Mám dítě s ADHD a učitelé si na něj pořád stěžují. Nosí špatné známky, co doma jde, ve škole nejde, říká maminka

Dítě, které ve škole nestíhá a navíc zlobí. Stresuje učitele, a je samo vystresované. Plus nešťastní rodiče. Příběh jedné maminky, který není neobvyklý. „Učitelé to mají s dětmi jako je můj syn těžké, to vím.  Ale kdyby projevili více pochopení, problémů by bylo nakonec méně,“ domnívá se Věra Frajtová.

Věra Frajtová

Kdy jste zjistili, že syn má problémy?
Když nastoupil do školky, mezi děti. Choval se impulzivně, upozorňoval na sebe, neposlouchal. Paní učitelka si s ním moc nevěděla rady. Trousila poznámky jako, že na školku není zralý, že porušuje školní řád a že je to na vyloučení. Chodili jsme si pro něj s hrůzou, co zas vyvedl. Další rok nastoupil do jiné školky, tam to bylo lepší, paní učitelky si nějak poradily. Ale další rok přišly jiné a už jsme byli zase tam kde před tím. Časem i ony zjistily, jak na něj, ale vždycky když se objevila nová paní učitelka, bylo to zase vše dokola: neposlouchá, zlobí…

Tam mu diagnostikovali ADHD, neboli hyperkinetickou poruchu – hyperaktivnost, impulzivnost, poruchu pozornosti.

Napadlo vás zajít se synem k dětskému psychologovi?
Napadlo to učitelku ve škole, kam syn přišel na den předškoláků. Po návratu mi to jedna z učitelek ze školky řekla mezi dveřmi. Tak jsme se objednali do PPP. Řekli nám ale, že nás vezmou až za několik měsíců, začátkem roku. Mezitím začal školní rok. V poradně pak syna posoudili jako nezralého na školu – v 7 letech – a poslali nás k psychiatrovi. Tam mu diagnostikovali ADHD, neboli hyperkinetickou poruchu – hyperaktivnost, impulzivnost, poruchu pozornosti.

Jaké to bylo ve škole?
První třída byl děs, poznámky lítaly, ze školy pořád nějaké stížnosti, i důtka. Pro nás jako rodiče bylo stresující neustále poslouchat, jaké mají ve škole se synem negativní zkušenosti. Po jednom průšvihu mi paní učitelka dovezla syna domů.

Co se stalo?
Byli se třídou byli na vycházce a syn trefil kamenem spolužáka, nebylo to cílené, ale stalo se. Podle paní učitelky měl celkově špatný den. Byli kousek od našeho bydliště, tak to vzali rovnou k nám.

Jak vidíte syna vy?
Je divoký, dělá věci bez rozmyslu, a pak ho to mrzí. Má to tak i doma, ale my jsme se s tím naučili žít a fungovat a doufali jsme, že totéž se podaří i ve škole. Učitelka to má těžké, neříkám že ne, chápu to, nemůže se věnovat jen jemu. Asistent nevyšel, zkoušeli jsme to.

Je divoký a impulzivní, dělá věci bez rozmyslu, a pak ho to mrzí. Má to tak i doma, ale my jsme se s tím naučili žít a fungovat a doufali jsme, že totéž se podaří i ve škole.

Jak to?
V první třídě se o asistentu uvažovalo, psycholožka se přišla podívat na vyučování, ale syn měl zrovna jeden z dobrých dnů, a tak poradna usoudila, že to paní učitelka zvládne i bez asistenta a padlo to. Vím, že je dost případů, kdy si asistenti se žáky nesednou, tak si říkám, jestli to není takto i lepší, kdo ví. Syn už je teď vyzrálejší a paní učitelka to nějak zvládá, takže asistent snad ani není potřeba.

Kolik je synovi teď?
Je ve čtvrté třídě. Současná paní učitelka je celkem dobrá, umí si s ním poradit, je taková živější a akčnější. Zůstává ale problém s učením. Na vysvědčení teď syn dostal čtyřku z matematiky. Nestíhá časové tempo, výsledky, které má ve škole, neodpovídají tomu, co dokáže udělat doma. Má velký problém zapamatovat si čísla, násobilku si musí pracně vypočítat. Ve škole na to není tolik času jako doma, tak to tam často vzdá. Navíc dostával matematické úlohy jako trest za nevhodné chování. Klidně 50 – 100 příkladů na doma. U dítěte, které už tak matematiku nesnáší, mi to připadalo jako trápení. Tohle se naštěstí již neděje, s paní učitelkou jsme se domluvily, že to bude řešit jinak.

Nestíhá časové tempo, výsledky, které má ve škole, neodpovídají tomu, co dokáže udělat doma.

Má syn individuální vzdělávací plán?
Ano, ale nezdá se mi, že by se tím učitelé nějak řídili. Celý tento školní systém se mi zdá nešťastný pro všechny děti. Každé dítě je jiné, bez ohledu na nějaký handikep napsaný na papíře. Syn má výkyvy, jednou umí na jedničku, podruhé mu to vůbec nemyslí nebo je myšlenkami jinde, takže se stane, že do testu nic nenapíše. Ale když ho z toho pak vyzkouším doma, tak to třeba odvykládá bezchybně. Jednou jsme se doma něco učili dvě hodiny a pak přišel ze školy s pětkou.To mi pak přijde jako marná práce a škoda času, a jemu určitě taky. Hodně záleží na tom, jaký má zrovna den…

Pomohlo by podle vás, kdyby syn nedostával špatné známky?
Ano. Známka podle mě není žádný ukazatel toho, v čem jsme dobří, ale špatná známka vás může zviklat. Já na známky moc nevěřím, protože jsem se dokázala ve škole naučit na jedničku nebo na dvojku i věci, kterým jsem vůbec nerozuměla. Patřila jsem mezi ty lepší a poslušné studenty, ale nikde jsem se tam nenašla, neměla jsem čas se věnovat tomu, co by mne skutečně bavilo. Na vysokou už jsem se nehlásila, byla jsem celým školním systémem tak otrávená, že už jsem se nechtěla nic učit, jen si od toho odpočinout. Spousta těch naprosto zbytečných informací mě od dalšího studia odradila. Dnes, když mě něco zajímá, koupím si k tomu odbornou literaturu a nastuduji si to. Na to žádný titul nepotřebuji.

Věřím, že kdyby učitelé věděli, jak na to, syn by to ve škole zvládal lépe. Je to hodně o možnostech a přístupu učitelů. Důležitá je podle mě kladná motivace pedagoga, ta záporná – odsuzování, kritika – naopak dítě ještě víc sesune ke dnu.

Co by ještě podle vás pomohlo situaci řešit?
Věřím, že kdyby učitelé věděli, jak na to, syn by to ve škole zvládal lépe. Je to hodně o možnostech a přístupu učitelů. Určitě by bylo užitečné, kdyby měli ve škole dobrého psychologa a ten pomáhal i jim, nejen žákům. Jsem na sociální síti ve skupině s maminkami s poruchami, ať už ADHD nebo AS. I když jsou ty poruchy v něčem rozdílné, problémy mají děti podobné. Hlavní zásadou je správný přístup k nim. Někteří rodiče byli dokonce donuceni opustit danou školku nebo školu a hledat si jinou. Takže my se máme ještě dobře, nám zatím hrozí vyloučení jen z družiny. A naopak vím zase od kamarádky, která má také syna s ADHD, že díky učitelce vše zvládá bez psychiatra a bez poradny. Důležitá je podle mě kladná motivace pedagoga, ta záporná – odsuzování, kritika – naopak dítě ještě víc sesune ke dnu.

Věra Frajtová vystudovala SPŠ Otrokovice v oboru aplikovaná chemie. Nyní kvůli svým dvěma dětem pracuje na zkrácený úvazek jako pokojská.

152

Pravidla diskuze

(zavedena 13. dubna 2018)

Vítejte v debatním prostoru online magazínu Rodiče vítáni. V zájmu udržení úrovně debaty a zajištění komfortního a bezpečného prostředí pro všechny zúčastněné zde platí následující pravidla:
  • Diskutuje se o tématu článku, neodklánějte debatu jinam
  • Nevnášejte sem svou agendu, kterou k tématu pouze „přilepíte“
  • Nevkládejte do svých odpovědí odkazy na jiné stránky, pokud se netýkají přímo tématu článku
  • Příklady z praxe jsou naopak vítány
  • Respektujte důstojnost autorů, respondentů i ostatních diskutujících
  • Nepřenášejte polemiku do osobní roviny kritizováním osoby autora, respondenta a jiného diskutujícího, jeho kvalifikace, vyjadřování, kompetencí
  • Netolerujeme hrubé jednání, vulgarismy ani jakékoli ponižování druhých
  • V souladu se zákony ČR je zde zakázáno jakkoli paušálně očerňovat jednotlivce či skupiny lidí s odkazem na jejich etnicitu, pohlaví, sexuální orientaci či náboženské vyznání
Příspěvky porušující pravidla mažeme.
avatar
42 Comment threads
110 Thread replies
1 Followers
 
Most reacted comment
Hottest comment thread
59 Comment authors
PetraIvetaStanislavaKarolinaLenka Recent comment authors

This site uses Akismet to reduce spam. Learn how your comment data is processed.

nejnovější nejstarší
Petra
Host
Petra

Pod toto se klidne podepisi. I pro rodice ditete s ADHD je svetylkem ve tme, kdyz vi, ze v tom není sam. Dekuji

Milan
Host
Milan

Jak já Vám rozumím! Našeho syna chtěli dokonce ze školy vyhodit (ve 3.třídě!). Řešili jsme, psali jsme, diskutovali, ale pořád se to míjelo účinkem. Všechno je o lidech. Byť jsme s vědomím, že syn má ADHD našli speciální školu, přesto jsme měli obrovské problémy, byl to boj s větrnými mlýny. Dnes je synovi už 15, zdá se, že se trochu zklidnil, ale ty začátky ve školce a škole byly velmi, velmi těžké.
Přeji Vám vše dobré, vydržte.

Lucie
Host
Lucie

Dobrý den.Máme syny, kterému je letos 10 let.Máme taky poruchu ADHD. Můžeme sami říct s manželem, že ten přístup ve škole k dětem s touto poruchu je hrozný. Přiznam se, že as syn měl problém, že se nechtěně pomocil a pokálel do trenek, ale né proto ,že to neumí, ale proto, že měl a má s paní učitelky strach. Jinak je syn pohodové dítě.Ty telefonáty od školy jsme měli a jsou taky stále. Byli jsme i u psycholožky. Přeju všem maminkám s touto poruchou, aby j´vše zvládli a aby věci řešili vklidu a s laskou k dítěti.

Jana
Host
Jana

Paní mi mluví z duše. Toto jsem si prožila se synem taky a bylo to děs a hrůza. Změna základní školy hodně pomohla. Pokud narazíte na učitele neznalého věci, jste vyvrhelem pro celou školu a vlastně pro školu špatný rodič. Přeji hodně štěstí a musíme bojovat za naše děti.

Kristina Mužíčková
Host
Kristina Mužíčková

Sama mám syna s ADHD, kterému je již 18 let a prakticky od 3 let zažíváme, nepochopení, neakceptaci a despekt ze strany škol. Po 15 let jsem vymačkaná jako citron a to není ještě v naší cestě za vzděláním konečná meta. Všem přeji mnoho sil.

Regi marelova
Host
Regi marelova

Muzu se zeptat jak je na tom vas syn na ucnaku máme ten samý problém a bojím se že to neda .Dekuji za odpoved.

Biba
Host
Biba

Chápu všechny rodiče, je to naprosto vyčerpávající, boj nikdy nekončí, podaří se malý krůček a příští den je to vše, zpět, kde bylo. Chápu i učitele, mají to těžké, sama mám VŠ ped.+ spec. ped., takže vím, o čem mluvím, bohužel i z vlastní zkušenosti. Pevné nervy rodičům i učitelům! Kéž by v dnešní uspěchané době bylo více času na mezilidské vztahy:-(

Radana
Host
Radana

Mám syna s ADHD ve druhé třídě. Již od školky má asistentky. První rok ve školce to asistentka nezvládala a syna mi po 3 měsících vyloučili, prý se neadaptoval. Další rok dostal jinou a ta ho zvládala. Poslední rok ve školce měl zase jinou a taky v pohodě. Ve škole mu to jde na dobře, v matice i češtině je nadprůměrný. Jen má velký problém s jemnou motorikou, nemá rád výtvarku atd. Také se umí zatvrdit, nic s ním pak nepohne a bývá občas dost zlý – nadává sprostě a pro ránu nejde daleko.Má individuální plán učení, plno úlev… Ale…… Číst vice »

Danča
Host
Danča

No my máme jiný problém, kluk chodí do třídy kde je 5 kluků ADHD. Problém je, že jsou neukázněný, rozjařený a dělají si co je napadne. No a můj syn blbne s nima. Problém je, že když něco vyvedou dostane poznámku jen ten můj, který nemá papír od psychologa. Nedokážu mu vysvětlit, proč to odnese jen on. Nechápe to. Ostatní zlobí bez trestu a on to odskáče. Připadá si ukřivděně. Je to opravdu jen o přístupu učitele. Synovec má ADHD a je z vesnice. Přistup je tam jiný, protože jich je méně ve třídě. A taky s tím chtějí něco… Číst vice »

Radana
Host
Radana

Syn měl loni asistentku pro sebe, letos se o ni dělí s novým divokým spolužákem. Jsou stále nějaké problémy, ale učitelky napřed vše řeší na místě a málokdy se stane, že jsem informovaná o „průserech“. Zvládají to s přehledem. Je to, jak píšete, o učitelích. Někteří nechtějí nic řešit, tak to vyřeší poznámkou bezpapírovému dítěti a na ty, co mají papír, se bere ohled i když podle svých zkušeností vím, že ve většině případech větší „hajzlíci“ jsou ti papíroví :-)
Ve které třídě je Váš syn?

Markéta
Host
Markéta

Upřímnou soustrast paní učitelce, která má ve třídě 5 dětí s ADHD. To musí být opravdu pecka v tomhle pracovat. Stále tvrdím, že standardní škola není speciální zařízení pro tyto děti, kteří potřebují jinou péči. Biti jsou na tom pak všichni.

Věra
Host
Věra

Tak to bude asi chyba v učiteli, i když má někdo nějakou diagnózu,neznamená to, že nemůže dostat poznámku

Tehir
Host
Tehir

Sama jsem chvíli pracovala jako učitelka a musím upřímně říct, že takové děti jsem nezvládala. Škola vás na realitu nijak nepřipraví a poučky z knížek jsou v tomhle případě na nic.
Když máte ve třídě jednoho akčního žáka s potřebou pohybu, mluvení a rychlého střídání aktivit, dalších pět naopak potřebuje ticho, klid a poměrně dlouhé soustředění bez vyrušování, jste v koncích. Pak tam je dalších dvacet s jinými, ne tak výraznými individuálními potřebami. To jsou největší chudáci, protože na ně se prakticky nikdy nedostane. A vy nevíte, jak jim pomoct, protože neustále hasíte jen ty nejhorší problémy.

Radana
Host
Radana

Máte pravdu, že na takové dítě se nedá připravit. Každé je jiné a na každé platí něco jiného. Navíc, co platí dnes, neplatí druhý den. S takovým dítětem si musí učitelka „sednout“, jinak je to o nervy. Syn může třeba na písemku 5minutovku mít klidně 20 minut-má nastavený plán a úlevy… Jede podle školy a ne podle PPP, jak jsem psala výše. Test má hotový za 2 minuty a asistentka, aby nerušil ostatní, mu strčí papír s dalšími příklady :) Syn tak třeba udělá testy 3 a ostatní jen jeden. Začali násobilku 2 a asistentka už s klukem jede trojkovou.… Číst vice »

Tehir
Host
Tehir

Naprosto souhlasím, asistenta bych v takovém případě určitě ocenila. Moc vám takovou symbiózu přeju!
Jinak s těmi pohádkami souhlasím. Naši to se mnou v tomto směru taky neměli lehké. Byla jsem považována za těžkého dyslektika. Nakonec se zjistilo, že mi dávali neskutečně nudnou Honzíkovu cestu, foglarovky a krtečka zcela zbytečně. Ve třetí třídě jsem dostala do ruky Barbara Conana, Sapkowskiho Zaklínače a Tolkiena, přečetla je jedním dechem a bylo po problému. Podotýkám, že to asi od našich chtělo pevné nervy – jsou tam střeva, krev a sex scény v každé druhé kapitole. :)

Radana
Host
Radana

Poslední Vaše věta – přesné! Kluka baví Sběratelé kostí, Kriminálky New York – Miami – Las Vegas…Čím lepší záběry na mrtvoly a čím víc krve, je spokojený. V PPP mi doporučili ke čtení encyklopedie, kde je hodně různých informací a detektivky, ve kterých je rychlý děj a akce. Pohádky mu nemám vnucovat, prý jsou pro něj úplně zbytečné a nezáživné. Bavila ho dřív akorát pohádka O koblížkovi – stať, kde babička rozsekne koblížek motyčkou a Kocour v botách-stať, kde se čaroděj změní v myš a kocour jej sežere :-) To jsem čítávala několikrát za sebou. Co je sex a jak… Číst vice »

Adorna
Host
Adorna

Z toho mě až mrazí. Jde skutečně jen o ADHD?

Radana
Host
Radana

Ano, jde o ADHD :-) Takovéto děti jsou v neustálém pohybu, proto i čtení či pořady v televizi musí být rychlejší a akčnější. Syn začal chodit v 9 měsících, do kočáru jsem ho od té doby nedostala a na pískovišti sedět a dělat bábovičky ho nikdy nebavilo, raději pořád běhal nebo lezl. Jediné, co synovi závidím, je to, že „sežere“ jak ruský zájezd a nepřibere ani deko. Kalorie mají hrdost a na něj nejdou, protože i u jídla sebou šije :-)

Káča
Host
Káča

Promiňte, už jste zkoušela psychiatra? Aby mu ta záliba nezůstala, protože záliba v motyčce použité jako zbraň asi nebude normální.

Radana
Host
Radana

K psychiatrovi chodíme 2x ročně. Tyto pohádky jsem mu četla naposledy před dvěma lety. „Záliba“ to byla jen na pár týdnů, než večerní čtení začal odmítat.
Je to sice násilí, ale díky babičce s motyčkou bylo zachráněno hodně lidí i zvířat.

Milladia
Host
Milladia

Nepletete si pohádku Koblížek a Otesánek?

Radana
Host
Radana

Jj, popletla jsem to, omlouvám se. Četla jsem to naposledy před dvěma lety. Je to pohádka o Otesánkovi.

Jane
Host
Jane

Naprosto souhlasím. Vím, o čem mluvíte. Navíc, když se rodiče nedokáží smířit s touto diagnózou a chtějí, aby vše řešila učitelka, která „musi“ přece být profesionální. Asistenta odmítli, aby se syn, respektive oni, necitili jiní. Ale že učitelka je nucená soustředit veškerou svou energii na toto dítě a druzí jsou tím pádem ochuzeni….to uz nikoho nezajímá. Bylo by dobré také se na tuto situaci dívat z té druhé strany – z pohledu učitele. Mnozí se snaží, ale bohužel s těmito dětmi je každý den úplně jiný. To, co zabralo jeden den, neplatí pro druhý. Chtělo by to vzájemnou spolupráci, podporu… Číst vice »

Markéta
Host
Markéta

Jako padagog bych se chtěla zastat učitelů, kteří vzkutku nemají při běžné výuce čas se neustále zabývat dětmi s poruchou jako je ADHD, AS, autisty a pod. Víte jak taková třída pak vypadá a jak se v ní učí, když znenadání začne autista mlátit děti židlemi a ohrožovat je na zdraví jen protože ho zrovna něco vykolejilo? Nejsem psycholog ani specialista, abych se těmito dětmi a jejich neustálými výstřelky zabývala. Tohle všechno bych směřovala na ministerstvo školství, které teď všechno inkluzuje. Takže běžné zdravé děti chodí dohromady s těmi, kteří potřebují jiný přístup a péči. Dřív od toho byly specializované… Číst vice »

Lucie
Host
Lucie

Krásný ,že tady máte +12,ale tedy jako pedagog mate ve vašem příspěvku gramatické chyby.To je dost zvláštní.A jiným to divné nepřijde?
Jak víte .že rodiče lpí na tom aby jejich děti chodili do normálí školy?My třeba ve městě žádnou specku nemáme! Syn by musel vstávat v 5h.ráno aby mohl dojíždět do Prahy a to autem.A děti s ADHD nechodí spát v 19h.aby ráno bylo fit.Nehledě na to ,že ani nevíme jestli by se tam z kapacitních duvodu dostal,všude je narváno.

Hana
Host
Hana

Lucie – děti chodily……….. a Markétce by měli vrátit školné.))) Jinak s obsahem souhlas.

Markéta
Host
Markéta

Odpovím na pár narážek…..chyby tam mám a i jsem si našla. Je jich tam docela dost.:-) Moc jsem to po sobě nečetla, když jsem psala. Pozdě bycha honit. A myslíte, že ten kdo dělá chyby, nemůže mít zdravý názor? Proto jsem chodila do té vyrovnávací třídy, víte? Český jazyk neučím, jestli Vás to uklidní. To jen pro ty jízlivé…..stejný přístup k dětem s ADHD není možný. Vyžadují větší péči než běžné dítě. Když tu péči nemá, necítí se dobře. Většina rodičů má pocit, že je něco špatně, když děti navštěvují speciální školu. Netýká se samozřejmě všech, aby mě zase někdo… Číst vice »

Věra
Host
Věra

A nebylo by lepší změnit celý školní systém? Já si myslím, že i běžné dítě potřebuje individuální přístup

Markéta
Host
Markéta

Samozřejmě, ale nás pedagogů se nikdo neptá. Školství většinou řídí lidé, kteří ho viděli možná vzdáleně z vlaku. Stejně jako zdravotnictví a jiné. Doporučuji číst hodně pana Klase ml. Má velice kvalitní a zralé názory na celý systém. A vlastně i názory na kde co.

Věra
Host
Věra

Chápu, taky mám názor na celý systém a možná je jediný směr jak to změnit, musíme to změnit my jako rodiče a učitelé, bez ohledu, jestli se nás někdo ptá nebo ne.

Adorna
Host
Adorna

Ve veřejném školství je to nerealizovatelné. Něco o tom vím. Učila jsem angličtinu – téměř denně cca 120 různých dětí. Tolik individuálních přístupů a plánů by nezvládl ani superučitel.

Věra
Host
Věra

Máte pravdu, v českém školství to nejde, ale chtělo by to změnu

Jarka
Host
Jarka

Promiňte, ale individuální plán a individuální přístup jsou dvě různé věci. Individuální přístup můžete mít ke každému dítěti ve třídě a pokud je někdo dobrý učitel, který umí učit a má vztah k dětem, tak ho uplatňuje naprosto samozřejmě. IVP musí dítěti doporučit SPC po vyšetření.

Káča
Host
Káča

A jak by jste to chtěla prosím udělat? Každý žák má svého učitele?

Věra
Host
Věra

Individuální přístup neznamená, že se budete věnovat jen jednomu dítěti, ale budete brát ohledy na jeho individualitu. Myslíte si, že jsou vsechny děti stejné?Myslíte si, že se dokáže každé dítě soustředit stejně, aniž by měl nějakou diagnózu?

Host
Host
Host

Psycholog by Vám vysvětlil, že při vyšším počtu dětí ve třídě než je 18, je slovo idividuální přístup sprosté slovo…..

lesov
Host
lesov

Prosím vás a kde by toho kvalitního asistenta asi vzali?!
Na tuhle práci vezmou každého, kdo má čístý trestní rejstřík. Obvykle nějakou pošťačku nebo účetní v důchodu.
Máte pravdu s tou změnou systému.
Měly by existovat Speciální školy se speciálními učitely a speciálními asistenty, pro speciálně nadané děti.
PS. Žádám všechny speciálně vzdělané přispěvatele o opravu chyb, jinak začnu vyvádět. Myslím, že jsem právě chytil ADHD, páč mi ujelo MHD.

Petra
Host
Petra

I lidé s tituly mají distinkce na celý život. Já mám dceru s ADHD a jsem psychicky na dně. Věkem problémy nemizí. Ale jinak souhlas

Markéta
Host
Markéta

Nevím, co je na tom divného? Kdekdo tu má chyby. Myslíte si, že pedagog, který učí třeba strojírenství nedělá gramatické chyby nebo co? To byste se divila, kolik pedagogů bez gramatické retuše nenapíše bezchybně ani čárku. Pokud to ovšem nejsou pedagogové Českého jazyka…:-) Jsme taky jen lidi zaměřený na určitý obor….

lesov
Host
lesov

Vyferfe na ně, nevydí si na špičku boty, natož nosu.

Markéta
Host
Markéta

A mimochodem…máte je tam taky včetně formy psaní. Tak neukazujte prstem.:-D

Věra
Host
Věra

Mne by zajímalo, proč myslite, že by učitele nemohli mít stejný přístup k dětem na základních jako na speciálních školách?

Milan Hladký
Host
Milan Hladký

Třeba proto, že v normální třídě má učitelka 28 dětí. A věřte, že 28 autisů, ADHD a podobných se prostě zvládnout nedá. Ostatně většina rodičů nezvládne ani toho svého jediného. Zatímco ve speciálce má učitelka na starost jen pár dětí.

Věra
Host
Věra

No a to je chyba právě, proč by nemohla běžná základka méně dětí? U nás je ve třídě 16.

Markéta
Host
Markéta

Když bude mít základka méně dětí, tak to stále neřeší problém s dětmi, co potřebují jinou péči. Opět bude pro všechny nepříjemné spolupracovat, když jeden jedinec potřebuje něco extra a narušuje chod. Takové dítě potřebuje kolektiv podobných dětí, kterých bude ve třídě pár, aby se daly zvládnout. Už jen proto, aby si nepřipadalo divné. Je mezi svými. Nikdo se mu z normálních dětí nebude posmívat a ukazovat na něho.

Věra
Host
Věra

Takové děti potřebují být právě v kolektivu i jiných dětí a nevyclenovat je ze společnosti, ucme děti spolupráci s handicapem.Kam chcete dát 2 děti s ADHD z celého ročníku?

Markéta
Host
Markéta

Do takového prostředí s ostatními se přece běžně postupem času dostanou. A to nemluvím o kroužkách a jiných mimoškolních aktivitách. Ty děti snad nejsou zavřený doma, ne? Já jsem taky chodila do vyrovnávačky s podobnými a když jsem se srovnala, tak mě zařadili do normální třídy. Nevidím na tom nic divnýho. Naopak mi to celé kvůli psychyce prospělo. Oni stejně dřív nebo později přijdou do školy mezi ostatní. Střední škola už nemá zvláštní speciální školství. Zbytečně to komplikujete a máte pocit, že o něco dotyčné dítě připravujete, ale výsledkem je právě jen to, co tady ostatní maminky s hrůzou popisují… Číst vice »

Jarka
Host
Jarka

Nevím tedy jaké pedagogické vzdělání máte, ale děti s ADHD rozhodně nepatří do speciálních tříd či škol. Tam patří děti středně až těžce mentálně postižené, které mohou mít také ke svému základnímu postižení ještě třeba to zmiňované ADHD. Děti s ADHD nejsou rozhodně mentálně postižené a jsou schopné se učit v běžné ZŠ, ale je to samozřejmě zátěž pro učitele. Proto má ve škole fungovat speciální pedagog, který ví jak různé situace zvládnout ku prospěchu všech. Věřte, že vím o čem píšu, jelikož speciální pedagog jsem a mám 30 let praxe ve speciálním školství.

Markéta
Host
Markéta

Taky netvrdím, že jsou snad mentálně zaostalý….to jsme se nepochopily a psala jsem, že tyto děti jsou naopak velice inteligentní. Musíte číst než něco napíšete. Vyrovnávací třída by postačila. Byly jsme tam převážně dislektici a disgrafici a děti, co nevydržely se delší dobu soustředit….atd. Ale to neznamená, že jsme byly hloupý.

Věra
Host
Věra

Jarko díky za rozumný komentář

lesov
Host
lesov

Jestli nejsou mentálně postižené, dejme tomu. Ale rozhodně se dá říct, že jsou momentálně postižené, jelikož nejsou stejné, jako ostatní děti. A asi těžko se budou normálně učit v běžné ZŠ, jak píšete.
Zažila jste za své praxe vůbec takový případ? Dovedete si představit takovou banalitu, že vám po třídě, během výuky, pobíhá žák a povídá si.. Celá třída je auf a výuka narušená ix krát za den?! A to vlastně nedělá nic jiného, neni agresivní, jenom tohle.

Karolina
Host
Karolina

Nesouhlasim s tim, ze je to jen zatez pro ucitele. Syn ma jen lehky problem s pozornosti a spoluzak s ADHD ho tedy hodne rusil, coz pro syna znamenalo horsi znamky a celkove vysledky. Od te doby co spoluzak zmenil skolu, nema problem. Psycholog za tridou chodil stale, ale ve finale zbytecne. Deti se spoluzakem problem nemely, jen je stale rusil a misto hodin telocviku si povidaly s psychologem. Chapu, ze rodice deti, kterych se to tyka chteji, aby jejich deti nebyly vyrazene, ale jak pise Marketa. Ve finale se citi prave ony nejhur, jako Ty “jine”.

Veronika
Host
Veronika

Super a jak k tomu přijdou ty ostatní děti? Být neustále vyrušováni a popřípadě občas napadáni? Speciální třída není stigma, nervová soustava dítěte a celkově se dítě vyvíjí a vše se mění v čase. Ale za každou cenu se tvářit, že se nic neděje a že ostatní se mají přizpůsobit mi přijde tak příznačné pro tuto dobu.

lida
Host
lida

Méně dětí ve třídě znamená více tříd. Kolik má budova školy místností? není nafukovací.

Věra
Host
Věra

A za to speciální školy byste nafoukla hned, kdybyste mohla…

lesov
Host
lesov

Přesně! A kde by asi vzali tolik učitelek a peněz, na to všechno?!

Káča
Host
Káča

Třeba proto, že nejsou supermani. Prostě pokud budou mít k někomu individuální přístup tak nebude mít přístup k ostatním.

lida
Host
lida

Především proto, že učitelé na speciálních školách mají speciální přípravu. Známý učí na takové škole třicet let, během té doby absolvoval nesčetně školení a studií právě pro práci s dětmi s poruchami. Oproti učitelům ze základky má ve třídě 12-17 dětí a může se jim věnovat dle jejich potřeb. Spoustu potřeb mají společnou, některé individuální, vesměs má čas, schopnosti a psychologickou průpravu se dětem věnovat. Učitel na běžné základce nemá jeho znalosti, protože do doby inkluze pracoval s dětmi bez poruch učení. Učitel na základce má nejmíň o 10 dětí ve třídě navíc. A pokud se věnuje pomalejším dětem, rodiče… Číst vice »

Věra
Host
Věra

Toto není vůbec objektivní, za nás poruchy byly a učitelé si poradili, ne všude byly před speciální školy před inkluzí, tak logicky děti chodili na zakladku, vy jste někteří úplně zmanipulování různými články o inkluzi. U nás na základní škole je 16 -17 děti a neřekla bych, že nemají znalosti, jsou tam výborní učitele, kteří si umí poradit

Host
Host
Host

A v tom je právě ten problém, že u vás ve škole mají 16 dětí, ale jinde obvyklých skoro 30……kdo neokusil, nepochopì….

Gabča
Host
Gabča

Je zvláštní, že jste pedagog, ale hrubek tam máte jak maku!

Markéta
Host
Markéta

Nějak nechápu že si lidé často myslí, že učitelé nejsou lidi a nedělají chyby jako běžná populace. Zvláště, pokud nestudovali český jazyk, ale třeba technický obor a jsou sami dislektici a disgrafici. Nepřijde mi na tom nic tak zvláštního. Zvláštní mi naopak přijde, že se po učiteli vyžaduje neustálá dokonalost. Navíc se píše mák a ne „mak“. Tak bych moc neukazovala na druhé.

Helena
Host
Helena

Mluvíte mi z duše. Máme dcerku (8,5 roku) s ADHD a také jsme si prošli velkými problémy. Začalo to už ve školce, kde se to střídalo podle toho, jaké měla učitelky. První rok měla úžasné učitelky a to bylo super. Další rok se jim učitelky vyměnily a nastalo doslova peklo. V dalším roce jsme se přestěhovali a tím změnili i školku a zase super, ale předškolní rok opět výměna učitelek opět peklo. Malá se pak hrozně těšila do školy – a opět zklamání. Nesedly si navzájem s paní učitelkou a z upovídané a veselé holčičky se nám během 2 týdnů… Číst vice »

Martin
Host
Martin

Mám 18 letého syna s ADHD. Na základní škole to „vydržel“ do 6 třídy. Učitelé pro něj neměli žádné pochopení. Naštěstí se nám povedlo po dost dlouhých peripetiích umístit syna od 7 třídy na speciální školu. Tam se začal cítit o hodně lépe. Už nebyl ten „nejhloupější“ vyvrhel, jak ho téměř všichni učitelé za původní „klasické“ ZŠ prezentovali. V nové škole se mu podstatně zvedlo sebevědomí i touha učit se a zlepšovat se. Nerozumím tomu, proč jsou dnes děti „nuceni“ za každou cenu k inkluzi. Jsem po těchto zkušenostech jednoznačně proti ní.

Markéta
Host
Markéta

Jako pedagog si dovoluji ještě přidat pár poznámek….Učím ve 3.tř. a kromě jednoho žáčka s ADHD je zde navíc pár dětí, které jejich rodiče jaksi pozapomněli vychovat. Je to vážně síla a často se stane, že jdu z hodiny úplně, úplně vyčerpaná. Neučíme, vychováváme. Někteří rodiče tolik zanedbali péči o děti, že k nám chodí sami do školy a žádají o radu, co se svými potomky mají dělat, že je neposlouchají. To je, co? Za další: že jsou děti hloupější než dříve? Ano, často. A proč? Protože se nemusí o nic snažit. Vše mají, vše se jim podstrčí až pod… Číst vice »

Alena
Host
Alena

Pracuji jako asistentka pedagoga. Chápu rodiče s dětmi ADHD. Vidí to po svém. Pedagog nestíhá, nezvládá, neumí si s dítětem poradit. Ale o tom to mnohdy není. Pedagog není superman. Pokud má ve třídě dítě s ADHD, musí si vybrat. Buď obětuje svůj čas a nervy jednomu dítěti a to bude spokojené a nestresované, nebo se bude věnovat ostatním dvaceti dětem a splní své poslání a to, proč se pedagogem stal. Agresivní a nevypočitetelné dítě, které vykolejí každá maličkost je obrovskou zátěží pro učitele i děti ve třídě. Tím nechci říct, že je takové dítě problém. To vůbec ne. Jen… Číst vice »

Host
Host
Host

Moc děkuji za tu větu, že učitel není superman. Rodiče vidí problémy svého dítěte pouze z jedné strany a opravdu nemohou často pochopit, že jejich dítě není ve třídě jediné, které si zaslouží pozornost vyučujícího, jsou tam ostatní děti, které mají stejné právo na klid na práci, bezpečné prostředí a pohodu při vyučování. Pokud ale mám ve třídě 30 dětí, tři adhd, mentální retardaci, dva cizince a tři s poruchou učení a jsem na to vše zcela sama, tak to potom z pohledu učitele všechny ty řeči, že záleží jen na tom, jak jsme schopní si poradit, jsou naprosto urážející.… Číst vice »

Markéta
Host
Markéta

Já jako ta druhá Markéta, co píše chyby:-), učím na střední škole a obdivuji práci učitelů na ZŠ a i v MŠ. Myslím, že ji máte s těmito dětmi nejtěžší. Na střední škole se většinou už začínají srovnávat nebo si je srovnám jinak. Nejsme přece povinná školní docházka. Taky je daleko jednodušší rozeznat, kdo má skutečně problém a kdo je jen nevychovaný hajzlík. Jinak samozřejmě souhlasím s tím, že nejčastější problémy jsou v zanedbané výchově a já nejsem vychovatel. Bohužel mám na práci úplně něco jiného. A to že se Vás rodiče ptají, co mají dělat….tak to mě se taky… Číst vice »

Marta
Host
Marta

Tak bych ráda věděla z čeho to ADHD vzniklo… Nás bylo ve třídě 35, učitelka poměrně mladá (něco málo přes třicet) a nepamatuji se, že by někdo vyrušoval, běhal ve vyučování po třídě, mlátil spolužáky apod. (to má moje známá letos v 1. třídě, všichni mají „papíry“ na hlavu). Ta naše učitelka maximálně zvýšila hlas a nikdy! nepoužila žádný tělesný trest. S rodiči si o dětech nedopisovala přes internet, případné přestupky řešila při osobním setkání a nevím o tom, že by si na ni někdo dovoloval, přestože spousta rodičů byla mnohem starší než ona (ve třídě jsme měli dokonce stejně… Číst vice »

lesov
Host
lesov

Mluvíte mi z duší. Známá vyfasovala letos prvňáčky. Tak to máš dobrý, já na to. Koukla na mě, jako bych jí přestřihnul šňůru s prádlem.
Samá 3,14ča a kurv@. Vopravdoví andílci. První třída! Všichni ADHD. (Teda podle mě).

Tomáš
Host
Tomáš

Za našich časů byli tihle ADHD prostě blbci. Neznělo to tak vznešeně, ale bylo to přiléhavější. Tyto děti jsou jiné, vyžadují speciální péči a být ve třídě s větším počtem těchto jedinců musí být peklo jak pro žáky , tak pro učitele.

Adorna
Host
Adorna

To jsou moc silná slova. A mýlíte se. Mezi dětmi s ADHD jsou i děti dost inteligentní. Fakt je ale to, že za diagnózou ADHD se často skrývá prachobyčejná nevychovanost a nezvládnutí výchovy rodiči.

Radana
Host
Radana

Děti, které mají opravdu hyperkinetickou poruchu, bývají inteligentnější než jejich vrstevníci, jen díky neustálému pohybu to neumějí využít. Mozek jim pracuje rychleji, potřebují neustále mít nějakou činnost, či čerpají strašně moc informací. Syn (8 let) se již pár let zajímá o celý svět, zná věci, které si já musím vygooglovat, abych vůbec věděla, o čem mi vykládá, je nadprůměrný v matematice, v češtině. Ale díky špatné jemné motorice nerad maluje, neumí si zavázat tkaničky, nevymáčkne si pastu na kartáček….Každý takový pokus končí katastrofou. Ale začal třeba chodit již v 9 měsících a od té doby nohy nezastavil. Usíná běžně kolem… Číst vice »

KATARINA
Host
KATARINA

VÝCHOVA dětí s ADHD,vychovala jsem dvě děti,které byli ADHD,jedno učitelka tak stimatizovala,že ho odmítla učit a ředitelce oznámila,že radši odejde ze školy,výsledek byl ten,že najednou dítě začalo vadit všem učitelkám,když jsem se ptala co tak hrozného dělá,tak mi bylo sděleno,že neustále sebo mele,komíhá nohama ,vrtí se a jí.Bez mého vědomí aniž by se mnou někdo mluvil,dítě poslali k psychiatrovy na vyšetření,výsledek byl ten,že pan doktor nám sdělil,že dítě je velmi inteligentní a že na vyšetření by měla být poslána paní učitelka s ředitelkou.No,tak to byl mazec!Dopadlo to tak,že dítě bylo šikanováno ze stran učitelek,když konečně ukončila základní školu ,nastoupila na… Číst vice »

Hana
Host
Hana

Prožívali jsme s naším synem také tak vše, co píšete. My jsme měli obrovské štěstí na paní učitelky i pana ředitele na základní i střední škole. Jim patří dík, že jsem se nezbláznila :-) Jinak dnes je vše v pohodě, časem se vše urovná – to pro povzbuzení.

Alena
Host
Alena

Ještě si dovolím jednu poznámku.
ADHD mají v papírech napsáno i děti, které jsou prostě jen nevychované a doma nezvladatelné. A pak nastává ten největší problém….jak se pak k takovému dítěti chovat.

Jája
Host
Jája

Podepisuji! Mnohé poradny jedou tzv. na výkon, takže papír dostane každé dítě, které vleze do dveří.

Věra
Host
Věra

Poradna nesmí určovat diagnózu

Věra
Host
Věra

A to mají papíry od psychiatra?

Dana
Host
Dana

Přeji rodičům s ADHD hlavně pevné nervy. Synovi je již 26 let. Do 12let to bylo pro všechny utrpení ☺. Pak se vše začalo pomalinku zlepšovat. Syn byl ve třech školkách. Opravdu záleží na přístupu učitelů, ale i spolužáků (rády na něho vše svedli). Osvědčil se nám menší kolektiv na prvním stupni a ve vyšších ročnících individuální přístup (zkrácené vyučováni). Také se osvědčila důslednost (to, co řeknete dodržte).

Milan Hladký
Host
Milan Hladký

Lidi, opravdu věříte, že lidstvo za posledních 30 let natolik zdegenerovalo, že je tak moc dětí s ADHD ? Nebo je to v 90% případů jen móda a berlička rodičů, jak omluvit to, že mám nevychované dítě ? Já si tedy myslím to druhé. Jinak by lidstvo při takovém vývoji poruch muselo do 100 lety vyhynout.

Věra
Host
Věra

To jste zas kde četl? Poruchy tu byly vždycky, akorát jste se v minulosti o tom jaksi nedocetl

Jája
Host
Jája

Milane, máte pravdu. Ale v dnešní hyperkorektní době to nesmíte říkat nahlas. ;)

Honza
Host
Honza

Pokud diagnózu stanoví tři na sobě nezávislí lékaři, tak to asi nebude jen výmluva rodičů.. ale jinak ano, lidstvo za posledních 30 let skutečně zdegenerovalo, to není žádná novinka. Nekvalitní strava, všudypřítomná elektronika, stres a další fenomény dnešní doby daly průchod mnoha neurologickým chorobám, které v minulosti nebyly zdaleka tak časté. To dokazují stovky studií. Lidstvu se podařilo vymýtit mnoho chorob, ale místo nich nastoupily nové. To se však v historii stalo už mnohokrát

Milan
Host
Milan

Ať žiji zločinné inkluze, beztrestný to výplod chorých mozků! Zvyšováním učitelských platů se toto zvěrstvo nevyřeší, nemůže.

Iva
Host
Iva

Přesně tohle jsme se synem (30) prožívali. Ale v té době nikdo o ADHD nevěděl. Bohužel tato porucha pubertou neskončila. Ve škole ho chtěli dát do vyrovnávací třídy s tím, že se svojí roztěkaností, nepozorností a vyrušováním na učení nestačí. Když dostal jen ředitelskou důtku, tak jsme slavili. Strašně moc jsme mu s učením pomáhali, vystudoval střední školu a za 14 dní má promoci.
Vydržte

Lenka
Host
Lenka

Dcera chodí do třídy, kde jsou čtyři žáci s různými poruchami učení a jedna cizinka (mongolka – neumí snad dvě věty česky), celkem je žáků ve třídě 27. Aby učitelka vyhověla nárokům matek, které si neustále stěžují, že se dětem s poruchami málo věnuje, dopadá to tak, že ostatní děti se vlastně neučí vůbec a jen si něco dopisují, dokončují, čtou apod. samostatně, jejich povinnost je hlavně chovat se tiše. To znamená, že tíže nového učiva visí ze 100% na rodičích aby vůbec děti něco uměly. Snad potom i ten tlak učitelů na vyšší ohodnocení pak neseme jako rodiče s… Číst vice »

Markéta
Host
Markéta

Nevychovanými zmetky bych je nenazývala, pokud vskutku takovou poruchu mají, ale souhlasím. Přesně takto pak vypadá výuka a je to celé o ho…jak už tu někdo napsal….inkluze je zločin. Všem by se ulevilo včetně vyčerpaným maminkám, které nestačí sami na svoje jedno dítě s poruchou a chtěly by, aby učitel stačil na další takévéto s jinou poruchou. A ještě byly zodpovědné za výuku dalších 25 dětí, na které pak nezbývá čas je vůbec učit.

Radana
Host
Radana

Dítě s ADHD není nevychovaný zmetek jak píšete. Jsou to děti, které nevydrží v klidu sedět a jsou neustále v pohybu jakýmkoliv způsobem. Potřebují k sobě někoho, kdo jim bude říkat, ať sedí v klidu, drží pero správně, ať píší a nekoukají ven z okna a to pořád dokola. Dokáží totiž rychle přepínat a u ničeho nevydrží udržet pozornost dlouho. Jsou děti s ADHD a děti nevychovaní zmetci. Podmínka naší školy u zápisu byla, že syna přijmou do normální školy jen s asistentem. Tutéž podmínku měla i mateřská škola. Syn je nyní ve 2 třídě a učí se velmi dobře… Číst vice »

Host
Host
Host

Dovolila bych si s vámi trochu nesouhlasit, že jsou na jedné straně děti s ADHD a na druhé děti nevychované (pojmenování zmetek se mi poněkud příčí). Ona totiž existuje ještě jedna varianta, o které se tady nehovoří, a to nevychovné dítě s ADHD……což je potom opravdový průšvih pro všechny zúčastněné.

Radana
Host
Radana

Nevychované dítě s ADHD je zčásti v každém dítěti s ADHD. Syn (8let) je třeba v obchodě milý, konverzuje s lidmi, napočítá rohlíky do sáčku..A najednou cvak, odmítá cokoliv dát do košíku,překříží ruce před sebou, má rázný krok a ve tváři výraz zralý na facku. K tomu začne odmlouvat a je drzý. Kdo jej nezná, tak na něj (a na mě) civí a kroutí hlavou. Syn dostane na výběr – pořádnýho facáka (či nepůjde doma na PC) nebo se uklidní. Většinou to zabere a uklidní se. Pokud ne, kluka držím silou za ruku, nakoupím,zaplatím a odcházíme. Já se vztyčenou hlavou… Číst vice »

Michaela
Host
Michaela

Přesně toto mám doma, kdo nezažil nepochopí. Je to neustálé, opakující se, pomalu žádná změna.. Kdo nezná, odsoudí ho jako nezvladatelného pomalu až retardovaného nebo rozmazleného nevychovance.. Ale i on se trápí, mrzí ho důsledky svého chování,ale neumí to předvídat a pak se trápíme oba.. Ve škole má fajn paní učitelku, přišla na to, jak na něho. Ale nevím zda ho pochopí i na druhém stupni. Ted je ve čtvrté třídě. Bojím se toho.. Syn je ted momentálně na léčení, zkusila jsem ho dát na léčení aby se zarežimoval dostal jiné návyky.. Plno lidí mě za to odsoudilo, ale u… Číst vice »

Markéta
Host
Markéta

Držím všechny palce!!!!:-)

Veronika
Host
Veronika

Michaelo, držím Vám a Vašemu synovi moc palce, posílám hodně síly. Jako máma s Vámi plně soucítím.

Jitka
Host
Jitka

Je skvělý, když v tom člověk není sám. Aktuálně teď řeším odmítání ADHD syna ze strany tchánstva, rozhovor jim posílám a koupila jsem jim i knížku http://www.adhdkrystof.cz – je hodně důležitý, že oboje jsou Češky, na zahraniční věci moc neslyší…

Káča
Host
Káča

Na problém vzdělávání žáků s postižením se každý dívá pouze ze svého úhlu pohledu. Chápu rodiče dětí, kteří potřebují jiný přístup a rozumím jejich snaze je vzdělávat v běžném vzdělávacím zařízením. Na druhou stranu chlapec se kterým chodí syn do školy s ADHD bil děti již ve školce, někdy je i pokousal. Dnes je v základní škole někdy nezvladatelný, děti si stěžují, že ji například „pokazil tělocvik“. Musí být po jeho, jinak je zle i když má asistentku. A určitě se nedá říct, že by byla asistentka neschopná. Ostatním dětem se to také nelíbí a je to nespravedlivé vůči ostatním.… Číst vice »

Radana
Host
Radana

Pokud v PPP napíší papír na cokoliv, když je to přání rodičů, tak by měl psycholog vrátit diplom. Protože to zavání podvodem a omluvenkou pro rodiče, aby nevychovanost či jiný problém měli na co svést.
Se synem jsem absolvovala hromadu vyšetření u neurologa, psychologa a psychiatra a několikahodinových zkoumání a testů, než mi dali papír, že má ADHD.

Kateřina
Host
Kateřina

Máme „jiný problém“, na který nejsou tabulky a diagnózy, ale prostě tu je. Musíme neustále řešit, mluvit o tom s dítětem, kterého se to týká a postupně všichni zjišťovat nejvhodnější přístup, nejen ve škole, ale především doma. Protože když zvládneme nějakou situaci doma, dítě si ji zapamatuje a může si pak řešení aplikovat na podobné situace ve škole, venku s kamarády, atp. Je to o neustálém opakování, rozebírání situací, návrhu řešení, sdělování pocitů a já nevím, čeho všeho ještě. Je to opravdu náročné a věřím, že pokud by byl problém ve škole ze strany učitelů, PPP by nás podpořila alespoň… Číst vice »

Káča
Host
Káča

Velmi bych s vámi polemizovala. Na jedné střední škole měli studentky, které neměly vůbec žádné omezení po celou dobu studia. Před maturitou se náhle objevilo doporučení PPP, aby měly u maturity prodloužený čas. Mají zdravotní omezení. Tak teď mi ještě tvrdťe, že v PPP nenapíší cokoli. Vůbec nesnižuji váhu PPP, ale taková je zkušenost. Určitě jsou děti, kteří takové omezení mají, určitě je potřeba je také vzdělávat. Na druhou stranu se mnohdy za „zjištěné omezení“(výchové problémy) schovávají nevychovají spratci. Čerstvá zkušenost. Třídní učitel na střední škole volá otci žáka a sděluje mu, že syn již 14 dnů nechodí do školy.… Číst vice »

Markéta
Host
Markéta

Jéééé…..o takovýchto příbězích bych mohla napsat knihu s manželem.:-) Ten taky učí na střední škole. Je hezké, že i tento problém tu někdo zmínil, ale je jich samozřejmě daleko více, ale to se netýká této diskuze, tak nebudu zabředávat….

Eva
Host
Eva

Pročítám se zaujetím všechny příspěvky, srovnávám s tím, co jsem já sama ve své práci zažila. Většina příspěvků je z období, kdy už děti začaly chodit do Základní školy. Pracovala jsem s dětmi v mateřské škole. Většinou se mi podařilo zvládnout s doporučením a návrhy na Individuální plán pro dítě, na co se zaměřit, v čem dítě podporovat. U jednoho případu mi už ale moje schopnosti přestávaly stačit a tak jsem požadovala po matce vysvětlení, nebylo mi dopřáno, potom jsem žádala o pomoc SPC. Pracovnice SPC přijela, pozorovala, vedly jsme rozhovor a já chtěla vyjádření, o jakou poruchu jde a… Číst vice »

Radana
Host
Radana

Se synem jsem začala běhat po specialistech, když měl 3 roky. Pediatrovi se nelíbilo, že moc nemluví, radostí se třepal s ručkama v pěst při otevírání a zavírání dveří apod. První výsledky ukazovaly na autismus. Pak to přehodnotili na ADHD. Na dítě se nedá čtením odborné literatury nějak moc připravit, protože na každé platí něco jiného a každý rodič musí přijít na to, co zrovna na jeho potomka bude platit. Co je nejspíš u všech stejné, je to, že se musí neustále chválit za každý sebemenší pokrok. U nás to zrovna otec syna nezvládl, odešel a brzy následoval rozvod. Párkrát… Číst vice »

Eva
Host
Eva

Děkuji Vám za odpověď. Já jsem taky takový případ zažila u dítěte, které jsem měla ve třídě. Taky to otec nezvládl a později si založil novou rodinu. Ale ani tam to neměl jednoduché. Nakonec to zvládl a druhá rodina už zůstala pohromadě. Ale první dítě i nadále žije jen s matkou, která o něj pečuje. Jednu dobu se zdálo, že našla přítele, ale dlouho to nevydrželo. Přeji Vám i Vašemu synovi, abyste to spolu zvládli a našli vedle sebe lidi, kteří Vás podpoří a budou vám pomáhat. Já za sebe Vám moc držím palce a děkuji za všechno, co pro… Číst vice »

Jorimi
Host
Jorimi

Můj syn má také ADHD a ještě Aspergera. Vše je o přístupu k dítěti. Učitelé to často nezvládají. Psychologové na školách taky většinou ne. Jsou to pro ně nové věci, na které nejsou připraveni (i když tu jsou tyto poruchy odjakživa, jen se jim říkalo zlobení). Pak hodně záleží na tom, jestli má učitel zájem na tom pomoci, nebo ho to radši a vůbec nezajímá. Hlavně, když ostatní děti jsou hodné (jako ovce).

Kateřina
Host
Kateřina

Jako matka „ovcí“ Vás mohu ujistit, že ani to není zadarmo. Se svými dětmi musím a také chci neustále pracovat a komunikovat. Už od školkového věku chápou, že je čas na zlobení, čas na hraní a čas na poslouchání a přizpůsobení se. Zatím je nikdo z jejich okolí nenazval ovcemi, jelikož i přesto, že tak mohou na některé působit, mají svůj názor, nebojí se ho sdělit a zároveň nepovažují za slabost se přizpůsobit a ustoupit. Paradoxně je školský systém vnímá jako nadprůměrně inteligentní, protože se umí sociálně přizpůsobit různým situacím, ale ve vhodnou chvíli! Jsou to děti hravé, zvídavé, ale… Číst vice »

Jája
Host
Jája

Máte pravdu, Kateřino. Slušnost není slabost. Ale bohužel v dnešní společnosti to tak pomalu vypadá.

Věra
Host
Věra

Mám kluka ADHD ve čtvrté třídě, v pěstounské péči. Malotřídní škola, 4.a5.třída dohromady. A učitelky to perfektně zvládají! Předem jsem je připravovala, čekali, že to bude horší. Třídní učitelka dobře pracuje s kolektivem. Synek je pomalejší v počítání, chce neustálé ujišťování, nedokáže pracovat sám, a spolužák, jedničkář, co to má spočítané, tak mu vždycky pomáhá. Učitelka řekne rychlejším dětem, ať mu pomohou, zkontrolují mu práci apod. A i když je syn třídní „šašek“ a chce na sebe strhávat pozornost, občas v hodině nepracuje, občas chodí po třídě, občas nechtěně ublíží silnou ránou míčem v tělocviku nebo do někoho vrazí, nebo… Číst vice »

Eva
Host
Eva

Díky, bezvadně jste to popsala, spolupracujete se školou a škola s vámi a umíte si vzájemně ocenit ochotu pomáhat jak to nejlíp vyřešit. Dítě vycítí, když je s ním jednáno při stejném postupu, stejných požadavcích a taky poznává, že těm druhým není lhostejný a že jim na něm záleží. Berou ho takového jaký je a při tom mu ukazují, že to jde i trochu jinak, dávají mu ten správný vzor. Ono je důležité vnímat dítě a sledovat, co se kolem něj a v jeho dušičce děje. Vím, že mi pomáhalo a dítěti taky, pokud jsem si k němu sedla na… Číst vice »

Veronika
Host
Veronika

Dobrý den, chápu, že jste v náročné situaci a že je to náročné pro vás rodiče, pro chlapečka i pro učitele, ale trochu mi chybí i ohled na jeho spolužáky, kteří nemají specifické potřeby, ale také se chtějí učit a také potřebují pozornost a péči učitele. Chápu, že si přejete pro syna to nejlepší, zároveň podle mne toho od učitelů a klasické školy chcete moc. I učitel je jen člověk a pokud má ve třídě 20 dětí a více, musí svoji pozornost rozdělit mezi všechny a věnovat se všem. Jak k tomu přijdou další děti, které mají také právo na… Číst vice »

Věra
Host
Věra

Speciální školy nebo školky bylo marné hledat i před inkluzí, ne všichni žijeme ve velkých městech, syn byl ve školce s deseti dětmi a učitelka si s ním nevěděla rady, za to druhá, která měla 30 děti si dokázala poradit

Veronika
Host
Veronika

Paní Věro, my jsme taky z malého města, bydlíme na
Ústecku, v malém městečku u hranic. Dcera má také své specifické potřeby, ale u ní se to v čase mění k lepšímu jejím postupným dozráváním, ale taky jsem se setkala s nepochopením a určitými dobře“míněnými“ radami. V naší dojezdové vzdálenosti je několik ZŠ, dokonce i jedna alternativní třída. My při rozhodování bereme v potaz několik faktorů. Největší váhu má asi to, jak na nás konkrétní učitel/ka působí, jaká je atmosféra ve škole, dojezdová vzdálenost a možnost budování sociálních vazeb (čím blíž místu bydliště bude mít kamarády, tím lépe).

Káča
Host
Káča

Máte naprostou pravdu. Nelze si nevzpomenout na malého Olivu v seriálu My všichni školou povinní. Byl strašně nešťastný, dílem svým a dílem neurotické učitelky v běžné třídě. Přešel do vyrovnávací třídy a měl úspěch. Pamatuji si, že v 80. letech byly vyrovnávací třídy 1-2. ročník zcela běžné. Poté děti přecházely do běžných tříd. Mělo by se to vrátit. Samozřejmě na malých školách by to mohl být z důvodu kapacity problém. Ale u nás máme v každé třídě asistenta (2 třídy v ročníku po 17 dětech) a když se sečtou náklady na 2 asistenty, určitě by to zaplatilo učitele.

Veronika
Host
Veronika

Nacpema ADHD děti do prostředí, které je pro ně absolutně nevhodné, a pak si hrozně stěžujeme, že jsou problémy. Děti jsou nešťastné, učitelé nespokojení, rodiče háďat zoufalí a ostatní rodiče naštvaní. Všeobecně dostupná alternativa neexistuje. Systém, ve kterém je normální mít 30 prvňáčků ve třídě, je zrůdnost sama o sobě, i bez ADHD dětí. Jednotlivá podpůrná opatření spíše jen hasí největší problémy, jádro problému se prakticky neřeší. Bez změny celého systému, který selhává v mnoha směrech, to sotva půjde vyřešit. Do té doby si akorát jednotlivé strany budou vyčítat, kdo za to víc může, a hádat se, na bedrech koho… Číst vice »

Eva
Host
Eva

Taky paní Veroniko uvažuju nad tím, jestli je to vždy šťastné řešení pro dítě, dát jej do prostředí, kterému se nemůže přízpůsobit, protože jeho stav mu to neumožňuje. Pro rostliny také hledáme vhodnou půdu. Na letišti startují letadla, která mají být schopna absolvovat let bez problémů. V obchodě také hledáme kvalitní zboží. Prostě jsme to mi všichni, kteří něco chceme. Každý z nás chceme dítě, ale ne všem se je dáno. Někdy se opravdu stane, že s dítětem je to jinak, než jsme si přáli. Prostě je naše se všemi problémy a starostmi a každý z nás si přeje co… Číst vice »

Zuzana
Host
Zuzana

Máme také syna ADHD, ve čtvrté třídě, tedy 10 let. Narodil se jako 3 dítě po delší „pauze“. Proto jsme jeho chování v předškolním věku připisovali tomu, že jej prostě celá rodina „jen“ velmi milovala. Že je to asi jinak zjistila paní učitelka ve druhé třídě ( v první třídě byl hodně nemocný a „vyučování“ tak probíhalo doma a on měl výborné výsledky – toto těmhle dětem nesmírně vyhovuje). Ale zdraví se zlepšilo, za to zvládání školy se naopak zhoršilo. V současné době syn bere léky, nemáme asistenta – byť se škola snažila pro to něco udělat – ale nevyšlo… Číst vice »

Jája
Host
Jája

„Ale když ho z toho pak vyzkouším doma, tak to třeba odvykládá bezchybně.“ Paní učitelko, on už si všechno opravil, jen ten dějepis mu nejde… :)

Host
Host
Host

Hlavně tu madurídu aby měl :o)

Milan
Host
Milan

Trochu jsem z té diskuse rozpačitý, ne-li smutný. Většina z vás vidí pouze svůj pohled, buď rodiče dítěte s „problémem“ nebo učitele z druhé strany nebo dokonce rodiče dětí, které „problémy“ nemají. Řešení je evidentně v toleranci nebo chcete-li v přijmutí odlišností každého jedince a jak už jsem psal, VŠE JE V a O LIDECH. A bohužel toto je odraz doby a stavu společnosti.
Přeji všem vše dobré.

Lucie
Host
Lucie

Dotaz na AP – není náhodou Asistent pedagoga už podle názvu asistentem PEDAGOGA? Ne tedy že by dítě se SVP mělo mít „svého“ asistenta, nebo že by se dvě děti měly „dělit“ o jednoho asistenta….Ale že by principiálně neměl být učitel ve třídě sám, ale měl by spolu s AP se o třídu postarat – domluvit se, co a jak budou připravovat za aktivity, aby to celé fungovalo pro všechny? Pro ty, kteří potřebují chvilku klid na práci, i pro ty, kteří líp pracují ve dvojici, nebo ty, kteří potřebují skákat po hlavě? Pak by asi mohlo fungovat i to,… Číst vice »

lenka Štípková
Host
lenka Štípková

dobrý den.mám to podobně s 10-letým synem.je ve třetí třídě a propadává z matematiky,češtiny,angličtiny.učitelé se smilovali a synovi dají pětku snad jen z matematiky.má z psycho.vyšetření diagnis.diskalkul.disgraf.apod.doma ho k učení nedonutím spíš se učím za něj.nic ho z učení nebaví,v diktátech píše třeba všude samé měkké i nebo tvrdé .y.je obyčejné zš.ukoly nám trvajíi dvě hod.má doučování ve škole a ted nově i v knihovně a to ho docela zajímá.jinak si ze všeho dělá legraci,ničí sešity,děraví je nebo si do nich maluje tanky a pod.věciopakovat třetí třídu nemůže,opakoval první ze zdravotních důvodů.p.uč.ekla že v srpnu bude dělat zkoušky a půjde… Číst vice »

Ilu Eli
Host
Ilu Eli

Je smutné se dívat na nevychované dítě. A stejně tak je smutné se dívat na rodiče, kteří to prostě nezvládli. Věřím Vám, že pláčete a trápíte se, ale s tímto asi už nic nenaděláte, leda byste s mimořádným úsilím otočila kormidlem výchovy. Ale obávám se, že už je pozdě, i když naděje umírá poslední…

Honza
Host
Honza

Může z něj být cokoli, klidně ING a CSc. Dělat závěry jen podle pitomých známek a poznámek ze základní školy je blbost. Znám hromadu „šprtek“, které skončily jako pokladní za kasou a oproti nim spoustu „lemplů“, kteří dělají právníky nebo na vysokých postech v bankách. Současný školní systém je zastaralý a o skutečných schopnostech dítěte nevypovídá naprosto nic.

Ilu Eli
Host
Ilu Eli

Hyperaktivní chování je reakcí na stres z nadbytku. Psychiatr Leon Eisenberg po 40 letech výzkumů řekl, že ADHD je fiktivní choroba – je to reakce na špatný životní styl. Pomoc je snadná – nedávejte dětem rafinovaný cukr, protože se v těle stane toxickým a vyvolává negativní reakce i v mozku. A navíc cukr vytváří v dítěti přetlak rychlé energie. Představte si např. přístroj, do něhož se pustí vyšší napětí – začne jiskřit a bouchne – no a to se přesně děje s dítětem, které sní najednou vysokou dávku energie. Má potřebu se toho pnutí zbavit, tak začne jiskřit = zlobit,… Číst vice »

Honza
Host
Honza

To je naprostá pitomost. Žádné omezení cukru mi nikdy nepomohlo. Předpoklady k ADHD jsem měl vyloženě vrozené. Můj otec a stejně tak babička byli úplně to samé jako já. Hyperaktivní, roztěkaní, neposední, se silnými předpoklady k neurotismu a cholerismu. U mne se navíc projevila ve 12ti letech epilepsie. Podle neurologů je to vše úzce provázané a chyba byla jednoduše „v hlavě“, ne v nadbytku cukru v těle nebo ve špatné výchově

Honza
Host
Honza

Sám jsem měl ADHD, sedět 45 min tiše na zadku pro mne bylo utrpení – asi jako když jste svázaní do kozelce s roubíkem v hubě. Přes to všechno jsem neměl známky tak špatné, lepší průměr, z okruhu kluků jsem v podstatě patřil ke 3 nejlepším ze třídy.. číst a psát jsem uměl ještě před nástupem do školy, takže jsem se v prvních ročnících spíše nudil. Na střední to bylo o trochu lepší, ale nejvíc mi prostě vyhovovala VŠ. Ten přístup: „nebaví vás přednáška? žádný problem, támhle jsou dveře, naučit se vše můžete doma sám“ – pro mne naprosto ideální.… Číst vice »

mini
Host
mini

Sama mám dítě s ADHD a jsem učitelka. Jsem vděčna za všechny osvícené učitelky(učitel nebyl osvícený žádný), které se synovi věnovaly a respektovaly jeho vadu. Dnes je synovi 30 a jeho školní léta byla pro mne i učitele noční můrou. Po zkušenostech bych tolik netlačila na pilu, více bych syna nechala vyběhat pro nadměrnou energii. Syn vystudoval, má dobrou práci, stará se o rodinu a nadbytek energie věnuje další práci a sportu. Celou dobu cítil, že ho miluji a stojím za ním, což neosvícení pedagogové nechápali. Poslouchala jsem řeči, že jsem učitelka a neumí si poradt s vlastním dítětem. Kdo… Číst vice »

Jana
Host
Jana

Ano, školství je zkostnatělé. Školství je o výkazech, tabulkách, ale o čas investovaný do samotných dětí se naši úředníci nezajímají. Pokud je dítě vychované, dokáže respektovat, co po něm dospělí chtějí, dá se tato diagnóza dobře zvládnout. Ale musí být vůle na straně školy, dítěte i rodičů. A velký problém nastává v představách všech stran. Někteří učitelé nejsou diskusi vůbec nakloněni, i přesto že jsou ve škole kvůli našim dětem. Na druhou stranu mě zaujala věta o znechucení naším školstvím…z takového důvodu si neudělat VŠ? Tomu nevěřím, kdo chce dojít ke svému cíli, překoná různé překážky, stačí chtít. Vzdá takto… Číst vice »

lasicak
Host
lasicak

vazene damy.Zil jsem s pritelkyni ktera mela syna s diagnostikou adhd jinak receno nevychovanyho grazlika kterymu jen podstrojovala,sedel vecne u pocitace ,nechodil do skoly sikanoval deti i moji pritelkyni.zamykal ji dvere nepoustel ji domu a vsude delal neporadekudelato.na jedne strane strasne nervy pri souziti s takovym smradem,na druhe strane se zeptejte sebe nebo kamaradek jAKE JSTE MELI DOMA POVINNOSTI A CO SE DELO KDYZ TO NEBYLO PODLE OREDSTAV RODICU?TED MAJI DECKA JEN SAME PRAVA A ZADNE POVINNOSTI! vPAMATUJTE SE A PRESTANTE CPAT DECKA RITALGINEM ATD ABY JSTE JE UTLUMILI ADHD JE JEN VELKEJ KSEFT PRO FARMACEUTICKE SPOL.kOUKNETE NA YOUTUBE HROZOVLADA… Číst vice »

Lenka
Host
Lenka

Dobry den vsem,kteri maji i nemaji deti ADHD a toto tema je zajima.Moje zkusenosti s prvni skolou,kterou syn navstevoval do 5 tridy jsou tristni. Prestoze,syn ma ADHD s poruchou pozornosti, mel IVP plan,temer kazdy tyden se vyskytla poznamka v ZK,ze je nepozorny,s necim si hraje, nedava pozor a mnoho jinych podobnych poznamek. Neustale jsem chodila do skoly a zapisy z jednani bych si mohla zaramovat. Zjednodusene receno,dite bylo neustale trestano za to,ze je ADHD.Zmenila jsem synovi skolu a mohu jen potvrdit,ze je to vzdy na uciteli,jaky zvoli k diteti pristup.Syn nyni chodi do skoly rad,je spokojeny,ze ho nikdo netresta za… Číst vice »

Stanislava
Host
Stanislava

Moc držím palečky. Vím, jaké to je. Mám syna se silným ADHD a schizoidní poruchou osobnosti. Navíc je velký individualista a nesnese moc dětí kolem sebe. Poznámky na denním pořádku…

Iveta
Host
Iveta

Obecně si myslim že je problém ve škole kde je příliš dětí na jednoho učitele.A nekdy mi opravdu pripada ze jsou ucitelé málo školeni na tuto problematiku.