síť pedagogicko-psychologických poraden, máme dětské psychology a psychiatry. A jakmile odborník řekne, že by to mohlo být ADHD nebo jiná psychopatologie, tak by nad tím rodič neměl mávnout rukou. Ta porucha totiž nezmizí. Rodič si řekne, my nechceme léky, nechceme psychoterapii, tak ho dáme do prostředí, které bude respektovat jeho individuální zvláštnosti, nebo si ho vezmeme do domácího vzdělávání. A to je ta největší chyba, kterou můžou udělat. Protože tomu dítěti nezajistí bublinu až do konce života.

Radek Ptáček je profesor lékařské psychologie, klinický psycholog, soudní znalec. Dlouhodobě se zabývá nejširší problematikou lékařské a dětské psychologie, i etickými a forenzními aspekty těchto oborů. Je odborným ředitelem občanského sdružení Národní institut pro děti a rodinu. Působí na Psychiatrické klinice 1. LF UK a University New York in Prague.

Pravidla diskuze

Vítejte v debatním prostoru online magazínu Rodiče vítáni. V zájmu udržení úrovně debaty a zajištění komfortního a bezpečného prostředí pro všechny zúčastněné zde platí následující pravidla:
  • Diskutuje se o tématu článku, neodklánějte debatu jinam.
  • Nevnášejte sem svou agendu, kterou k tématu pouze „přilepíte“.
  • Nevkládejte do svých odpovědí odkazy na jiné stránky, pokud se netýkají přímo tématu článku.
  • Příklady z praxe jsou naopak vítány.
  • Respektujte důstojnost autorů, respondentů i ostatních diskutujících.
  • Nepřenášejte polemiku do osobní roviny kritizováním osoby autora, respondenta a jiného diskutujícího, jeho kvalifikace, vyjadřování, kompetencí.
  • Netolerujeme hrubé jednání, vulgarismy ani jakékoli ponižování druhých.
  • V souladu se zákony ČR je zde zakázáno jakkoli paušálně očerňovat jednotlivce či skupiny lidí s odkazem na jejich etnicitu, pohlaví, sexuální orientaci či náboženské vyznání.
  • Pro přispívání do diskuze je nutné se přihlásit prostřednictvím Facebook, Google nebo Twitter účtu. Snažíme se omezit anonymitu přispěvatelů a tím zkvalitnit diskuzní prostředí.
Příspěvky porušující pravidla mažeme.

141

 
27 Počet vláken diskuze
114 Počet reakcí v diskuzi
2 Počet odběratelů diskuze
 
Komentář s nejvíce reakcemi
Největší vlákno komentářů

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..

nejnovější nejstarší
Evka
Evka

Ono je to hodně o přístupu k dětem ze strany rodičů i učitelů. Je pravda, že tuto diagnózu má mezi známými asi 30% dětí. Pře dvaceti lety bylo hyperaktivní tak jedno dítě ze dvou stovek, ale okolí s ním umělo pracovat. Teď s rozmachem všemožných doktorů a psychologů je z toho téměř smrtelná diagnóza, kdy je malý nebohý tvor stavěn téměř na piedestal a tímto čtyřpísmenným zaklínadlem všemožně omlouván. Bohužel málokdo se s těmito dětmi snaží pracovat a věnovat se jim, tuto neochotu se všichni snaží kompenzovat přehnanou hysterií a rádoby citlivostí. ADHD dítě nechají růst v jeho ADHD bublině… Číst vice »

Tereza
Tereza

V článku je jedna velmi důležitá informace- a to, že projev ADHD (a dalších poruch, například autistického spektra) je u dívek diametrálně odlišný než u chlapců. A protože u dívek společnost vyloženě vyžaduje chování „jako dáma“- tedy sedět, nevyrušovat, nezlobit, neodmlouvat, tak spousta dívek, které mají tyto poruchy sítem propadne a jdou životem nediagnostikované…. Proto, pokud máte dcerku, která (jak je zmíněno v článku) je „hodná, ale rozumu moc nepobrala“, piďte se po příčinách jejích špatných známek. V mnoha případech se jedná o řešitelné poruchy. Není totiž pravda, že kluci by byli k těmto problémům náchylnější- jen u chlapců jejich… Číst vice »

Zdena
Zdena

A mělo se napsat , jak ADHD často vzniká – plod je poškozený již v těhotenství tím , že jeho matka kouří , pije alkohol nebo dokonce fetuje , má špatnou výživu a životosprávu , porodí předčasně . Tyto nezodpovědné ženy by děti raději mít neměly .

lea
lea

Pan doktor tady psal,že máme skvělé PPP i další odborníky.Já o tom nepochybuji,ale minimálně poradny jsou už nějakou dobu značně přetížené.Nejstarší vnuk(10 let) je od narození velmi živé dítě. Ale jako malý výraznější problémy neměl.Brzy a velmi dobře mluvil (neustále),jeho hrubá motorika se také vyvíjela velmi rychle.Přes veškerou naši snahu ale odmítal veškerou grafomotorickou činnost a také soustředění na jednu činnost byl problém. Ve školce ale k žádným problémům nedošlo,byl iniciativní a vždy našel partnery ke hře Poradna doporučila rok odklad,kvůli grafomotorice. Ve škole pak,díky skvělé učitelce taky nijak netrpí,ale problémy se soustředěním tu jsou,také se čtením,psaním,atd.Poradna diagnostikovala dyslexii,dysgrafii a… Číst vice »

Khatru
Khatru

Mě všude do papírů psali LMD (lehká mozková dysfunkce). Tenkrát se tomu tak říkalo a taky mi říkali, že jsem jiná. Škola mi nešla a máma mi vždycky říkala, že jsem líná a drzá a nikam to nedotáhnu. Od 17ti let jsem se snažila protloukat sama, protože jsem nechala školy a ona mě vyhodila. Myslela jsem si, že jsem prostě blbá, když neprolezu ani střední školu a dělala jsem různé práce za minimální mzdu. Ve 23ti jsem skončila v Bohnicích a pak ještě 2x. Od té doby jsem vystřídala spoustu antidepresiv a antipsychotik, prodělala pár terapií a vyslechla si diagnózy… Číst vice »

Růženka
Růženka

V dnešní době se zatajují nejen rodičům, ale i všem občanům základní věci. Rodiče jsou v pohodě dobře, ale když mají nedostatek minerálů a vitamínů z čeho se plod vyvíjí? Potom se narodí dítě, dostane nálepku ADHD a nikoho už nenapadne, že by mu mohly chybět životně důležité minerály a vitamíny, takže tělo poraď si. Takže začarovaný kruh a dnes je opravdu jednodušší hasit požár než řešit příčinu. Proto farmaceutický průmysl do těchto dětí cpe nějaké chemické látky, pardon, léky a má z toho peníze…Dětem např. začnou vypadávat vlasy, tak dáme ještě něco jiného…potom se najednou projeví cukrovka…žaludeční problémy…problémy se… Číst vice »

Martina
Martina

mám syna s ADHD, 14 let, má i dysfunkce. Těhotenství nebylo dobré, ležela jsem 6 týdnů na kapačkách na udržení… s manželem jsme oba vzdělání lidé, dobré zaměstnání a i přesto se nám takové dítě narodilo. sourozenec je v pořádku. Výchova takového dítěte je nesmírně náročná, několikrát jsme si mákli na samé dno, vyčerpání… Ale nezvdávali jsme to, víme, že srdíčko má na správném místě… bohužel už je ve škatulce grázlík a těžko se z ní bude dostávat. Můžu říct, že nyní se až neuvěřitelně zklidnil, ale porucha soustředění bohužel zůstává. Špatně se učí, těžko si pamatuje, známky vůbec neodpovídají… Číst vice »

lea
lea

Měla bych ještě jeden dotaz.Četla jsem,že třeba ve Francii je výskyt ADHD výrazně nižšší,než např. v jiných srovnatelných zemích.Uvádělo se tam naprosto mizivé číslo,asi 0,5% .Dávají to do souvislosti jednak s mnohem zdravější výživou a jednak s tím,že ve Francii vlastně není ADHD jako nemoc uznána. Nemohl by nám pan doktor říct,co je na tom pravdy?

Lenka
Lenka

Jen je velká škoda že v době kdy je o ADHD na netu spousta informací,je inkluze a učitelé mají různé školení, je stále spousta pedagogů kteří diagnózu ADHD neuznávají,berou je jako nevychované spratky kterým stačí dát pár facek a hned budou vědět jak se chovat,nebo tvrdí nám rodičům že ADHD v devítce už mít nebudou,že když budou přece chtít tak nebudou mluvit v hodině,nebudou reagovat impulsivně atd..O tom že dítě s ADHD se nesnaží motivovat pozitivně a chválit za každý pokrok,ale naopak číhají na každou jeho chybu,kterou hned potrestají.Stačí promluvit v hodině,zapomenout úkol,nebo říct svůj názor-protože často tyto děti řeknou… Číst vice »

Jana
Jana

jak často dopřáváte dětem domácí stravu?kde nakupujete? v nadnárodních řetězcích?zkuste si zodpovědět a budete možná mít jasno z tolika procent z kolika ovlivnuje strava lidské tělo

Lucie
Lucie

Děkuji moc za tento článek. Mám syna s ADHD. Je to někdy velmi těžké, společnost si na Vás ukazuje, že máte nevychované dítě a když zmíníte poruchu ADHD, tak se Vám ještě vysmějí. Je to velice smutné, že naše společnost je v tomto směru velmi netolerantní. Samozřejmě, že ne vždy lze vše přisuzovat ADHD. Měli by si lidé uvědomit, že nikdo není dokonalý a jsou mezi námi i takoví, kteří mají nějaké potíže a musí se jim pomoci a né vysmívat. Navštěvujeme úžasnou paní v pedagogickém centru a i úžasnou soukromou školku, kde nám pomáhají a všichni se společně snažíme,… Číst vice »

babr32
babr32

Prosím o radu, mám dceru přesně ten typ, co je popisovaný v článku. Dle mého ADHD bez hyperaktivity, ale nediagnostikované, PPP navštěvujeme. Problémy s pozorností, pamětí. Je v 8. třídě, známky se rapidně zhoršují, problémy s psaním poznámek. Ve vztazích a chování bezproblémová, doma občasné výkyvy nálad, ale to můžu přičítat i pubertě. Hloupá určitě není, jak řešit to zhoršení ve škole?

Magda
Magda

Můj syn ADHD v 18 šel o radu k psychiatrovi s úzkostí,která, podle mě, souvisí s diagnózu, pan doktor mu ale sdělil, že na ADHD nevěří .Jinak prý vynikající odborník. Myslím také , že těmto dětem by pomohla dobrá psychoterapie.

Radana
Radana

Pan Dr.Ptáček a sdružení Hyperaktivita naší rodině a hlavně mému synovi velmi pomohli při pochopení a zvládání života s ADHD.Do té doby jsme jen tápali a škola ani lékaři nám nepomohli.Synovi je nyní 22 let a je to šikovný a schopný mladý muž,který i navzdory ADHD a dalším poruchám učení se skvěle dokáže uplatnit v životě i v zaměstnání.Díky pane doktore.

Renata
Renata

clanek je zajimavy,i kdyz nesouhlasim s tim,ze rodic muze za chovani ditete…ja skoncila na antidepresivech,protoze jsem se starala jako jedina celodenne o syna do 5 let a nasledne prosla obrovskym stresem i v dalsich letech ohledne predskolniho zarazeni syna a pak do skoly,kdy syna nechteli v bezne skole a tlacili na nas tak dlouho, dokud jsem to nevzdala,syn ma od 3 let tezke adhd a od 7 let atypicky autismus,bohuzel byl opravdu strasne hyperaktivni,impulzivni s afektivnimi zachvaty kdy dokazal zdemolovat co mu prislo pod ruku….ale dnes je mu 14 let a je uplne jiny-malo komunikativni,nema potrebu mit kamarady,skolu nesnasi,miluje hlavne… Číst vice »

Ivistr
Ivistr

Pro Zdenu. Bl.ka. Jak toto můžete napsat. Nejspíš máte jinou, horší diagnozu.

Pepa
Pepa

Manifestaci ADHD jsem zachytil u všech svých dětí včas. Po „přeléčení“ došlo k brzy trvalé remisi. Pouze Martina jsem musel seřezat 2x.

Ida Polachová
Ida Polachová

Dobrý den, jsem matka dcery s ADHD a panickou poruchou s insomnií.
Ani nevíte, nebo možná jste se už setkali s pedagogy, kteří stále tyto děti
považují za nevychované .
Úroveň vzdělání pedagogů v této problematice je zarážející .

Jitka Polanská
Editor

Prosím, zdržte se negativních emotivních komentářů vůči ostatním diskutujícím, ať už říkají cokoli a vás to třeba provokuje k silnější reakci. Přispíváte tak k udržení důstojné a přínosné debaty.

Pavel
Pavel

Doktori vseobecne hledaji problemy. Maji co resit. V clanku jsem dokonce zahledl neco o tom, ze kdyz se rodicum dali antidepresiva, dite se zklidnilo. Nevim, ale mam trochu jinou zkusenost. Matka ditete brala antidepresiva, s ditetem to nehlo. Kdyz bylo u me, zadny z projevu ADHD se nekonal. Jde o to neresit dusledky, ale resit priciny. A mnohdy nehledat nemoc, ale jedinecnost. Ono vsechny nacpat do jakehosi vzoru tzv. normalnosti proste nejde. Cim vic se o to odbornici snazi, tim vic je nemocnych. A nekdy se proste stanete nemocnych jen proto, ze vas za nemocneho maji, udelaji ho z vas.… Číst vice »

matka
matka

Jak to nejvystizneji napsat? Ma moje dite (holcicka) ADHD? Bojim se, ze neni v jejich 3,5 letech neco OK. Urcite neni zakriknuta, ticha, pamet ma na svuj vek – rekla bych velmi dobrou…. . Ale „vezme ji to“ a je nejjednoduseji receno: NEZVLADATELNA. Napr., jako dnes: ze tancuje, kolem dokola – sekretar se sklem, topeni a ona se toci dokola a pada, v blizkosti miminko a ja ji 10 min. premlouvam, aby prestala a ona v tranzu, jak kdyz neslysi a pridava, zastavim ji, drzim a krik…… . Napiste mi, ze to proste deti delaji, ze rodice zakazou a dite… Číst vice »

Radka
Radka

Dobrý den.Zaujal mě článek o dětech s ADHD.Podle autora článku je dnes široké množství psychologických a psychiatrických poraden, kteří se s tímto problémem zabývají.Zajímalo by mě, jestli by autor článku nebo kdokoliv mohl napsat nějaké konkrétní odkazy, kam by se rodiče těchto dětí měli obrátit o pomoc.Další věc kterou autor článku píše je, že je to dědičná záležitost, což sice možné je, protože podle toho co napsal o dívkách s ADHD, tak pravděpodobně ho mám i já, ale přijde mi přitáhnuté za vlasy aby rodiče emočně nestabilní pro zachování klidu na ditě by měli brát antidepresiva

Jarda
Jarda

My ADHD rozhodně nepodceňujeme. Jistě podstatně méně než ti, kteří s ním straší a světem je rozšiřují, namísto preventivních opatření. Pod rouškou léčení napomáhají řízené likvidaci.

Hanna
Hanna

Dobrý den, se zájmem jsem si přečetla nejen článek, ale i diskuzi pod ním. Jen mě napadá toto. Jak se asi žije ostatním dětem v okolí dětí s psychickými poruchami? Jak se cítí vedle nich? Mohou se ohradit vůči jejich chování? Nebo to prostě mají „chápat“?
Hanka

Ladislava
Ladislava

Dobrý den, když si čtu komentáře pod tímto článkem, vím, že většina lidí problematice ADHD vůbec nerozumí a nikdy si o ní nic nenačetla… mám přítele, který je neléčené ADHD v dospělosti.. mám načtené snad úplně všechno, protože jsem mu chtěla pomoct.. takže: 1) ADHD není žádný výmysl ani výmluva, je to prostě vrozený handicap – podobný jako je třeba špatný zrak nebo vrozená cukrovka – nemůžete si řict, převychovám ho a on se zlepší. Nezlepší, nemůže, nemá k tomu technické možnosti. 2) dřív takových dětí bylo míň, protože se za to jak se jejich dítě chová rodiče styděli a… Číst vice »

Ondřej
Ondřej

V roce 1987 mi byla diagnostikována porucha soustřední spolu s dyslexií a dysgrafií. Dnes by to odpovídalo ADHD(tenkrát u nás taková diagnóza nebyla). Moji rodiče díky bohu vzali tuto informaci a věnovali mi více času. neměl jsem žádné úlevy, naopak jsem musel víc makat abych se s tím naučil žít a fungovat. z vlastní zkušenosti vím, že přístup který se v dnešní době prosazuje, je špatný. ADHD není něco co by mělo lidem ulevovat. život to komplikuje pouze tím že musím vyvinout větší úsilí abych mohl konkurovat všem ostatním. pokud já budu mít dítě s ADHD tak jej povedu stejně… Číst vice »

Renáta
Renáta

Děkuji za tento článek, hodně mi pomohl. Mám dceru 10 let a posílají nás od čerta k ďáblu. 2. a 3. třídu nám dali individuální plán. Teď jsme ve 4 tř. Přidali poruch a spoustu věcí, jak je ještě horší než byla a IVP nám vzali. Na asistenta nemáme nárok, i když dle mého názoru i rovněž paní učitelka se k tomu přiklání by to dceři hodně pomohlo. Na neurologie odcházíme každý měsíc :suspendence ADHD. Navrhli nám léky. Taktéž navrhla i paní psycholožka. Bála jsem se toho, ale jdeme do toho. Snad nám to pomůže. Jsem už zoufalá z toho,… Číst vice »